"Oxidační Stres" a Vodík

[kutil]

..... Může za to Kutil, který chtěl abych mu to vysvětlil. .....kterou tím pozměnil na H3O+. To je ta zásaditá voda, která vzniká. Přesněji je to prý dokonce [H(H2O)4]+

Chlapi ahoj.
Jak píše ilem, mě ten vodík pořád leží v palici
Podařilo se mě vyřešit jednoduchou výrobu vodíku z louhu a Al na stole aniž by manželku klepla pepka
Než to pověsím sem na vlákno tak si potřebuji ověřit, zda při chemické reakci vzniká H2 a tím pádem nevzniká ta zásaditá voda. Při přemíře zásaditosti, když by se té vé vody pilo více, tak hrozí acidóza a to je taky nežádoucí
Může mi to někdo potvrdit?
Díky za spolupráci a přeji hezký den
H.v.

[kutil]

Prosím admina o odstranění dupl
Díky H.v.

[la]

Podařilo se mě vyřešit jednoduchou výrobu vodíku z louhu a Al na stole aniž by manželku klepla pepka

H.v.

Ahoj , po chemickém způsobu vyrobení vodíku je třeba ten vodík vyprat probubláním v mírně slané vodě nejméně dvakrát za sebou, aby nedošlo k průniku par do pitné vody. Slaná ta voda musí být v pračce proto , že její znečištění v pračce se projeví jejím zakalením, tak se to dá v průhledné pračce snadno kontrolovat a tu vodu včas vyměnit.

[Igi]

A co úplně nejjednodušeji "vyrobit" vodík, že si koupím láhev s technickým vodíkem? Ale je zde několik otázek:
1) Jak bezpečné by bylo uchovávání takové nádoby v paneláku?
2) Dá se vůbec koupit taková láhev pro neprofesionální použití?
3) Je tam jen čistý vodík?

[la]

A co úplně nejjednodušeji "vyrobit" vodík, že si koupím láhev s technickým vodíkem? Ale je zde několik otázek:
1) Jak bezpečné by bylo uchovávání takové nádoby v paneláku?
2) Dá se vůbec koupit taková láhev pro neprofesionální použití?
3) Je tam jen čistý vodík?

1) pokud by to bylo jako náplň pro Sodastream a přístroj byl se skleněnou lahví tak by to šlo v tom dokonce vyrobit ,ale muselo by to v tom být minimálně 6hodin i déle, aby se to navázalo, otázka je kde ty bombičky naplnit .Vodík potřebuje ještě čas, to není sifon nepotřebuje takový tlak. Vyvíječ nebo výrobník vodíku se dá spáchat levněj ,u elektrického nejdražší je zdroj.
https://www.mall.cz/sodastream/sodastre ... gLCDPD_BwE ,
2)to nevím, ale cena bude s příslušenstvím určitě zajímavá , nedávno jsem si kupoval na hraní s metodou TIG čistý argon a platil jsem do vlastnictví i s lahví a ventilem 14000.
3) lze objednat vodík pro potravinářské účely ,používá se při výrobě ztužených potravinářských tuků ala Rama rodná sestra másla.(nějaká uhlovodíková vazba navíc a je s toho plast)

[kutil]

Ahoj , po chemickém způsobu vyrobení vodíku je třeba ten vodík vyprat probubláním v mírně slané vodě nejméně dvakrát za sebou, aby nedošlo k průniku par do pitné vody. Slaná ta voda musí být v pračce proto , že její znečištění v pračce se projeví jejím zakalením, tak se to dá v průhledné pračce snadno kontrolovat a tu vodu včas vyměnit.

Vážení kamarádi a přátelé fóra.
Podařilo se mě vyřešit bezpečnou výrobu H2 v domácích podmínkách ale má to háček jako vše.
Na rozdíl od elektrolýzy vzniká odpad – hlinitan sodný, který vyžaduje také opatrné zacházení. Má snahu se usazovat v dost pevné formě, tedy pozor na ucpávání odpadů !!! Raději všechny zbytky z výroby shromažďovat do kbelíku, vodu slít a bahýnko potom můžeme vyhodit do popelnice.V jednom obalu mléka který se dává do popelnice je hliníku pomalu na celý proces .

Mé povídání musím začít bezpečností.
Reakce louhu s hliníkem je velice bouřlivá při vzniku značného množství vodíku ale i tepla. Po ukončení reakce je sklenice ohřáta na 90 až 100 stC!
Proto si musíme připravit k ruce utěrku a kbelík s vodou pro případ nouzového řešení – prostě to tam celý vhodíme …...
Že vodík hoří a smíchaný se vzduchem je výbušný nemusím dále řešit, kuřáci pozor na to!

