Aktuálně: Nový finanční systém - SPDR nabízí doživotní měsíční rentu, oddlužení. financování vlastních projektů. Více zde...

Prostor

Filosofie přírodních jevů.
Odpovědět
Uživatelský avatar
poota
Zasloužilý člen
Příspěvky: 5830
Registrován: stř 26 zář 2007 22:23
Bydliště: Praha
Dal: 1692 poděkování
Dostal: 2418 poděkování

Re: tu som

Příspěvek od poota »

Schneider píše:... Už jsem si koupil Monastyrsko šošukaně za 40Kč, nekup to, a už se docela těším ...
Jdeš na to dobře.
Ad Dront: předpoklady máš všechny, jenom se musí ještě vycizelovat ten postup. Zatím se snažíš vyrábět myšlenky - jejich přínosnost je již z jejich principu jen nepatrná, protože především jsou zdrojem chyb. I kdyby toho nebylo, zbývá to daleko horší, a to jest, že plaší nápady. Do hlavy plné hašteřících se myšlenek se žádný alespoň trochu rozumný nápad nikdy nevydá! To také vysvětluje, proč člověka při soustředěném přemýšlení mohou napadnout jenom bezcenné pitomosti. Zkus tu hlavu úplně vyprázdnit. Tak aby tam nebylo vůbec nic, nanejvýš ozvěna. Je také velice vhodné docílit i pro Dronta zcela charakteristického výrazu - přikládám obrázek, jak by to asi mělo vypadat, důležitý je zvláště výraz očí! A nepředstavuj si, že je to nějak jednoduché, dokonalosti se dá docílit jen usilovným cvičením.

Ad Tvé chmury: dle jednoho velice moudrého učení je realita kolem nás pouhá mája, tedy něco jako přelud. A to jsou prosím i věci, do kterých se dá docela reálně třeba tvrdě narazit - a přitom mája, pouhý přelud. Chmury jsou pak jenom mája máji, přelud přeludů. Doufám, že nechceš tvrdit, že zrovna něco tak nicotného by u Tebe mohlo mít nějakou váhu.

Ad hmota: zkus pravidlo, že všechno se skládá ze dvou protikladů a poměru, v jakém jsou namíchány. Nevím přesně, co považuješ za protiklad hmoty, ale dejme tomu že to nazvu nehmota. Tím máš k dispozici docela zajímavou látku hmoto-nehmotu, která je na jedné straně velice hustá, protože to je ze 100% hmota a z 0% nehmota, uprostřed je to 50 na 50, a na druhé straně je to nehmota bez hmoty. Definice hmoty je potom docela snadná: hmota je hmoto-nehmota bez nehmoty.
Zdravím - poota
Přílohy
Outloň váhavý jako příklad správného výrazu očí.
Outloň váhavý jako příklad správného výrazu očí.


Dr.Ont Geront Senilisimus/GeroDront/DeGe
sokrateus
Zasloužilý člen
Příspěvky: 261
Registrován: stř 10 čer 2009 21:36
Bydliště: Jeseniky
Dostal: 2 poděkování

Re: tu som

Příspěvek od sokrateus »

//člověk je jediným tvorem na této planetě, jehož samice tvoří samostatný živočišný druh.//
Ano, ačkoliv imago je u obou těchto druhů téměř shodné. Až na dva malé výrůstky na hrudním koši. My muži tam, nevím proč, stále marně hledáme oči. :)

Proboha, chlapi, proč vy pořád chcete najít poslední matrjošku? Vždyť to je ta nejstarší, úplně naspodu. Dovedete si představit jak musí vypadat? :roll:
Sešli se takhle dva ustaraní chlapi na VB a že se oběma ztratila žena. Ptá se první druhého: jak vypadá ta tvoje? No, taková atraktivní brunetka, vlasy jako havran, vpředu čtverky, vzadu jen takové dva rozkošné kmínky naštorc… A jak vypadá ta tvoje? Ani se neptej: přihrbená vrásčitá ani rici ani cici… víš co? Poďme hledat tu tvojí. :lol:

