Gravitační všehochuť

[JOVA]

Gabčo tak tohle bych nazval, gravitační perpetum mobile umocněmé pomocí magnetů a cívek na druhou.
Škoda že jsi ještě ve svém návrhu nepoužila nějaké pružiny.

[Návštěvník]

Súhlasím so spacebalom. Okrem hustoty nie je relevantné nič.
Hĺbka vody má zmysel v gravitácii P(tlak)=h(hĺbka)*P(hustota)*g(gravitácia).
molekuly vody sa vznášia a netlačia na seba silou do hĺbky.
Keď sa uvedie g=0 aká hĺbka vody sa uvedie do vzorca keď hĺbka
v bezváhovom stave neexistuje? Ohmov zákon má relevantné vstupy
potom výsledok 0 je tiež relevantný.
Spacebaĺko neospravedlňuj sa, uč naďalej že zákon je v bezváhovom prostredí neplatný.

[Gabča]

..., není ti divné, že při g=0 AZ neplatí, ale při g = 1 krát 10na -X, kde za X můžeš dosadit libovolné číslo již platí? Já tvrdím, že limitně platí i při té nule, ačkoli, jak správně píšeš se neuvažuje, protože pusobí spousta jiných sil, které jsou pochopitelně větší

Něco mě napadlo, ... ale možná špatně...
jde mi o slovo "limitně"... používá se tam, kde se nulou dělí, tedy kdy nemá pak nějaký vztah smysl, je tam prostě někde nacpané nekonečno. Ale tady se nulou násobí, tedy tento problém vůbec nevzniká, tedy odpadá celá tato debata, je to prostě jak říká Spejs.
Ale možná se pletu...už si to taky moc nepamatuju...
Drontík

[Dvell]

..., není ti divné, že při g=0 AZ neplatí, ale při g = 1 krát 10na -X, kde za X můžeš dosadit libovolné číslo již platí? Já tvrdím, že limitně platí i při té nule, ačkoli, jak správně píšeš se neuvažuje, protože pusobí spousta jiných sil, které jsou pochopitelně větší

Něco mě napadlo, ... ale možná špatně...
jde mi o slovo "limitně"... používá se tam, kde se nulou dělí, tedy kdy nemá pak nějaký vztah smysl, je tam prostě někde nacpané nekonečno. Ale tady se nulou násobí, tedy tento problém vůbec nevzniká, tedy odpadá celá tato debata, je to prostě jak říká Spejs.
Ale možná se pletu...už si to taky moc nepamatuju...
Drontík

Mno tak nevím dle mého archijmédův zákon půlatí pro g = (0;nekonečno) nula tam nepatří.. za g lze dosadit jakékoliv zrychlení.. gravitační, změna hybnosti, dostředivá síla.. mám pocit že to tu už někdo psal archimédův zákon jsou v podstatě jak dvouramenné váhy dvě tělesa stejného obejmu různých hustot (pokud je těleso ponořené celé)..

Nevím jakou vědu v to hledáte..

S pozdravem

Dvell

[Gabča]

Nevím jakou vědu v to hledáte..

Zásadní vědu jestli je:
těleso ponořené do kapaliny při g=0 je nadlehčováno silou nulovou.
těleso ponořené do kapaliny při g=0 není nadlehčováno žádnou silou.

[Dvell]

těleso ponořené do kapaliny při g=0 je nadlehčováno silou nulovou.
těleso ponořené do kapaliny při g=0 není nadlehčováno žádnou silou.

Mno dle zákona akce a reakce není akce která by vyvolala reakci tudíš dle mně není žádná síla.. ačkoliv logicky vzato žádná síla = nulová síla.. jestliže je výslednice sil rovna nule je vše v rovnováze výsledná síla defakto není..
Je pěkné že se tím zabýváte nedávno jsem zjistil že lidi se dokáží zajímat o daleko větší voloviny.. tohle je z hlediska bytí docela podstatná otázka

S pozdravem

Dvell

[buky]

Není toto snaha něco překroutit? Okopíruj mi tu stať, kde se zmiňuji o jakékoliv desetiné hranici s přesnou citací, že teď od
této hranice platí. Jediné co jsem psal a dával si na to pozor, že při neexistenci gravitace zákon prostě neplatí - 0g - ....
Opravdu sis mne s někým nespletl? Nechceš si to přečíst znova? Děkuji

Dřív jsem se nedostal k počítači. tak odpovídám teď.
Já netvrdím, že jsi to někde napsal. Asi jsem to špatně formuloval. Bylo to myšleno tak, že se to napsat nedá. To je i důvod, proč jsem se ptal na čáru ponoru. Při libovolně malé gravitaci blízké nule je pořád stejná a najednou při nule ne. To je zajímavé, ne?

