Gravitační všehochuť

[Gabča]

Vraťme se k puvodní otázce týkající se mechanického odporu Rm , když stoupá rychlost, tak by odpor podle Rm=F/v mel klesat? Vždyť tažná síla pri vyšší rychlosti nestoupá.

Jaktože ne.... čím rychleji to vořu, tím víc síly mě to momentálně stojí. Momentálně. Ale skončím dřív. V obou případech vynaložím stejnou hybnost. Jinak díky za tu analogii s elektřinou...
Pořád tam zlobí ta rychlost na kvadrát. Zkouším ji pochopit spíše ve stylu.... čím je rychlost předmětu vyšší, tím obtížnější je jej znovu urychlit. Pak by to šlo. Ale bojím se, že se to používá nikoli pro tento účel.

Chtělo by si to zase vyzkoušet... jako na Kadlíně se potvrdilo gravitační zrychlení, tak ...jestli to můžu prásknout, tak Ilem měl nápad pro další Kadlín ... kladku s elektromotorem, kde se bude vytahovat závaží do výšky... a měřit okamžitá spotřeba proudu. Tak by to chtělo ještě nějaký malý dětský traktůrek, s radličkou a rozhrnoval by píseček na desce.

[aNONym]

... u orání se ušetřit energie nedá...

I dá, dá.

"Přítel mé ženy je i mým přítelem, neboť kdo pole mé oře, šetří pluhu mého."

Zdravím - poota

Tééda. Tys to ňááák zkrátil, Pooto. Non

Jelikož v originále zní konec takto: ........ šetří pluhu mého na pole jiná!!! Čímž pak ale ve výsledku "úspora práce" vlastně není vůbec žádná. Alespoň ze statistického hlediska ne.

A už by se sem hodilo snad jenom rčení klasika, že "k malé práci si sednu (pauza) a k velké lehnu".

[Akord]

Vraťme se k puvodní otázce týkající se mechanického odporu Rm , když stoupá rychlost, tak by odpor podle Rm=F/v mel klesat? Vždyť tažná síla pri vyšší rychlosti nestoupá.

Jaktože ne.... čím rychleji to vořu, tím víc síly mě to momentálně stojí.

To teda ne(v principu, mimo další dynamické zjevy). Pokud by stoupala, tak bys dostala normálne i práci závislou na rychlosti. Vem si silomer, nebo váhu na ryby za pár šupek pro rybare, a potáhni si nejaký predmet po podlaze. Krome zrychlení máš stále sílu stejnou, pokud se to hýbe, ať je rychlost jakákoliv.

[Gabča]

Vraťme se k puvodní otázce týkající se mechanického odporu Rm , když stoupá rychlost, tak by odpor podle Rm=F/v mel klesat? Vždyť tažná síla pri vyšší rychlosti nestoupá.

Jaktože ne.... čím rychleji to vořu, tím víc síly mě to momentálně stojí.

To teda ne(v principu, mimo další dynamické zjevy). Pokud by stoupala, tak bys dostala normálne i práci závislou na rychlosti. Vem si silomer, nebo váhu na ryby za pár šupek pro rybare, a potáhni si nejaký predmet po podlaze. Krome zrychlení máš stále sílu stejnou, pokud se to hýbe, ať je rychlost jakákoliv.

Cože?!
1) jak se tady citoval odborný článek o motorech ... výkon se měří na motorové brzdě ve formě síly v Newtonech, a teprv poté se přepočítává na výkon. Pouhým kvakrátem rychlosti.
2) proto jsou na poli silné/výkonné traktory, aby to bylo rychleji.
3) jestli to po podlaze může jít rychleji, tak jen protot, že to překoná nějakou mez tření, kdy už to nedrncá tolik... jako v autě přes hrboly, jedu-li dost rychle, už to auto přeletí. Orání se ale nepřeletí, tam se musí přemístit do stran hmota.

Jinak samozřejmě přeji krásný večer... no skoro noc

[Akord]

1) jak se tady citoval odborný článek o motorech ... výkon se měří na motorové brzdě ve formě síly v Newtonech, a teprv poté se přepočítává na výkon. Pouhým kvakrátem rychlosti.
3) jestli to po podlaze může jít rychleji, tak jen protot, že to překoná nějakou mez tření, .........

