Pro neználky(potřebuji vědět.....)

[NAVAR]

Při teplotách pod 150 °C je téměř chemicky inertní, nereaguje dokonce ani s lučavkou královskou. Rozpouští se v kyselině fluorovodíkové (HF), kyselých roztocích obsahujících fluoridové ionty a kapalném oxidu sírovém (SO3).

To zas tolik neznamená. Elektrické pole o napetí 5V má často vetší sílu, než nejsilnejší kyselina, nebo hydroxid, nebo lučavka. Týká se to zejména kladné elektrody, na kterou bych doporučil spíše ten uhlík, bez jakékoliv prímesi kovu. No a na zápornou stačí klidne nerez, nic to s ním neudelá.

To i destilovaná voda je velmi rozpouštědlo, za 20 let naleptá sklo....
Katoda není tak choulostivá, to je pravda a správná připomínky. Je taky možné, spíš jisté že anodová elektroda se bude pokrývat vrstvou oxidu (elektrochemicky TaxOx).
Anodu bude možná dobré udělat z kovu který elektrochemicky neoxiduje (zlato, platina, rhodium, uhlík..)

V příloze je ideologický nákres, ještě mi tam, chybí vybrání v čelech na O kroužky aby mi to nesáklo bokem.
Plexi lauf a desky vezmu z řempo holoubek, membrány pravděpodobně udělám z filtrů (membrán) 0,2-0,4um (Fischer - borosilikát).
Samozřejmě si to nejdříve nastřelím v kádince abych hned napoprvé "nerodil mrtvého mastodonta".

[jarda ovčák]

No jasně, a co takhle se tím nezabývat a tu rozpouštějící se elektrodu,tedy polaritu dát tam, kde to nebude vadit, tedy do té části, kterou vyleješ?

[NAVAR]

No jasně, a co takhle se tím nezabývat a tu rozpouštějící se elektrodu,tedy polaritu dát tam, kde to nebude vadit, tedy do té části, kterou vyleješ?

Pro ostatní aby se nezapomnělo (Jardovi už jsem to říklal)
Jedna z metod na zahuštění šťáv je metoda vymražovací (používá se i na čističkách). Principem je že se ze šťávy vytvoří ledová tříšť, první zmrzne voda, šťáva zůstane…Pokud se to přecedí přes síto a zachytí se ledové krystaly, šťáva proteče.
Energetická náročnost na mražení vody je cca několikanásobně menší než na uvedení vody do varu. Pokud se použije systém tepelného čerpadla v cyklu, tak náklady na vymražování klesnou na 1/10.

[Jim68]

No jasně, a co takhle se tím nezabývat a tu rozpouštějící se elektrodu,tedy polaritu dát tam, kde to nebude vadit, tedy do té části, kterou vyleješ?

Pro ostatní aby se nezapomnělo (Jardovi už jsem to říklal)
Jedna z metod na zahuštění šťáv je metoda vymražovací (používá se i na čističkách). Principem je že se ze šťávy vytvoří ledová tříšť, první zmrzne voda, šťáva zůstane…Pokud se to přecedí přes síto a zachytí se ledové krystaly, šťáva proteče.
Energetická náročnost na mražení vody je cca několikanásobně menší než na uvedení vody do varu. Pokud se použije systém tepelného čerpadla v cyklu, tak náklady na vymražování klesnou na 1/10.

Průmyslově se pro sirupy používá taky var za sníženého tlaku, stejně pro mlíko - když snížíš tlak tak mlíko v sušičce vaří už při 25°C a na dno nádrže padá jako sušený ( z toho pak míchají ty trvanlivý mlíka v krabici - brr..). Podle projektantů týhle technologie je to nejlevnější - v podstatě jen kompresorem odsáváš páru....

[NAVAR]

No jasně, a co takhle se tím nezabývat a tu rozpouštějící se elektrodu,tedy polaritu dát tam, kde to nebude vadit, tedy do té části, kterou vyleješ?