Chceš po mě, abych chlapsky přiznal chybu, ale já ji nevidím.
Napíšu dvě věty, které matematicky znamenají totéž, ale fyzikálně v nich cítím jistý rozdíl.
Věta číslo 1. Při nulové gravitaci je nulový hydrostatický tlak.
Věta číslo 2. Tam, kde není gravitace, není hydrostatický tlak.
Pro většinu lidí to je totéž. Pro mě ne.


Dobře to popsal Gromit, myslím, že to chápeme oba stejně. Je to věc interpretace. Ty to můžeš cítit jinak. Já s tvým výrokem nesouhlasím, přestože matematicky je správně. Nechme to tak, asi nemá cenu to víc pitvat.

1) Akorde, nes** se do toho !

2) Pak tedy já chlapsky přiznávám svou chybu (nemůžeme mít pravdu oba když titulek hlásá - nesouhlasím ..), že jsem z
definice nepoznal platnost zákona i v beztížném stavu a dávám to za vinu učitelskému sboru základní školy, kteří
tvrdili, že v podmínkách beztíže tento zákon neplatí. Beru si z toho ponaučení a toto nové doplnění svých vědomostí ihned
využiji v nejbližším možném suplu nezletilých školních dítek, že zmiňováný zákon platí i v beztížném stavu, ale je nulový.
Snad mi to nějaký tatínek dítka neomlátí o hlavu

[poota]

... jestli je:
těleso ponořené do kapaliny při g=0 je nadlehčováno silou nulovou.
těleso ponořené do kapaliny při g=0 není nadlehčováno žádnou silou.

Při g=0 je stav beztíže, tedy především bude obtížné již definovat, kterýmže směrem má být dotyčné těleso "nadlehčováno". Kapalina vytvoří kouli, do které budeme nějakým směrem těleso "ponořovat" či výstižněji řečeno, budeme jej do kapaliny zastrkovat. Předpokládám, že síla, která se snaží, aby kapalina měla kulovitý tvar, nám v tom bude klást odpor. Jeho velikost nepředpokládám závislou na objemu tělesa do kapaliny zastrčeného, protože zde gravitace není přítomna. Sílu vystrkování tělesa z kapaliny předpokládám rovnou síle, potřebné k jeho zastrkávání. Tato síla bude nejspíš záviset na tvaru tělesa a stupni jeho zastrčení. Budeme-li zastrkávat kouli, tedy síla se bude nejspíš zvyšovat až do okamžiku zastrčení "do poloviny", pak se bude zmenšovat. V jisté poloze, kdy bude ze zastrkávané koule vyčnívat jen její vrchlík, bude síla nulová a při dalším zastrkávání dokonce záporná, což znamená, že kapalina naši kouli bude "vcucávat", neboli na její vytažení nebo zbrždění budeme muset kouli místo zastrkávání vytahovat, tedy vynakládat sílu na "nadlehčování". Námi zastrkávaná koule se postupně stále více stává součástí objemu kapaliny, který zvětšuje a tím i zvětšuje sílu, která drží kapalinu pohromadě.
Bez gravitace, která vytvoří hladinu kapaliny a zároveň i "směr dolů", není ani "směr nahoru", takže nelze ponořovat a nelze nadlehčovat. Tím nám z celé definice zbývá pouze "těleso" a "kapalina" - zbytek už tam prostě není.
Zdravím - poota

[poota]

Spaceball, no mně by potěšilo kdybys chlapsky přiznal (prozatím) neplatnost zákona zachování energie

buky,
jestli se naučíš správně pracovat s citacemi, tak se u Spaceballa přimluvím za to, aby byla pro Tvoje nejbližší okolí udělena dočasná vyjímka ze zákona o zachování energie, nejlépe formou doplňující vyhlášky
Zdravím - poota

[Gabča]

Ano ano,
vyhláška o pozastavení Zákona o zachování energie musí ale zároveń obsahovat v paragrafu 2 odstavec 1 písm. 1 důležitou klauzuli, že zároveń je nutno zachovat! Zákon o zachování hybnosti Sb. , který tímto přebírá funkci Zákona o zachování energie.
Přechodná ustanovení se zakazují.