1. Myslím, že tam nikde kvadrát není. Moment, obvodová rychlost, otáčky za sekundu, práce, výkon. P=6.28*M*n, M je moment, kolmá síla v N na rameni s délkou 1m.
3.Ne. O mezi trení reč nebyla a je mimo téma. Pokud se teleso hýbe, tak je ta mez vždy prekonána. Orání je v námi probírané veci totéž, co tahání pytle za kolem, nebo cihly po podlaze.

[Ilem]

2) proto jsou na poli silné/výkonné traktory, aby to bylo rychleji.

A proč je to rychleji? Protože silný traktor utáhne víc radlic, ne proto, že by jel rychleji. Pojezdová rychlost se zvýšit nedá, protože by hlína lítala až na silnici a to zemědělci nepotřebují.

[Gabča]

1) jak se tady citoval odborný článek o motorech ... výkon se měří na motorové brzdě ve formě síly v Newtonech, a teprv poté se přepočítává na výkon. Pouhým kvakrátem rychlosti.
3) jestli to po podlaze může jít rychleji, tak jen protot, že to překoná nějakou mez tření, .........

1. Myslím, že tam nikde kvadrát není. Moment, obvodová rychlost, otáčky za sekundu, práce, výkon. P=6.28*M*n, M je moment, kolmá síla v N na rameni s délkou 1m.
3.Ne. O mezi trení reč nebyla a je mimo téma. Pokud se teleso hýbe, tak je ta mez vždy prekonána. Orání je v námi probírané veci totéž, co tahání pytle za kolem, nebo cihly po podlaze.

1) to "kvadrátem" bylo jen zestručnění. Prostě nějak se to vypočítá ze síly, jo nějak přes ty otáčky, obvody.
3) samozřejmě že rozjezd zanedbáme. Ale i potom, při ustálení, při orání záleží na rychlosti. Zeptejte se někoho... to jakože kdyby náš bagříček na baterky 2*1,5 V na destičce s písečkem který by rozhrnoval, by jel nějak.... a kdybys do něj drnul, tak by se rozjel víc a už by mu ta rychlost zůstala? Blbost, to jde jen u gravitace.

[Gillian]

Ak umístim mezi hák a záváží tenzometr ukáže při vyšší rychlosti (nemyslím zrychlení) věčší sílu? Podle mne ano.

Ne

Představuji si totiž kozmonauta v raketě který opouští naši zem dvakrát vyšší rychlostí, ale kolmo ku těžisku gravitace. Myslíte že géčka budou rovnaká ako při nižší rychlosti?

Ano

Ileme, jestli to tak není, tak mě oprav, ale mně vychází k tomu přetížení toto:
Tíhové zrychlení - téměř 1g souvisí s gravitačním polem Země. Při startu rakety se už pak jenom zvětšuje - 1. kosmická rychlost,
2. kosmická rychlost,....podle daného cíle. Je dáno hmotou tělesa a velikostí rozdílu rychlostí tedy F = m . a - a je úplně jedno, jestli ten rozdíl rychlostí uvažujeme na Zemi, pod vodou nebo na oběžné dráze, případně ve vesmíru. V důsledku toho rychlá změna rychlostí způsobí větší přetížení než pomalá změna rychlostí - i když počáteční a koncová rychlost jsou v obou případech stejné. Je to jako při jízdě autem - čím rychleji dosáhneme s autem rychlosti 100km/h z nuly, tím víc nás to vmáčkne do sedadla - a je úplně jedno, jestli je to auto na silnici (povrch Země), na Měsíci, nebo je to ponorka pod vodou nebo letadlo letící 1200km/h a změní rychlost na 1300km/h. Jde JENOM o ten rozdíl....takže to přetížení při rozdílných rychlostech startu by podle mne mělo být rozdílné...


To Karel: Čistě náhodou jsem přečetla Tvůj dodatek o zaslaném vědeckém pojednání k pokusu, bohužel - nic nedošlo, takže jsem nemohla ani poděkovat...přesto dík za snahu !

[martin11]

...když bude startovat raketa...a bude zrychlovat....tak působí ..g....než dosáhne požadované ryclosti....když přestane zrychlovat ,,,,tak g řžestane působit...to je jasné....ale co na takové centrifuze....rychlost na obvodu 1000km/h...a g působí furt....- stále...nejen při rozjzdu kolotoče....a pak dotaz....dají se tato g sčítat....nebo odečítat....příklad....do rakety dát centrifugu....raketa 5g....cenrtifuga také 5 g co bude výsledek...???....se ptá martin11

[Ilem]

Ak umístim mezi hák a záváží tenzometr ukáže při vyšší rychlosti (nemyslím zrychlení) věčší sílu? Podle mne ano.

