Newton a jeho zákony

[buky]

Jedou proti sobě auta, každé 100 km/h.
Jakou rychlostí se srazí? 200 km/h? Ee.

Pokračující úvaha platí pro auta o stejné hmotnosti a stejné pevnosti. Jinak bývají následky pro toho nevýhodného mnohem krutejší, než náraz do betonové zdi. Jenom tak na okraj. Posledne tuším diskuse uvízla na tom, zda je síla, kterou je tahaná cihla nezávislá na rychlosti. Pokud uznáš, že ano, pak není interpretace mechanického odporu F/v až taková jednoduchá. Já to taky nedorešil, nežebych všechno vedel predem.

Ahoj,
myslím že veličinu mechanický odpor na taženou cihlu nejde vůbec použít, jenom na pluh, nebo tak něco, zabořenýho, nebo odhrabávajícího, pracujícího. Co je to to smykový tření?
Je mi s podivem, že když jsem vám vysvětlovala v rámci gravitace, že rychlost nemá vliv na sílu, tak to jste nechápali. A tady, když se oře, tak najednou to chápete. Že ikdyž ořu rychleji, na plyn traktoru šlapu stejně. Blbost, máte to obráceně.... chjo. Ale to nevadí.... , přežili jsme to doteď, tak to přežijem i dál

Jeřáb - žeriav

Gabiko, ja mám takový pocit že těch pokusů pro Kadlín je tolik že to letos ani nestihneme

Co na to Martin?

[buky]

a) 3. Newtonov zákon přece mluví o dvou hmotných bodech a ne o jedném.

b)
1. Zavesme na jeřáb 10kg plech a nech se přez něj srazí dvě tělesa o rovnaké hmotnosti a rychlosti, jaká bude výsledná síla když bude tenzometr upevněn jen na jedné straně plechu.
2. Ten jistej pokus ale na jeřábu bude 1000kg betonovej kvádr, bude na tenzometru síla jednaká?

a) Je to nesmysl. 3. Newtonuv zákon nemluví o 2 hmotných bodech.
b) Príklad je zadaný nejednoznačne. Není jasné, o co presne v nem nakonec jde. Pokud ho pochopím i s tím že si zadání koriguju sám, tak napíšu, že síla v dotykové ploše bude v momente nárazu stejná. Jiný bude pouze časový prubeh poklesu síly. Teleso totiž není dokonale tuhé, a v tomto prípade to nejde zanedbat, jako to delá buky. To by pak celou fyziku mohli vlastnit treba jerábníci, a mohli by ji na dobré slovo trochu rozdávat. Lehčí plech se však vychýlí z rovnovážné polohy více a s vetší rychlostí na lane jerábu, než se prechodný dej ustálí. Pokud by lehčí plech pokračoval horizontálne, tak získá vetší rychlost.

a) Děláš si srandu? Třetí Newtonův pohybový zákon, akcie a reakcie mlůví: Ak hmotný bod A působí na hmotný bod B silou f2, působí hmotný bod B na hmotný bod A silou f1, která má jednakou hodnotu jako síla f2, a leží so silou f2 v rovnakej priamke, má však opačný smer. Je teda vždy f1 = f-2, D1 = -D2, F12 = -F21.
Ak působí 1. těleso na druhé, působí aj 2. těleso na první.

b) Jde o dvě tělesa rovnaké hmotosti a materiálu, které každé z nich jede oproti sobě rychlostí 50km/h. Když se srazí tak velikost síly při nárazu bude 1000N.

1. A teť se srazí přes tenkou 10 cm tenkou betonovou zeť, která bude položená na zemi, jaká bude velikost síly při srážce?

2. Znovu se srazí, ale přes betonovou zeť hrubou 100cm, jaká bude výslední síla?

3. Srazí se přes 1000 cm hrubou zeť, bude velikost síly rovnaká jako v předešlých dvou případech?

[Ilem]

a) Děláš si srandu? Třetí Newtonův pohybový zákon, akcie a reakcie mlůví: Ak hmotný bod A působí na hmotný bod B silou f2, působí hmotný bod B na hmotný bod A silou f1, která má jednakou hodnotu jako síla f2, a leží so silou f2 v rovnakej priamke, má však opačný smer. Je teda vždy f1 = f-2, D1 = -D2, F12 = -F21.
Ak působí 1. těleso na druhé, působí aj 2. těleso na první.

b) Jde o dvě tělesa rovnaké hmotosti a materiálu, které každé z nich jede oproti sobě rychlostí 50km/h. Když se srazí tak velikost síly při nárazu bude 1000N.