Ke strojům!
//mám pocit, že by bylo lepší brát za základní prvek raději singlon v jeho čtverém provedení.//
No, já nevím, když to bereš takhle, tak mnohem blíže k sobě mají proton s neutronem a přesto jsou to dva různé druhy elem. částic. Který singlon máš na mysli, pootíku? Oni jsou všichni 4 dost jiní. Grupa P má el. náboj, ale menší hmotné působení než grupa N, která zase nemá el. náboj. Oba členové téže grupy jsou sobě antipody.. A aby toho nebylo málo, tak ještě existuje záhadná P-N antipodita. Tady už narážíme na samé dno kvartonového modelu; nikdo, ani já, nevíme co je fyzikální podstatou antipodity! Totální afinita? Čím vyvolaná? Bereme to zatím jako užitečný axiom. Jak bys chtěl v transformačních schematech ty čtyři protoely rozlišovat? Navrhni.
//Dalším drhelem je excitace, prezentovaná změnou tvaru či dokonce velikosti vakantů nebo kvartonů. To by totiž předpokládalo, že to všechno plave poměrně nařídko v jakémsi láku, který představuje další problém, najmě pak s jeho osidlováním do předem stanovených pozic //
Tohle je oblíbená „písnička“ Jendy. Ten model, který kreslím jen schematický, názorný, asi jako Bohrův planetární model atomu, nikoliv reálný, funkční. Nikdo, ani já jsem kvartony neviděl. Jestli kreslím protoely jako koule s pevným obrysem, tak je to jen pro prostorovou názornost. Ve skutečnosti protoel je patrně elastický prostorový útvar.(Dokud nebudou k dispozici relevantní experimentální údaje nemá smysl o přesných tvarech protoelů spekulovat). Místo o pevných rozměrech bych raději mluvil o sféře hmotového vlivu a ta vůbec nemusí být zejména v „soužití“ s více protoely, zejména v kvartonu, striktně kulová. Stejně tak se jen blíží kulovému tvaru samotný protoel, vakant. Jeho vlivová sféra se uvnitř 1. excit. slupky cyklicky přelévá od jednoho kvartonu k dalším.(Flitterbewegung) Připodobnil bych to spíš k rotující vačce. V okamžiku kdy se singlvakant spojuje s excit. kvartonem zcela určitě nemá kulový tvar! Na rozdíl od třeba atom. jádra s jeho elektrony, vakant je neustále s celou 1. slupkou ve funkčním kontaktu. I když možná už i ta prostorová odlehlost elektronů a jádra není tak propastná.
//„moje singlony“ jsou stejně velké kuličky, které svůj objem nemění a do té virtuální mřížky se rozestaví kdekoli, kam se „nasypou“. Pokud už někdo viděl „Cibulky ve sladkokyselém nálevu“, ví přesně, jak to vypadá, tedy alespoň na pohled. Jestli teď někdo čeká na nějakou atrakci, jako že se tam něco vrtí, nadouvá a nebo nějak někam pohybuje, tak ho asi silně zklamu//
Pootíku, zadrž! Jsem 1. mezi zklamanými! Celý ten princip excitace, neboli zhmotnění kvartonů, je založen na elevaci protoelů z nulitního objemu kvartonu dWkrit ven, mimo tento subkritický objem. Proto excitovaný kvarton nutně musí mít zvětšený objem úměrně té excitaci. Pootíku, to je fundament kvartonovky! Přes ten nejede vlak!
//vyčnívají nad povrch každého singlonu nevykompenzované části silových polí//,
Pootíku, když já jsem se chtěl, fňuk, fňuk, s kvartounama zbavit právě těch nemateriálních, matematických sil. Co s tím budem dělat? Kvartonový model vakua je založen na přímých kontaktních interakcích. Žádné na dálku působící síly: gravitační, elektrické, magnetické, čarodějné :D . Všechny ty interakce probíhají hezky: v mjestě z ručky do ručky. Já nevím. Vymysli tedy nějaké krátkodosahové reziduální síly, mezi protoely. Možná to bude dobrá myšlenka. Mohla by se v tom skrývat prapodstata antipodity. Něco co pudí ty antipody k sobě. Ale mám pocit, že původ antipodity vězí v prostředí o jedno fyzikální patro níž se spolu rácháme. Nevím. Lovu zdar. Chozéé :P


JK sokrateus
Uživatelský avatar
poota
Zasloužilý člen
Příspěvky: 5830
Registrován: stř 26 zář 2007 22:23
Bydliště: Praha
Dal: 1692 poděkování
Dostal: 2418 poděkování

Re: tu som

Příspěvek od poota »

sokrateus píše: Jak bys chtěl v transformačních schematech ty čtyři protoely rozlišovat? Navrhni.
To je přece jasné - píšu "v čtverém provedení" a dál to nepitvám, to znamená, že přesně stejně, jako Ty, ostatně o tom bude ještě řeč.
sokrateus píše:...excitovaný kvarton nutně musí mít zvětšený objem úměrně té excitaci.
Já si tím zas nejsem tak moc jistej, takže ještě uvidíme, jestli tuhle baštu uhájíš.
sokrateus píše:..když já jsem se chtěl, fňuk, fňuk, s kvartounama zbavit právě těch nemateriálních, matematických sil. Co s tím budem dělat?
Co by - vyložíme karty na stůl, aby se vidělo, kdo je má lepší. Já se zase chci zbavit toho přeskakování a nadouvání a taky sem dost paličatej.
sokrateus píše: Vymysli tedy nějaké krátkodosahové reziduální síly, mezi protoely. Možná to bude dobrá myšlenka. Mohla by se v tom skrývat prapodstata antipodity. Něco co pudí ty antipody k sobě.
Že Tys mi koukal přes rameno, když jsem si to chystal? Já to mám totiž už předvařený :D

„A na to pole podle skal ...“
Jak jsem slíbil, tak i učiním a jdeme na ta pole.
Sokrateus:
KH rozlišuje 3 typy antipodity: nábojovou, hmotnou a grupovou.

Nevím sice přesně, kdo je KH, ale dám na něj, protože to zní docela rozumně a navíc ho cituje i Sokrateus :D . Jenom aby se mi to líp představovalo, tak pro mě má každá ta síla + a - , přičemž tu nábojovou si představuji jako elektrickou a tu hmotovou jako gravitační. To + a – pro mě funguje, pochopitelně podle typu té síly, obdobně jako póly magnetu, takže se stejně „gumově“ přitahují a odpuzují. Ta grupová vypadá poněkud záhadně, ale má taky dva póly tak jaképak copak, je to taky síla. Kdybych byl vědec, tak vymyslím nějakou exotickou novou a kdybych to dokázal i dost zmateně zdůvodnit, tak mě Nobelovka nemine. Ale že jsem jenom hloupý Dront, tak jsem vzal docela obyčejnou magnetickou – čímž zároveň zdravím i MartinElfa.

