Myslíš teda napřed na pohybu a pak na magnetickém poli?Slavek Krepelka píše:Přesně naopak.poota píše: Ta gravitace závisí na magnetickém poli a pohybu ...
A nebo že magnetické pole a pohyb vznikají z gravitace?
Zdravím - poota
Moderátor: rival
Myslíš teda napřed na pohybu a pak na magnetickém poli?Slavek Krepelka píše:Přesně naopak.poota píše: Ta gravitace závisí na magnetickém poli a pohybu ...
Dobrý ale dlouhý S tou elektrikou tak nějak ano, ale musím to nastudovat, co k tomu má. Jinak Reichenbach docela slušně prokázal, že zatímco planety jsou elektricky pozitivní, včetně Měsíce, hvězdy jsou negativní. Tedy to, co doleze k nám a dělá světlo. Tady se skutečně vtírá velice silně i pojem elektrogravitace. Jenže v mých knihách nejde jen o elektrogravitaci. To je jen chobot od slona. Ona je gravitace, chápána pouze jako přitažlivost, podstatně komplikovanější výsledný projev působení několika dynamických a strukturálních příčin vzájemného gravitačního pole fšeho. Navíc je v tom ještě něco, co drží vzdálenosti mezi nebeskými tělesy a zatím mi uniká co, ale mám podezření na suprakonduktivní magnetické složky (v podstatě Meisnerova pole)poota píše: .... Taky zdroj energie není v nukleárních reakcích, jak se nám snaží vědi nabulíkovat, ale v "elektrických" polích ...
Přesně. Z gravitace vše pochází, i hmota, či spíše "hmota" jsou specifické struktury složek gravitace. Jsou to jen její pod - pole, zacyklované a provázané v pro nás dostatečně malém měřítku, ale stále svázané s "vakuem prostoru". Pego sem dal druhdá hezkou fotku universa v Rentgenových délkách jako je i tahle.poota píše:... A nebo že magnetické pole a pohyb vznikají z gravitace? ...
To mi snad děláš naschvál - když už se mi to začne tak nějak "usazovat", tak mi tu "polívku" zase zamícháš a můžu začít znovaSlavek Krepelka píše:Z gravitace vše pochází, i hmota,..
Vono to bude nejspíš to samý, co drží distanc mezi jádrem atomu a elektronama.Slavek Krepelka píše: Navíc je v tom ještě něco, co drží vzdálenosti mezi nebeskými tělesy a zatím mi uniká co, ..
To víš, pod svícnem bývá tmaSlavek Krepelka píše:.. a kdo ví, co schytá Slunce. Tam je blbě vidět.
Tak znova s celejma zatracenejma elektrónama.poota píše: .... Vono to bude nejspíš to samý, co drží distanc mezi jádrem atomu a elektronama. ....
To něco se jmenuje atmosféra. Měsíc ji nemá vůbec, Jupiter sice má, ale neobsahuje kyslík. Což způsobí to, že meteority se sice rozpálej, možná do běla, ale neshoří. Bez kyslíku neshoří nic, ani ve vodíkové atmosféře Jupiteru.Slavek Krepelka píše: Každopádně něco je, jinak by nebyl Měsíc dobitej jak samice zatímco na Zemi je jen pár kráterů. (Pravda ale taky je, že Země si hodně vyhojí tektonickou činností. S tím, co kolem nás lítá v podobě asteroidů a jak blízko je nasnadě, že něco způsobuje, že se Zemi většina těch potvor přeci jen vyhne. Má průměr cca 12700km, zingá toho kolem jak atmosférou, tak pár set kiláků kolem furt spousta a přímo do nás skoro nic. Pokud, je to skoro vše pod dostatečným úhlem na to, aby to bouchalo ještě v atmosféře. Měsíc má nepatrné magnetické pole a schytá toho hromadu. Na druhé straně, Jupiter je jaksi skorohvězda a jak vidno, pochytá kde co taky i s tím svým magnetickým polem a kdo ví, co schytá Slunce. Tam je blbě vidět.