Majka933 píše: ... Jen mám dotaz? Neměla by být ta krev do svalu srážlivá? ...
Nazdar Majko. To bys asi spíš mohla vědět ty. Já střílím podle těchto údajů:
- Tvrděj, že se nedělaj podlitiny, což by mohlo naznačovat, že se krev nesráží, ale může to i znamenat, že jde příliš hluboko, než aby se to projevilo na kůži.
- Co se týče různých ortodoxních povídání, dělaj výtažky rozložených orgánů, tedy telecích jater a dělaj to, že krev rozloží (hemolysis) a používaj jenom čirou tekutinu, tedy nejspíš přefiltrovanou plasmu s tím, co vypadlo z červených krvinek a nejspíš i bílých.
- další ortodoxní informace je, že sražení krve je způsobeno fibrinem, což mi dělá v hlavě trochu paseku, protože to mi nezní jako krevní destičky (platelets), ale nevím. Ať již jsou fibrin a destičky jedno totéž, jako že mi to nepřipadá, tohle zřejmě nemá s rozpadem červených nic společného, ale má to hodně společného s modřinama.
Z toho usuzuju, že do svalu by měla jít krev nesražená a že se ve svalu ani nesrazí, tedy nijak moc, ale že se postupně mimo krevní řečiště rozpadají alespoň červené krvinky.
Mně tady jaksi zvoní hlavou informace od F.W. Kocha. On původně léčil rakoviny 1918 - 1921 (nesmírně úspěšně) nějak upraveným výtažkem buďto z mozků, nebo z jater (asi myší). Čerstvé orgány rozmačkal a nějak zpracoval, aby z toho dostal látku, kterou si nazval "tissue thrombin" (něco, co sráží tekutiny v buňkách) a co s thrombinem v krvi nemá nic moc společného). Jestli tedy tohle nějak souvisí, a Koch se vyjádřil, že je to ve všech tkáních, akorát že v játrech a mozku je toho vyšší procento, asi se ten jeho tissue thrombin taky vyskytuje v červených. Ačkoliv nemám pocit, že vyloženě toto způsobuje veškerou účinnost AHT, mám za to, že pokud červené ten Kochův tissue thrombin obsahují také, nutně tato porce musí dělat v AHT to, co dělal Kochův výtažek.
Princip toho výtažku byl, že na něj byly chemicky citlivé pouze rakovinné buňky, protože ty už v sobě podle Kocha měly uvolněnou jinou látku, podmiňující první stádium apoptózy a ten jeho thrombin, dostavše se do krevního oběhu si spolykaly rakovinné i zdravé buňky, ale pouze v rakovinných to vyvolalo apoptosis (buněčnou sebevraždu), anžto ve zdravých buňkách nebyly přítomny obě složky.
Jsem to očíhl a krevní thrombin polymerizuje vodou rozpustný fibrinogen na vodou nerozpustný fibrin, který je teprve zodpovědný za srážlivost krve. To celkem bude podobný princip s Kochovým tissue thrombinem a něčím (děravá hlava, musel bych na to zase juknout) v buňkách.
Pokud to vše tedy podtrhnu, můj odhad je, že krev by do svalu jít sražená neměla a že naopak cokoliv, co sražení zabrání, by mělo být spíš k užitku, pokud to neničí to, co z červených krvinek vypadne. To ničení by HCl mohla dokázat, to samozřejmě nevím. Pokud coagulation a hemolysis jsou dvě rozdílné věci, a mně to absolutně nepřipadá jako jedno a totéž, pak by měla krev jít do svalu nesražená.
Nicméně, dnešek byl pokusnictvím, které mi snad dovolí (s většíma jehlama) dostat do svalu čistou krev bez HCl. Natáhnu jí prostě víc a do svalu půjde jenom to, co není HCl prakticky chyceno.
Jinak s HCl se mi to líbí jednak z toho důvodu, že jdu do žíly s vybavením plným tekutiny, tudíž aniž bych riskoval jakoukoliv náhodnou bublinu vzduchu a jednak, že je vše a celý proces bez jakýchkoliv dalších cáchů díky HCl auto-sterilní.
S laskavým pozdravem, Slávek.
Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.