Re: příští rok v Kadlíně

[A(&F)]

V tomhle s tebou naprosto souhlasím, ale s tím varem vody nikoli. Chceš ještě chvíli přemýšlet, nebo to mám vysypat?

Syp

Problém je v tom, že gravitace zároveň s vodou míchá. Teplá voda jde nahoru, studená dolů. Ve chvíli, kdy parciální tlak vodní páry dosáhne atmosférického tlaku, bubliny páry opět stoupají nahoru. To všechno bude ve stavu bez tíže chybět. Vypadalo by to asi tak, že se ohřeje tenká vrstvička vody, změní se v páru, tato pára bude dál zvyšovat svůj objem a tlačit zbylou skoro studenou vodu ven z nádoby.
Muselo by se zajistit účinné míchání, aby voda mohla být uvařena v celém svém objemu.

... to je odobný (akorát že uplně naopak ), jako když držíš "kouli plazmatu" v obráceně postavený skleněný nábobě - nejlépe s kulovitým dnem ... dalo by se předpokládat, že plazma by měla okamžitě zahřát dno nádoby na stejně vysokou teplotu, jako má ona sama, což se ale nestane, jelikož neustálým "požíráním okolního vzduchu" dochází ke stálému udržování tenké oddělující vrstvičky plynů mezi ní a stěnou nádoby (nikdy se vlastně nedotkne povrchu nádoby) ... nicméně, vydávaným zářením ohřívá i své okolí, takže ji nakonec roztaví a dříve nebo později "si prokouše cestu ku svobodě" (by mohla dále stoupat k nebeským výšinám ) ...

... díky tomu se dá "udržet" dokonce i v obrácené uřízlé PETtce po dobu několika vteřin - většinou cca 5-30 sec , záleží pouze na velikosti lapeného výboje a jeho pohybu vůči láhvi ... ale PETka se nakonec vždycky roztaví a chytne ... a déěěěně potom smrdí ...

[Klásek, ten z Lucerny]

Gábi, zdravím Tě po ránu. Jsem rád, žes vyštrachala to Kecčino zadání v Aldebaranu, (ušetřilas mi pátrání). Aspoň vidíš jak to dopadne, když se toho ujmou "profíci". Zamíchali do toho starýho Gausse, Poissona, Benforda, spoustu způsobů generace posloupností souboru náhodných čísel a skutek utek' Sama Kecka už to na 4. straně vzdala; řešení nezískala.
To původní zadání z VTM se sice týkalo provozu tramvají, ale s autobusy je to v podstatě stejné, když vyloučíme variabilní ztrátové časy. Ty argumentuješ, že časová diference odjezdu autobusů oběma směry je dána jízdním řádem. Ano, samozřejmě, jízdní řád je pragmaticky napsán podle reálných průjezdů autobusů, ale jádrem řešení je zjistit, proč k těm konkrétním diferencím v odjezdech dochází, na čem to závisí, když dvojice autobusů odjíždějí z depa současně!!! Kapišo? Ještě trošku napovím: okruh, který absolvují autobusy v obou směrech je podstatně delší než 20 minut jízdy. (Tuhle informaci jsem tenkrát ve VTM neměl)
Gábino, ještě ten kostel můžeš stihnout a zazpívat si svoji oblíbenou: Tisíckrát ...... ó matičko, Krista Jéžišéé-e.

[Ilem]

]jádrem řešení je zjistit, proč k těm konkrétním diferencím v odjezdech dochází, na čem to závisí[/b], když dvojice autobusů odjíždějí z depa současně!!!

