Ring volný-boxovárna

[pepe]

Molekula vody vďaka svojéj polarizácijí má iné fyz.chem. vlasnosťi ako klastry z molekúl téj istéj vody . ,,Bodka". Pepe

[aNONym]

Molekula vody vďaka svojéj polarizácijí má iné fyz.chem. vlasnosťi ako klastry z molekúl téj istéj vody . ,,Bodka". Pepe

Dík. OK. Non

[spaceball]

Molekula vody vďaka svojéj polarizácijí má iné fyz.chem. vlasnosťi ako klastry z molekúl téj istéj vody . ,,Bodka". Pepe

O čem je teda čistá voda krom atomů kyslíku a vodíku. Chápu to dobře v souvislosti s čistou vodou, že je tam ještě něco jiného na atomární úrovni?

...dotaz...Spacebal napsal, že voda je odpad při spalování vodíku...
...napadlo mě tohle...??....jednotlivé prvky jsou jako stavební kameny......t zn, že slučováním jednotlivých prvků se získávají různé sloučeniny....to se děje za různých podmínek...pomocí elektřiny nebo tepla, nebo jen jejich prostým smícháním....
...a...základní prvky ...nejdou...rozdělit...mimo nějakého uranu..??..
...jakým způsobem se postupuje....při vymýšlení např výroby baterii nebo když se dělá směs pro magnety...berte tento dotaz jako ideu pro bastlení...hezký den martin11 Laughing

Alchymisté se pokoušeli o něco podobného - z težšího prvku lehčí - z olova zlato a podobně - Císařův pekař...záleží, jak se do toho třískne....
Ani netušili, že v podstatě je něco podobného možné - jadernou fůzí - z lehkych těžké... Opak zase rozpadem - například izotopy olova pocházejí
z uranu. U vody je to trochu jiné - rozložíme ji na atomy - do toho musíme dát energii, pak sloučíme atomy - odevzdá nám vloženou energii ve
formě tepla a máme zpět tu vodu, kterou jsme rozkládali - to je samozřejmě ideální pŕipad. V amatérských podmínkách zbývá asi jen ten
experiment s vodou...

[pepe]

Aby nedošlo k mýlke v pojmoch , z pohladu ch.zloženia čistéj vody je to len o vodíku a kyslíku . Ten ,,zbytok" je už v téj ,,bodke". Pepe

[klient]

Vše je v pohybu, a na struktuře velmi záleží, zrovna mně tady v ústavu napadlo, že struktura hrubá může být anténou
pro zachycování částí struktury jemnější. Když bych si představil takovou krychli například, Indové krychli spojovali se základem energií, které se dostávají k člověku odněkud zespodu z oblasti pod pánví mezi genitáliemi a konečníkem, připisovali jí symbol slona/silné zvíře/ Dnes se to znázorňuje jako vír který má více odboček ........
Mně ale napadlo, že podstatnou částí výživy je Nacl a ta krystalizuje v soustavě kubické. Bez soli to nebude nikdy ono.
Podobnost čistě náhodná, nebo v té oblasti těla je něčím tvořena virtuální krychle, která jakoby zabarvuje ten vír, který pak jde vzhůru, tam se otesává a umožńuje organismu další funce . Možná že vodu v těle uzpůsobuje pro lepší přijetí soli, ... co my jen víme ? Proč to tam uváděli ??????
Mno a tak podobně může být změna klustru v molekulu energeticky významná atp. Jen a jenom pokus je matkou poznání.
To ví i zde lekaři v bílých pláštích, vždy se jich leknu a pak mně něco napadne..............Dělají s námi pokusy jestli sneseme další testovací prášky

[spaceball]

Aby nedošlo k mýlke v pojmoch , z pohladu ch.zloženia čistéj vody je to len o vodíku a kyslíku . Ten ,,zbytok" je už v téj ,,bodke". Pepe

...ten zbytek - to jako v té bodke? Co je prosím Tě ta bodka. Pozor na pojmy a dojmy

[pepe]

Bodkou sa nekončia len vety . Pepe

[martin11]

Molekula vody vďaka svojéj polarizácijí má iné fyz.chem. vlasnosťi ako klastry z molekúl téj istéj vody . ,,Bodka". Pepe

O čem je teda čistá voda krom atomů kyslíku a vodíku. Chápu to dobře v souvislosti s čistou vodou, že je tam ještě něco jiného na atomární úrovni?

