Věda

[maroš]

samozrejme že za elektronový obal sa považuje akýsi mrak elektrónov má svoje vlnové vlastnosti. my môžme povedať že elektróny majú určitý spin a keďže je ich v doméne niekoľko tak tá doména má tiež určitý spin taký aký jej udávajú jednotlivé atómy.

[Slavek Krepelka]

... my môžme povedať že elektróny majú určitý spin ....

Jo. Prej maj. To spinové číslo je u elektronu 1/2 a s nějakými oběhy nemá nic společného, stejně tak jako nemá nic společného s nějakou jeho rotací. Všechno je jinak.

S laskavým pozdravem, Slávek.

[maroš]

Spinové číslo elektrónu je 1/2, ale orientácia spinu atómov je niečo iné.

[maroš]

Je tu reč o elektrickom náboji a nebol tu spomenutý jeden aspekt. ak mám kruhový kondenzátor a začnem rotovať kondenzátorom tak stredom začne tiecť magnetický tok keď bude kondenzátor nabitý. tí čo merali ten tok hovorili že sa nedá vypočítať pretože mg. siločiary sa uzatvárajú cez platne kondenzátora. vieme že náboj môže byť bodový. môže byť na povrchu ideálnej gule, resp. ako guľový náboj. predstavme si rez guľovým nábojom ktorý by bol iba čiara, nie bod ale kruh ktorý má určitý náboj. a rotoval by ten náboj vo vákuu, aký by bol vzťah medzi veľkosťou náboja otáčkami a priemerom kruhu voči mg. indukcii ktorá by bola v strede kruhu?
za odpoveď ďakujem.

[la]

za odpoveď ďakujem.

nábojová pumpa

mám kruhový kondenzátor a začnem rotovať kondenzátorom tak stredom začne tiecť magnetický tok

mám válcový kondenzátor s polarizovatelným dielektrikem ve formě elektretu a na jeho povrchu je navinutá jednovrstvá cívka,jejíž jeden vývod je provlečen středem kondenzátoru,cívka s kondezátorem je zapojena v serii.Můžu si odpustit to rotování
(když to nakreslíš jako elektrické schéma na papír tak se zasmějem,bude to správně,ale funkce bude uplně jiná, než u tohoto zapojení uvádí literatura )

aký by bol vzťah medzi veľkosťou náboja

bez zátěže
první pravoůhlý pulz 12 V,druhý 144 V,třetí 20736 V,,čtvrtý hold měřák je v křemíkovém nebi
s přiměřenou zátěží se akumuluje i výkon takže se dá dosáhnout řady 12,24,48,96,192,384,768V měřák vydrží trochu déle

PS:jinak jsem rád že si toho někdo všimnul

[maroš]

Ďakujem za odpoveď
ak som správne pochopil funkciu čo si napísal. náboj otáčaním vytvára mg pole ktoré môže indukovať vyššie napätie. kondenzátor vytváral náboj a cievka jeho polomer, (keď je náboj pravidelne rozložený musí byť na vodivom prostredí, pr. pokiaľ máme guľu vodivú a dotkneme sa jej nábojom tak sa rozloží náboj rovnomerne ale keď by sme mali s izolantu tak náboj ostane len v tom mieste. reagujem na to že máme rovnomerne rozložení náboj na platniach. cievka nám predstavuje indukčnosť v ktorej sa nachádza náboj. jednotlivé pulzy predstavujú otáčky. náboj sa nabíja počtom otáčok (pulzov. hodnoty cievky a kondenzátora predstavujú časovú konštantu. tzn. že kruh o čom hovorím musí byť podobne ako ideálna guľa vodivý. tým pádom že je vodivý tak indukuje napätie ale len jedným smerom pretože nemôžeme hovoriť o bodovom náboji, cievku považujeme s ideálnym odporom. plynulým mg. tokom kde sa náboj otáča indukuje v náboji viac energie. napätie čo o ňom hovoríš je na svorkách kondenzátora. je to vlastne sériový LC obvod. náboj vzrastá plynule (napätie na kondenzátore. keďže je tam plynulý mg. tok, tak chcel by som vedieť aký vzťah medzi mg. tokom a uhlovou rýchlosťou, ideálneho kruhového kondenzátora. dá sa odvodiť rýchlosť po obvode. zaujíma ma mg. tok. napíš či som pochopil správne funkciu čo si opisoval. díky za odpoveď.
ešte by som doplnil konkrétnejšie na čo som sa pýtal, môžme to priradiť k jednozávitovej cievke ktorou preteká jednosmerný prúd ktorý si môžme pretransformovať ako pohybujúci sa náboj po kruhu. tam sa tiež indukuje mg. tok.