Ne

Představuji si totiž kozmonauta v raketě který opouští naši zem dvakrát vyšší rychlostí, ale kolmo ku těžisku gravitace. Myslíte že géčka budou rovnaká ako při nižší rychlosti?

Ano

Ileme, jestli to tak není, tak mě oprav, ale mně vychází k tomu přetížení toto:
Tíhové zrychlení - téměř 1g souvisí s gravitačním polem Země. Při startu rakety se už pak jenom zvětšuje - 1. kosmická rychlost,
2. kosmická rychlost,....podle daného cíle. Je dáno hmotou tělesa a velikostí rozdílu rychlostí tedy F = m . a - a je úplně jedno, jestli ten rozdíl rychlostí uvažujeme na Zemi, pod vodou nebo na oběžné dráze, případně ve vesmíru. V důsledku toho rychlá změna rychlostí způsobí větší přetížení než pomalá změna rychlostí - i když počáteční a koncová rychlost jsou v obou případech stejné. Je to jako při jízdě autem - čím rychleji dosáhneme s autem rychlosti 100km/h z nuly, tím víc nás to vmáčkne do sedadla - a je úplně jedno, jestli je to auto na silnici (povrch Země), na Měsíci, nebo je to ponorka pod vodou nebo letadlo letící 1200km/h a změní rychlost na 1300km/h. Jde JENOM o ten rozdíl....takže to přetížení při rozdílných rychlostech startu by podle mne mělo být rozdílné...

Gillian, máš pravdu, ale Buky se ptal, jak se změní g při určité konstantní rychlosti (konkrétně dvojnásobné, ale nevím, dvojnásobek čeho - to ale není důležité). Odpověděl jsem mu, že se nezmění. Kdyby se zeptal, jak se změní g, když motory rakety vyvinou zrychlení 2g, nejdřív bych se ho zeptal, jestli myslí relativní nebo absolutní zrychlení. Pak bych odpověděl, že g bude dvojnásobné, nebo trojnásobné, podle odpovědi.
Raketa samozřejmě letí konstantní rychlostí až po vyhoření paliva a do té doby je tam několikanásobek g.

[Ilem]

...když bude startovat raketa...a bude zrychlovat....tak působí ..g....než dosáhne požadované ryclosti....když přestane zrychlovat ,,,,tak g řžestane působit...to je jasné....ale co na takové centrifuze....rychlost na obvodu 1000km/h...a g působí furt....- stále...nejen při rozjzdu kolotoče....a pak dotaz....dají se tato g sčítat....nebo odečítat....příklad....do rakety dát centrifugu....raketa 5g....cenrtifuga také 5 g co bude výsledek...???....se ptá martin11

Všechna působící g se sčítají vektorově.

[Gillian]

Co jsem se dneska zajímavého dozvěděla - kromě jiného :

Co se týče přetížení, tak za přirozenou jednotku je brána zemská gravitace (1 G), což odpovídá asi 9,81 m/s2. Na toto přetížení je člověk dlouhodobě adaptován. Piloti a kosmonauti mohou být vystaveni přetížení až do 10 G, což je tak maximum, které člověk ve vhodné poloze po krátkou dobu snese. Jak jsem kdesi vyčetla, tak americká armáda krátce po válce testovala na mrtvolách a potom na dobrovolnících, jaké přetížení člověk vydrží. Myslím, že dosáhli až 45G, ale po zlomek vteřiny a ten dobrovolník to přežil, ovšem s krevními výrony a rozsáhlými pohmožděninami.

A čím jsem se dneska pobavila :

Měsíc, rok 2050. Americký vědec sděluje tisku: „Od té doby, co začali na Měsíc létat Češi, jsme udělali z laboratoří hospodu. Vynáší to víc než ty naše výzkumy!”

Když NASA poslala první kosmonauty do vesmíru, zjistila, že psací pera nefungují při absenci gravitace. Vyřešením tohoto problému pověřila konzultantskou společnost. Po deseti letech a 12 milionech dolarů Američané mají pera schopná psát v jakékoliv pozici a v rozmezí teplot 0 až 300 Kelvinů. Rusové používají tužky.