Závěry mých pokusů jsou následující:
1. Do sklenice dáme nastříhaný hliník. Čím menší kousky, tím bouřlivější reakce. Neřešíme množství hliníku, vývin H2 budeme regulovat ředěním louhu.
2. Do sklenice stříkneme injekční stříkačkou rozpuštěný koncentrovaný hydroxid sodný (NaOH na čištění odpadů) a uzavřeme víčkem opatřeným hadičkami a injekční stříkačkou s vodou - větší obsah je lepší.
3. Do vedlejší sklenice přidáme do vody trochu soli. Aby se vodík lépe propral tak na konec přívodní hadičky uvážeme kousek molitanu kdy se prostupem H2 vytvoří drobné bublinky
4. Z tohoto filtru můžeme odebírat H2 na plnění do lahví, nebo pro jistotu můžeme přidat ještě jeden filtr. Plynu je více než dost 

Pro informaci:
Jeden litr H2 vyrobíme z 1 g Al + 1g NaOH + 3 g H2O
Pokud plníme např. 10 půllt. lahví tak zužitkujeme 500 až 700 ccm
= 0,7 lt H2.
Čistě teoreticky by vyrobené množství plynu bohatě stačilo, ale musíme počítat množství plynu na vyfouknutí vzduchu z vyvíječe, filtru a hadiček.
Pokud si uvědomíme že jedna polévková lžíce (PL) hliníku váží 20 g a PL louhu 15 g tak to nesmíme s tím dávkováním přehánět 

Provozní postřehy:
S uzavíráním sklenice nemusíme spěchat, hliník velice rychle na vzduchu oxiduje a chvíli trvá než se s tím louh popere. Volil sem opačný postup než je běžný a raději reakci tlumím ředěním louhu.
Množství Al do sklenice neřeším a dávám cca tu PL. Abych urychlil zahájení reakce tak ji zahajuji koncentrovaným roztokem louhu.
Uvědomte si, že z té PL Al vyrobíte 20 lt H2 a proto to nesmíme s množstvím louhu přehánět. Na start dejte cca 5 ccm a rychlost reakce hlídejte postupným doléváním vody.
Klidně můžete dát více louhu, ale potom počítat s dodávkou většího množství vody a pak jedna stříkačka nemusí stačit. Ale toto si každy musí ošahat sám. Mě se osvědčilo dávkování pomocí injekčních stříkaček.
Když se sklenice za pár minut ohřeje na provozní teplotu tak je vývin H2 opravdu bouřlivý !!! Usměrníme ho přidáním vody injekční stříkačkou. Ne moc!, jen po troškách abychom docílili rovnoměrnosti vývinu H2. Z teploty vody nemusíme mít strach, zavařovačky snáší její pozvolný nárůst.

Proces ukončíme vstříknutím zbytku vody do sklenice. Tím omezíme prudký vývin plynu. Uvolníme stříkačku a další dávkou vody téměř ukončíme reakci. Protože výpary z vyvíječe dost zapáchají po louhu, tak je lepší definitivní ukončení reakce provést v zahradě, dílně, na balkoně nebo na verandě.
Odšroubujeme filtr, sklenici s louhem uchopíme do utěrky – pálí !!! a odneseme ji mimo obytnou místnost. Potom teprve otevřeme víčko a do sklenice po troškách - aby studenou vodou nepraskla, nalejeme další vodu.
Propláchneme, slejeme a zbývající hliník ponecháme ve sklenici s čistou vodou na příští použití…

Zdá se to složité ale není. Je potřeba si uvědomit že pracujete se žíravinou a proto nikam nespěchat a dopředu uvažovat co by se stalo kdyby? ….
JDE TO !!!

Hodně úspěchů v soběstačné výrobě H2 přeje
H.v.

PS- video nešlo připojit tak alespoň foto

[Peter11]

Jde to řešit jednoduše s použitím slabého hydroxidu sodného. Je to jednoduše řízená reakce bez nebezpečí z poleptání nebo popálení. Není potřebný vnější elektrický zdroj ani silná žíravina.

[Ilem]

Honzo, Ten ohřev se mi moc nelíbí. Mělo by se to chladit. Se vzrůstající teplotou roste množství hydroxidových výparů ve vodíku. Bylo by dobré měřit pH vzniknuvší vodíkové vody. Stačí lakmusový papírek. PH by se nemělo probubláním vodíkem změnit. Pokud se změní, je to známka, že ti do toho leze hydroxid!

[kutil]

Honzo, Ten ohřev se mi moc nelíbí. Mělo by se to chladit. Se vzrůstající teplotou roste množství hydroxidových výparů ve vodíku......

Peťo ahojky po ránu
Právě když neřídíš reakci přidáváním vody, tedy ředěním louhu, tak dochází k té bouřlivé reakci. To teplo se uvolní vždy, ale pokud to kočíruješ tou dodávkou studené vody tak nějaké teplo odvede i ta sklenice a není to doslova tak horký. Prostě když nespěcháš tak je to velice klidný proces
Dobře temu dělá i to rozbití bublinek molitanem a tak se ten plyn docela dobře vyčistí. Protože je to malé množství a jednorázové použití, tak se ta voda ve filtru nemůže moc znečistit a na novou várku dáváš vše čisté..... aspoň si to myslím

[Ilem]

Pro klid duše bych to stejně změřil. Lakmusové papírky nestojí svět.
Ono myslet si, a vědět může někdy být dost velký rozdíl. A louh do organizmu není to pravé ořechové. Zvlášť, když tam přijde žaludkem, který je zvyklý na kyselé prostředí. I relativně slabý louh dokáže poleptat žaludeční stěnu. Zásadité prostředí by se v zažívacím traktu mělo objevit až ve dvanáctníku.