...dotaz...Spacebal napsal, že voda je odpad při spalování vodíku...
...napadlo mě tohle...??....jednotlivé prvky jsou jako stavební kameny......t zn, že slučováním jednotlivých prvků se získávají různé sloučeniny....to se děje za různých podmínek...pomocí elektřiny nebo tepla, nebo jen jejich prostým smícháním....
...a...základní prvky ...nejdou...rozdělit...mimo nějakého uranu..??..
...jakým způsobem se postupuje....při vymýšlení např výroby baterii nebo když se dělá směs pro magnety...berte tento dotaz jako ideu pro bastlení...hezký den martin11 Laughing

Alchymisté se pokoušeli o něco podobného - z težšího prvku lehčí - z olova zlato a podobně - Císařův pekař...záleží, jak se do toho třískne....
Ani netušili, že v podstatě je něco podobného možné - jadernou fůzí - z lehkych těžké... Opak zase rozpadem - například izotopy olova pocházejí
z uranu. U vody je to trochu jiné - rozložíme ji na atomy - do toho musíme dát energii, pak sloučíme atomy - odevzdá nám vloženou energii ve
formě tepla a máme zpět tu vodu, kterou jsme rozkládali - to je samozřejmě ideální pŕipad. V amatérských podmínkách zbývá asi jen ten
experiment s vodou...

.....ano, ano....alchymisté mě jsou jasní, i jejich snahy...ale jak postupují současní objevitelé....všichni máme nějaké , třeba chemikálie...no a co s tím......samozřejmě něco umíme...a jak dál.....prostý nápad....a budeme zkoušet.....jsme na tom vlastně stejně , jako ti alchymisté....někdo lépe někdo hůře....
....jak pracuje ..vědec, vývojář na novém typu baterie...??...pro elektromobily...třeba....zajímalo by mě schema jeho cesty ....vývoje ..ke konečnému výrobku....něco podobného totiž zažívám.....s tím "kafemlejnkem"....nemám kde opisovat..a nespokojím se s tvrzením někoho třetího, že to nejde.....když ten třetí to sám neskusil...jen to někde slyšel... ...zdraví martin11

[spaceball]

Rád bych přispěl něčím z chemie, ale vzhledem k tomu, že na chemii nemám buňky a těmto experimentům se vyhybám - naposledy jako kluk s
Malým chemikem + sanytr s cukrem... no, nevzpomínam na to rád V tomto směru si nechávám poradit.

[Návštěvník]

... slovíčkaříš ... tak to teda promiň ... fakt jsem netušil, že i kolem tak obecného výrazu jako je "spalování" dojde až k takovým nesrovnalostem a nepochopení ... to je, jako bys napsal, "že spalování dřeva je také nesmysl", ... protože i v tom případě dochází k mnoha poměrně složitým jevům, které ještě dodnes nejsou všechny pořádně prozkoumané (různé chemické reakce, vznik plasmatu atd.) ... i tam, v případě obyčejného dřeva, totiž nejdříve dochází k rozkladu (ke zplynování) po dodání externí energie (jelikož pokud by to tak nebylo, svět kolem nás by byl jedna velká obrovská výheň, hořelo by potom všechno, stejně jako "na slunci"), ... tím dalším zdrojem energie pro další rozklad paliva (i dřeva) je totiž energie již uvolněná po shoření jeho části ...

... takže, když hovořím o "spalování vody" (ve spojitosti s jeho rozkladem pomocí vysoké teploty a uhlíku) je tím míněno, že voda je opravdu "palivem" ... a nepopisuji zde všechny reakce, ke kterým tam dochází (stejně jako v případě spalování dřeva) ... výsledné složení plynů (které tam potom ve skutečnosti hoří) najdeš na http://bingofuel.online.fr/bingofuel/html/bfr10.htm ... a tento plyn je možno použít i pro pohon motoru http://bingofuel.online.fr/bingofuel/html/bfr5hpgen.htm ... pokud možno, všimni si té fáze, kdy dojde k přepojení napájení BFR ze svářečky na výstup z centrály ... funguje to dál v zacykleném okruhu ... na vodu ...

... sorry, ale víc už pro tebe udělat nemohu ... a po těch mnoha negativních zkušenostech s tvým přístupem už ani vlastně nechci ...

... A(&F) ...

Ne, neslovíčkařím, píšu jen holá fakta.
Vysoká teplota = dodání energie, uhlík je palivem.

