Gravitační všehochuť

[Gabča]

K tomu rozjezdu / dojezdu ...není to náhodou tak, že to samé, o co se na začátku musí "přidat", se vykompenzuje s tím, co se na konci může "ubrat - vypnout motor dřív" ?
V tom případě zbývá průměrně opravdu jen ta hrubá síla. Nebo se může použít hodně dlouhá trať, aby se ten dojezd/rozjezd mohl ev. zanedbat, ikdyž to opravdu asi není třeba.

Síla zrychlení působí tedy jednou kratší, poté delší dobu, ale obě splní stejný úkol... to je ta potíž.

Jak jsme se dověděli z článku o motorech, pár stran dozadu ..., cituji: ...ač je to pro mnohé překvapení... tak výkon se určuje pouze přepočtem ze síly motoru, která se měří motorovou brzdou...

Zrekapituluji .. ta síla, ze které se posléze počítá výkon, působí jednou 10 sec, podruhé 100 sec., ale přitom udělají stejně práce???


Jak si to tedy safraporte lze jen představit...

[poota]

ta síla, ze které se posléze počítá výkon, působí jednou 10 sec, podruhé 100 sec., ale přitom udělají stejně práce???

Pokud použiješ v obou případech ten samý motor, který bude muset být svým výkonem dimenzovaný na těch 10 vteřin, tak skutečně bude jeho spotřeba energie při 100 vteřinách desetinásobná.
V obou případech bude vykonaná přesně stejná práce.
V druhém případě na ni ovšem spotřebuješ 10 x víc energie, protože 9/10 výkonu motoru bude úplně zbytečných.
Jestliže se Ti podaří spočítat správně výkony obou motorů pro požadovaný výkon, pak ten druhý bude 10 x slabší, takže bude mít (teoreticky) 10 x menší spotřebu, ovšem poběží 10 x déle. Teoretická spotřeba energie obou motorů správně dimenzovaných by tedy na odvedení stejné práce měla být stejná.
Zdravím - poota

[lectuer]

Hezké odpoledne,

na setkání jsem tam na stole kreslila jednu malůvku, kterou bych chtěla ukázat i zde.
Jde o obnažené jádro pudla gravitačního problému.. Chtěla bych jen poprosit někoho, kdo by mohl zde potvrdit, že to co ukazuje siloměr je pravda, na setkání s tím nebyl problém, tak ještě písemně zde plosím. A pak už se můžeme podívat tváří v tvář tomu, co je to gravitační síla.

Má někdo nějakou zkušenost se zařízeními něco vytahujícími vysoko, a jejich spotřebou paliv?
Podle mě je volná energie nadosah ruky, jen otevřít oči a zapomenout na mgh .
Má někdo nějaký konstrukční nápad jak tento jev využít?

Ahojky Gabča
sila 9,81 N je rovnaká ktorú priťahuje zemeguľa jednokilogramové závažia.
Teoreticky by mala byť gravitačná sila s bremenom a proti sila nahor v rovnováhe.
Závažia by nemalo stúpať ani so zrýchlením ani nijako.
Práca Works = Sila F * vzdialenosť S. Zabudnem na mgh.
Vzdialenosť S nie je uvedena. Odvodím ju od času.
100 sekúnd a zdvíhacia sila 9,81N znamena dlhšiu vzdialenosť a väčšiu prácu.
10 sekúnd a zdvíhacia sila 9,81 znamena kratšiu vzdialenosť a menšiu prácu.
V prípade inej rýchlosti odvodené od sily bude práca rovnaká na konštantnej vzdialenosti.

[Gabča]

Ahojky Lectuer, zdravím pootu :-)

přeji hezký večír nad tím naším přátelským fyzikálním rozjímáním :-)
ještě doupřesním ... ta výška je v obou případech stejná, a .. pooto, ten motor bude stejný, protože po něm chceme stejnou sílu, akorát bude muset řadit - to už jsme si taky vysvětlili - síla je pořád stejná skrz všechny převody a krouťáky.

Ještě taky dodám ... když je síla stejná, tak i ten výkonový kvadrát bude stejný. Pro mě je to prostě neskutečná hádanka......

[Akord]

Gabča: Melo by to být tak, jak to posledne ve dvou príspevcích predpokládáš.