Pro ostatní aby se nezapomnělo (Jardovi už jsem to říklal)
Jedna z metod na zahuštění šťáv je metoda vymražovací (používá se i na čističkách). Principem je že se ze šťávy vytvoří ledová tříšť, první zmrzne voda, šťáva zůstane…Pokud se to přecedí přes síto a zachytí se ledové krystaly, šťáva proteče.
Energetická náročnost na mražení vody je cca několikanásobně menší než na uvedení vody do varu. Pokud se použije systém tepelného čerpadla v cyklu, tak náklady na vymražování klesnou na 1/10.

Průmyslově se pro sirupy používá taky var za sníženého tlaku, stejně pro mlíko - když snížíš tlak tak mlíko v sušičce vaří už při 25°C a na dno nádrže padá jako sušený ( z toho pak míchají ty trvanlivý mlíka v krabici - brr..). Podle projektantů týhle technologie je to nejlevnější - v podstatě jen kompresorem odsáváš páru....

Dobrá poznámka

[martin11]

....halooooo....zdravím všechny.....dotaz...je tu někdo mezi námi, kdo udělá ...tepelný audit domku...nebo má nějakého známého, který to dělá.....a hlavně za kolik...???...jde o to , že tento bezcený kus papíru je třeba pro žádost na dotaci při pořízení tepelného čerpadla...../grrrr/
navíc ten audit, prej klidně může být i špatný....dle prodejce čerpadla ..tepelnýho...slouží k tomu, aby si člověk nekoupil silnější čerpadlo , než se auditem zjistí....takže klidně i do stanu......na ztátách domu nezáleží...prostě jen ....razítko....
.....mám domeček 2 místnosti...a borec tady si řekl....no ani to nenapíšu.....dotace je nějaká...ale polovinu slupne audit...
...jo je tu někdo , kdo poradí jak postupovat....dík za info....a možná ne jen pro mne...martin11

[jarda ovčák]

Mě dělali energetický audit,dům 330metrů čtverečných, s dvoupatrovou půdou i sklepama 16 místností a kdyby delali projekt na dotaci, tak by to stálo 9 tisíc, a kdyby to firma i zateplovala, tak by to bylo grátis.
Rozhodně to trvalo dvěma frajerům den měření a jednomu u počítače další den dosazování hodnot do programu. Takže to s cestou odpovídá běžnému trhu práce.Nakonec si neřekli ani korunu, protože to nikam nevedlo, čož bylo v souladu s dohodou.
Energetický audit je o plánech domu a o konstrukci, tedy z čeho je co postaveno.U mne den měřili barák, páč plány si odvezli sudetští němci v pětačtyřičátým.
Na tč bych si dal majzla, aby nemělo horizont návratnosti za horizontem životnosti. Pokud na dotaci, tak by ti energetický audit měl grátis zpracovat dodavatel tč v rámci dobrých mravů.

[Akord]

Průmyslově se pro sirupy používá taky var za sníženého tlaku, stejně pro mlíko - když snížíš tlak tak mlíko v sušičce vaří už při 25°C a na dno nádrže padá jako sušený ( z toho pak míchají ty trvanlivý mlíka v krabici - brr..). Podle projektantů týhle technologie je to nejlevnější - v podstatě jen kompresorem odsáváš páru....

Já jsem zkoušel tento zpusob. Až tak jednoduché jako na první pohled to není. Spotreba energie na odsávaní páry není malá, protože té páry je fakt moc, ta voda v sirupu varí, a pres každou vývevu není možné hnát vodnou páru i ruznými kyselými zbytky. Často ale mnohem vážnejší problém ale je, jak dostat do toho sirupu teplo, protože sníženým tlakem silne klesne konvekce a varem si voda teplo bere ze sebe a chladne. Ten úbytek tepla pri varu je docela obrovský, a proto sirup varem okamžite ostydne, a nechce varit, stoupat teplota.
Musel by být zdroj tepla ve stene nádoby, nebo v sirupu. Napríklad dvojitá stena, a v ní ohrívaná pomocná kapalina s podstatne vyšším bodem varu.než voda pri dané teplote.
Jiná energeticky zajímavá alternativa, je to vymražování, velmi dobrá pripomínka.