Odkaz na tu stránku je profláknutý dost, samozřejmě že jsem ty nesmysly viděl.

V zacykleném okruhu tam nic nefunguje, toje jen další příklad těch kouzelných videí z jednoho a toho samého zdroje, co si skupiny různých fantastů posílají pořád dokola.

.

[martin11]

Rád bych přispěl něčím z chemie, ale vzhledem k tomu, že na chemii nemám buňky a těmto experimentům se vyhybám - naposledy jako kluk s
Malým chemikem + sanytr s cukrem... no, nevzpomínam na to rád V tomto směru si nechávám poradit.

...no jsme na tom stejně...ale nejde jen o "chemii".....v podstatě se ptám, jak pracuje vědec na novém ...neprobádaném úkolu.....jakým způsobem laboruje....také pokus omyl.....jako ve středověku.....třeba to udělátko ve švýcarsku..CERN..to je také system pokus -omyl ...??..m11 je tu mezi námi někdo , kdo dělal ve výzkumu....čehokoli...???...

[spaceball]

pošlu Ti to na SZ

[A(&F)]

... takže, když hovořím o "spalování vody" (ve spojitosti s jeho rozkladem pomocí vysoké teploty a uhlíku) je tím míněno, že voda je opravdu "palivem" ... a nepopisuji zde všechny reakce, ke kterým tam dochází (stejně jako v případě spalování dřeva) ... výsledné složení plynů (které tam potom ve skutečnosti hoří) najdeš na http://bingofuel.online.fr/bingofuel/html/bfr10.htm ... a tento plyn je možno použít i pro pohon motoru http://bingofuel.online.fr/bingofuel/html/bfr5hpgen.htm ... pokud možno, všimni si té fáze, kdy dojde k přepojení napájení BFR ze svářečky na výstup z centrály ... funguje to dál v zacykleném okruhu ... na vodu ...

... sorry, ale víc už pro tebe udělat nemohu ... a po těch mnoha negativních zkušenostech s tvým přístupem už ani vlastně nechci ...

... A(&F) ...

Ne, neslovíčkařím, píšu jen holá fakta.
Vysoká teplota = dodání energie, uhlík je palivem.

Odkaz na tu stránku je profláknutý dost, samozřejmě že jsem ty nesmysly viděl.

V zacykleném okruhu tam nic nefunguje, toje jen další příklad těch kouzelných videí z jednoho a toho samého zdroje, co si skupiny různých fantastů posílají pořád dokola.

... to je těžký, když nevnímáš souvislosti ... ... co takhle to "odpadní teplo", které se vygeneruje při rozkladu vody + to které se vznikne během jeho spálení v motoru ... zahrň je také do celkové výsledné energetické bilance, budeš překvapen (v důslednosti pak ještě můžeš přičíst i světelné záření z BFRka) ...

... mmch, zkoušel jsi to ??? ... předpokládám, že ne, tak co je potom na tvém tvrzení faktického ???..... já ale ano ... navíc i s určitým vylepšením ... to ÚVéčko tam hraje dosti významnou roli ... není pouze vedlejším produktem ...

... poradím, co bys mohl v pohodě zvládnout ... vezmi dvě absolutně stejné soustavy paliva, např. "kalibrovaného dřeva" ve stejné skladbě ... a potom za naprosto stejných klimatických podmínek (teplota, tlak, rosný bod ) je spal totálně až na popel (rozumí se po shodném zapálení, např. hořákem / čas) ... jednu uprostřed jasného slunečného dne, tak aby paprsky dopadaly do ohniště ... a druhou uprostřed hluboké noci (nikoliv jen ve tmě) ..... a budeš-li při měření času pečlivý, tak zjistíš určité rozdíly v rychlosti (vy)hoření ... i v produkci energie ...

... která z těch dvou hromádek bude "šťavnatější" ????

... a až si ten pokus uděláš, tak můžeme pokračovat dál ..... toť zatím vše ...

A(&F)

[Návštěvník]

... to je těžký, když nevnímáš souvislosti ... ... co takhle to "odpadní teplo", které se vygeneruje při rozkladu vody + to které se vznikne během jeho spálení v motoru ... zahrň je také do celkové výsledné energetické bilance, budeš překvapen (v důslednosti pak ještě můžeš přičíst i světelné záření z BFRka) ...

