Strava vhodná / nevhodná při léčbě rakoviny

[Ilem]

Oprava!
Na základě SZ od Slavka jsem ještě chvíli studoval průjmy a opravdu jsem našel dva případy, ve kterých má Slávek pravdu, že průjem je důsledkem nadměrného množství vody ve střevech
1. Při požití nadměrného množství nápojů (obvykle piva)
2. Při gastroenteritidě

Ve všech ostatních případech je to naopak. Střevo se zavodňuje díky průjmu ( zrychlený průchod stolice, která se nestíhá odvodnit). Takže pravdu jsme měli oba.
Při té příležitosti jsem se dozvěděl, že střevo musí za den vstřebat 9 litrů tekutin. 2 Litry vypijeme, zbytek jsou sliny, žaludeční šťávy,...

A pokud jde o vlákninu, názory odporníků se liší. Můj job je mj. automatizace čistíren odpadních vod. Vím naprosto přesně, co se stane s usazeninami v trubkách, když se odstraní pevná složka. Pouhá výměna vstupních česlí za hustší může způsobit obrovské problémy v celé ČOV. Na základě těchto zkušeností doporučuji jíst vlákninu.

[Slavek Krepelka]

opravdu jsem našel dva případy, ...

Původní problém byl požívání otrub a jiných zbytečných vláknin a s tím spojené problémy se zahušťováním obsahu střev, trávením a střevním vylučováním. Nešlo přímo o průjem. Takže bych se k tomu vrátil. http://cs.wikipedia.org/wiki/Laxativum Při uvolňování stolice se u všech druhů laxativ projevuje nutnost zavodnění střeva, ať již zabraňování vstřebávání tekutin střevem, nebo dodáním přes žaludek, nebo vylučováním tekutin přímo střevem. Za pozornost stojí specielně objemová projímadla, tedy vlákniny, jejich funkce a zásadní podmínka - zavodňování.

Objemová laxativa
Objemové laxativum zvětšuje objem střevního obsahu a změkčuje stolici, působí jako vláknina. Podmínkou účinku je dostatečný přívod tekutin, jinak mohou tato laxativa zácpu ještě zhoršit. Jejich užívání může snižovat vstřebávání současně užitých léků ....

To s těma lékama se týče i živin. Proto ta antivýživa.

Co se týče fyziologe průjmů, pokud budeš hledat dál, najdeš, například http://cs.wikipedia.org/wiki/Cholera#Pr ... ky_choroby
"Do lumen střeva jimi prochází ohromné množství chloridových aniontů doprovázených sodíkem a vodou. Ztráty vody mohou být až 26 litrů za den."

Jinak je fajn, že ses alespoň začal rozhlížet. Děkuju, Slávek.

[Ilem]

Původní problém byl požívání otrub a jiných zbytečných vláknin

O to tu právě jde, že vlákniny nejsou zbytečné. Zkusím ještě jeden příklad, který zná spousta lidí. Snad každý měl kdysi doma odšťavňovač. Takový ten odšťavňovací nástavec na mlýnek na maso. Kdo někdy odšťavňoval na tomto zařízení rybíz, ví, jak je důležité, aby tam kuličky šly i s těmi větvičkami. Kdo to zkusil bez nich, zplakal nad výdělkem. Stejnou funkci plní ve střevech vláknina.

[Slavek Krepelka]

... Zkusím ještě jeden příklad, který zná spousta lidí.

Tahle diskuze s Tebou už je velice bizardní. Zkus nám nějak Ileme prokázat, pokud možno nějakým odborným odkazem, že funkce střeva je čistě mechanická, tlako-drtivá záležitost, a že není založena především na osmotických tlacích, které se starají o výměnu tekutin mezi obsahem střeva a krevním oběhem. Přinejhorším vemu i fotku tvého zadku, pokud Ti z něj trčí klika. Dále bys musel nějak prokázat, že velikost stonků rybízu v odšťavovači k průměru odšťavovače je jakž takž přirovnatelná k poměru velikosti vláken celulózy ve střevě k průměru střeva. Taky by bylo zajímavé porovnat tlaky ve střevě a v tom mlejnku. Jsem si totiž naprosto jistý, že pokud bys dostal nějaké takové stonky do střev, nejen že si ho ucpeš, ale ještě si střeva dotrháš. Snad si zkus prohnat ten rybiz hadicí za pomoci peristaltické pumpy, která má k mechanice střev přeci jen o dost blíž než šroubový lis na ovoce.

Tvé "vědistické" modely funkce střev mi přijdou velice srovnatelné nejen s různými Heřtovými tvrzeními, ale už i s Animálovými. Že by stejná škola a profesionální zájmy? Ono to co platí pro antivýživu a "léky" ve vztahu k absorbci a adsorpci vláknin totiž nutně platí i pro účinnost koloidního stříbra.

Slávek.

[Ilem]

A ty máš odborný důkaz, že vláknina do střev nepatří? Působíš celkem inteligentně, jak je možné, že si z každého příměru vybereš přesně to, o čem ten příměr vůbec není. Nebavím se o tom, jakým způsobem se tekutiny dostávají ze střeva do organizmu, ale potřebě vlákniny ke správnému posuvu obsahu střev. Kdybys malinko zapátral v literatuře, dozvěděl by ses, že nedostatek vlákniny může vést, v rozporu s tvými tvrzeními, mimo jiné komplikace i k zácpě. Ale jako vždy tyto informace, jako všechny, které se ti nehodí prohlásíš za výmysly vědistů. Jsou to však empirické zkušenosti, nikoli nějaké výmysly. Bohužel jsi na veřejném fóru a tvoje zavádějící informace mohou někomu přivodit závažné problémy. Jinak by mi to bylo jedno.
A nic na tom nezmění to, že se mě budeš snažit urážet. Já se k tomu nesnížím. Nedělám to pro své ego, ale pro lidi kolem sebe.


