firma Říha těsnění skoro na vše
nad a pod přehaňěčem protipísty, které po přestavění utěsnit kamnářským silikonem/Je to lepší než silikon/, tím bude možno volit poměry.
![Good :good:](./images/smilies/icon_good.gif)
K.
Moderátor: rival
To by byl problém, nestačí určit velikost výchylky bez záteže, nebo v nízkých otáčkách, musela by se plynule menit zátež a otáčky, aby to šlo vylaborovat. Jednodušší a pritom spolehlivé je spočítat všechen objem vzduchu v motoru v jedné úvrati pracovního pístu, a pak v druhé úvrati. Jejich podíl vetší než jedna se nazývá kompresní pomer. No a jeho vhodná hodnota pro kamna, nebo kotel a obvyklé teploty jejich spalin s ohledem na použité materiály je mezi 2 až 3, viz predešlá zmínka. Buď pak zvolíš pracovní objemový zdvih a vyjde Ti objem celé náplne včetne objemu prehaneče, nebo si zvolíš celkový objem a vyjde Ti objem pracovního zdvihu. Delší (>10cm) prehaneč zpravidla z nerezu lépe izoluje chladný prostor od horkého. Pro očekávané výkony by mela stačit tenší chromovaná tyč, 12mm i méne, lépe se tesní, prehaneč moc výkonu nebere. O-kroužky vhodné nejsou. Teflon kužel pritlačený pružinou, nebo neco podobné, jako nejaká odolnejší manžeta/ucpávka. Píst by mel mít kroužky a dofukování. Dají se koupit i bezmazné teflonkompozitní kroužky treba z materiálu Rulon a podobne, používané pro vzduchové bezmazné kompresory, nebo textit impregnovaný v oleji za horka, pokud se doreší prítlak. Pretlakováním tohoto typu však nastupuje problém stáleho tlaku na kliku vlivem vnitrního pretlaku a tím zvýšení mechanických ztrát, tak je treba postupovat s určitým citem.JOVA píše:1. Původně jsem uvažoval,že udělám sestavu gama, zatopím a ručním pohybem přehaněče zjistím velikost pohybu pracovního pístu. Podle toho pak nastavím velikost kliky pracovního pístu....
2. Když jsem rozmýšlel konkrétní rozměry narazil jsem na otázku č.5 – jak velký objem prostoru zvolit nad/pod přehaněčem. Jestli udělat přehaněč relativně krátký, v podstatě by překrýval při max. horní/dolní poloze prostor mezi horkou a studenou částí minimálně a tím získat velký pracovní objem, nebo ho udělat delší - sice zmenšit pracovní objem, ale zase by bylo větší překrytí v oblasti přechodu horké a studené části.
3. O tom tlakování jsem uvažoval. Prostup u přehaněče asi utěsním O kroužky nebo použiji rovnou systém těsnění z tlumiče (hodlám z něj použít tyč), ale pak je tu hlavně otázka těsnění pracovního pístu. Zřejmě by se to muselo řešit jako u Philipse - dofukovat...
Zdravím Akorda, JOVU, všechny příznivce starých pořádků i snílky s hlavou ve hvězdách.Akord píše: Jejich podíl vetší než jedna se nazývá kompresní pomer. No a jeho vhodná hodnota pro kamna, nebo kotel a obvyklé teploty jejich spalin s ohledem na použité materiály je mezi 2 až 3, viz predešlá zmínka.
Fakt zajímavá práce, ale prece jen trochu víc akademická a malinko mimo reál. Co mi v ní bodlo, že tam byla uvedena závislost výkonu na úhlu i kolem 120 stupňu, proč, prozradím príšte. Mnohé veci z této práce jsou z toho Walkera. Na co bych upozornil, je poznámka na konci strany 15 dokumentu-poslední veta a rozvedení/pokračování na 16.strane, v pdf stránkování jsou to strany 12 a 13. Venuji se tomu podrobneji ve vláknu na jiném fóru tady http://aldebaran.cz/forum/viewtopic.php ... c&start=15
Zdravím všechny "teplouše",Akord píše:I když autor sám uvádí základní problém a praktickou i modelovou neslučitelnost ideálního obehu s reálným (str 12,13 pdf), zrejme má s tím porád problém, protože na druhé strane tvrdí to, že je možné efektivne použít diskrétní, nespojitý pohyb prehaneče. Už jsem neco o tom psal i v JiMiho vlákne. Fungovat to muže, ale težko celkove lépe, protože autor vzápetí okamžite zanedbává všechny zásadní vlivy, které to kazí, musel bych se k tomu vracet, v podstate ztratil souvislost s diagramem obehu. Nedoporučuju.