[buky]

2) Pak tedy já chlapsky přiznávám svou chybu (nemůžeme mít pravdu oba když titulek hlásá - nesouhlasím ..), že jsem z
definice nepoznal platnost zákona i v beztížném stavu a dávám to za vinu učitelskému sboru základní školy, kteří
tvrdili, že v podmínkách beztíže tento zákon neplatí. Beru si z toho ponaučení a toto nové doplnění svých vědomostí ihned
využiji v nejbližším možném suplu nezletilých školních dítek, že zmiňováný zákon platí i v beztížném stavu, ale je nulový.
Snad mi to nějaký tatínek dítka neomlátí o hlavu

Tak tedy po chlapsku se ptám Spaceballa, jak je to stím zákonem o zachování energie při konkrétném modelu: Parní lokomotiva.

1. Aby se dala lokomotiva do pohybu, tedy konala práci musí být přítomna energie. TO ZNAMENÁ ŽE ENERGIE MUSÍ VZNIKNOUT, MUSÍME JI VYROBIT.

2. Když lokomotiva zastane (vyhasne oheň) ENERGIE ZANIKLA V NEZVRATNÉM PROCESU HOŘENÍ.

Jsem jeden z těch nezletilých školních dítek, tak mně poopravte ak se mýlím

Tohle mi totiž dává logiku.

[Gillian]

Buky, tak já Ti chlapsky odpovídám : pokud jsem to tady pozorně četla, tak vím, že Spaceball se Ti zde věnoval s trpělivostí víc, než kdokoliv jiný, strávil tím určitě hodně času. Ale taky vím, že ohledně zachování energie jsi zde diskutoval s někým jiným...

A ještě bych přidala jednu "vyhlášku" :
jak už zde jednou připomínal A(&F), není vhodné na fórech modifikovat nicky...

Hezkou dobrou noc.

[Gabča]

Tak tedy po chlapsku se ptám Spaceballa, jak je to stím zákonem o zachování energie při konkrétném modelu: Parní lokomotiva.
1. Aby se dala lokomotiva do pohybu, tedy konala práci musí být přítomna energie. TO ZNAMENÁ ŽE ENERGIE MUSÍ VZNIKNOUT, MUSÍME JI VYROBIT.
2. Když lokomotiva zastane (vyhasne oheň) ENERGIE ZANIKLA V NEZVRATNÉM PROCESU HOŘENÍ.
Jsem jeden z těch nezletilých školních dítek, tak mně poopravte ak se mýlím
Tohle mi totiž dává logiku.

Buky,
je to nějak tak, ale opět tuším, že zakopanej pes je v pojmosloví ...... protože Ty jseš chytrej kluk, to vím. "Energie" je to co zaplatíš jednou ročně elektrárně, je to určitá hromada, souhrn sil které sis vzal. A stojí to třeba 1000 EUR. Zatímco výkon, to je jak moc toho odebíráš teď v tuhle chvíli. Tvůj bod
1) O.K.
2) Energie se vynaložila, nezanikla. Cestující za ni zaplatili, dostali se kam chtěli. To co zaniklo když vyhasl oheň je výkon. Teď v danou chvíli se neodebírá nic. Energie co se cestou vynaložila do pohybu se nacpala nejdřív do rozjezdu, pak do tření - vítr věje, a nakonec to sežraly brzdy - jsou teplejší. Nic se neztratilo. Pořád se to hejbá, ale někde jinde... v teple brzd, a větru, teple kouře a sazí, vypuštěné páře, žhavém topeništi..

[Elektro]

[quote="buky"]
Tak tedy po chlapsku se ptám Spaceballa, jak je to stím zákonem o zachování energie při konkrétném modelu: Parní lokomotiva.

Zdravím Buky.
Otázku si síce nedal mne, ale z nedostatku vedomostí stále pletieš dve na tri, a to mi dvíha krvný tlak, tak som musel zareagovať.