1. A teť se srazí přes tenkou 10 cm tenkou betonovou zeť, která bude položená na zemi, jaká bude velikost síly při srážce?

2. Znovu se srazí, ale přes betonovou zeť hrubou 100cm, jaká bude výslední síla?

3. Srazí se přes 1000 cm hrubou zeť, bude velikost síly rovnaká jako v předešlých dvou případech?

"Actioni contrariam semper et aequalem esse reactionem; sive: corporum duorum actiones in se mutuo semper esse aequales et in partes contrarias dirigi."
http://cs.wikipedia.org/wiki/3._Newton% ... z.C3.A1kon
Nevidím tam nic o hmotných bodech. Kde jsi vzal takovou formulaci? Neříkám, že tvoje formulace neplatí, ale je to jen část 3. Newtonova zákona (jeho neúplná interpretace)

[buky]

http://sk.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1kon_akcie_a_reakcie

Kdy si v tom konečně uděláte pořádek?

A další perlička: Proti každé akci vždy působí stejná reakce.
Jinak: Vzájemná působení těles jsou vždy "stejně" velká a míří na opačnou stranu.

1. Mám ukotvenej kanon o hmotnosti 1000kg a projektil má 10kg, hlaveň je ve výšce 5m ve vodorovném směru.
Při výstřelu projektil přeletí určitou vzdálenost (dráhu)

2. Ten istej pokus ale kanon nebude ukotvenej a bude na kolejovém vozíku. Proletí projektil rovnakou vzdálenost jako v prvním příkladě?

Ja tvrdím že v druhem příkladě zaletí kratší dráhu, neboť velikost akční a reakční síly záleží na hmotnosti obou těles.
To znamená že v druhém příkladě dostane kulka menší hybnost a kanon naopak větší.

Anebo zeptám se jinak: Bude mít kulka rovnakou usťovou rychlost i v druhém příkladě, když v prvním bude 300m/s?

[Ilem]

http://sk.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1kon_akcie_a_reakcie

Kdy si v tom konečně uděláte pořádek?

A další perlička: Proti každé akci vždy působí stejná reakce.
Jinak: Vzájemná působení těles jsou vždy "stejně" velká a míří na opačnou stranu.

1. Mám ukotvenej kanon o hmotnosti 1000kg a projektil má 10kg, hlaveň je ve výšce 5m ve vodorovném směru.
Při výstřelu projektil přeletí určitou vzdálenost (dráhu)

2. Ten istej pokus ale kanon nebude ukotvenej a bude na kolejovém vozíku. Proletí projektil rovnakou vzdálenost jako v prvním příkladě?

Ja tvrdím že v druhem příkladě zaletí kratší dráhu, neboť velikost akční a reakční síly záleží na hmotnosti obou těles.
To znamená že v druhém příkladě dostane kulka menší hybnost a kanon naopak větší.

Anebo zeptám se jinak: Bude mít kulka rovnakou usťovou rychlost i v druhém příkladě, když v prvním bude 300m/s?

Zákon akce a reakce nemá nic společného s pohybem. Je tak těžké to pochpit?

[buky]

"Actioni contrariam semper et aequalem esse reactionem; sive: corporum duorum actiones in se mutuo semper esse aequales et in partes contrarias dirigi."
http://cs.wikipedia.org/wiki/3._Newton% ... z.C3.A1kon
[/quote]

Ah jaj, čo sa tu ešte nedozviem

Tak si pozri vo svojom príspevku, raketoplán Atlantis pohání reakční síla a kde je reakční síla je i akční síla (zážeh).

