Výrok Tvé sestry mi připomíná kolegyni v práci (velmi štíhlou), která říkávala, že "jídlo je děsná otrava a jenom zdržuje od práce". Její postoj k jídlu a vzezření při jídle potvrzovalo, že to myslí upřímně... A pak mám ještě kamaráda, který si představuje svůj žaludek jako ústa neustále otevřená směrem vzhůru a čekající, kdy do nich něco spadne. Jeho postoj k jídlu a vzezření při jídle také velmi přesně potvrzuje jeho představu ..Slavek Krepelka píše:Takže ještě trochu jinak... i v případě, že člověk nemá problem s touto klapkou, má problem s následujícím:
a) Pokud se nechá zblbnout na pravidelné stravování, vypěstuje si podmíněný reflex a žaludek v dané časy postrčí svůj obsah do dvanáctníku v naučených hodinách, ať již strávený žaludečnínmi enzymy a kyselinami, nebo ne.
b) Pokud si člověk nedá pokoj a myslí na jídlo, což se většinou odehrává když se nudí, dochází opět k posunu žaludkem nestráveného jídla do dvanáctníku.
c) Pokud mlsá průběžně přes den, opět se děje totéž...
Jo, jo - zase ta psychika!!! ... a opět jsi, Slávku, klepl hřebík na hlavičku Když se na postoj k jídlu podívám u sebe, nepatřím sice ani k jednomu z vyjmenovaných typů, ale při jídle si každé sousto vychutnávám. Jak dalece to může ovlivňovat klapku mezi žaludkem a dvanácterníkem, nad tím se budu muset zamyslet...
Díky za Tvůj postřeh , Hanka