[Akord]

Buky formuloval otázku o rychlosti rakety nejednoznačne, napsal 2x vyšší, nebylo zrejmé, že jde o zrychlení.
Nebylo jasné, v jaké fázi se raketa nachází, ani to, že Buky ví, že raketa stále zrychluje, aby šlo korigovat nejasné zadání, protože v principu zrychlovat nemusí. Jde na to proto odpovedet i tak, jak napsal Ilem, a tedy, že zrychlení zustává stejné, protože pri konstantní rychlosti jde pouze o gravitační zrychlení a ne akcelerační.

Buky: Pokud chceš otázku o dvojích otáčkách elektromotoru fakt rozrešit, tak ji formuluj porádne a co nejpresneji, aby se nedala vyložit jinak. Ať nemusím pri odpovedi vypisovat tucet možností.

Gabča: Zrejme nebereš primerene vážne fakt, že pri tahání predmetu po podlaze jakoukoliv rychlostí, nebo pri orání je síla stejná (v principu, mimo další dodatečné ztráty). Dvounásobná rychlost nezpusobí ani približne 2násobnou sílu. Co kdyby jsis to prece jenom overila predtím, než znovu zopakuješ, že s rychlostí síla stoupá?
Jinak hrozí stávka, alespoň fiktivní. Nebýt vyjádrení Ilema, tak jdu tahat cihlu, co kdybych si to ze včerejška špatne pamatoval...

...nevím proč bych ušetril na benzínu, když já jezdím na naftu...predbežne nechci být zvedavý, zda Buky jezdí stejne spolehlive, jako když analyzuje mechaniku, pripouštím však, že to muže být i naopak.

Hodnoty zrychlení, které človek vydrží platí pro kladné zrychlení (krev jde do nohou). Pro záporné zrychlení( nebo kladné zpomalení) je situace nepríznivá, tam snese človek tak jenom 2g až 3g, tedy velmi málo (krev do hlavy, červený obzor). Boční zrychlení v leže je naopak pomerne príznivé.

[spaceball]

Piloti a kosmonauti mohou být vystaveni přetížení až do 10 G, což je tak maximum, které člověk ve vhodné poloze po krátkou dobu snese.

Z mé praxe: 3,5g a možná u někoho kolem 4g jde poznat - přestaneš na vteřinku vidět. V záporném g zase
vidíš trochu červeně. Krátkodobé přetížení lze zvládnout a při delších obratech u bojových letounů je nutností
a poviností být vybaven anti-g oblekem. Ani tak nemáš strach z toho nějakého velmi krátkého g navíc, jako z toho,
že se letoun rozpadne. V techničáku máš uvedené krásných +6g a -4g, ale při trošku razatnějším obratu,
který nachvilku přesáhne +2g, cítíš v podlaze jak se napínají výztuhy ke křídlům stařičké C150. Fyzicky se to zvládá s
přehledem, psychicky je to horší Na ruském éru AN2 (andula z 60 let), tak tam jde to přetížení i slyšet

[Gillian]

Piloti a kosmonauti mohou být vystaveni přetížení až do 10 G, což je tak maximum, které člověk ve vhodné poloze po krátkou dobu snese.

Z mé praxe: 3,5g a možná u někoho kolem 4g jde poznat - přestaneš na vteřinku vidět. V záporném g zase
vidíš trochu červeně. Krátkodobé přetížení lze zvládnout a při delších obratech u bojových letounů je nutností
a poviností být vybaven anti-g oblekem. Ani tak nemáš strach z toho nějakého velmi krátkého g navíc, jako z toho,
že se letoun rozpadne. V techničáku máš uvedené krásných +6g a -4g, ale při trošku razatnějším obratu,
který nachvilku přesáhne +2g, cítíš v podlaze jak se napínají výztuhy ke křídlům stařičké C150. Fyzicky se to zvládá s
přehledem, psychicky je to horší Na ruském éru AN2 (andula z 60 let), tak tam jde to přetížení i slyšet

Perfektní poznatky z praxe....až si udělám piloťák, přijedu pro zkušenosti
Spaceballe, měla jsem dojem, že orbita je oběžná dráha, na kterou se dostane kosmické těleso po dosažení určité výšky. Jestliže psal buky o kolmém letu k centru gravitace, tak to je přeci etapa po startu, ne ?