Sokrateus má 4 protoelementy, přičemž každý z nich disponuje dvěma z těchto sil. Dám na něj, protože on tomu rozumí, takže určitě dobře ví, proč to tak je. Jenom musím zase nějak překlenout drobný drhel – proč je každý protoelement jiný a čím se řídí to, která ta síla v něm nebude. Nakonec jsem to vyřešil tak, že v každém protoelementu jsou všechny tři síly, ale vždycky jedna z nich se navenek neprojevuje – to je takový fígl, který je v Kvartounsku velice oblíben. Dělá se to jednoduše tak, že se centrum té síly umístí přesně do středu singlonu – tím je pole na všechny strany symetrické a „vynulovává“ tak úplně samo svoje působení. Jo a kdyby to nestačilo, tak se mu dá za úkol ještě vytvářet tu vnější slupku cibulky. Podle této myšlenky by ovšem mělo být různých singlonů celkem šest. Zase dám na Sokratea a spokojím se se čtyřmi, ovšem v tom případě musí být nějaké mě dosud nezjevené pravidlo, podle kterého nemůže být magnetická síla v žádném singlonu jako centrální. Nicméně kdyby se nějak časem stalo, že by byl zájem ještě o dva singlony, tak dejte vědět a já je dodám.

Zatím mi není vůbec jasné, jak to s tím místem uprostřed je a čím se řídí to, kdo se tam dostane. Jestli je to žůžo místečko, tak se tam zřejmě derou všichni, a potom je tedy zcela jasné, že se tam uhnízdí ten nejsilnější. Pak je ovšem taky možnost, že být uprostřed je za trest, takže v tom případě je to přesně naopak a ten prostředek zbyde na to nedochůdče, které ty silnější nedokáže přeprat.
Vzhledem k tomu, že prostou záměnou centrální globule by se změnil i singlon, bude zřejmě tato záměna z nějakého důvodu nemožná. Jinak kdyby to šlo, tak by se dalo dost jednoduše a elegantně transmutovat – tedy pokud by to ve skutečnosti bylo aspoň trochu podobné tomu, co tu plácám.
Tak až sem to šlo celkem snadno.

Jak by asi tak mělo vypadat to silové pole, aby dokázalo splnit vše, co si od něj námi diskutovaný model žádá? Musí se především udržet v singlonu, musí působit za hranice singlonu, musí být také schopné v širokém rozmezí měnit svou velikost a současně být schopné působit kterýmkoli směrem. Čarodějnice v Rusalce zpívá: „A nic víc, a nic víc, jen proto přišlas úpějíc?“

Tak teda uděláme to pole kulaté, nejsilnější uprostřed a nejslabší na povrchu myšlené koule. Fyzicové by ho definovali nějak tak, že jako síla toho pole je v každém bodě konstantní, ovšem dělená objemem koule opsané poloměrem vzdálenosti bodu od středu. Já to raději vysvětlím tak, že daleko od středu koule toho pole není skoro cítit, s přibližováním zesiluje asi tak, jako když k sobě přibližujeme dva odpuzující se magnety, dál klade pružný odpor, pak je měkká a čím dál tím tvrdší, až uprostřed je jako diamant. Ta pružná kulička, říkejme jí třeba globule, je uvnitř singlonu a má průměr rovný třetině průměru singlonu. Takže v každém singlonu máme celkem tři globule. Jedna je centrální a je to buď globule elektrická nebo gravitační a ta se navenek nijak neprojevuje. Vedle ní, a tedy mimostředně jsou ještě zbylé dvě globule, jejichž pole je ovšem mimostředné a tudíž ze singlonu vyčnívá „šejdrem“, takže má nějaký směr. Ten může být libovolný, protože tyto „satelitní“ globule se mohou kolem té centrální volně pohybovat. Ničím neovlivněné pole každé globule je kulovité, při jeho ovlivnění třeba opačně orientovanou silou je střed globule přitahován zevnitř k obvodu singlonu, globule se pružně deformuje a současně se pole natahuje a „zešišacuje“. Vydouvání obvodu singlonu sice nepředpokládám, ale taky nevylučuji.

„Zešišacování“ vnějších polí singlonu mám čistě soukromě ztotožněné se Sokrateovou excitací, ale raději počkám na jeho vyjádření, tedy pokud jsem ho neexcitoval natolik, že by vyjádření nebyl schopen.
Singlon se váže svými vnějšími silovými poli, ale zřejmě ne vždycky oběma najednou, takže je asi možné ho částečně excitovat, aniž by se jeho vazba zrušila. Pokud se excituje pole, kterým je vázán, tak se nejspíš ta vazba zeslabuje a při dosažení jisté hranice zruší a přesměruje na excitenta (doufám, že tohle slovo už existuje a dokonce v tom významu, který si pro něj představuji – excitát by pak mohla být ta jeho oběť :) )
Zatím tomu ještě není konec.

Zdravím - poota
P.S. do deseti jsem to nestihnul, tak si to raději přečti až zítra :D


Dr.Ont Geront Senilisimus/GeroDront/DeGe
sokrateus
Zasloužilý člen
Příspěvky: 261
Registrován: stř 10 čer 2009 21:36
Bydliště: Jeseniky
Dostal: 2 poděkování

Re: tu som

Příspěvek od sokrateus »

poota píše:
sokrateus píše:
...excitovaný kvarton nutně musí mít zvětšený objem úměrně té excitaci.
Já si tím zas nejsem tak moc jistej, takže ještě uvidíme, jestli tuhle baštu uhájíš. :D

"ach, přibliž k tomu lidu hled
a přitiskneš svůj k němu ret
a neodtrhneš více!"