[spaceball]

1. Mám ukotvenej kanon o hmotnosti 1000kg a projektil má 10kg, hlaveň je ve výšce 5m ve vodorovném směru.
Při výstřelu projektil přeletí určitou vzdálenost (dráhu)

2. Ten istej pokus ale kanon nebude ukotvenej a bude na kolejovém vozíku. Proletí projektil rovnakou vzdálenost jako v prvním příkladě?

Ja tvrdím že v druhem příkladě zaletí kratší dráhu, neboť velikost akční a reakční síly záleží na hmotnosti obou těles.
To znamená že v druhém příkladě dostane kulka menší hybnost a kanon naopak větší.

Anebo zeptám se jinak: Bude mít kulka rovnakou usťovou rychlost i v druhém příkladě, když v prvním bude 300m/s?

Zákluz děla nemá na rychlost podstatný vliv. Zákluz je dobrý především tam, kde by mohl velký ráz poškodit uzávěr či celé
dělo. Z dob námořních plachetnic byla větší děla i tehdy úmyslně instalována na pojízdných lafetách - nedocházelo tak k
velkému rozkymácení lodě. K celému zákluzu dochází v době, kdy projektil již dávno opustil hlaveň. Projektil a masa děla v
zákluzu je v tak velkém nepoměru, že toto nemá na dostřel zásadní vliv. Zákluz je možno nasimulovat jednoduchým
pokusem: nafoukneme pouťový balónek a z obou jeho stran postavíme na výšku dva listy papíru (poskládané do jakési
harmoniky kvůli stabilitě). Špendlíkem bodneš do balónku a oba listy papíru odletí 0,25m. Toto zopakuj s
jedním listem papíru - taky odletí do vzdálenosti 0,25m. Poslední pokus - z jedné strany balónku umístni list papíru, z druhé
strany nechť je pevná stěna...bum a rovněž vzdálenost 0,25m + odražená rázová vlna z uzávěru hlavně (ze stěny)...ale v
té době je již projektil (papír) pryč. Pokud tě to zajímá, vesele zagoogluj ve zbraních a střelivech...snad tam něco kolem
rekčních účinků a dostřelem zbraní najdeš.

[buky]

1. Mám ukotvenej kanon o hmotnosti 1000kg a projektil má 10kg, hlaveň je ve výšce 5m ve vodorovném směru.
Při výstřelu projektil přeletí určitou vzdálenost (dráhu)

2. Ten istej pokus ale kanon nebude ukotvenej a bude na kolejovém vozíku. Proletí projektil rovnakou vzdálenost jako v prvním příkladě?

Ja tvrdím že v druhem příkladě zaletí kratší dráhu, neboť velikost akční a reakční síly záleží na hmotnosti obou těles.
To znamená že v druhém příkladě dostane kulka menší hybnost a kanon naopak větší.

Anebo zeptám se jinak: Bude mít kulka rovnakou usťovou rychlost i v druhém příkladě, když v prvním bude 300m/s?

Zákluz děla nemá na rychlost podstatný vliv. Zákluz je dobrý především tam, kde by mohl velký ráz poškodit uzávěr či celé
dělo. Z dob námořních plachetnic byla větší děla i tehdy úmyslně instalována na pojízdných lafetách - nedocházelo tak k
velkému rozkymácení lodě. K celému zákluzu dochází v době, kdy projektil již dávno opustil hlaveň. Projektil a masa děla v
zákluzu je v tak velkém nepoměru, že toto nemá na dostřel zásadní vliv. Zákluz je možno nasimulovat jednoduchým
pokusem: nafoukneme pouťový balónek a z obou jeho stran postavíme na výšku dva listy papíru (poskládané do jakési
harmoniky kvůli stabilitě). Špendlíkem bodneš do balónku a oba listy papíru odletí 0,25m. Toto zopakuj s
jedním listem papíru - taky odletí do vzdálenosti 0,25m. Poslední pokus - z jedné strany balónku umístni list papíru, z druhé
strany nechť je pevná stěna...bum a rovněž vzdálenost 0,25m + odražená rázová vlna z uzávěru hlavně (ze stěny)...ale v
té době je již projektil (papír) pryč. Pokud tě to zajímá, vesele zagoogluj ve zbraních a střelivech...snad tam něco kolem
rekčních účinků a dostřelem zbraní najdeš.

