,,Dobrý den, nejste první, kdo se mně na to ptá. Obecně promořenost parazity se zvyšuje v přímé úměře se zachovalostí životního prostředí. Důležité jsou též životní podmínky (teplo, vlhko), protože parazité většinou využívají jednoho či více mezihostitelů a vektorů a mohou (nebo musí) přicházet do styku s vnějším prostředím. A významnou roli též hraje nedostatečná či zcela chybějící veterinární kontrola potravin. Nejvíce parazitů, a onemocnění z nich, tedy najdeme v tropech a subtropech, v mírném pásu je jich poměrně málo. A v přechemizovaném prostředí, mezi lidmi, kteří jsou nacpaní chemikáliemi, antibiotiky apod., a kteří mají vůbec problém mít fysiologickou střevní mikrobiální flóru, je parazitů velmi málo. Tento nedostatek parazitů se například dává do souvislosti s některými civilizačními chorobami zažívacího traktu (Crohnova choroba, ulcerosní kolitis), kdy imunitní systém, místo chybějících parazitů, napadá vlastní tkáně zažívacího traktu. Jsou dosti úspěšné pokusy s léčbou těchto chorob právě implantací parazitů (požitím jejich vajíček). Navíc většina u nás se vyskytujících parazitů narazí na člověka víceméně omylem.
Osobně jsem za více jak 20 let práce na patologii viděl 1x tasemnici a asi 3x odumřelou echinokokovou cystu v játrech, jednou jsme vyslovili suspekci na odumřelého svalovce. Asi 2x jsem viděl kožní leishmanniosu, ovšem u lidí, kteří pobývali na blízkém východě. Jediný parazit, který má poměrně častý výskyt (párkrát za rok jsou vidět jako náhodný nález při apendektomii), jsou roupi, pro které hraje výskyt v dětských kolektivech bez nutnosti mezihostitele, a nyní tolik populární toxoplasma(výjimečně se zachytí v uzlinách), která ovšem většinou probíhá bezpříznakově a člověk je také chybným konečným hostitelem.
Berte to jako můj názor, nejsem parazitolog, avšak na zvyšující se incidenci parazitos v naší středoevropské společnosti prostě nevěřím. Ale každý se nějak zkouší uživit a strach z neznámého bývá výtečný obchod."
Další člověk který je ,,u pramene",