No, jo, i mě to postihlo, nakoukl jsem do „prostoru“ jen tak jedním vočkem na Tvůj majlík, přiblížil jsem k němu hled, přitiskl svůj zrak a neodtrhl více (Prosímtě jen mě zase nekárej, že sem zaměnil ret za zrak. To víš, to je moderna! Parafráze, nó.)
Ale teď už tě šetřit nebudu. Zpátky od strojů a do zbraně! Dotkl ses posvátné půdy, cizinče :!: ! Fundament kvartonovky :!: ! A přes ten, jak známo, nejede vlak! :!: Uš fem fvek, dej fem ten fvek! I kdybys Tlustou Bertu oživil, tenhle val je nedobytný, je totiž Atlantický! (Jestli trochu znáš historii WWtů?) Všechno kvartounský je založeno na tom, že kvartouny jsou navenek bezhmotné když se všechny ftyfvi protoely schoulí do mikromikromikro objemu, tak že nejsou zvenku vůbec rozlišitelný, ani s brejlema! Saturují, to je to fprávný slovo, faturují svý antipodní hmotový působení a na celý blbý svět z hluboka, hádej co? Abys je z toho dostal ven, musíš je pěkně voblafnout a přistrčit jim k zadku jinýho spratka- protoela, čili jim nabourat tu jejich faturaci a tím je vykouříš ven z kvartonu. Pooto! Tohle je má Archa úmluvy a na to beztrestně nefahej! Na to já fem fořt! Jinak vypukne znova třicetiletá!
Prostě, heleď pootíku jestli chceš bejt se mnou kamoš, tak mi nezpochybňuj podstatu excitace! Jak bys chtěl vybudovat to hmotový pole, když bys ty protoely z objemu dWkrit ven nevytáhl. To je ta tzv. fekundární excitace vnějších kvartonů těmi vnitřními. No, jen mi pověz, jak bys budoval to hm. pole? No?, poslouchám.
Blíží se hodina duchů a já se vrhám do osidel můzy. Ale zítra, toho bohdá nebude…
Dobrou noc, pootíku a vem si preventivně dva neuroly jinak nezaspíš pod tíhou mých argumentů! :P


JK sokrateus
Schneider
Starší člen
Příspěvky: 158
Registrován: pon 19 říj 2009 9:08
Bydliště: ZA PRACHÁRNOU 43, jIHLAVA
Kontaktovat uživatele:

Re: tu som

Příspěvek od Schneider »

Ad obr. Obrázek je jasným důkazem, že Drontem se nelze stát, ž se jím musí narodit. Pak taky nepřekvapí, že takový Dront ze sebe zůstane po celý život takhle vyjevený.

Ad vše: Je tu také možnost, že hmota je nehmotně hmotná a nehmota je hmotně nehmotná. I když přiznávám, že to asi nezní příliš drontsky.

Jen bych chtěl k diskuzi též nedrontsky, tedy zcela nevhodně podotknout:

1/ Uvažoval jsi o tom jak to v kvartonovém světě vypadá, když jej lokálně v prostoru zaplní diamant anebo ten samý prostor vyplní přehřátá vodní pára? Přece na ,kvazituhou kvartonovou mříž, každá z variant musí udělat jiný dojem.

2/ Vesmír je, jak mi bylo řečeno, hlavně elektromagnetický. A tak nepřekvapí, že i v kvartonu se vyskytují plusy a mínusy. Jak se takto orientované protoely do sebe zaklesnou? Možná že podle pravidla: Tebe miluji, ty zmiz, nemůžu tě ani vidět. Takže ten předchozími dvěma nemilovaný si najde posledního, který ho naštěstí strašně miluje Taková čtveřice se ze samé lásky seudělá sama pro sebe a pro okolí zmizí, jen zůstane pevnou součástí ,kvazituhé kvartonové mříže,.
Trochu jsem odbočil, to jaro. Protoely v kvartonu mají různá plus a minus, takže je jasné, že se bez elm. náboje ani základní prvek všeho, protoel, neobejde. Podle obrázku, už dost níže, červený plusový vakant vydráždí protoely kvartonu tak, že mu ukáží sve záporné zadky (nebo předky?). To celé působí dokonale elektromagneticky i když jako polodroid tomu až tolik nemůžu rozumět.
A konečně otázka: Jak takové elmag. působení mezi KV a VK může vyrobit hmotové pole zvané gravitace. Kdyby vakant byl vtahován do kvartonu nějakým směrovým působení elektromagnetické síly, tak bych tomu všemu rozuměl. Magnet znám. Ale jak může elektromagnetická exitace vyprodukovat gravitaci to fakt nevím.
JSCH-PD :P


JSCH
Uživatelský avatar
poota
Zasloužilý člen
Příspěvky: 5830
Registrován: stř 26 zář 2007 22:23
Bydliště: Praha
Dal: 1692 poděkování
Dostal: 2418 poděkování

Re: tu som

Příspěvek od poota »

Schneider píše: Ad vše: Je tu také možnost, že hmota je nehmotně hmotná a nehmota je hmotně nehmotná. I když přiznávám, že to asi nezní příliš drontsky.
Naprosto perfektní úvaha - a navíc hodná vyzrálého Dronta!