Buky: Príklady, kedy sa kinetická energia mení na kinetickú, teda nejde o premenu druhu energie, iba efekt zmeny kvality, usporiadanosti kinetickej energie:
Predpoklad, telesá majú určitú teplotu a častice v nich kmitajú náhodným tepelným pohybom s priemernou hybnosťou častíc odpovedajúcej tej teplote.
1.Padajúce teleso-pôvodne tepelne kmitajúce častice získavajú preferenciu hybnosti smerom dole, lebo gravitačná sila pôsobí takto. Po dopade na prekážku sa prejaví rozdiel úmerný výške. Voláme to premena potenciálnej energie na kinetickú, ale v skutočnosti iba častice vo zvislom smere získali väčšiu hybnosť.
2. Horúci plyn vo valci pod tlakom-častice narážajú na stenu valca pružne, ale na piest už strácajú hybnosť, pretože sa piest posunie, kým stena valca nie. (Guľa pri ideálnom odraze hybnosť nestratí, pokiaľ sa prekážka neposunie.) Stále teda ide o to, že sa iba mení hybnosť častíc v určitom smere, a teda kinetická energia na kinetickú, pritom tento prípad bežne označujeme ako premenu tepelnej energie na mechanickú-hovoríme, že expanzia horúceho plynu poskytuje prácu. Nejde pritom o premenu, iba o presmerovanie a prerozdelenie hybnosti častíc.
3.Chemická(klasické reakcie) a jadrová energia sa od bodu 2. , ktorý rozoberá mechanickú a tepelnú energiu nelíšia.
4.Elektrickú energiu zatiaľ neinterpretujem, lebo som si nie úplne istý modelom, kde sa hybnosť elektromagneticky aktívnej častice vymieňa s hybnosťou atómov v látke.

Poota: Myslím, že predešlý výrok má trochu nejednoznačnou interpretaci, zkusím doplnit. Pokud máme 2 ideální elektromotory nestejného výkonu(1kW a 10kW) tahající stejné závaží(100kg), tak mají i stejnou spotrebu nezávislou na údaji na štítku(mimo pretížení). Ideální elektromotor si vezme ze síte výkon úmerný pouze mechanickému zatížení na hrídeli. Motor 1kW bude brát ze síte 1kW, pokud pujde závaží asi rychlostí 1m/s nahoru a je plne vytížený. Motor 10kW bude se stejným závažím a pri stejné rychlosti odebírat ze síte totéž, tedy 1kW. Není ale využitý, protože umožňuje výkon 10kW, a stejné závaží zvedat rychlostí 10m/s.
Pokud to závaží jde dolu a je elektromotorem pouze brždeno, tak stejný výkon a energii v principu dodá zpátky do síte, pokud je vše jak má být(to jen opakuju kvuli nekterým ostatním).

[poota]

... ten motor bude stejný, protože po něm chceme stejnou sílu, ..

... Motor 1kW bude brát ze síte 1kW, pokud pujde závaží asi rychlostí 1m/s nahoru a je plne vytížený. Motor 10kW bude se stejným závažím a pri stejné rychlosti odebírat ze síte totéž, tedy 1kW. Není ale využitý, protože umožňuje výkon 10kW, a stejné závaží zvedat rychlostí 10m/s...

Takže suma sumárum - tentýž motor bude zvedat břemeno za 10 vteřin nějakým výkonem. Aby totéž břemeno zvedal 100 vteřin, musíme mu omezit výkon (příkon, energii odebranou za vteřinu) na 1/10. Takže spotřeba (třeba ve Watech/hodinu) bude stejná, zrovna tak jako odvedená práce. Ztráty na regulaci/omezení příkonu nezapočítávám, v úvahu beru jenom to, co "proteče" motorem.
Zdravím - poota

[Gabča]

No právě že .... jak může mít elektromotor jiný příkon, když táhne stejnou silou 9,81N ??????
- měřeno na hřídeli motoru, je vlastně jedno jakou rychlostí táhne lano protože se to zpřevoduje. Tady je základem to, že závaží klade po rozjezdu odpor pouze 9,81N, po dalším ještě větším rozjezdu a po ustálení na této vyšší rychlosti se vrátí zase na 9,81N, a ikdyby se rozjel rychlostí blesku, tak po ustálení na nové bleskové rychlosti bude na jeho setrvání v této bleskové rychlosti stačit zase oněch usmolených 9,81N, dokud neopustí postupně gravitační pole Země :-).


Vy si pořád představujete, že je to závislé na výšce ...

Tak..já snad radši půjdu spát, snad se mi o tom propána nebude zdát :-D.
Dobrou noc Gabča

[spaceball]

Trocha humoru snad neuškodí tomuto fóru, nebo ano?