Po opětovném přečtení zadání a upřesnění už asi vím, jak to chceš formulovat, abys byl spokojenej. Zastávka, na které Honza nastupuje je v jedné čtvrtině intervalu z jedné strany a ve třech čtvrtinách ze strany druhé, nebo násobky jedné čtvrtiny a třech čtvrtin v délce intervalu, počítáno od depa. Chceš-li to matematicky - Honzova zastávka je o 1/4 (3/4)intervalu fázově posunuta proti místu, kde se autobusy míjejí. Pokud to chceš v metrech, je to zase 1/3 a 4/3 vzdálenosti, kde se autobusy v opačných směrech míjí za předpokladu rovnoměrné rychlosti. Dá se to formulovat tisíce způsoby, ale pořád je to to samé, co tu meleme už od včerejška.
Tebe bych nechtěl mít za učitele. Ti kteří chtějí odpověď přesně tak, jak ji nosí v hlavě a nestačí jim, že žák rozumí problematice jsou nejhorší.

Pokud bych náhodou vyhrál zdarma nedělní bohoslužbu, tak ti ji Gabčo klidně nechám.
Nemám rád kostely a o církvích si myslím své. Neplést s vírou - církev a víra jsou dvě diametrálně odlišné věci.

[Gabča]

Gábi, zdravím Tě po ránu. Jsem rád, žes vyštrachala to Kecčino zadání v Aldebaranu, (ušetřilas mi pátrání). Aspoň vidíš jak to dopadne, když se toho ujmou "profíci". Zamíchali do toho starýho Gausse, Poissona, Benforda, spoustu způsobů generace posloupností souboru náhodných čísel a skutek utek' Sama Kecka už to na 4. straně vzdala; řešení nezískala.
To původní zadání z VTM se sice týkalo provozu tramvají, ale s autobusy je to v podstatě stejné, když vyloučíme variabilní ztrátové časy. Ty argumentuješ, že časová diference odjezdu autobusů oběma směry je dána jízdním řádem. Ano, samozřejmě, jízdní řád je pragmaticky napsán podle reálných průjezdů autobusů, ale jádrem řešení je zjistit, proč k těm konkrétním diferencím v odjezdech dochází, na čem to závisí, když dvojice autobusů odjíždějí z depa současně!!! Kapišo? Ještě trošku napovím: okruh, který absolvují autobusy v obou směrech je podstatně delší než 20 minut jízdy.

Capisco
Tak, docela mě láká zrekonstruovat zadání, tak aby byla úloha zajímavá a smysluplná ... , to by mohl být úkol pro nás zde.

Určitě by v tom mohl být ten prvek kyvadlové dopravy, ale jak do toho zamotat interval 10 minut ....
a) mohly by se lišit doby jedné "točky" autobusu o 10 minut
(jeden se vrátí za půl hodiny, druhý za 40 min)
b) 10 minut je doba točky jednoho autobusu .... tady by se dalo spočítat, kolik musí být točka druhého autobusu (nebo jen říct, jestli míň nebo víc a zhruba o koli)
c) 10 minut je doba točky obou autobusů, a pes je tedy už popsán, tkví v tom, jestli se míjejí o 2 nebo 5 minut.
d) 10 minut je doba, kdy stojí autobus na nádraží .... no, to asi neee, když tam stejně čeká


KDYŽ OBA AUTOBUSY VYJÍŽDĚJÍ Z JEDNOHO DEPA SOUČASNĚ NA JEDNU ZASTÁVKU, TAK TAM DOJEDOU STEJNĚ, JÁ TAM NIC LEPŠÍHO NEVYKOUKÁM, A JE TO K NIČEMU...

[Ilem]

Že se jedná o dvě kruhové trasy ježděné v opačném směru.
Takže točny z toho vypadávají a ve hře zůstává jen vzdálenost z depa k zastávce jedním a druhým směrem, vyjíždějí-li oba autobusy dle zadání z depa současně.

[Gabča]

Nemám rád kostely a o církvích si myslím své. Neplést s vírou - církev a víra jsou dvě diametrálně odlišné věci.

Tak se vyzpovídej tady nám , uleví se ti

Jinak, u Vás v Hradci u Sv. Ducha jsme docela dost zpívali, naposled na podzim Mozartovo Requiem , teď jsem skrz to dostala zpětně pokutu za rychlou jízdu, když jsem tam jela (tam i zpět , no blbá).