Ďelo na vozíku při výstřelu dostane určitou hybnost, kadence děla je 60 ran za minutu, jaká bude usťová rychlost koule, když dělo za 1 minutu dosáhne rychlost 300m/s ?

[spaceball]

1. Mám ukotvenej kanon o hmotnosti 1000kg a projektil má 10kg, hlaveň je ve výšce 5m ve vodorovném směru.
Při výstřelu projektil přeletí určitou vzdálenost (dráhu)

2. Ten istej pokus ale kanon nebude ukotvenej a bude na kolejovém vozíku. Proletí projektil rovnakou vzdálenost jako v prvním příkladě?

Ja tvrdím že v druhem příkladě zaletí kratší dráhu, neboť velikost akční a reakční síly záleží na hmotnosti obou těles.
To znamená že v druhém příkladě dostane kulka menší hybnost a kanon naopak větší.

Anebo zeptám se jinak: Bude mít kulka rovnakou usťovou rychlost i v druhém příkladě, když v prvním bude 300m/s?

Zákluz děla nemá na rychlost podstatný vliv. Zákluz je dobrý především tam, kde by mohl velký ráz poškodit uzávěr či celé
dělo. Z dob námořních plachetnic byla větší děla i tehdy úmyslně instalována na pojízdných lafetách - nedocházelo tak k
velkému rozkymácení lodě. K celému zákluzu dochází v době, kdy projektil již dávno opustil hlaveň. Projektil a masa děla v
zákluzu je v tak velkém nepoměru, že toto nemá na dostřel zásadní vliv. Zákluz je možno nasimulovat jednoduchým
pokusem: nafoukneme pouťový balónek a z obou jeho stran postavíme na výšku dva listy papíru (poskládané do jakési
harmoniky kvůli stabilitě). Špendlíkem bodneš do balónku a oba listy papíru odletí 0,25m. Toto zopakuj s
jedním listem papíru - taky odletí do vzdálenosti 0,25m. Poslední pokus - z jedné strany balónku umístni list papíru, z druhé
strany nechť je pevná stěna...bum a rovněž vzdálenost 0,25m + odražená rázová vlna z uzávěru hlavně (ze stěny)...ale v
té době je již projektil (papír) pryč. Pokud tě to zajímá, vesele zagoogluj ve zbraních a střelivech...snad tam něco kolem
rekčních účinků a dostřelem zbraní najdeš.

Ďelo na vozíku při výstřelu dostane určitou hybnost, kadence děla je 60 ran za minutu, jaká bude usťová rychlost koule, když dělo za 1 minutu dosáhne rychlost 300m/s ?

Co já vím...ja jen vysvětloval reakční pohyb děla - takzvaný zákluz a jeho vliv-nevliv na dostřel. Kadence na úsťovou
rychlost jednotlivého náboje nemá vliv, ta bude pro každý náboj stejná jak při ta....ta....ta....ta.... nebo ta..ta..ta..ta..ta..
anebo tatatatatata...prostě úsťová rychlost je stejná při jakékoliv kadenci a dokonce je i stejná v případě, že se celé dělo
reakčně pohybuje. Ale rychlost projektilu vůči zemi - tam by jsi mohl zaznamenat nějaký rozdíl - pokus se vypočítat -
hmotnost děla a projektilu si urči, detonační rychlost střelného prachu je kolem 330m*s-1, objem plynu z jednoho kilogramu
je zhruba 300 litrů s energií zhruba 700 kcal (pouze memoruji, dohledej si na netu přesné údaje)...jsem zvědav, k čemu jsi
se dopočítal. (Nejdřív vypočítej, za jak dlouho dosáhneš té tvé zpětné rychlosti děla - aby jsi vycházel z trochu z reálu a kolik munice a prachu by na to padlo...zkus to, není to těžké).

[Ilem]

"Actioni contrariam semper et aequalem esse reactionem; sive: corporum duorum actiones in se mutuo semper esse aequales et in partes contrarias dirigi."
http://cs.wikipedia.org/wiki/3._Newton% ... z.C3.A1kon

Ah jaj, čo sa tu ešte nedozviem

Tak si pozri vo svojom príspevku, raketoplán Atlantis pohání reakční síla a kde je reakční síla je i akční síla (zážeh).