[Edgar]

A co úplně nejjednodušeji "vyrobit" vodík, že si koupím láhev s technickým vodíkem? Ale je zde několik otázek:
1) Jak bezpečné by bylo uchovávání takové nádoby v paneláku?
2) Dá se vůbec koupit taková láhev pro neprofesionální použití?
3) Je tam jen čistý vodík?

Ahoj. Jde to. U jednoho distributora technických plynů si pronajímám 20L lahev s 200 bary vodíku v čistotě 3.0 (99,90procenta). Už ji mám doma delší dobu tak si přesně nepamatuju cenu, musel bych to dohledat, ale bylo to tuším 1500 kč za nápln a dále pronájem lahve 600 každý půlrok. Googli, zavolej tam, zeptej se. Dále jsem kupoval redukční ventil asi za 2000 ve svářecích potřebách.
Solíš prachy, ale když srovnám komfort užívání oproti elektrolyzeru, tak je to velká pohodička a žádná špína.
Buď si to nabubláš do vody těsně před pitím, nebo je lepší spíš nachystat flašku s vodou, nabublat a nakonec ještě zafoukat vodíkem, aby byla nad hladinou H2 atmosféra a rychle zavřeš. Pak to vždycky šoupnu do lednice dozrát a piju. Měřím -640mV běžně, rekord mám -880mV.

Dále to lze používat i k inhalacím (zvlhčit v promývačce), ofukování ran a tak. Ale bacha, je to třaskavý plyn, měl bys v každém kroku vědět přesně!!! co děláš a nevdechovat třaskavou směs, jen procento.

Pak se to dá i přepouštět z ocelové lahve do hliníkové k Sodastreamu a dělat si H2 vodu místo sifonu. Přepouštěcí přípravek s tlakoměrem ti vyrobí na zakázku v každých solidnějších svářecích potřebách (stojí to 1000 - 2000). Ale i tak to vyžaduje nějaké zkušenosti s tlakovými plyny.
Sodastream lahve jsou jen do 90 bar, pokud to neuřídíš rupne tlaková pojistka a máš plnou cimru vodíku, je fajn když si tvoje koc zrovna zapaluje cigárko, nebo něco selže a máš ruce pryč.
Flašky máš skladovat na dobře větraném místě, to nevím jak bys v paneláku splnil. V případě průseru by ti asi chtěli přišít obecný ohrožení.
Pokud to máš jen pro sebe, tak budeš plyn spotřebovávat dlouho a prohneš se ještě za nájem.
Ale ten uživatelský komfort je bezkonkurenční

[ok79]

Ahoj. Jde to. U jednoho distributora technických plynů si pronajímám 20L lahev s 200 bary vodíku v čistotě 3.0 (99,90procenta). Už ji mám doma delší dobu tak si přesně nepamatuju cenu, musel bych to dohledat, ale bylo to tuším 1500 kč za nápln a dále pronájem lahve 600 každý půlrok. Googli, zavolej tam, zeptej se. Dále jsem kupoval redukční ventil asi za 2000 ve svářecích potřebách.
Solíš prachy, ale když srovnám komfort užívání oproti elektrolyzeru, tak je to velká pohodička a žádná špína.
Buď si to nabubláš do vody těsně před pitím, nebo je lepší spíš nachystat flašku s vodou, nabublat a nakonec ještě zafoukat vodíkem, aby byla nad hladinou H2 atmosféra a rychle zavřeš. Pak to vždycky šoupnu do lednice dozrát a piju. Měřím -640mV běžně, rekord mám -880mV.

Dále to lze používat i k inhalacím (zvlhčit v promývačce), ofukování ran a tak. Ale bacha, je to třaskavý plyn, měl bys v každém kroku vědět přesně!!! co děláš a nevdechovat třaskavou směs, jen procento.

Ahoj EDGAR,
prosim ta, mohol by si sem hodit nejake foto toho tvojho vodikoveho prebublavaca? Aby tam bolo vidno tu 20l flasu s vodikom a s tym ventilom... proste aby mal clovek nejaku predstavu ako to vyzera. Ako dlho to nechavas prebublavat do toho pohara s vodou? Co myslis pod tym "nakonec ještě zafoukat vodíkem"?
Bude potom v takto upravenej vode skutočne tento prospešný molekulárny vodík? Lebo mam taku informaciu, ze takymto jednoduchym prebublavanim sa v tej vode toho molekularneho vodika moc nerozpusti, tak preto sa pytam. Sam teraz uzivam vodik, ale zatial v tych tabletkach (ktore potom generuju vodik v zaludku). Cenovo to vychadza tak na hrane (nie je to nejako super drahe, ale lacne to tiez nie je),takze aj zvazujem pouzit nejaku lacnejsiu alternativu, len zase aby to malo ucinok. Dakujem