Magnetické Stínění-Clonky

[martin11]

...pro jarda ovčák....zkus mě napsat soukromě...
...PRO všechny...zkoušel jsem různé druhy Fe...ale protože moje možnosti fotografa jsou velmi omezené...mam k dispozice jen obyč. železo..zkusil jsem ocel ze soustružnického nože...ale nepokračoval jsem protože následně musím vyrobit půlkruhovou clonu a i když něco vybádám tak to ve finále musí být proveditelné.....
...dotaz...jak se změní mag. vlastnosti Fe běžný material ...když ho ohřeju a ochladim...zakalim...???...zustanou jeho magnetické vlastnosti stejné ????...ptám se abych nemusel v tomto směru laborovat a ztrácet čas...dik za info....Martin11

[jarda ovčák svitavy]

Magnetické vlastnosti se nezmění. Změní se tvrdost, krystalická struktura, rozložení uhlíku dle rovnovážného diagramu fe3c , ale obsah železa zůstává nezměněn, tedy i magnetické vlastnosti jsou nezměněné. Akademicky by se dalo diskutovat o magnetických vlastnostech oceli v závislosti na obsahu uhlíku a případných legur, ale nic zásadního tam nenajdeme. Mluvím o běžné konstrukční oceli s vyjimkou třídy 19. tam najdeme vyjimky skrze mangan, vanad a třeba i wolfram .Nejlépší magnetické vlastnosti má to nejobyčejnější nízkouhlíkové železo. odborníci odpustí, železo není, mluvíme vždy o oceli, neboť uhlík je vždy přítomen. Kupodivu v transformátorových ocelích je málo uhlíku, ale mnohdy křemíku a bordelu obecně přehršle. Chcete li hledat ocel s nejlepšími magnetickými vlastnostmi, pak vám budiž vodítkem trojka na konci. Označuje nejen zaručenou svařitelnost, ale i málo legur, i síry a fosforu málo, takže tyto oceli budou nejlépe megnetem přitahovány. PS. TEDY 11343, 11373....a pod. Snad jsem vás nevyčerpal.

[martin11]

Jo dik odpověď je fak dobrá, je videt že se v materialech opravdu vyznáš.
laboruji jen s běžně dostupnými materialy...myslim že na běžné zkoumání by se měly používat materialy co nejběžnější pro případné replikace...jen v případech nevyhnutelných použít specialy..ještě jednou dik Martin11

[Akord]

J.ovčák píše na muj vkus dobre, obdivuji, co všechno zažil s tema slitinama Bi,Sn....
Jenom doplním, že i čisté železo je praktická otázka, protože závislosti permeability na všem včetne intenzity pole jsou nepreberne ruzné a zamotané. Dobrou permeabilitu a tím i pritahovatenost má treba litá ocel s prísadou kolem 0.5 procent Mn a Si, s uhlíkem pod 0.2 procenta. Ale ty oceli jsou kočka v mechu, pokud prijde na lámání chleba, závisí to na všem možném. Navíc se asi porádne nerozebírala otázka, nakolik magneticky tvrdá, nebo mekká ocel.

[la]

ten pokus je skutečně zavádějící s ohledem na šířku vzorků mezi magnety. Jak se snažim fotit siločáry tak jsem zjistil ,že clona musí být nejméně 5ti násobně širší než pruměr magnetu.to ke vztahu k Fe...laboruji s rotační clonou ...vztahy jsou ve 3 rozměrech....kvalita magnetu tj jaké pole vytvoří - hmotnost Fe mezi 2ma magnety a šířka Fe...lidově aby se siločáry nepotkaly nad a pod clonou----proto nejméně 5ti nasobek pruměru magnetu...neumim to lepe popsat ale to jsou skutečné poznatky zkoušel jsem ruzne magnety a přibližně to vychází stejně....z toho videa jsem nepochopil co se vlastně zkoušelo....ja zkusil stříbro magnet to nezměnilo...Martin11

Zdravím.V tom filmu šlo asi o chování clony při změně magnetického pole,přemagnetizaci a ovlivňování otočně uchyceného magnetu na druhé straně clony,zaujal mě ten pozinkovaný plech.Zkoušel tam 12 různých druhů materiálu.
la

[martin11]

na tom videu NENÍ vidět vůbec žádný rozdíl..stále to samé...já zkoušel stříbro hliník anticoro.magnetické i nemagnetické měď ..vše mimo magnetických materialů se chová neutrálně - alespoň v amaterských podmínkách je změna neměřitelná - tudíž zanedbatelná...ještě dotaz..
jak se chovají v magnetickém poli soli železa ??? třeba chlorid železitý nebo ferokianyd draselný....napadly mě tyto 2 protože se to používalo v barevné fotografii...je známá nějaká chemická sloučenina Fe magneticky aktivní...myslim sloučenina NE slitina...zdraví Martin11

[jarda ovčák svitavy]

Samozřejmě že píšu pouze to, s čím jsem si jist, nebo s čím mám osobní zkušenost. Pokud se trošku budeme orientovat v technologii výroby oceli, pak každá ocel je před válcováním odlévaná. Chápu, že řeč je o lité oceli jako takové. Ale, pokud bych si měl tipnout, tak kvůli zatékavosti do formy a snížení teploty tavení to bude molotovův koktejl přísad. Ty v zásadě nevadí, pokud mají kladný vstah s magnety.Litinu jako takovou musíme definovat jako tuhý roztok železa a uhlíku, přičemž uhlíku je zpravidla nad 3.8 procenta. Nevím o přísadě nebo leguře, která by zásadně zvětšovala přitažlivost oceli pro magnety.Ale kdo ví všechno, že? Například fa ruger, známá firma, jenž používá metody přesného lití k výrobě zbraní tak precizně, že vyloučila další obrábění!!!u dílů zbraní prokazatelně míchá do své ocelové polévky vismut. Ověřeno spektrální analýzou. Proč vismut? Ví bůh. Pokud mi kdokoli cokoli potřebuje sdělit soukromně, nebo se tak zeptat na cokoli, pak sw500@seznam.cz . Pokud víte někdo cokoli o magnetických vlastnostech , tak budu velice rád za info.