[la]

Musím ,dost zklamat Ilema ,vařit lze ,ale musí to rotovat ,právě kvůli tomu povrchovému napětí kapliny které s teplotou klesá (vono byto rostlo a rostlo jak ta kapka stím šumákem ve filmu nahoře )
Takže speci konvice je třeba v ní vyšší tlak a vrtět se musí
http://www.converter.cz/tabulky/povrchove-napeti.htm
jinak mají chudáci kosmíči asi kafe instantní
oni chudáčci mají potravu v obalech předchystanou a do obalu přidají horkou nebo studenou vodu a mají papání ,ale pepř to musí být problém,proto asi spolupracují na výrobě potravin.

[Gabča]

Musím ,dost zklamat Ilema ,vařit lze ,ale musí to rotovat

Proč zklamat vždyť to tak říkal...
njn, až budou na oběžné dráze Kauflandy a Hypernovy, tak to bude o něčem jiném, takhle mají kosmonauti těžký úděl

[Gabča]

Že se jedná o dvě kruhové trasy ježděné v opačném směru.
Takže točny z toho vypadávají a ve hře zůstává jen vzdálenost z depa k zastávce jedním a druhým směrem, vyjíždějí-li oba autobusy dle zadání z depa současně.

Aha .. ještě se mi plete depo a zastávka, kde Honza nastupuje, je to to samé místo?


Jestli jo, tak ... když je to kruhová dráha, tak oběma směry to trvá stejně dlouho. Autobusy přijedou současně, takže to je blbost.

A jestli ne, ahááááá, v tom to bude, začneme konečně počítat.....
je to odvislé od vzdálenosti Depa a zastávky. Podle toho, jak na zastávce vyjdou rozdíly v příjezdech.

Dejme tomu, okruh 10 km, z DEPA na zastávku 2 km, zbytek okruhu 8 km.

Při prům. rychlosti 40 km/h to jedmín směrem trvá 3, druhým 12 minut. Takže ... na zastávce se objevuje autobus P, a hned za minutu M, pak devět minut nic, a zase P....

Vzorec... za chvíli

[Gabča]

DOBA P = km (depo-zast měrem P) * 60 / prům. (km/h)

DOBA M = km (depo-zast měrem M) * 60 / prům. (km/h)


tuhle funkci neznám ... ořezat DOBY o celé desetiminuty dolů až na kladné minimum

IF DOBA P minus DOBA M = 6až9 tak jezdí častěji k P

nebo taky DOBA P / DOBA M JEŠTĚ MOMENT..

**************************************************
Týjo, tady začíná docela slušná statistika, na kterou fakt dneska nemám čas. Tak ahojky, bylo to fajn páá

[Ilem]

Aha .. ještě se mi plete depo a zastávka, kde Honza nastupuje, je to to samé místo?

Depo je garáž, kde autobusy parkují, když jsou mimo službu. Tudíž s Honzonastupivší zastávkou nemá nic společného.

[Ten z lucerny]

]jádrem řešení je zjistit, proč k těm konkrétním diferencím v odjezdech dochází, na čem to závisí[/b], když dvojice autobusů odjíždějí z depa současně!!!

Po opětovném přečtení zadání a upřesnění už asi vím, jak to chceš formulovat, abys byl spokojenej. Zastávka, na které Honza nastupuje je v jedné čtvrtině intervalu z jedné strany a ve třech čtvrtinách ze strany druhé, nebo násobky jedné čtvrtiny a třech čtvrtin v délce intervalu, počítáno od depa. Chceš-li to matematicky - Honzova zastávka je o 1/4 (3/4)intervalu fázově posunuta proti místu, kde se autobusy míjejí. Pokud to chceš v metrech, je to zase 1/3 a 4/3 vzdálenosti, kde se autobusy v opačných směrech míjí za předpokladu rovnoměrné rychlosti. Dá se to formulovat tisíce způsoby, ale pořád je to to samé, co tu meleme už od včerejška.
Tebe bych nechtěl mít za učitele. Ti kteří chtějí odpověď přesně tak, jak ji nosí v hlavě a nestačí jim, že žák rozumí problematice jsou nejhorší.