K dalšímu - ničeho se neobávej, dříve či později se to vše pokusím vysvětlit slovy lidskými, seč jen mé chabé síly budou stačit. Teď by to byly je "výlomky" napřeskáčku poházené a nejspíš bych se v tom zamotal. Ale ujišťuji Tě, že "úplně všechno je možné, když víš jak na to" - konečně náš proměnlivý přítel momentálně Hmm... to tu již několikrát prezentoval. I s těmi sílami si už nějak poradím - třeba ve stylu "Antipodi celého světa, spojte se!
A nakonec mám v plánu "Velké usmíření", ale to zatím ještě držím v tajnosti, protože Sokratýsek miluje boj a válečnou vřavu, a kdyby tušil, že bojujeme jenom tak naoko, tak by ho to už tolik nebavilo.
Zdravím - poota


Dr.Ont Geront Senilisimus/GeroDront/DeGe
sokrateus
Zasloužilý člen
Příspěvky: 261
Registrován: stř 10 čer 2009 21:36
Bydliště: Jeseniky
Dostal: 2 poděkování

Re: tu som

Příspěvek od sokrateus »

Uvaga, prodolžanie.
KH? Jestli to nebude ten obergrupenführer co ho po válce pověsili vejš? Potom jsem kdysi takhle umělecky zkrátil název Kvartonové Hypotézy. Ale to je nepodstatný detail. Co tam ještě máme, Emilko? Aha, síla. Ježíš, já jak čtu slovo síla, tak se stávám nepříčetným. Síla a pole, i když moji prarodiče také něco sili na pole.(dokonce i proso na souvrati).Chápeš to? Pootíku, já bych se radši na tu sílu víš co? (Ať tady nekazíme mládež). Je to nemateriální, mnou nemilovaná, kategorie! No, ale jsi plnoletej, rozvíjej, junáku, rozvíjej své myšlenky. Možná se i Nobel v hrobě obrátí a když pámbů dopustí i nobelovka spustí. :roll:
// proč je každý protoelement jiný a čím se řídí to, která ta síla v něm nebude.//
Protože má každý jiný SW, víš. Takoe ustanovlenie. Osud tak chtěl; moudří říkají…
No, znáš to: 4 chlapi a každej se pere jináč: jeden na pěsti, druhý nožem a ti dva nejradši po sobě střílejí. (Mylorde, proč nestřílíte na ten blbý koroptev, vždyť letí tak pomáálu. Jo, když já se bojím, že asi nebude moc čerstvá, když letí tak pomálu)

// Zatím mi není vůbec jasné, jak to s tím místem uprostřed je a čím se řídí to, kdo se tam dostane. Jestli je to žůžo místečko, tak se tam zřejmě derou všichni, a potom je tedy zcela jasné, že se tam uhnízdí ten nejsilnější. Pak je ovšem taky možnost, že být uprostřed je za trest, takže v tom případě je to přesně naopak a ten prostředek zbyde na to nedochůdče, které ty silnější nedokáže přeprat.//
Zadrž, pooto! Nedělej z vakantu zájezdní hospodu! Já sice nevím co tam je, ale určitě vím, že tam není to co říkáš i Ty, Brůte. Ale bádej, bádej pootíku, možná, že se ve Stockholmu nad Tebou ustrnou… :D

Co tam eště máme, Emilko? Jo, ňáká čarodějnice z Rusalky. To je ta nóbl dáma z perníkový? Vod kdy říkají perníkový chaloupce Rusalka? To sou paradoxy.
// síla toho pole je v každém bodě konstantní, ovšem dělená objemem koule opsané poloměrem vzdálenosti bodu od středu.// Tak s touhle těžkou geometrií na mě nechoď. Riemann by z Tebe, ale měl radost. Páni, objemem něco dělit! Kdo to jakživ viděl! Pořádně vostrej nůž potřebuješ na to dělení!
Hele a von s tou agrotechnikou nepřestane! Zase ňáký pole. Tentokrát s bobulema (no, jo, normálně si plete bobule s globulema..žešičašovatějma). Jeden by si jazyk zlámal. Hele, pootíku a proč asgerechnet drei? Dyť to ani nejde do páru! Že zas Ty mi sem chceš propašovat kvarky, se zlomkovejma nábojema. Zlomkový náboje, špatný náboje! To není dobrý ani na brabce. :lol: A tož toho bohdá nebude…Hned volám do Stockholmu. Bože, co Tys mi z těch krásnejch, barevnejch vakantíků uďál? A teď si představ pootíku, že v tom jednom vakantu hnízdějí i dva, někdy tři, ale taky čtyři, i pět a dokonce i 6 protoelů. A včil mudruj o těch svejch globulích. Jak jim tam těch tré globulí rozdělíš? To je kvadratura kruhu!
// mimostředně jsou ještě zbylé dvě globule, jejichž pole je ovšem mimostředné a tudíž ze singlonu vyčnívá „šejdrem“, takže má nějaký směr. Ten může být libovolný, protože tyto „satelitní“ globule se mohou kolem té centrální volně pohybovat//. No, hotový akvárium, eště tam hoď přiměřeně rybyček, přiměřeně šneků a samozřejmě přiměřeně něco mořský trávy. Dokonáno jest! Chozéé :P


JK sokrateus
sokrateus
Zasloužilý člen
Příspěvky: 261
Registrován: stř 10 čer 2009 21:36
Bydliště: Jeseniky
Dostal: 2 poděkování

Re: tu som

Příspěvek od sokrateus »

Ahoj Jendo, beru si na starost ty dvě Tvoje vážné otázky: bžundy už tady bylo dneska až,až.

