Dá se z toho odvodit, že spotřeba motoru se po připojení alternátoru sníží (nižší otáčky=nižší spotřeba benzínu)
![Question :?:](./images/smilies/icon_question.gif)
...a pokiaľ viem, tak sú tu popísané aj minimálne dve konštrukčné riešenia separácie kyslíka.Karel DR píše:...Pokud vím tak někde na foru to zde je dost obstojně popsaný, řeší se pořád stejný věci...
kdybys někdy seřizoval volnoběh, tak pochopíš o čem to bylo...shneck píše:Dobrá. Na ten prasklej řemen ani raději nebudu odpovídat, protože bych byl sprostej a celej ten můj dotaz napíšu ještě jednou...
třeba 100Pa?shneck píše:Představte si kolo....normální jízdní kolo. Na něm je dynamo, nějakej reaktor třeba na výrobu cukroví (přijde elektřina vyrobí se cukroví) a jezdec. Jezdec se rozjede, dynamo se roztočí, vyrobí elektřinu, ta v reaktoru udělá cukroví a to cukroví sežere jezdec, dostane energii a popožene kolo....To je základní princip. Když jezdec pojede rychlostí 10km/h za spotřeby např. 1000 joulů, vyrobí třeba 10V což rektoru stačí na výrobu jednoho cukrátka. Kolik energie dostane jezdec z onoho jednoho vyrobeného cukrátka?
tipoval bych na ty se svítilnou - v noci si aspoň nerozbijou...shneck píše:Na to sem se ptal. Je mi úplně u prdele účinnost alternátoru.
Ještě než mi začnete psát, že to vyrobí míň jak potřebuje, tak vemte v úvahu, že ostatní jezdci tam mají taky dinamo, ale místo rektoru na cukroví tam maj normální svítilnu, takže oba jezdci pojedou minimálně se stejnou spotřebou....Kterej jezdec je na tom lépe???
to ne, ale štěpný materiál, což by mohlo těm "Megaterawatům", jak píšeš, odpovídat...shneck píše:V jednom z mojich prvních příspěvků na tomhle tématu bylo psáno, že ani já nejsem přesvědčenej o tom, že by to mohlo pořádně fungovat, ale když mi tu pořád někdo něco cpe o tom, že to je blbost aniž by se pozastavil nad tim jak to je myšleno, tak to člověka vytočí a začne svoji myšlenku bránit.
Jinak - do atomovky taky nevkládaj Megaterawaty aby bouchala tak jak bouchá
1. Argumenty oponentů v úvahu beru. Je mi úplně jasný, že po vložení určitého výkonu do čehokoiv nemůže vyprodukovat víc nebo stejně výkonu. Ale nebavím se o "převodu" elektřiny na pohyb nebo "převodu" elektřiny na nějakou směs a zpět na elektřinu...To by pak platilo, že z toho víc dostat nemůžu.gromit píše: to ne, ale štěpný materiál, což by mohlo těm "Megaterawatům", jak píšeš, odpovídat...
obrana myšlenek je v pořádku, jen by bylo užitečné vzít v úvahu i argumenty oponentů - nebo chceš slyšet jen souhlasné mručení?
moc se Ti při tom nesměju, spíš se bojím, že ta zoufalost bude vzájemná,shneck píše:[Ještě jednou pro představu, protože už jsem z Vás zoufalej.
Válec v motoru se bude muset posunout o 2cm aby to vyrobilo třeba 0,2l směsy kyslíku a vodíku (JENOM TEORETICKY), potom se těch 0,2l směsy přesune k tomu válci, kde se spálí a ta směs (ČISTĚ TEORETICKY) bude schopná posunout ten válec o 4cm (protože je schopná při explozi se roztáhnout více jak směs benzínu a vzduchu)...
Čistě teoreticky to právě možný není, to ti tady většinou píšeme. Nemůžeš porovnávat "výrobu" uhlí nebo uranu, protože v nich už je jaksi zakonzervovaná nějaká energie z daleké minulosti, kterou můžeš uvolnit a získat víc, než kolik tě stála ta "výroba" s výrobou kyslíkovodíkové směsi v elektrolyzéru.shneck píše: 1. Argumenty oponentů v úvahu beru. Je mi úplně jasný, že po vložení určitého výkonu do čehokoiv nemůže vyprodukovat víc nebo stejně výkonu. Ale nebavím se o "převodu" elektřiny na pohyb nebo "převodu" elektřiny na nějakou směs a zpět na elektřinu...To by pak platilo, že z toho víc dostat nemůžu.
2. Tady se bavim o tom, že mi to něco vyrobí a to něco při spálení by teoreticky mohlo vydat tolik energie, že by to mohlo pokrýt vloženou energii. Viz příklad s uhlím. Vykopu uhlí za spotřeby 1000kJoulů, ale to uhlí v kotli vyprodukuje víc kJoulů než jsem do toho vložil. Energetická hodnota vyrobené směsy se nedá tak lehce přepočítat jenom s použitím příkonu elektrolyzéru. Když vložim 10W tak se nemůže uvažovat, že měs mi přidá na výkonu 6W....Pokud bych zpětně použil palivový článek, tak ano, ale ta směs se bude spalovat, má jinou roztažnost při hoření než směs benzínu a vzduchu. Ještě k tomu, že mám brát v potaz argumenty oponentů-někdo mi tu psal, že při explozi v motoru je zapotřebí i vzdušnej dusík, kvůli kompresi atd....to beru, souhlasím a bude to předmět dalšího zkoumání, když zjistím, že to na tu směs dokáže jet nebo to má aspoň snahu.
Ještě jednou pro představu, protože už jsem z Vás zoufalej.
Válec v motoru se bude muset posunout o 2cm aby to vyrobilo třeba 0,2l směsy kyslíku a vodíku (JENOM TEORETICKY), potom se těch 0,2l směsy přesune k tomu válci, kde se spálí a ta směs (ČISTĚ TEORETICKY) bude schopná posunout ten válec o 4cm (protože je schopná při explozi se roztáhnout více jak směs benzínu a vzduchu)...
Ovšem stále jaksi pomíjíš, že třeba ten benzín má energetickou hodnotu, kterou využíváš, a do nádrže ho naleješ u pumpy.shneck píše:....
Ještě jednou pro představu, protože už jsem z Vás zoufalej.
Válec v motoru se bude muset posunout o 2cm aby to vyrobilo třeba 0,2l směsy kyslíku a vodíku (JENOM TEORETICKY), potom se těch 0,2l směsy přesune k tomu válci, kde se spálí a ta směs (ČISTĚ TEORETICKY) bude schopná posunout ten válec o 4cm (protože je schopná při explozi se roztáhnout více jak směs benzínu a vzduchu)...