Takhle si nějak představuji cestu vzhůru zadarmo (bez energie - teda téměř.)
Nemá to převody, nestoupá vzhůru... ale zcela bezpečně to v režimu UP narovná páteř...


Svou malůvku věnuji věčnému rebelu Bukymu

[poota]

...Vy si pořád představujete, že je to závislé na výšce ...

Vůbec ne, výška je v obou případech stejná, váha břemene je v obou případech stejná, takže i práce je v obou případech stejná.
Jediné čím se oba případy liší, je čas, potažmo rychlost a tedy i výkon.
Když se podíváš na elektroměr, tak na něm najdeš spotřebovanou energii v kWh (kiloWatthodinách). Podle toho zjistíš, kolik energie jsi spotřebovala. Ovšem nijak se tam nedá rozeznat, jestli jsi to spotřebovala za hodinu, za den, a nebo za rok. Neprojeví se na tom, jak rychle jsi "táhla", jenom to, kolik a kam jsi "vytáhla".
Zdravím - poota

[...lol...]

Trocha humoru snad neuškodí tomuto fóru, nebo ano?

Takhle si nějak představuji cestu vzhůru zadarmo (bez energie - teda téměř.)
Nemá to převody, nestoupá vzhůru... ale zcela bezpečně to v režimu UP narovná páteř...

(IMG)
Svou malůvku věnuji věčnému rebelu Bukymu

Kdesi jsem tu napsal:

Co se takhle za tkaničky od bot zvednout do vzduchu...?

A von to někdo vopravdu zkouší, ale po magnetářsku...

:O)))

[buky]

Díky za dalšiu inšpiráciu

[martin11]

Trocha humoru snad neuškodí tomuto fóru, nebo ano?

Takhle si nějak představuji cestu vzhůru zadarmo (bez energie - teda téměř.)
Nemá to převody, nestoupá vzhůru... ale zcela bezpečně to v režimu UP narovná páteř...

(IMG)
Svou malůvku věnuji věčnému rebelu Bukymu

Kdesi jsem tu napsal:

Co se takhle za tkaničky od bot zvednout do vzduchu...?

A von to někdo vopravdu zkouší, ale po magnetářsku...

:O)))

...po sestrojení tohoto přístroje jsem zjisttila malou chybičku...."down" a "up" jsou namalovány obráceně.....down má být nahoře a up dole...!!!
...to pro bukyho.....aby se zase nedivil.. ..zdraví karkulka

[spaceball]

...po sestrojení tohoto přístroje jsem zjisttila malou chybičku...."down" a "up" jsou namalovány obráceně.....down má být nahoře a up dole...!!!
...to pro bukyho.....aby se zase nedivil.. Idea ..zdraví karkulka Embarassed

Martine, právě že by to "nefungovalo" kdybys to měl obráceně - není to antigravitační levitátor, ale rovnač páteře
Ani ve funkci levitátoru bych cedulky nevyměňoval Malůvka je nepřesná (1minuta), ale zkus si to představit

[Gabča]

Ahojky,
já už fakt nevím, jak to vysvětlit ... ale zkusím ještě tohle:

položte závaží na foukadlo, které funí směrem dolů silou 9,81N, tj. udrží sebe i nějaké to závaží v celkové hmotnosti 1 kg v jakoby beztížném stavu.
To foukátko si bere nějaký ten elektrický proud ze své baterie.

Když toto vznášedlo roztlačím směrem nahoru a pustím, bude se od té chvíle vzdalovat, už bez dodání další energie. Pouhou setrvačností.
Když ho ještě víc roztlačím bude se vzdalovat ještě rychleji. Tedy... když ho dole nakopnu co nejrychleji, tak nahoře např. ve 100 m bude za chviličku.
Naopak, když ho ťuknu jen malinko, tak tam pojede strašně dlouho, a třeba se mu i vybije baterie, a tak tam vůbec nedoletí, každopádně spotřebuje víc proudu na tu samou práci.

Tak jestli ani jeden z vás neřekne, že už to pochopil, tak slibuju, že už se tu ani neukážu.

Gabča

[Gabča]

Samozřejmě že čeřil vzduch, o tom to přece je. Mohl se taky opírat o svislou ozubenou kolejničku, každopádně překonává gravitaci silou 9,81N, ale není to u toho tolik patrné, spousta lidí by za tím zase hledala dráhu.Proto dávám foukátko. To všechno co píšeš nemá na jev vliv. Páternoster žádnou práci neudělá, protože to co se zvedne nahoru se druhou stranou sveze dolů.... proč to sem cpeš? Tady konáme práci nahoru.