1/ Uvažoval jsi o tom jak to v kvartonovém světě vypadá, když jej lokálně v prostoru zaplní diamant anebo ten samý prostor vyplní přehřátá vodní pára? Přece na ,kvazituhou kvartonovou mříž, každá z variant musí udělat jiný dojem.

1/ Jene, Tobě připadá výplň vakua tvrdým diamantem a vodní parou dostatečně extrémní aby se to nějak výrazně projevilo na „kvartonové mříži“? Uvědom si, že v objemu průměrného atomu uhlíku s 12-ti nukleony (10-10 m) se nachází nepředstavitelných řádově (1024) tj. kvadrilión kvartonů takže i kdybys tam zvýšil hustotu nukleonů 1000x, stále by připadalo na jeden nukleon 1021 kvartonů. (Je to jako když prdneš do Kerska, promiň). Abys tuhle sumu kvartonů „vypařil“ musel bys do objemu 1 atomu dodat energii asi 4.1033 eV . Takové koncentrace vázané energie panují jen v gravimonech. Ty nejvyšší stupně excitací vznikají na 1. excitační slupce kolem vakantu. Tam dosahuje stupeň hmotové excitace jednotlivých kvartonů asi 1/13 promární hmotnosti vakantu. Celá hm. excitace vakantu se rozloží na 12 až 13 kvartonů. (přesně na 12,56)

2/ „Tebe miluji, ty zmiz, nemůžu tě ani vidět“ (…)Taková čtveřice se ze samé lásky udělá sama pro sebe a pro okolí zmizí,“. Jo, jo, jako u lidí, Jendo, jenže kvartonům to vydrží mnohem, mnohem déle.

Jak takové elmag. působení mezi KV a VK může vyrobit hmotové pole zvané gravitace.“
Jendo, dneska to vypadá na zaracha. Máš štěstí, že je hluboký večer.Ty fakt nevíš jak se tvoří gravitační pole? Jak se tvoří obyčejnský hmotový pole vakantu snad znáš. Nekomplikuj si to el. polem vakantu protonu a vezmi za základ vakant neutronu; ten má jen čisté hmotové pole z excitovaných kvartonů. Co se stane, když k tomu jednomu vakantu přiblížíš další neutronový vakant? Nic moc. Excitace společného hm. pole kolem nich se zdvojnásobí. Jak asi vypadá hmotové pole kolem atomového jádra, třeba železa? Opět nic moc: Excitace hm. pole kolem toho jádra se zvětší asi 55,8 krát. Co se stane když do objemu zeměkoule soustředíš tolik vakantů, že to představuje celkovou hmotnost naší zeměkoule? Tak to máš před sebou gravitační pole Země jako vyšitý. Čili každé hmotové pole, každého vakantu představuje elementární součást složeného hmotového pole, čili gravipole. Gravipole totiž není nic jiného, než multiplikované hmotové pole ode všech vakantů v daném objemu. Rozdíl mezi elementárním hm. polem vakantu a gravitačním polem Země spočívá jen v množství soustředěných vakantů. Nic víc! Jendo, při konstrukci hmotového pole vakantu, jakož i megalohmotového pole Země nejde o elektromagnetickou excitaci. Vždy jen o hmotovou. El. náboj (p) vakantu nepůsobí excitaci, ale jen polarizaci kvartonů, t.j. natáčení nábojových antipodů do radiály. Není s tím spojena hmotová excitace a proto je to dalekodosahový proces. Jendo, popřál bychTi dobrou noc, ale Ty už jistě "předeš" 2. verš. takže spíš dobré ráno. Chozéé :P


JK sokrateus
Uživatelský avatar
poota
Zasloužilý člen
Příspěvky: 5830
Registrován: stř 26 zář 2007 22:23
Bydliště: Praha
Dal: 1692 poděkování
Dostal: 2418 poděkování

Re: tu som

Příspěvek od poota »

sokrateus píše:já bych se radši na tu sílu víš co?

I já bych se leckdy na ledacos totéž, ale můj subjektivní odpor má na objektivní skutečnost vliv povětšinou mizivý.
sokrateus píše:Nedělej z vakantu zájezdní hospodu!
Nebyla řeč o vakantu, ale o singlonu. A nejedná se o nějaké stěhování národů nebo škatule, škatule, hejbejte se či podobnou kratochvíli, anóbrž o "smontování čtyř různých singlonů za použití pouze tří různých globulí, a každého z nich jen jednou a to až navěky" - ámen.
sokrateus píše:Páni, objemem něco dělit! Kdo to jakživ viděl!
Pro ty, co se neradi dělej, jsem to tam vysvětlil ještě jednou, hned za tím dělením.
sokrateus píše:Jak jim tam těch tré globulí rozdělíš?
Sokratýsku, duše zlatá, ty globule jsou jenom střeva v těch singlonech, a ty singlony jsou ty cibulky a dohromady je to ta Tebou tak zbožňovaná a uctívaná hmota hmotná. Pevně věřím tomu, že kdybych Ti neprozradil, že v každé té cibulce jsou ty tři globule, dokonce v každém singlonu tytéž, ale čtverým způsobem uspořádané, tak že bych Ti potom nedokázal vysvětlit, jak a kterak item proč vlastně singlony provádějí svoje sdružování - i když jak to tak pozoruji, začínám si být úspěchem svého počínání i tak přece jen poněkud nejist. A to mám z toho, že na otázku "proč" odpovídám jen tuze nerad PSQ (Pro Slepičí Quoč).
Holt nevděk světem vládne! Jeden Ti tady ukazuje, co vlastně "točí ručičkama u těch Tvých hodinek" a Tobě je to akváriem. Ty sice poznáš, "kolik je hodin", ale pořád nevíš, jak to vědí ty "hodinky". Víš kolik je, ale nevíš, která bije. Akvárium. Jo, když je několik mrňavejch v něčem větším, tak to opravdu nemůže být nic jiného než akvárium. Jakým zázrakem jsi zrovna Ty moh kápnout na kvartony? Vopravdu nevim, co sem komu udělal, ale mušelo to bejt něco strašnýho! :lol:
Dneska už je pozdě, ale dokonáno ještě zdaleka není - takže zítra znova na trať.
Zdravím - poota