... mmch, zkoušel jsi to ??? ... předpokládám, že ne, tak co je potom na tvém tvrzení faktického ???..... já ale ano ... navíc i s určitým vylepšením ... to ÚVéčko tam hraje dosti významnou roli ... není pouze vedlejším produktem ...

... poradím, co bys mohl v pohodě zvládnout ... vezmi dvě absolutně stejné soustavy paliva, např. "kalibrovaného dřeva" ve stejné skladbě ... a potom za naprosto stejných klimatických podmínek (teplota, tlak, rosný bod ) je spal totálně až na popel (rozumí se po shodném zapálení, např. hořákem / čas) ... jednu uprostřed jasného slunečného dne, tak aby paprsky dopadaly do ohniště ... a druhou uprostřed hluboké noci (nikoliv jen ve tmě) ..... a budeš-li při měření času pečlivý, tak zjistíš určité rozdíly v rychlosti (vy)hoření ... i v produkci energie ...

... která z těch dvou hromádek bude "šťavnatější" ????

... a až si ten pokus uděláš, tak můžeme pokračovat dál ..... toť zatím vše ...

A(&F)

Hm.
A co - dostanu ve finále 100%, jak taky jinak?

Elektrolýza (vezmu zhruba) 50% teplená ztráta, 50 % akumuluji do vodíku.
Spálím s účinností 25%, tj. 12,5% původní hodnoty, zbytek teplo. Těch 12,5% při (třeba) jizdě opět měním v teplo - překonávám jízdní odpory. ve finále součet 100%.
Co na tom?
To odpadní teplo těžko účelně využiješ jinak, než k ohřevu.
Pokud chceš oponovat, dolož měřením, že tyhle ohřívače dokážou něco podstatného ušetřit.

***
Pokus s pálením v noci a ve dne - a co s tím?
Proč něco měřit, když tam hraje roli sluneční záření?
Mám se snad divit, že tam budou jiné poměry, když jsou jiné vstupní podmínky a v noci sluneční záření nevyužiji?

?

[A(&F)]

... to je těžký, když nevnímáš souvislosti ... ... co takhle to "odpadní teplo", které se vygeneruje při rozkladu vody + to které se vznikne během jeho spálení v motoru ... zahrň je také do celkové výsledné energetické bilance, budeš překvapen (v důslednosti pak ještě můžeš přičíst i světelné záření z BFRka) ...

... mmch, zkoušel jsi to ??? ... předpokládám, že ne, tak co je potom na tvém tvrzení faktického ???..... já ale ano ... navíc i s určitým vylepšením ... to ÚVéčko tam hraje dosti významnou roli ... není pouze vedlejším produktem ...

... poradím, co bys mohl v pohodě zvládnout ... vezmi dvě absolutně stejné soustavy paliva, např. "kalibrovaného dřeva" ve stejné skladbě ... a potom za naprosto stejných klimatických podmínek (teplota, tlak, rosný bod ) je spal totálně až na popel (rozumí se po shodném zapálení, např. hořákem / čas) ... jednu uprostřed jasného slunečného dne, tak aby paprsky dopadaly do ohniště ... a druhou uprostřed hluboké noci (nikoliv jen ve tmě) ..... a budeš-li při měření času pečlivý, tak zjistíš určité rozdíly v rychlosti (vy)hoření ... i v produkci energie ...

... která z těch dvou hromádek bude "šťavnatější" ????

... a až si ten pokus uděláš, tak můžeme pokračovat dál ..... toť zatím vše ...

A(&F)

Hm.
A co - dostanu ve finále 100%, jak taky jinak?

Elektrolýza (vezmu zhruba) 50% teplená ztráta, 50 % akumuluji do vodíku.
Spálím s účinností 25%, tj. 12,5% původní hodnoty, zbytek teplo. Těch 12,5% při (třeba) jizdě opět měním v teplo - překonávám jízdní odpory. ve finále součet 100%.
Co na tom?
To odpadní teplo těžko účelně využiješ jinak, než k ohřevu.
Pokud chceš oponovat, dolož měřením, že tyhle ohřívače dokážou něco podstatného ušetřit.

***
Pokus s pálením v noci a ve dne - a co s tím?
Proč něco měřit, když tam hraje roli sluneční záření?
Mám se snad divit, že tam budou jiné poměry, když jsou jiné vstupní podmínky a v noci sluneční záření nevyužiji?

?

... tak nic, ... zapomeň na to ... ... co jsem taky mohl čekat, že ??? ...