Pokud bych náhodou vyhrál zdarma nedělní bohoslužbu, tak ti ji Gabčo klidně nechám.
Nemám rád kostely a o církvích si myslím své. Neplést s vírou - církev a víra jsou dvě diametrálně odlišné věci.

Ano, hurá, Ilem v podstatě trefil hřebíček na hlavičku. Doprovodil to sice nejapnými řečmi o mém učitelování, ale to mu také hned vysvětlím: to co tu "melete už od včerejška" není řešením otázky proč? k těm časovým diferencím v příjezdech autobusů dochází, milý Ileme! K těm diferencím dochází kvůli poloze zastávky vůči míjecím bodům (uzlům) obou protisměrnějedoucích autobusů. Tedy vzdálenosti uzlu ve směru k Petrovi, lP a vzdálenosti uzlu ve směru k Mirkovi, tedy lM. Potom pro četnost návštěv v obou směrech platí vztah nP/nM = lM/lP. (to je ten jednoduchý, požadovaný vztah). Čím blíže bude k zastávce míjecí bod (uzel) ve směru k Petrovi a tedy kratší lP, tím delší bude vzdálenost lM a tím delší bude čekací interval tP na autobus k Petrovi. A Honza se častěji trefí do tohoto delšího intervalu.
Ileme,knížku Jak jsme kazili vocel, už nedostaneš (je moc vzácná), ale slíbenou odměnu odmítnout nemůžeš! Takže v neděli "zařezávej" do kostela a to na ranní i na hlavní mši. Odměna je odměna; já si to zkontroluji. Pořádek muší bejt!
Gábince patří také poděkování za houževnatost s jakou se do toho "zakousla". Gábi, i druhý místo je pěkný. Co by za to dali leckteří taky "olympioníci", viď?

[Gabča]

Njn, tak nejsem ani první, ani jednička, to je život...

[Návštěvník]

KDYŽ OBA AUTOBUSY VYJÍŽDĚJÍ Z JEDNOHO DEPA SOUČASNĚ NA JEDNU ZASTÁVKU, TAK TAM DOJEDOU STEJNĚ, JÁ TAM NIC LEPŠÍHO NEVYKOUKÁM, A JE TO K NIČEMU...

Gábino, tady je Tvoje základní chyba v úvaze: nikde nebylo napsáno, že je na trase pouze jedna, Honzova zastávka. A že její vzdálenost od depa je v obou směrech trasy stejná. Důležité pro správné řešení je poloha těch uzlových bodů míjení vůči poloze zastávky.

Gabča odpovídá.....
Já vím..... pak už s tím, viz tahle stránka nahoře, počítám.

[Ilem]

Doprovodil to sice nejapnými řečmi o mém učitelování, ale to mu také hned vysvětlím: to co tu "melete už od včerejška" není řešením otázky proč? k těm časovým diferencím v příjezdech autobusů dochází, milý Ileme! K těm diferencím dochází kvůli poloze zastávky vůči míjecím bodům (uzlům) obou protisměrnějedoucích autobusů.

Moje řeči jsou zásdně japné Kdybys to už nazačátku definoval pořádně, mohli jsme mít výsledek už dávno. I tak je diskutabilní, protože relevantní jsou pouze uzly časové, neboť v zdání chyběl předpoklad rovnoměrné rychlosti. Bude-li z jedné strany třeba pole bez zastávek a z druhé ulice plná zastávek, může být časový poměr uzlů klidně opačně proti prostorovému poměru uzlů. Proto jsem se pořád bránil těm metrům.