Ilem píše:Tohle mě zajímá. Nějak si neumím představit plynulou změnu počtu zubů. Mohl bys k tomu něco bližšího?
Problém nízkoztrátového variátoru mě kdysi docela zaujal. Prošel jsem svědomitě všechny dosud známé principy plynulé změny převodového poměru, a všechny jsem postupně zavrhl - některé pro vysoké ztráty, jiné pro nedostatečný rozsah změny převodového poměru, vysoké váhy nebo přílišné komplikovanosti. Po pár letech již bylo jasné, že nejméně ztrátový je převod pomocí ozubených kol, a že tedy jinudy cesta nepovede. Na první (i několikátý) pohled je to slepá ulička. Tvaruj si ozubení jak chceš, dělej zuby třeba kónické a zkrucuj si je do šneků a nebo spirál, postav se třeba na hlavu, jejich počet prostě zůstane stejný. A beze změny počtu zubů zůstane úplně stejný i převodový poměr, ať už jsou zuby jakkoli velké nebo mrňavé.
K prvnímu zlomu došlo v okamžiku, kdy jsem si uvědomil, že cílem není mezi hřídeli
měnit převodový poměr, ale
měnit vzájemný počet jejich otáček. Inu Dront.
Na první pohled to opět vypadá, že mezi tím není žádný rozdíl, ale je. A dokonce zásadní. Z tohoto úhlu pohledu už není tak pracné si uvědomit, že stačí mezi vstupní a výstupní hřídel vložit nějaký jednoduchý mezičlánek, který taktéž ozubeným převodem dokáže plynule měnit celkový převodový poměr. Jednoduché a prosté, ba dokonce se to již
částečně využívalo už v dobách úsvitu automobilizmu. Bohužel skutečná hodnota tohoto principu nebyla zatím rozeznána, takže se dosud využívá sice pouze částečně, ale zato velice často, ba dalo by se říci, že naprosto běžně. Princip je jednoduchý až primitivní, ale celkové provedení včetně regulace má přece jenom několik dosti obtížně řešitelných úskalí. Ale i tak je tato pohádka s dobrým koncem -
jde to.
Zdravím - poota