Věda

[adam.benda]

http://aktualne.centrum.cz/veda/clanek. ... position-6

No, Einsteinův vztah pro nárůst hmotnosti při rychlostech blízkých nebo překonávajících rychlost světla může nebo nemusí platit, ale nevím, proč se neustále tak křečovitě bojuje za to, že rychlost světla nelze překročit. Neutrína neneutrína.

[Slavek Krepelka]

ale nevím, proč se neustále tak křečovitě bojuje za to, že rychlost světla nelze překročit. Neutrína neneutrína.

Protože to někomu velice vyhovuje. Je to například jedním z nejsilnějších argumentů proti možnosti, že nás lidi tady na zemi geneticky uklohnili nějací "bozi" třeba ze Síriuse. Tím by nejspíše padl i Darwin, s Darvinem dávná historie, s dávnou historií politická filosofie. Nadělalo by to totální blby ze spousty dnes "strašně chytrejch" lidí. Taky by to udělalo díru do monotheismu a opět by mohlo dojít k tomu, že spousta lidí by si uvědomila, že maj myslet a činit sami za sebe, protože autority nevědí lépe než oni. V kostce lze říct, že jde o zoufalé potlačování volnomyšlenkářství široké populace dogmatisty, ze kterého nekouká nic dobrého otitulované šlechtě jakéhokoliv druhu, protože si je vědoma nezaslouženosti si svých podvodně získaných privilegií založených na ponižování a ubíjení tořivosti většiny uměle vytvořenou mentální závislostí. Bez takovýchto mentálních omezení, na kterých je založena politická moc, by šel vývoj kupředu podstatně rychleji se všemi změnami, které by to sebou neslo, a s tím i ke ztrátě možnosti vytváření dlouhodobých vládnoucích systémů založených právě na dogmatech. Na chudej lid musí být přísnost a kam by se autorita poděla, kdyby se ta přísnost stala nezdůvodnitelnou a populace si v daleko širší míře uvědomila, že možnosti jsou alespoň prozatím neomezené.

S laskavým pozdravem, Slávek.

[poota]

..že rychlost světla nelze překročit.

Osobně mám za to, že světlo je (zatím) nejrychlejší jenom proto, že jeho částice jsou "nejlehčí", tedy mají nejnižší klidovou hmotnost. Dosahovaná rychlost je dle mého soudu limitována "maximální momentální hmotností" - ta se skládá z hmotnosti klidové, k níž se přičítá hmotnost pohybová. Z toho mi vyplývá, že "hmotnější" částice dosahuje jako své maximum rychlosti nižší, než částice "lehčí".
Takže stačí najít něco, co má klidovou hmotnost nižší než světlo - a bude se to pohybovat rychlostí nadsvětelnou. Dokonale nehmotná "částice" nepotřebuje k přesunu žádný čas - na novém místě je prakticky současně jako na původním.
Zřejmě by se dalo nějak odvodit, na čem závisí maximální dosažitelná hmotnost, tedy zda je pro všechny částice stejná a nebo se mění podle nějakých vlastností konkrétní částice.

Zdravím - poota

[ZdeněkF]

Ono je to trochu jinak - foton (světlo) má klidovou hmotnost nulovou - světlo v klidu prostě neexistuje. A protože by se při rychlosti světla násobilo nekonečnem, je výsledná hmotnost fotonu nula x nekonečno. V matematice je to neurčitý výraz, který může mít nejrůznější hodnotu - podle okolností, tady je to reálná hmotnost fotonu v závislosti na její energii (vlnové délce).
U částice s nenulovou hmotností prostě rychlosti světla nemůže být dosaženo, protože by její pohybová hmotnost i energie byla nekonečná.

[Slavek Krepelka]

Ono je to trochu jinak - foton ...

Výborně. A že je podle téže teorie veškerý pohyb relativní, posvítí-li si na mně někdo baterkou, mám relativní rychlost vůči světlu z baterky opět C, tedy rychlost světla, takže v tu ránu ze mně dotyčný učinil nekonečně tlustého muže a ze sebe taky. Pokud to přitlačím ještě trochu dál, má-li proton v atomovém akcelerátoru 95% C, má akcelerátor 95% C vůči protonu. Z principu Teorie Relativity pak jasně maticky vyplývá, že nárůst hmotnosti protonu v akcelerátoru musí nutně probíhat po stejné křivce jako nárůst hmotnosti akcelerátoru samého Slávek.

[poota]

Ono je to trochu jinak - foton (světlo) má klidovou hmotnost nulovou - světlo v klidu prostě neexistuje. A protože by se při rychlosti světla násobilo nekonečnem, je výsledná hmotnost fotonu nula x nekonečno. V matematice je to neurčitý výraz, který může mít nejrůznější hodnotu - podle okolností, tady je to reálná hmotnost fotonu v závislosti na její energii (vlnové délce).
U částice s nenulovou hmotností prostě rychlosti světla nemůže být dosaženo, protože by její pohybová hmotnost i energie byla nekonečná.

Tak tahle argumentace mě opravdu dostala
Zapomněl jsi ještě na jednu potíž s nulovou hmotností - vzhledem k tomu, že se nulou nedá dělit, tak by všechny případy, kdy je ve jmenovateli, byly naprosto nevypočitatelné
Čímž je matematicky vyloučena jednou provždy možnost existence nehmotných entit!