[Jim68]

Průmyslově se pro sirupy používá taky var za sníženého tlaku, stejně pro mlíko - když snížíš tlak tak mlíko v sušičce vaří už při 25°C a na dno nádrže padá jako sušený ( z toho pak míchají ty trvanlivý mlíka v krabici - brr..). Podle projektantů týhle technologie je to nejlevnější - v podstatě jen kompresorem odsáváš páru....

Já jsem zkoušel tento zpusob. Až tak jednoduché jako na první pohled to není. Spotreba energie na odsávaní páry není malá, protože té páry je fakt moc, ta voda v sirupu varí, a pres každou vývevu není možné hnát vodnou páru i ruznými kyselými zbytky. Často ale mnohem vážnejší problém ale je, jak dostat do toho sirupu teplo, protože sníženým tlakem silne klesne konvekce a varem si voda teplo bere ze sebe a chladne. Ten úbytek tepla pri varu je docela obrovský, a proto sirup varem okamžite ostydne, a nechce varit, stoupat teplota.
Musel by být zdroj tepla ve stene nádoby, nebo v sirupu. Napríklad dvojitá stena, a v ní ohrívaná pomocná kapalina s podstatne vyšším bodem varu.než voda pri dané teplote.
Jiná energeticky zajímavá alternativa, je to vymražování, velmi dobrá pripomínka.

Je to v pohodě, synergie s ostatnímy technologiemi provozu- mlíko (sirupy) se přece nejdřív rozvaří atd., takže místo prostého chlazení pouze smění teplo. Toho výparného je dost - ale ne zas tolik , kvůli tomu nižšímu tlaku je ho řádově čtvrtina proti tabulkovým hodnotám hmotnostního objemu vody. Kromě toho, vyplatí se to při mrazení (jardo ovčáku), protože v tom prášku prostě není voda. A tak to výparné teplo ušetříš při tom mražení (zkus mrazit mouku x vodu - je to cca 4x větší energie...). Proto to ty firmy od nás kupují. Lišáci...

[Akord]

Toho výparného je dost - ale ne zas tolik , kvůli tomu nižšímu tlaku je ho řádově čtvrtina proti tabulkovým hodnotám hmotnostního objemu vody.

To je nesmysl. Výparné teplo pro jednotkovou hmotnost s poklesem teploty pod 100C dokonce mírne stoupá.

[Jim68]

Jasně, promiň, myslel jsem pokles teploty...

[jarda ovčák]

Ano, dokonce jsou na trhu technologie na vakuové zahuštění s olejovou mezistěnou a odsáváním par.
Pokud by nevyšla reverzní osmoza, pak se přichýlím k některé ze dvou nastíněných technologií. Ale naštěstí se rev osmoza používá k zahuštění javorového syrupu, takže to fachat musí. Navís s nedostižnou en náročností.

[pepe]

Jardo Jardo hmm , čo s tebou . Jak z pohladu zloženia vstupných a kvality výstupných produktov & technológijí porovnávate tu neporovnatelné . Javorová miazga neobsahuje ani kyseliny ani bežné monosacharidy čo sa o šťavâch z polnohospodárských a ovocinárských produktov povedať nedá ani zo srandy . Pri javorovóm sirupe z pohladu kvality je to o v nom osmózou ,,predestilovaných" minerálných a stopových prvkoch na rozdiel od pol.pr. kde to je hlavne o zachovaní pôvodných (tj. prírodných a v patričnom pomere) aróm a kyselin & vitamínoch . Čo myslíš , po téjto nápovede ktorá z technologijí tu preberaných je pre daný účel tá najvhodnejšia ? Pepe

[NAVAR]

Průmyslově se pro sirupy používá taky var za sníženého tlaku, stejně pro mlíko - když snížíš tlak tak mlíko v sušičce vaří už při 25°C a na dno nádrže padá jako sušený ( z toho pak míchají ty trvanlivý mlíka v krabici - brr..). Podle projektantů týhle technologie je to nejlevnější - v podstatě jen kompresorem odsáváš páru....

