Takže je tu další varianta, kterou jsem dnes i odzkoušel, takže se o ní mohu trochu i rozkecat.
Rozdíl od předchozí varianty je v uzavření zadní stěny, takže toto ohniště je přístupné pouze přední stěnou, což se projevilo překvapivě příznivě. Z předchozí varianty je převzato osvědčené přidávání předehřátého terciárního vzduchu, ovšem tentokrát řešené poněkud "svojsky".
Jak už se Drontům zhusta přiházívá, napadlo mě, že zahřátá stěna ohniště vytváří na svém vnějším povrchu vrstvu silně ohřátého vzduchu a ve vnitřním prostoru ohniště vzniká tah, kterým je možné vhodně tvarovanými otvory ten vnější vzduch do ohniště přisávat i bez použití dvojité stěny.
Což jsem zrealizoval, jednoduché stěny jsou lehčí i skladnější - a co bych o tom zbytečně víc plácal - je to vidět dostatečně z fotek.
P3280024.JPG
Skladnost je očividná, největší kus plechu má rozměry 19 x 28 cm, což je zhruba A4.
P3280025.JPG
Stabilita je docílena kóničností stěn, celé ohniště fixují dvě "jehly" z 3,15 mm svařovacího drátu, patrná je také jistá "vrtulovitost" stěn, kterou hodlám ještě řešit, i když to pro funkčnost nutné není.
P3280026.JPG
Palivo jsem použil v téže kvalitě jako u předchozí varianty, abych měl možnost porovnání výkonu. Roztopení bylo snadné, plameny podle očekávání čisté a bez kouře, v této fázi roztopení jsem nad plameny postavil opět Pavlíčkáč s jedním litrem vody asi 10
oC "teplé", venkovní teplota asi 11
oC a čerstvý vítr.
P3280027.JPG
Voda se začala vařit k mému překvapení už za necelé 4 minuty.
Ukázal se vliv ochlazování spalin obtokem kolem studeného povrchu hrnce, což se projevilo mírným kouřením, které bylo asi tak stejně výrazné, jako pozdější vývin páry. Výraznější než barva kouře je ovšem očouzení povrchů hrnce, s kterým je zřejmě nutné se smířit.
Tepelný výkon ohniště je srovnatelný s předchozí variantou, která uvařila litr vody za 15 minut, kdežto tato varianta za necelé čtyři minuty, takže 4 x rychleji. Jestliže jsem u předchozí varianty odhadoval účinnost mezi 10ti a 15ti procenty, dá se u této varianty odhadnout účinnost kolem 50ti procent, což považuji za vynikající. Té čtyřnásobné účinnosti odpovídá i zhruba čtvrtinová spotřeba paliva, které bylo v kvalitě "posbírané klacky" do tloušťky asi tak prstu, aby se pohodlně lámaly.
Další vývoj tohoto ohniště bude směřovat jen k eliminaci vlivu vrtulovitosti stěn co nejjednodušším způsobem, popřípadě hodlám ještě vyvinout "pevnou", tedy nerozkládací variantu téhož ohniště, která by mohla mít jednodušší výrobu a mohla by být i bez podložního plechu.
Zdravím - poota
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.