(příloha)
Dnes je obvod tranzistorový napájený 12 volty stejnosměrného napětí.
Jakmile je napájení připojeno na vstupní svorky, tranzistor začne napájet transformátor, který krmí opakujícími se pulsy do B tranzistoru, a udržuje oscilace. Rychlost oscilace se řídí kondenzátorem označeném " C "ve schématu,a také indukčností cívky přes kterou je připojen.
Původní obvod byl postupně upravován (snížení pův. kapacity /50uF/->zvýšení kmitočtu) a vylepšován, následně rozšířen o VN část/řídící pulsy pro VN zdroj z kolektoru tranzistoru/ v r. 2012.
Je zajímavé, že v případě, že je kondenzátor C nahrazený buňkou vyvíječe HHO (který je v podstatě kondenzátorem-tvořeným vodou /dielektrikum/ a deskami kondenzátoru/desky vyvíječe/), pak se frekvence obvodu automaticky nastaví na rezonanční kmitočet. Tento systém je schopen provádět elektrolýzu vody vyžadujíce pouze malý příkon a automaticky si mění rezonanční frekvenci elektrolyzéru.
Je zde jistá (principiální) podobnost s Bediniho motor-generátorem (měničem) v solid state(cívky bez rotoru-transformátor) provedení.
Při rozkladu je naladěná frekvence 500Hz až 1,5 kHz (obvod se samostatně dolaďuje) záleží na použité vodě.
Ideální rozklad probíhal při frekvenci kolem 1kHz až 1,1 kHz.
Vyvíječ je deskový, z nerezové oceli 316L. Naplněn čistou pitnou vodou ze studny v přírodě(možno nahradit destilovanou), žádné chemikálie nebo elektrolyt nesmí být přidány.
První příspěvek kohokoli musí být "ručně" schválen některým moderátorem a teprve potom se stane viditelným - je to součást protispamového filtru. Schválení není okamžité, takže je třeba vyčkat a ne hned opakovat odeslání. Ten druhý tentýž jsem smazal. A nezakládej nové vlákno na rozklad vody - poo.
v názvu obvodu.
já jsem obě cívky vinul současně... /správná poznámka/
protože AWG je americké značení průřezů vodičů (čím vyšší číslo tím je vodič slabší) v Evropě se místo toho používá značení průřezu v mm2.
, kvalita je v pohodě i s našimi vodiči...
Jde pouze o průřez. Průřez může být kulatý, čtvercový nebo obdélníkový. Nejde tedy vyloženě o průměr kulatého drátu, ale o standartní odpor drátu při dané délce a při daném napětí SS proudu. Má to výhodu oproti metriku v tom, že se při návrhu vinutí dá z mechanických a praktických důvodů ekonomiky konstrukce použít tento standart a inženýr se nemusí jebat s přepočty pro nekulaté vodiče. Dnes je to s kompama celkem fuk, ale na papíře to bylo o dost víc práce a tím taky víc otevřené chybám. Američani si takhle kdysi zjednodušovali život u snad všech forem materiálů, i když z růzbých důvodů, a měli recht. Materiál měděných drátů je standartně 99% měď a 1% kyslík. To bude i v Evropě a jinde. Kompletně odkysličená měď má sice poněkud lepší vodivost, ale je podstatně dražší na výrobu. Deoxidovaná se používá jen tam, kde je potřeba dobrá svařitelnost, i když ti, co vědí jak na to, dovedou spolehlivě svářet i tu 99%.