[la]

napätie čo o ňom hovoríš je na svorkách kondenzátora. je to vlastne sériový LC obvod.

Napětí se měří na sestavě cívka kondenzátor v udané mechanické konfiguraci a také záleží na kvalitě diektrika polarizovatelné dielektrikum(tedy nekvalitní) funguje výkonově lépe. Kvalita dielektrika určuje maximální kmitočtový limit,(úhel) protože se ve struktuře zahřívá.V udané sestavě nemůže být elektrické a elektromagnetické pole na jednom místě ve stejný čas,ovšem když se to nakreslí jako el,schema na papír,tak je to seriový LC obvod V paralelním zapojení LC ve stejné mechanické konfiguraci to lze využít jako kmitočtovou zádrž čím vyšší kmitočet tím vyšší odpor ,charaktristika je téměř lineární ( takže zase je to i v tomto případě jinak)
Izolovaný vodič procházející středem je v el.poli nucen fungovat jako dipol.(takže se s tím nemusí mechanicky točit teda s timhle sem ještě netočil )
Elektrotechnická schémata pokud není známé mechanické provedení (hlavně v patentech) je asi třeba brát se značnou rezervou.
PS : To bylo hodně dobrý uplně sem se zapotil
Přiřadit to k té cívce můžeš, ale domnívám se že tu bude hrát roli i délka dipolu

[maroš]

Ďakujem za odpoveď. ešte by som mal otázku. budem mať nabitý vodič ktorý je v uzavretom obvode, mimo vonkajšej indukcie a budem ním pohybovať po dráhe, bude tiecť prúd cez vodič? pohybujem nie bodovým nábojom. v každom bode na vodiči je elektrická intenzita ktorá závisí od vzdialenosti povrchu vodiča ktorá závisí od konštanty, elektrického náboja a štvorca polomeru. čítal som niečo že posúvaním elektrického poľa vzniká elektrický prúd. len neviem či to bude platiť aj pre náboj ktorý je rozložený na ploche vodiča. až by sme pohybovali po dráhe elektrický bodový náboj tak nám vznikne sila ktorá bude pôsobiť na dráhe. bude pôsobiť proti smeru pohybu bodového náboja. zaujímal by ma aj vzťah medzi rýchlosťou vodiča oproti bodu kde bol v kľude. taký príklad by bol otáčanie závitu cievky ktorej vodič je nabitý, bez vonkajšej magnetizácii. pri zmene s nuly na konštantnú rýchlosť by mohla nastať nejaká špička ale udržala by si napätie medzi dvoma bodmi pri konštantnej rýchlosti. napätie potrebujeme preto aby sme vedeli s odporu medzi dvoma bodmi vypočítať prúd. dík za odpoveď

[la]

No mě se líbí s dole uvedeného odkazu tahle citace:
Tento Faradayův model „silokřivek“ Maxwell přijal a zahrnul ve svém Pojednání o elektřině a magnetizmu. Maxwellovými slovy:

„...Faraday svým vnitřním zrakem viděl silokřivky napříč celým prostorem tam, kde matematici viděli jen síly působící na dálku. Faraday viděl médium tam, kde oni neviděli nic, než vzdálenost. Faraday hledal podstatu jevů ve skutečných dějích v médiu mezi objekty, zatímco oni byli uspokojeni, že je nalezli v síle akce na dálku působící na elektrické látky.“

James Clerk Maxwell [1873]

Je to odsud http://www.aldebaran.cz/elmg/exkurze_elst.html Je tam spoustu současně uznávaných vzorečků a vztahů,pro výpočty,( i o tom bodovém náboji http://www.aldebaran.cz/elmg/exkurze_mgst.html ),je to hezký, jsou tam i animace,ale pro mě je nejzajímavější to "viděl" .

[maroš]

Sú to dobré animácie pre prúd, a bodový náboj. ešte by som doplnil otázku. v cievke keď pohybujem bodovými nábojmi v smere točenia tak vzniká prúd. závisí na počte prenesených nábojov za určitý čas. cievku máme zapojenú do elektrického obvodu. vytvára stabilný mg. tok. odpojme cievku a nabime ju na nejaký potenciál a sopjme konce. roztočme ju tak aby vyšší počet bodových nábojov vytvoril také množstvo nábojov ktoré v jednom bode prešlo ako pri stojatej cievke kde počet nábojov, pohybujúcich sa vo vodiči pohyboval voči pozorovateli. je tam jeden rozdiel vo vodiči sa pohybuje elektrický náboj, elektróny voči kladnému jadru a pri točení sa pohybuje celý atóm s elektrónmi. voči kondenzátoru je tam určitý rozdiel tam sú náboje viazané. pokiaľ zoberieme do úvahy že bodový elektrický náboj vytvorí pri rýchlosti za určitý čas elektrický prúd roztočeni nabitej cievky by pohybom voči pozorovateli mali by vytvoriť pohyb el. náboja vytvorí taký istý súčet ako prúd x napätie. vytvorí okolo seba v určitej vzdialenosti mg. intenzitu. pri rýchlosti v určitom prostredí tá intenzita okolo vodiča vytvorí mg. tok. až by sme zobrali okamžitý bod v priereze mg. toku tak máme mg. indukciu. to isté by sme dostali keby sme rátali konštantu x mg. indukciu, ten náboj by sme nemuseli len brať ako bodový ale aj ako napr. drot ktorý sa pohybuje, nie je spojený. bude vytvárať taký istý prúd cievka kde náboj sa pohybuje len voči pozorovateľovi spojite ale náboj sa nepohybuje voči jadru atómu. bude rozdiel v tom napr. keď budeme točiť s izolantom ktorý je nabitý ten by mal vytvárať pohybom el. mg. tok, ale pri vodič sú pomery trochu iné medzi atómami sú je tam náboje nie sú tak pevne viazané jadrom. je to niečo ako kondenzátor ale bez vodivých platní. Ďakujem za odpoveď.

[la]

No na idealizovanou otázku mohu dát jen idealizovanou odpověď Pokusím se vysvětlit jednoduše,aspoň teda zhruba můj názor.

dobré animácie pre prúd, a bodový náboj

Něco se učit musí a určitě je v tom kus dobré práce,prakticky to ovšem funguje trošku odlišně pokud tu hmotu na které pokusničím a které je tedy reálná chápu jako masu která má pro daný pokus vždy i nevhodné vlastnosti,bohužel i dielektrikum vede elektřinu a vodič má nějaký odpor a dokonce některý má i vlastnosti magnetické.Taky ten bodový náboj když ho budu chápat jako bod ve kterém zvýším energetickou úroveň tak se bude šířit všemi směry a způsobí například v plochém vodiči el.vlny které se šíří všemi směry ,rovnoměrně to být nemusí když materiál(masa) není stejně homogenní.Obrázek by vypadal jako když kapka vody kápne na vodní hladinu a dám kousek ledu.Když tohle připustím nastane problém,musím bohužel připustit,že nic nikam neteče akorát se ta energie šíří jako na biliáru a problém se zvětšuje když opustím představu že molekula je obrazně taková soustava kde něco obíhá a přijmu vysvětlení že se jedná o jakési shluky energie které víří pod určitým úhlem a to jejich víření tvoří magneticky ovlivnitelný úhel proti jádru (vlastně tedy chomáčky mohou kmitat i objemově ) nastane přímo p.ů.er.
http://www.aldebaran.cz/forum/viewtopic ... e7db4882fe
Bohužel potom se musí připustit i takové věci jak transmutace ,umí to rostliny a dokonce prý i organizmy třeba slípky a spoustu dalších vymožeností docela se mi to líbí.
http://matpitka.blogspot.cz/2007/11/wor ... -cold.html