1. Aby se dala lokomotiva do pohybu, tedy konala práci musí být přítomna energie. TO ZNAMENÁ ŽE ENERGIE MUSÍ VZNIKNOUT, MUSÍME JI VYROBIT.
To je tvoj prvý omyl v chápaní energie. My energiu nevyrábame, ale ju premieňame z jedného druhu na iný. V prípade lokomotívy je to premena chemickej energie v uhlí na tepelnú energiu (teplo).

2. Když lokomotiva zastane (vyhasne oheň) ENERGIE ZANIKLA V NEZVRATNÉM PROCESU HOŘENÍ.
Toto je tvoj druhý omyl. Ak vyhasne oheň, tak sa zastaví premena chemickej energie v uhlí na tepelnú energiu (teplo) pomocou oxidácie uhlia exotermickou reakciou (ohňom). Kým nepochopíš, že oheň nevyrába energiu, ale ju premieňa, tak stále budeš pliesť dve na tri.

Jsem jeden z těch nezletilých školních dítek, tak mně poopravte ak se mýlím

Tohle mi totiž dává logiku.
Tvoja logika má poriadne medzery z dôvodu nedostatočnej znalosti o premene energií a tým aj chápania zákona o zachovaní energie. Doplň si potrebné vedomosti a tvoja logika sa rázom zmení a budeš sa čudovať svojej predošlej logike.

Želám príjemný večer.

[poota]

1. Aby se dala lokomotiva do pohybu, tedy konala práci musí být přítomna energie. TO ZNAMENÁ ŽE ENERGIE MUSÍ VZNIKNOUT, MUSÍME JI VYROBIT.
2. Když lokomotiva zastane (vyhasne oheň) ENERGIE ZANIKLA V NEZVRATNÉM PROCESU HOŘENÍ.
Jsem jeden z těch nezletilých školních dítek, tak mně poopravte ak se mýlím
Tohle mi totiž dává logiku.

Je docela možné, že Ti "to dává logiku", ale opravdu při nejlepší vůli nechápu, proč?

Jedinou a snad poslední možností se mi zdá být, že sis z nějakého důvodu zafixoval blud, "že energie není, a pokud má být, tak se musí vyrobit". A že tedy když se přestane vyrábět, tak zase nic není. Pak je to zcela jasné a logické, což je také jeden z příznaků bludu. Dalším jeho příznakem potom je také to, že vychází z mylných předpokladů.

Chápu, že je kruté brát Ti iluze, ale asi nejschůdnější cestou pro Tebe bude poznání, že energie nevzniká a nezaniká. Prostě pořád je. Jenom se bez nějakého přičinění nebo vážného důvodu sama o sobě neprojevuje. Když chceš, aby se nějak projevila, musíš nastartovat nějaký proces, který ji přiměje se projevit. Na pohled to pak vypadá, že jsi ji tím procesem "vyrobil", ale ve skutečnosti ji "už dávno předtím hotovou" pouze přemisťuješ nebo čerpáš.
Energie se skrývá v jednotlivých silách, které se navzájem vyrovnávají. To už je v přírodě takový obyčej, že energie "proudí" z místa nadbytku do místa nedostatku, a to do té doby, než se jejich hladiny vyrovnají. Pokud se nám energie nijak neprojevuje, znamená to pouze to, že jsme zmeškali tu dobu kdy se její hladiny vyrovnávaly. Někdy se nám podaří být svědky toho vyrovnávání, ale nestihneme do toho proudu energie zařadit vhodný "odpor", na kterém by nám její část mohla vykonat nějakou užitečnou práci - například při vichřici se hladiny krásně vyrovnávají a dokonce i konají práci, ovšem zcela jinou, než by se nám líbilo.
Když chceme, aby nerovnováha energie konala nějakou nám užitečnou práci, musíme ji, a to dost pracně, vytvářet v množství, které nám pro daný účel vyhovuje. Lidstvo k tomu vyvinulo spoustu nejrůznějších postupů, které mají různou úroveň účinnosti. Zatím stále ještě bohužel platí, že větší množství energie vydáme na získání menšího množství. Cílem je dosáhnout takové účinnosti, aby byl výdaj menší než příjem - takový stroj by "se sám uživil" a ještě by něco zbylo na nás.
Zdravím - poota