[Akord]

Já taky psal o tom, co jsem si nechal odlét z vlastní kapsy. Účel použití je dost duležitý, predne by mel nekdo ríct, nakolik treba materiál tvrdý, nebo mekký, jaká bude orientačne intenzita, nebo zpetne indukce, aby se dalo odhadnout, jakou permeabilitu lze čekat. Až pak má cenu mluvit o tom, do jaké skupiny materiálu sondovat.

[jarda ovčák svitavy]

jsem roztržitý a při návalu roztržitosti jsem hledal materiál na stínění. i přehraboval jsem a do ruky mi skočil jakýsi karborundum brousek. Říkám si, že proč ne.. Hrabal jsem v bedně s brusivem a jakýsi malý plochý brousek na obráběcí nástroje byl tak akorát a dvěma magnety jsem zkusil stínění. Paráda, brousek o síle 5mm stínil téměř dokonale. otočil jsem magnety opačně, tedy na odpuzovací strany a ejhle, magnety se odpuzovaly mnohem více, než přitahovaly. pak přišel kamarád, já zapoměl na brousek i magnety a... už jsem jej nenašel. Byl fialový, patrně sovětské provenience z armádních zdrojů a dle mého s významným obsahem umělého korundu. A co s touto informací?? Nic, je k prdu. Úplně k ničemu. Jen snad, že experimentování je někdy na podělání.

[boob]

Zdravím,
poslední dobou řešíte materiál,který odstíní mag.pole.Pozoruji Vaše snahy a napadla mě taková věc.
Za II.války používali na něm.tancích spec.nátěry proti připevnění magnetických min.Předpokládám,že na mině byl silný magnet a přiložením na pancíř ta mina držela.Nátěr byl účinný a na dobových fotografiích je patrný velice hrubým ( jako,by vlnitý plech ) povrchem.
.......... no a teď to nejdůležitější ta antimagnetická hmota se oficiálně jmenovala " Zimmerit " a vyráběla ji v Německu fa.AG Farben,nebo Bayer ,tím si nejsem zcela jist.
Pokud by jste měli zájem o zjištění složení,pokusím se na netu něco vyhledat.
Držím všem pokusníkům palce ......... Boob

[martin11]

Děkujeme za info....nevím kolik lidí o této barvě ví...snad jen zájemci o bojovou techniku...takže když NĚCO někde vyšťouráš tak nam to přidej do MAGNETICKÉ DISKUSE....každá rada dobrá....dík za všechny magnetáře Martin11 p.s. čím natíraj Američani ten neviditelný letoun???

[boob]

Tak,že :
Tmel vyráběla německá firma "Chemische Werke Zimmer AG " z Berlína.Na obrněnou techniku byl aplikován od roku 1942,už u výrobce této techniky a ve dvou vrstvách,cca 5 mm první i druhý nános a poté vytvrzen horkovzdušnou pistolí - cca 1 hod. Jinak schnula 8 dní.Po válce Američani odvezli cca 100 kg tohoto tmelu do USA k provedení rozborů a složení je násladující :
40 % - síran barnatý
25 % - polyvinil acetát ( pojivo - lepidlo )
15 % - okrové barvivo
10 % - dřevěnné piliny ( výplň - plnivo )
10 % - síran zinečnatý
Domnívám se,že nejdůležitější je ten síran barnatý,síran zinečnatý a polyvinil acetát - lepidlo.
Dále cituji: " ............ Zimmerit není antimagnetický,ale pouze nemagnetický ........... !! ??"
Tak se přiznám,že tomu nerozumím,jaký je mezi tím rozdíl.Ale je faktem je,že tento tmel byl účinný i při cca 10 mm vrstvě a používal se na většině obrněné techniky až do roku 1944,kdy přestal míti opodstatnění z důvodů změny protipancéřových bojových prostředků.
Magnetická mina se buď to na nátěru neudržela,nebo jen slabě a při pohybu vozidla se lehce utrhla a spadla.
Tolik můj malý přínos pro rozhýbání Vašich strojů .......... držím palce .......Boob

[jarda ovčák svitavy]

To zjistíme. Všechno. Jen ta firma byla IG FARBEN, dnes BASF a Bayer chemie.

[martin11]

ano ano ...děkujeme za rychlou a vyčerpávající odpověď...celý trik je asi v tom, že síla nanesené vtstvy barvy oddálila přímý styk magnetu a Fe na pancíři...proto ty dřevěné piliny jako plnidlo. Při kvalitě ??? tehdejších magnetů mohlo těch zmiňovaných 10 mm stačit aby se mina neudržela...přesto by stálo za prozkoumání jak se v mag.poli chová síran barnatý a síran zinečnatý..okrové barvivo pravděpodobně byla nějaká hlinka .kdo ví co je polyvinyl acetát...mam pocit že to je celuloid ale nejsem si jistý děkujeme za info Martin11

[Trooper]

Martin11: si myslím, že kdyby to bylo jen o vzdálenosti od pancíře, tak by byly jednodušší a levnější způsoby, jak to provést, než vyrábět tmel z tak zvláštních přísad, patlat se s ním a ještě ho dlouho sušit... ??