odpojme cievku a nabime ju na nejaký potenciál a sopjme konce

možná kdyby byla supravodivá ,ale kvůli biliáru se při odpojení náboj rychle vyrovná

keď budeme točiť s izolantom ktorý je nabitý ten by mal vytvárať pohybom el. mg. tok,

S ideálním nevím, nedostal sem se k němu s reálným ano,reálné dielektrikum(třeba polarizované) má i jiné vlastnosti, stačí ho třeba jen plynule přibližovat nebo vzdalovat
nebo pohybovat měřidlem,taky se dá uzeměnou vrtulí mezi zdrojem a měřící sondou nasekat pole,pole přerušovat.

[maroš]

trochu sme sa nerozumeli, mám normálny jeden závit. pri priblížení bodového náboja sa náboj rozloží na povrchu cievky, (my môžme ten náboj na cievku dostať hociako vždy bude na povrchu závitu. to by bol vodič. majme nejaký izolant ktorý vytvoríme taký aby bol ako cievka, nejakým spôsobom ho rovnomerne nabijeme tak isto aby mal náboj rozložený ako na cievke. začneme ich točiť a mal by byť mg. tok ktorý by bol v strede závitu. vodič ale môže mať rôzne mg. vlastnosti tak predpokladajme že má taký istý mg. odpor ako izolant. ktorý vytvorí lepší mg. tok. Ďakujem za odpoveď.

[la]

Jednoduchá odpověď je že v přítomnosti elektromagnetického pole se uvolní z nabitého izolantu elektrický náboj ,pokud je izolant nabitý do stavu hetero charge tak se po zániku elektromagnetického pole rekombinuje elektrické pole zpět .Tím točením bys mohl asi elektret pomocí unášení iontového náboje s izolantu vyrobit.
http://jjap.jsap.jp/link?JJAP/11/1139
http://en.wikipedia.org/wiki/Space_char ... omo_Charge
http://arxiv.org/ftp/arxiv/papers/0705/0705.0149.pdf
http://stoner.phys.uaic.ro/old/ANALE/An ... 998_06.pdf
vliv materiálů elektrod, bohužel spousta článků k problematice je placených http://www.sciencedirect.com/science/ar ... 6181903797

[maroš]

Ďakujem ti za odpoveď. tzn. že elmg. pole sa dá vyrobiť s izolantu lepšie ako s kovu pretože tam sa prejavuje lepšie ako s vodiča. môžeš ešte opísať nábojovú pumpu. ako vlastne má kondenzátor uložené platne voči stredu, (akým smerom je elektrický tok, alebo je to zanedbateľné,

[la]

Kondenzátor svitkový,konfiguraci jsem vlastně uvedl nahoře,směr toku užívám obvykle cívka kondenzátor.
Zcela jistě to lze použít i jinak s dielektrikem tekutým třeba
http://www.rexresearch.com/kanarev/kanarev2.htm
idea je odstavec RU2227817
( 4-27-2004)
a odstavec RU2232829
( 7-20-2004 )
film sestřih prezentováno pro představu od 4 min 30 sec
skoro celý se vším všudy http://www.guns.connect.fi/innoplaza/en ... nlinebooks