Výroba kyslíku z oxidu uhličitého

[morse59]

Ahoj. Nerez jde letovat cínem když se použije H3PO4 což je kyselina fosforečná.

[KEXIK]

nezarucujem ze tato schema bude fungovat ale asi by to malo bezat v pohode NE555 ide do 15V tak bacha aby ste to neodpalili. Podla mna to IRF tam bude stacit.

Kexo.

[habana]

a ještě jeden trik.
Uvnitř trubice je Nepokoušejte se letovat neupravený patentový drát, anebo nerezovou pružinu.
Ty prostě cínem nevoslintáte nikdy.

Při použití "letovací vodičky na nerez" - k dostání např. v GM to možné je.

S-PAJ.KAP.NEREZ kod 745-005 (45.-Kč)

Tu vodičku samozřejmě někde mám a eště se mi s její pomocí NIKDY žádnej nerez voslintat cínem nepodařilo.
Tak buď sem blbej, anebo navedenej, anebo....
A kyselinu fosforečnou běžně v kredenci má málokdo.

[cimirek]

Mě to funguje. Je pravda, že je to drát jen 1mm pr. (užívaný jinak v zubní technice).

[Ilem]

Možná je to tím, že v zubní technice se nepoužívá nerez, ale chrom-kobaltová slitina zvaná remanium.

[adam.benda]

Před pár dny jsem tu automobilovou VN cívku dobře ovládal skutečně obvodem s časovačem 555 (strmost sestupné hrany pulzu je velice dobrá).. Tranzistor jsem použil BDW83D (je to Darlington) ..

... s tímto generátorem pulzů se Vám musím pochlubit, dokončil jsem ho teprve nedávno.. ..no tak není to nic převratného, ale mám z něj radost posílám v příloze..
(bez tranzistorového zesilovače. toto je pouze frekvenční generátor 0 - 400 kHz)

Ionizátor jsem však nechtěl pomocí téhle VN cívka z auta řešit... Je stavěná na velkou zátěž (na velké výstupní proudy) .. mám pocit, že není dobré, budit jí s takto málo zatíženým stavem.. Ionizace žere řádově miliampery.. ta cívka je stavěná na velký odběr energie formou opravdu velkého proudu...
Proto si myslím, že na ionizátor není vhodná a nejvhodnější bude například vysoké napětí z televizí, monitorů atp.

[chiq]

pekná čistá prácička bola by aj schémička

[adam.benda]

pekná čistá prácička bola by aj schémička

Schéma mám někde naškrábaný tužkou, můžu případně nějak přepracovat do čitelna . Posílám trošku vysvětlení, jak to funguje, resp., jak se to ovládá.

K ovládání slouží prostřední konektor. Zkratováním se nastavuje rozsah frekvence.. a připojením potenciometru se nastavuje konkrétní hodnota frekvence..

Střída signálu by měla být přibližně 1:1, jde o obdélníkový průběh s poměrně hodně strmou sestupnou hranou, což je pro automobilovou VN cívku perfektní..

Pokud ti vlastnosti téhle hračky vyhovují, můžu nějak překreslit schéma

[Waldes]

Adame nějak jsem nepochopil, kde se bere to beta záření. Podle toho obrázku mi to připadá spíš jako ionizace pomocí VN. Taky mi není jasné co jsi do toho pouštěl - vzduch nebo relativně čistý CO2? Co se dělo s tím uhlíkem - černaly elektrody nebo se někde usazoval? Jak je to energeticky náročné? ...

Beta záření není nic jiného než proud letících elektronů.. Ono označení "beta záření" se používá hlavně tam, kde pohyb elektronů dosahuje nějaké znatelnější rychlosti.. což vlastně v mém ionizátoru pravděpodobně dosahuje. Nechávám zkrátka pořádně sršet vysoké napětí na hrotech.. sršení je vlastně přímo beta záření - proud letících elektronů. To je to, co štěpí molekuly CO2, atd atd..

Vzduch jsem uzavřel do komory, kde jsem vyvinul hoření. Hoření spotřebovávalo O2, vznikalo CO2 a já toto CO2 zpětně přeměnil na O2. Zároveň se zdálo, že lze takto štěpit i oxid uhelnatý.. ..měl jsem tam fáze nedokonalého spalování...

S uhlíkem si nejsem jist, co se děje... možná se váže na jiné prvky, které jsou součástí vzduchu..

Energetická náročnost.. 0,5 litrů CO2 jsem na O2 přeměnil za 60 sekund a to s příkonem 19 W. Pozor, produkce ozónu je mnohem mnohem rychlejší, než 0,5 l/min, musel jsem pak totiž ještě přeměnit O3 na O2 pomocí chlóru a to to hodně zdržuje.. Jinak produkce samotného O3 je velice rychlá.. (hodně hrubý odhad: 5-10 l/min. Jde o to, vyvinout dobrý (rychlý) způsob na rozpad O3. Jinak co se týče globální výroby kyslíku pro atmosféru, možná bych O3 vůbec neštěpil, on se už nějak ve vzduchu postupně sám rozpadne a nebyl by s tím snad problém...
Jinak ty údaje - energetické bilance - jsou přibližné, bohužel nemám drahé vybavení.. Ještě jsem moc neřešil, jak moc je to výhodné/nevýhodné, ale věřím, že uplatnění by se pro to najít mohlo...