Věřím, že se ti podaří v nějakých vykopávkách nalézt 100 000 000 let starý kamenný odšťavňovač a klystýr, abys dokázal, že lidský organizmus není uzpůsoben ke zpracovávání vlákniny a že vlastně vždy lidé jedli pouze ovocné a zeleninové šťávy a nakonec si střeva pročistili klystýrem.

[Slavek Krepelka]

A ty máš odborný důkaz, že vláknina do střev nepatří? ...

Samozřejmě. Stačí si projít klinické zkušenosti s čistě šťávovacíma dietama. Že někdo napíše že: "něco může" vůbec neznamená, že se tak děje. Praxe tohle "může" naprosto vylučuje, stejně jako to vylučuje docela prostinký fakt, že vodou hydraulický systém neucpeš (kromě momentálního vodního kladiva a to se střev netýká), na rozdíl už od "bláta", nemluvě o "kořenech". Navíc všechny kalové pumpy jasně pokazují na to, že jsou schopny (v závislosti na jejich konstrukci a konstrukci potrubí, o průtoku nemluvě, protože čím pomalejší, tím hůř, a u střev jsme prakticky v extrému pomalosti) kaly postrkovat pouze do nějakého limitu obsahu kalů v tekutině. Odbornou literatu si snad najdi sám. Problémem není jenom momentální hustota kalů, ale především zanášení systému, specielně organickými látkami, které mají silnou tendenci se usazovat díky slizům (biofilmům), které se na tom živí a které se v tom drží. Tohle se týče i střev. Navíc, nešlo o to, zda nějaké vlákniny obsažené třeba v jablku, nebo zrnu, trávícím systémem prochází celkem bez problému. Šlo o to, že dodávání extra vláknin, jmenovitě otrub, je zdraví škodlivé a to nejen z mechanických důvodů.

Tímto mám pocit, že si to dál bude muset každý porovnat sám za sebe. Slávek.

[Ilem]

Pokusím se sem pastnout jednu hodně dobrou knihu od Roberta S. Morse - Zázračná detoxikace. S touto knihou se naprosto ztotožňuji.

Bohužel se to nepovedlo, asi je to moc velké

[Slavek Krepelka]

Pokusím se sem pastnout jednu hodně dobrou knihu od Roberta S. Morse ...

http://www.upramene.cz/forum/viewtopic. ... 16#p127116

[Ilem]

Šlo o to, že dodávání extra vláknin, jmenovitě otrub, je zdraví škodlivé a to nejen z mechanických důvodů.

Slávek.

Vím, o co šlo. Šlo o to, že lidi ze zrní nejdřív odstraní vlákninu, pak to semelou, upečou z toho housky, ty do sebe nacpou a pak se diví, že mají zažívací problémy. Pokud takový člověk doplní vlákninu třeba otrubami (samozřejmě v rozumné míře), může si od zažívacích problémů pomoci. Samozřejmě totéž může udělat tvým oblíbeným klystýrem. Na nějakou dobu.
Pokud by se jedla strava přirozená, nezbavená vlákniny, bylo by dodávání další vlákniny kontraproduktivní. S tím souhlasím. Jenomže celozrné housky jsou pouze v několika málo obchodech, protože společnost potřebuje lidi nemocné, ale to už jsme někde jinde.
Pokud někdo vydrží pouze na šťávách a předem si vyčistí střeva, může mu to hodně pomoci od různých neduhů. Proti tomu taky nemůžu namítnout ani půl slova. Ale časem se stejně každý vrátí k obvyklé stravě a bude řešit stejné problémy. Tvrdím, že vláknina je v běžné stravě potřeba a pokud jí tam je málo, měla by se přidat. A v dnešní stravě jí málo je, nade vší pochybnost. Víc k tomu nemám co dodat.

Díky za odkaz na knihu. Asi to nezvládl náš internet.

[vrabco]

Ako jesť alebo nejesť obilniny:
„Náš trávicí systém je uzpůsoben ke trávení kvalitní stravy všežravců. Kvalitní stravou myslím takovou, která má vysoký poměr kalorií k množství nestravitelného materiálu (vláknin). Náš druh je velmi dobrý v získávání té nejkvalitnější potravy v takřka každé ekologické nice. Zvířata, která žijí z potravy s vysokým obsahem vláknin, jako například krávy a gorily, mají mnohem větší, robustnější a fermentativnější trávicí systém.“

„Zdravé africké kultury obilniny před vařením typicky máčely, mlely a kvasily, čímž je upravovaly do podoby kysané kaše, která je nutričně mnohem lepší než nekvašené obilniny. Pokud to bylo možné, z kukuřice a prosa se během zpracování odstraňovaly vlákniny. Luštěniny byly před vařením vždy máčeny.“

Zdroj: http://wholehealthsource.blogspot.sk/20 ... rains.html
http://bezvazdravi.webnode.cz/clanky/ako-jest-obilniny/