Dr.Ont Geront Senilisimus/GeroDront/DeGe
Uživatelský avatar
poota
Zasloužilý člen
Příspěvky: 5830
Registrován: stř 26 zář 2007 22:23
Bydliště: Praha
Dal: 1692 poděkování
Dostal: 2418 poděkování

tu som

Příspěvek od poota »

Sokratýsku,
dělám pro Tebe opravdu, co je v mých chabých silách. Abych Ti nerozvrtával tu Tvoji KH (už vím, že to není ten Karel Heřman František, co ho v Praze popravili, ale Kvartounová Hypoteóza), tak jsem dal dohromady ten svůj modýlek. Do toho můžeme šťouchat a kopat dle libosti, a až s tím budeme hotovi, tak se podíváme, jak moc se ještě té Tvojí KH podobá. Zatím se Ti ten modýlek snažím vysvětlit co nejjednodušeji, ale Ty jako bys se mi nějak cukal a vzpouzel, jako že to takhle nechceš. Když budeš trvat na tom, že místo každé síly a její interakce chceš mít vždycky nějaký kusanec hmoty, tak to bude sice ten samý modýlek, protože vono by to šlo i tak, ale uvědom si, že v tom případě by tam museli poletovat rozliční kvarci a jim podobná zvěrstva, že těch částic bude muset být něúrekom a nejspíš donde i na barevný a voňavo smradlavý zvěřinec. Mě ta představa děsí určitě víc než Tebe, navíc bych si musel vymýšlet ty částice, do kterých bych to mohl „přeložit“, a nebo si někde najít ty fyzicema vydumané a zjišťovat, která z nich mi kam pasuje. Ne, to vode mně nemůžeš chtít ani Ty! Prostě to budeš číst tak, jak já to napíšu, a budeš se holt snažit to pochopit. A že mám pro Tebe slabost, tak k tomu můžeš po libosti připodotýkat. Taky tajně doufám, že Tvému bystrozraku neušlo, že ty globule jsou poslední, nebo nanejvýš předposlední „matrjoška“.

A teď již vzhůru dolů mezi kvartouny, dnes máme docela žertovný úkol, a to přesouvat částice bez jejich pohybu. Klidně by se dalo říci, že nám jde o to aby se pohybovaly – nepohybovaly, čili další úkol pro „chytrou horákyni“.
Apropos, taková kontrolní otázka pro Sokratea – šlo by považovat rázovité malebné postavy tu i onde krášlící rozervaná úbočí masívu Jesenických velehor za horáky?

Excentrické globule se v singlonu mohou pohybovat bez tření, jsou pružné a mají mimo hranice singlonu charakter pole, avšak v singlonu jsou „hmotové“ a to čím blíž ke svému středu, tím více (až nejvíce). Předpokládám, že pro ně není žádný problém kmitat do stran nebo radiálně, ba i šejdrem, případně opisovat větší či menší kroužky. Rychlost jejich kmitů by měla určovat vnitřní čas singlonu a předpokládám, že při větší excitaci vnějšího pole se současnou deformací jeho vnitřní globule se rychlost kmitů při tomtéž vybuzení bude snižovat, čili že se zpomalí i vnitřní (vlastní) čas singlonu.

Pod excitací si nepředstavuji jenom „natahování“ silového pole směrem od singlonu se současným deformováním globule o vnější stěnu singlonu, ale také zatlačování pole směrem do singlonu s natlačováním jeho globule na globuli středovou. Pokud taková „tlaková“ excitace nesměřuje přímo do středu singlonu, bude pouze více či méně přesouvat globuli dotyčného pole na jinou radiálu a odklánět směr jeho působení jiným směrem. Ať tak či onak, veškeré volné síly se snaží nějakým způsobem docílit svého vyrovnání – rovnováhy nebo saturace.