...navíc by se to mohlo naprat do cesty mezi spalovák a výfuk auta už jenom v rámci ekologie.. nebo i jinde... Njn, na to se asi spíš každý vyprdne...

Ahoj Adame a ostatní.
Podľa toho čo píšeš, že nemáš možnosť merať množstvá a zloženie produktov ako si teda dospel k myšlienke, že rozkladáš CO2 za vzniku O3 ? Vzniknutý O3 by podľa mňa okamžite reagoval s uvolneným C ! Ak tam púšťaš vzduch je jasné, že na výstupe máš prebytok O3, ale aj NOx a iné.
Zaradiť jednotku korónového výboja za motor do cesty spalín nieje nová myšlienka, už v nejakom 80 roku minulého storočia v časopise Svet motorov bol článok Ozón z výfuku alebo tak nejako sa volal a vlastne do dnes deň na takom postupe pracuje jedna doktorka vied na bratislavskej matematicko-fyzikálnej fakulte. V mojej kancelárii, na mojej navíjačke si osobne navíjala VN trafa na to.
Ozónovať vodu je dobré, sám to používam v akvaristike a tiež to mám urobené podľa tej knihy, spočiatku som používal autocievku ale nejakú menšiu 6 voltovú až pokým som si nenavinul vlastné trafo.
Zaujímavšie sa mi zdá zaradenie do nasávania ale aj tam budu vznikať NOx ... Aj keď si myslím, že s tým si príroda ľahšie poradí ako zo zlúčeninami olova ktorými ju tak vo veľkom kŕmime ... Viď pozitívny vplyv v príbehu Martina11.
Waldes.

[adam.benda]

Ahoj Adame a ostatní.
Podľa toho čo píšeš, že nemáš možnosť merať množstvá a zloženie produktov ako si teda dospel k myšlienke, že rozkladáš CO2 za vzniku O3 ? Vzniknutý O3 by podľa mňa okamžite reagoval s uvolneným C ! Ak tam púšťaš vzduch je jasné, že na výstupe máš prebytok O3, ale aj NOx a iné. ....

Nechal jsem v uzavřeném prostoru "spalovat" O2 plamenem. Bez ionizace plamen během minuty zhasnul. Se spuštěnou ionizací hořel hodiny a hodiny... jak dlouho jsem chtěl. Jelikož se při hoření spotřebovává kyslík a vytváří se CO2 (event. CO), není jiného stanoviska, než že se z CO2 vytvořil převážně O3 a ten se pak rozpadl na O2. Jinak dokud jsem nezačal urychlovat rozpad ozónu chlórem, tak mi plamen taky velice brzo zhasnul (komora byla plná O3, vzniklého kyslíku bylo minimální množství a plamen se uhasil).

[adam.benda]

Adame, tady něco nehraje. S ozonem by to mělo hořet mnohem víc než s kyslíkem. je to jedno z nejlepších okysličovadel! Co jsi spaloval, měls tam svíčku? kolik toho chlóru jsi tam pouštěl? Objevovaly se někde saze?

Okysličovadlo je to sice jako trám, ale obávám se, že pro hoření plamene je potřeba jen a pouze O2. Nebude okysličovadlo jako okysličovadlo...
Ano, použil jsem svíčku.. Když jsem nepoužil chlor, svíčka zhasla stejně rychle, jako kdyby byla ionizace vypnutá. Chlor jsem tam dal takovým způsobem, že jsem v komoře nechal čpět roztok chlornanu sodného (uvolňuje plynný chlór).

Obávám se, že pojem okysličovadlo je dost obecný a každé potom funguje specifickými způsoby.. pokud je mi známo, hořením plamene se spotřebovává pouze kyslík a nikoliv okysličovadla obecně.

[adam.benda]

úúúúúúúááááááááááá. Adame, když je něco dobré okysličovadlo, dokonce lepší než kyslík, tak to s tím hořet bude. Sranda je v tom, že chlornan, pokud ho nepotrápíš chemicky (třeba HCl), Ti neuvolní chlor, ale kyslík. Pak se není čemu divit, že to hoří dál. co ty saze? Na to jsi mi neodpověděl. Pokud se objevovaly saze, znamená to, že se spaloval chlor: CHx + Cl2 = HCl + C (saze). Chlór je taky lepší okysličovadlo než kyslík.

Když je něco dobré okysličovadlo, tak to ještě neznamená, že to bude podporovat hoření. Rez se na železe taky vytváří díky okysličovadlům, také je to oxidace a přitom nedochází k ničemu, co by se dalo nazvat hoření. Totéž s pasivními vrstvami na hliníku.. atd... Okysličování, které je doprovázeno plamenem, žere pouze O2 a žádné jiné oxidanty.. Jestli to tak není, tak žiju v omylu opravdu dlouho.. Což je možný, jsi si naprosto jistý tím, že neříkám pravdu?

Saze jsem nikde během těhle testů nepostřehnul...

Seš si jistý, že chlornan sodný sám o sobě uvolňuje kyslík místo chloru? Mě ten chlor v nose docela zaštípe, když si k němu čuchnu, byť z dálky...