Nazdar Anri,
Udělal jsem tu vymrzlou stratifikaci i s usazeninou. Fotky nedávám, vypadá to naprosto stejně jak to tvoje.
http://www.upramene.cz/forum/viewtopic. ... 43#p112543 Vymrazil jsem čurinu jenom jednou, ale za to tak dokonale, jak jen to mražák dokázal. Všechna tekutina byla zaparkovaná v ledu a nic mimo něj. Flaška byla jen ze 3/4 plná. Osobně mám podezření, že kal na dně je důsledkem vykrystalizování minerálů díky vysoké koncentrai tekutiny a nikoliv důsledkem namnožení, či vysrážení (namnožení) organických látek, tedy jmenovitě nějakých buněk. Je jich v moči relativně hodně.
Můj druhý pokus s odstátím čuriny s HCl a bez. viz
http://www.upramene.cz/forum/viewtopic. ... 3#p112553a je v procesu. Teď jsem ho prohlídl a zatím takto:
Bylo to zatím 6 dní nevyrušované v pokojové teplotě.
- Barvou naprosto stejné.
- Zakalení není pozorovatelné ani v jedné
- Usazeniny nepozorovatelné
- Není rozeznatelný rozdíl v zápachu a smrdí to jak
hlavně po čpavku, ale je v tom i něco jiného a nejsem schopen to identifikovat.
a) Silný čpavkový zápach mi říká, že něco se v tom množí, co ho produkuje.
b) HCl v danné koncentraci měla mnohonásobně vymlátit jakékoliv možné bakterie ve flašce s HCl, tudíž nemohu předpokládat, že alespoň v této flaši za ten čpavek může cokoliv jiného než buňky pocházející z močového systému. Buďto jde tedy o ty pappillární kmenové, nebo o bakterie z močáku, pokud jsou odolné relativně hodně vysoké koncentraci HCl (0.568ppm) což je něco (0.068) přes přípustnou horní hranici chlóru, nebo ClO2 v pitné vodě. Běžný obsah pitné je kolem 0.2ppm
Nicméně nerozeznatelnost zápachu mezi oběma vzorky plus účinnost i velice staré uriny ve dvou zmínkách v literatuře mi stále naznačuje, že
http://cs.wikipedia.org/wiki/Amoniak#An ... bc.C3.ADch je čurina samokonzervovaná právě čpavkem a má, stejně jako víno, schopnost eventuelně automaticky zastavit produkci dalšího čpavku (fermentaci, či množení) díky postupnému omezování množení přítomných buňek produkujících čpavek svým výživovým metabolismem, popřípadě vyčerpáním zdroje potravy (glutaminu), jak jsem se již zmínil.
Je zajímavé, že se Wiky odkaz zmiňuje i o tom, že maso ošetřené podstatně menší koncentrací a jenom čpavku, než je ho v týhle urině, si zachovává svou barvu a svěží vzhled přes to, že je prý zkažené. To mi nehraje. To by znamenalo, že dochází k nějakému procesu vývinu plynů, které jsou běžně považovány za průvodní jev hniloby, nicméně hniloba se alespoň očividně neprojevuje na tkáni masa. To je naprosto paradoxní jev. Předpokládám, že dochází k hnití nejspíše zbytkových červených krvinek v cévách a asi tukových buňek a collagenu díky odpařování čpavku, nebo jeho průnikem do svalových buňek, které zůstávají delší dobu viditelně netknuté.
Další pokus tedy bude, že hodím až budu něco zase kuchtit kouda masa do staré čuriny a uvidím, jak se to bude dlouhodoběji chovat za pokojové teploty. Pokud to maso řekněme za 14 dní, třeba i měsíc nezmění vizáž, budu si nutně muset myslet, že bylo zakonzervováno velice dobře a navíc, že pokud by bylo zakonzervováno tímto způsobem naprosto čerstvě po porážce, že si nejspíše zachovává i životnost buněk.
V podstatě to vypadá, že by se mělo maso nechat naprosto parádně konzervovat za syrova a uchovat si i životnost s tím, že by asi taky navíc vyprodukovalo nějakou tu extra ABA v momentě, kdy buňky jsou přinuceny jít do hibernace.
S laskavým pozdravem, Slávek.
Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.