A není to tak snad? Nebo tím chceš říct, že zákon akce a reakce platí jen tam, kde je pohyb?
Omyl hochu. Když raketoplán Atlantis ukotvíš libovolným způsobem k zemi, aby se ani nepohnul, bude tam úplně stejná akční a reakční síla, jako když ho necháš odletět.

[buky]

Pro Spaceballa: Já chci říct že ak dojde k akční síle a následne reakční, tak může dojít i k hybnosti, co je v tomto případe delo.
Jakou velikou hybnost (rychlost) dostanou obě tělesa záleží na jejích HMOTNOSTI.

Pojďme do extrému a snížime váhu děla které je na vozíku na 20kg. Jaká bude usťová rychlost 10kg koule? Zaletí stejne daleko jako při váhe děla 1000kg?

Ak vypočítáš že dolet koule bude při 20kg i při 1000kg kanonu stejný, tak je to nesmysl.


Pro ilema: Ne nechci říct že zákon akce a reakce platí tam kde je jen pohyb.

Ak ukotvím raketoplán k zemi, tak reakci odevzdávám planetě, která má neporovnatelnou věčší hmotnost jako raketoplán a proto s planetou ani nepohne. Tada aspoň si myslím, neboť že raketoplán pohne svoji reakční silou zeměkouli nelze prokázat.

Ak bys ukotvil raketoplán o 10kg záváží, tak by raketoplán sním vyletěl až na orbitální dráhu.

Důležité je rozeznat jestli jde o akční a reakční sílu, anebo jde jen o akční sílu které je kladen odpor, tření.

[spaceball]

Pro Spaceballa: Já chci říct že ak dojde k akční síle a následne reakční, tak může dojít i k hybnosti, co je v tomto případe delo.
Jakou velikou hybnost (rychlost) dostanou obě tělesa záleží na jejích HMOTNOSTI.
Pojďme do extrému a snížime váhu děla které je na vozíku na 20kg. Jaká bude usťová rychlost 10kg koule? Zaletí stejne daleko jako při váhe děla 1000kg?
Ak vypočítáš že dolet koule bude při 20kg i při 1000kg kanonu stejný, tak je to nesmysl.

Máš nějaký výpočet z toho předchozího příkladu? Zkus mi teda vypočítat ten dolet při tvém zadání
10kg koule a 1000kg děla. Bude teda výpočet, prosím? Odpor zákluzu a délku si urči sám. Co říkáš na ten
pokus s tím balónkem a listy papíru. Dolety jsou různé - některé děla střílí do 20km, jiné, dalekonosné i do
vzdálenosti přes 100km s váhou projektilu něco pod 100kg. Kadence opravdu neovlivňuje rychlost při ústí hlavně
a 20ti kilogramová koule vypálená z 1000kg děla doletí tam, kde doletěla stejně vážicí koule ze stejného děla
před minutou. Rychlost při ústí hlavně, ať první rány nebo druhé po minutě, bude stejné - i když dělo v druhém
případě povezu na kolejích pozpátku...proč? Protože v dělostřelectví i jinde platí, že
úsťová rychlost střely má svou rychlost vztaženu k ústí hlavně - nezávisle na pohybu děla (mobilní děl. baterie).
Jinak je definováno Initial Velocity of Prejectile - počáteční rychlost střely je vztažena k počátku dráhy letu...ale i ta je
smluvně položena do konce ústí hlavně...ale nemusí ve speciálních případech. Pokud však píšeš o úsťové rychlosti, pak
tato rychlost u ústí vůči hlavni je stejná i v případě palby za jízdy - tank, obrněný vlak....kadence nemá na toto vliv.
Těším se na tvé výpočty....i toho 1000kg kanonu s 20kg koulí ...a s čím to budeš porovnávat ve výpočtu?

[Ilem]

Pro ilema: Ne nechci říct že zákon akce a reakce platí tam kde je jen pohyb.