Já jsem zkoušel tento zpusob. Až tak jednoduché jako na první pohled to není. Spotreba energie na odsávaní páry není malá, protože té páry je fakt moc, ta voda v sirupu varí, a pres každou vývevu není možné hnát vodnou páru i ruznými kyselými zbytky. Často ale mnohem vážnejší problém ale je, jak dostat do toho sirupu teplo, protože sníženým tlakem silne klesne konvekce a varem si voda teplo bere ze sebe a chladne. Ten úbytek tepla pri varu je docela obrovský, a proto sirup varem okamžite ostydne, a nechce varit, stoupat teplota.
Musel by být zdroj tepla ve stene nádoby, nebo v sirupu. Napríklad dvojitá stena, a v ní ohrívaná pomocná kapalina s podstatne vyšším bodem varu.než voda pri dané teplote.
Jiná energeticky zajímavá alternativa, je to vymražování, velmi dobrá pripomínka.

Párkrát jsem zkoušel něco impregnovat vodou ve vakuu a nakonec to dopane tak že voda zamrzne. Jako vývěvu jsem používal běžnou rotační.
To přihřívání bude asi potřeba. Švihnul bych tam nějaký topný tělísko, třeba obyčejný výkonový odpor.

[martin11]

Mě dělali energetický audit,dům 330metrů čtverečných, s dvoupatrovou půdou i sklepama 16 místností a kdyby delali projekt na dotaci, tak by to stálo 9 tisíc, a kdyby to firma i zateplovala, tak by to bylo grátis.
Rozhodně to trvalo dvěma frajerům den měření a jednomu u počítače další den dosazování hodnot do programu. Takže to s cestou odpovídá běžnému trhu práce.Nakonec si neřekli ani korunu, protože to nikam nevedlo, čož bylo v souladu s dohodou.
Energetický audit je o plánech domu a o konstrukci, tedy z čeho je co postaveno.U mne den měřili barák, páč plány si odvezli sudetští němci v pětačtyřičátým.
Na tč bych si dal majzla, aby nemělo horizont návratnosti za horizontem životnosti. Pokud na dotaci, tak by ti energetický audit měl grátis zpracovat dodavatel tč v rámci dobrých mravů.

...mno...já mám domeček 3 místnosti špajzík koupelnička....bez patra....rok 1910....celkem 60m2...a místní auditorista chce to samý....firma co od ní "asi" budu kupovat čerpadlo a trubičky do dodlahy vč. izolací...je poměrně laciná....je to hlavně tím , že čerpadlo není nadopovaný někdy až nesmyslnou elektronikou, podlaha je jednoduchá a rozvody také....a čerpadlo je za polovic proti renomovaným značkám....přitom kompresor používají všichni stejný a chladivo také....jde o to jaký kdo dělá výměník...vzduch -vzduch...a do jaký bedny to nacpou...
....ty drahé firmy mají audit v ceně čerpadla...ale v součtu to vyjde ještě dráže....také dost dobře nechápu, co audit měří.....okna termo...to předám protokol o montáži, zdivo , umím změřit a je to z opuky....80 cm...stropy izolované sadroš + termokonopí... 4 hodnoty....obytná část 85 m3 x50W = 4250 t.j asi potřebný topný výkon 4KW....čerpadlo tepelné s výkonem 8kw bohatě stačí....pojedu na poloviční výkon....
...tak....zná někdo někoho s razítkem....dík a hezký den martin11