Zdravím - poota

[adam.benda]

Ono je to trochu jinak - foton (světlo) má klidovou hmotnost nulovou - světlo v klidu prostě neexistuje. A protože by se při rychlosti světla násobilo nekonečnem, je výsledná hmotnost fotonu nula x nekonečno. V matematice je to neurčitý výraz, který může mít nejrůznější hodnotu - podle okolností, tady je to reálná hmotnost fotonu v závislosti na její energii (vlnové délce).
U částice s nenulovou hmotností prostě rychlosti světla nemůže být dosaženo, protože by její pohybová hmotnost i energie byla nekonečná.

Tohle si vydupal pán NějakýKámen, ale jestli si to náhodou nevydupal z podobných důvodů, jako si druzí vydupadli spoustu dalších věcí s jedním stěžejním motivem: Vymyslet i na ty nejabstraktnější věci za každou cenu nějakou teorii, aby svět fyziků neměl vady na kráse a nevypadal neznale. Na kolik jsou však tyto teorie relevantní, to už je věc jiná, ale hlavně je máme! Nedávno jsem se taky všude na internetu dozvěděl, že podle oficiálních vědeckých závěrů měsíc nízko nad horizontem se pozorovateli znatelně větší jen zdá a že je ve skutečnosti opticky úplně stejně veliký, jako když je přímo nad hlavou. Chudáci fotografové, jež si na fotkách měsíce nízko nad horizontem mohou vylámat své objektivy... Když pak fotky porovnají, zřejmě jsou jen všichni padlí na hlavu, že ta luna nad kopcem je i na fotkách změřitelně větší. A co teď? Sepnout ruce a zapět pro vědce, kteří mnohdy lžou sami sobě ,,Ámen" nebo je spíš politovat? Špatný je, že na ně spoléhá půlka světa, která nemívá páky, aby jim oponovala. Zbyde jim jen přijmout, co moudří vyvoslí a zařídit se podle toho.

[Merlin]

"Světlo" je reakce HMOTY na nějakou informaci. Bez hmotného senzoru žádné "světlo" neexistuje. Jen ta informace.

[Slavek Krepelka]

Ááá, že ses nechal vidět Gewo. Ale jo, taky se to tak dá říct. Dokonce koukaje na Tvá slova, dost se mi ta formulace zamluvá. Kuwa, zatraceně se mi zamlouvá. Hmm, ani to nemusí být reakce hmoty. Aj reakce informace na informaci. Jéžíš, jenom ne dnes další román. Nemám na to čas. Pouze takhle: "I ta hmota je jenom informací, albeit hmatatelnou"

S laskavým pozdravem, Slávek a děkuju.

[martin11]

...trochu se červenám ..že také přispěju do akademické debaty. jakou roli zde hraje čas?...zase se obloukem dostávám v úvahách k tomu mému nesmyslu....a to, že hmota je anomálie času....
a dotaz...je čas "nějaká " informace??? / ve vztahu k hmotě?/ zdraví kč

[Elektro]

...a dotaz...je čas "nějaká " informace??? / ve vztahu k hmotě?/ zdraví kč

Zdravím martin11.
Podľa môjho názoru čas je informácia pre dĺžku existencie hmoty. Teda je to základná informácia pre existenciu hmoty. Bez času ako informácie pre existenciu, vlastne nič neexistuje. Nechcem zasahovať do týchto akademických debát, lebo moje vedomosti na to sotva stačia, ale dovolil som si napísať môj názor. Takže prosím nekameňovať, radšej poprosím o poučenie.
Želám príjemný večer.

[maroš]

Mal by som jednu otázku. máme feritový magnet vo vákuu, medzi pólmi sú neviem to ináč nazvať siločiary. s čoho pozostávajú pretože o elektromagnetickej vlne tam asi sa to nedá. ako rýchlo sa tie častice, resp. ak by sme zobrali natočenie domén akou rýchlosťou si vymenia informácie keď nerotujú. moja otázka ako rýchlo sa pohybujú siločiary medzi pólmi magnetu.

[poota]

Je běžně zavedená mylná představa, že siločáry jsou nějaká jakási vlákna mezi póly magnetu. Tato představa je zřejmě evokována železnými pilinami, které se podobným způsobem kolem magnetu navzájem propojují.
Poněkud přesnější by bylo přirovnání siločar k vrstevnicím na mapě, které nejsou skutečné, ale jenom propojují místa se stejnou nadmořskou výškou - přitom je možné mezi nimi zvolit libovolný odstup - po centimetru stejně jako po metru a nebo kilometru.
Magnetické pole kolem magnetu, zjednodušeně řečeno, se vzdáleností od magnetu slábne. Když propojíme místa, která v tomto poli mají stejnou "intenzitu", myšlenými čárami, tak dostaneme síť siločar, které budou vedle sebe tak hustě, jaký mezi nimi zvolíme rozdíl "intenzity".
Takže se dá říct, že siločáry se nijak nepohybují a ani si nevyměňují žádné informace.

Zdravím - poota

[maroš]

Ešte by som to rozviedol. ak si zoberieme doménu tak vieme že za ňu môžme považovať aj atóm a ten má elktróny v obale ktoré rotujú. takže tiež by to mohlo zodpovedať rot E, a tie by prostredníctvom deformácie dráhy vytvárali indukciu ktorá by nebola rovnomerne rozložená.

[Slavek Krepelka]

.... aj atóm a ten má elktróny v obale ktoré rotujú. .....

Tys viděl elektrony rotovat kolem atomového jádra, nebo aspoň znáš někoho kdo to viděl? Ahoj, Slávek.