Ak ukotvím raketoplán k zemi, tak reakci odevzdávám planetě, která má neporovnatelnou věčší hmotnost jako raketoplán a proto s planetou ani nepohne. Tada aspoň si myslím, neboť že raketoplán pohne svoji reakční silou zeměkouli nelze prokázat.

Ak bys ukotvil raketoplán o 10kg záváží, tak by raketoplán sním vyletěl až na orbitální dráhu.

Důležité je rozeznat jestli jde o akční a reakční sílu, anebo jde jen o akční sílu které je kladen odpor, tření.

Už jsem si myslel, žes to konečně pochopil, ale tou poslední větou jsi to zkazil. Neexistuje akční síla tak, jak ji chápe Newton, bez síly reakční. Reakční síla může být i odpor, tření,...
Kdyby nebyla reakční síla, neměla by proti čemu akční síla působit. Takže by nebyla ani akční síla. Prostě nejdou oddělit Každá síla vždycky působí na něco a to něco odpovídá reakční silou. Vždycky

[počítálek]

Pro Spaceballa: Já chci říct že ak dojde k akční síle a následne reakční, tak může dojít i k hybnosti, co je v tomto případe delo.
Jakou velikou hybnost (rychlost) dostanou obě tělesa záleží na jejích HMOTNOSTI.
Pojďme do extrému a snížime váhu děla které je na vozíku na 20kg. Jaká bude usťová rychlost 10kg koule? Zaletí stejne daleko jako při váhe děla 1000kg?
Ak vypočítáš že dolet koule bude při 20kg i při 1000kg kanonu stejný, tak je to nesmysl.

...Těším se na tvé výpočty....i toho 1000kg kanonu s 20kg koulí ...a s čím to budeš porovnávat ve výpočtu?

Málo platné.

Když někdo nechápe ani základní věci - třeba to, že v Nm lze měřit kroutící moment (síla na rameni) ale nikoli práci (síla po dráze), nemá význam s ním řešit složitější úlohy.

.

[buky]

Spaceball: Už jsen spomněl že nejsem matematik, kdybych byl aj matematik, tak jsem génius, takhle jsem jen pologenius, alebo jen poloblázen

K tomu balonku: Při prasknutí balonku se tlak uvnitř rozdělí na všechny strany stejně, to znamená že simulujeme výbuch v kanonu.
1. Dejme z jedné i druhé strany poskládanej papír a propíchneme balon, odletí stejně 0,25m.

2. Ten jistej pokus ale z druhé strany dejme posládaný plech o tloušťke 1mm, chceš říct že odletí stejně?
Na to nepotřebuješ ani výpočet.

Znovu zopakuji: Pokud se tělesa dají do pohybu, tak velikost akční a reakční síly závisí na hmotnosti obou těles.
Ak bude kanon ukotven, tak reakční síla bude odevzdána naši zeměkouli.

Ak nebude ukotven, tak reakční síla bude odevzdána jenom tomu dělu a vozíku a to je neporovnatelná menší hmotnost vůči zemi.

Klidně můžeme zaměnit strelnej prach za stlačenou pružinu a můžeme se stavit kto má pravdu, jestli koule doletí dál když roura v které bude stlačena pružina bude ukotvena nebo ne.

Chtěl bych vidět delostrelce který bude vypočítávat dráhu střely a kamarádi mu zapomenout ukotvit dělo.


Ileme, NE!!!

1. Představme si lokomotivu která tahá vagony. Akční síla jsou kola které odevzdávají reakční sílu kolejím, teda naši země. A tahle akční síla musí překonávat ještě navyše odpor nejen vlastní lokomotivy a le i odpor vagonů.

2. Auto z raketovým motorem: zážeh - akční síla dá automobilu hybnost - reakční síla. Akční síla je odevzdána nejen na zrychlení vozidla ale i překonáva odpor vůči povrchu mezi pneumatikou a tím dáva i hybnost naši planetě a navyše akční síla překonává i odpor vzduchu.

Ak bude automobil v bezváhovém stavu a ve vakuu, tak akční síla bude odevzdána jenom na zrychlení automobilu - reakční síla.