„Cestování“ částic:
Sokrateus: vakant částice se na okamžik z vnitřní strany 1. slupky spojí s nejvíce excitovaným kvartonem, tedy jakoby s ním zmizí ve vakuu a vzápětí se na druhé straně toho kvartonu (kvintonu) objeví nový vakant.
Tohle je celkem snadno pochopitelné a dokonce i představitelné, ale i v tom jsem našel jakýsi „drh“. Hlavně v tom, že by měl vakant někam „přeskakovat“, byť by to bylo „jenom vedle“. Po pravdě řečeno, ony by to ty moje cibulky dost dobře dělat ani nemohly, protože tam na taková alotria nemají místo. A taky se mi nezdá, že by byl kvarton nějak zvlášť nadšen tím, že z něj má být na okamžik kvinton, i když k tomu by ho přece jen nějaká ta excitace donutit snad mohla. Děj samotný nijak nepopírám, ovšem jeho průběh podle mé představy se mi zdá přece jen jednodušší, hlavně díky tomu, že nedochází k pohybu ničeho hmotného, ale přesouvá se pouze „polní“ - ne to zní příliš blbě, raději „silová část“ částice, tedy vliv jejích silových polí. Mělo by to fungovat tak, že vnějším vlivem se zvýší působení silových polí částice některým směrem. V tomto směru tedy částice začne působit na nejbližší singlon potřebných vlastností, který „není vidět“, protože je vázán do kvartonu s třemi jinými singlony. Excitace začne oslabovat vazební sílu dotyčného singlonu tím, že k sobě táhne jeho globuli či gobule vazebních polí. Jakmile překoná sílu jeho vazby, přetáhne směr jeho vazebních polí na sebe a spojí se s ním a současně i s „jeho“ dvěma dalšími singlony do nového kvartonu. Současně tím ovšem uvolní z původního kvartonu singlon stejného typu, který zbavil jeho vazeb, neboli prostě a sprostě mu je „právem silnějšího“ sebral. V tomto modelu zůstávají singlony na svých místech, a k jejich „průchodu“ přes kvarton dochází tak, že se vlastně přesouvá kvarton proti směru pohybu procházejícího singlonu, takže se přesouvají jenom pole a excitace. Pochopitelně se stejným způsobem přesouvají i duony, ale to by se mi vysvětlovalo skoro tak obtížně, jako by se to dalo chápat. Nevím jak komu, ale mě to připadá docela pěkně vykutálené, a celkem ani ne zas až tak moc složité.

Singlony ani duony nenutím nikam skákat, nemusejí se pootáčet, a není nutné ani jejich vydouvání a splaskávání – mám pocit, že jakékoli skotačení hmotných částic musí být nutně spojeno s třením a ztrátami. Skotačení nehmotných silových polí mi naopak připadá naprosto bezztrátové, takže nehrozí konec vesmíru jeho „zastavením“ při vyčerpání jeho energie.

Slíbil jsem, že ještě dopovím, jak je to s tím „cezením“ fotonu dvěma dírami najednou. Pokud se někomu podařilo aspoň částečně pochopit z mého nesouvislého blábolení, jak se vlastně „pohybují“ částice, tak je mu jasné, že se přesouvají pouze působení silových polí, která vlastně jenom přeskakují po nehybných singlonech, ze kterých svým „oplodněním či znásilněním“ vlastně dělají tutéž částici vždy o kus dál. Dalo by se říci, že když dorazí částice těsně před dvojštěrbinu, tak je to hmotný vakant společně se silovými poli. Silová pole projdou bez potíží dvojštěrbinou, pochopitelně způsobem vlastním pouze silovým polím, takže před dvojštěrbinou zanechají osiřelé singlony, které se spojí opět v kvartony, kterými byli před tím, než přitransportovali onu částici. Za dvojštěrbinou si prošlá silová pole vyrvou z tam nic netušících kvartonů singlony, jejichž zmermomocněním z nich vytvoří právě částici, která jakoby prošla dvojštěrbinou. Při tomto způsobu „průchodu“ není potřeba, aby procházela „půlitelná“ částice, protože tímhle způsobem může projít cokoli čímkoli.

To pochopitelně vyvolává otázky o průchodnosti různých prostředí. Proč dejme tomu světlo některými materiály proniká a jinými ne. Předpokládám, že by to mohlo záviset na způsobu a míře excitace kvartonů, které v atomech tvoří „to prázdno mezi jádrem a elektrony“. Méně excitované kvartony jsou schopné fotony „přetransportovat“, ty více excitované na to již zřejmě nemají „volnou kapacitu“.

Další věc, ke které jsem se slíbil vrátit, je sladkokyselý nálev kolem těch mých přiblblých cibulek. Osobně mám pocit, že nějak bezpodmínečně naprosto nutný tam není a ty cibulky tam mohou být klidně napresované jak sardinky, tedy dotýkat se navzájem rovnými ploškami. To sice může být, ale zdá se mi to tak ošklivé, že se raději smířím s tím nálevem. Ostatně stejně jako Sokrateus se domnívám, že by tam mělo být ještě alespoň jedno „nižší podlaží“. Po citátu se dokonce i přiznám k tomu, čím bych ho tam chtěl zaúkolovat.

Sokrateus: Vezmeme-li v potaz rychlosti šíření pro různá prostředí, tak jestli pro atomové a molekulární to dělá řádově stovky až tisíce m/s, v případě kvartonů už třistamiliónů m/s, tak prostou aproximací této řady nám pro subkvartonové prostředí vycházejí hodnoty šíření na stamiliardy m/s.
Je prokázané, že informace typu „myšlenka“ se pohybují o několik řádů vyšší rychlostí, než světlo. Takže ta Sokrateem předpokládaná korespondenční rychlost subkvartonového prostředí tomu celkem vyhovuje. Navíc je prokázáno takzvané Informační Pole, pro které by ten nálev mohl být vhodným „fyzickým“ prostředím s dostatečnou kapacitou pro způsob záznamu informací na holografickém principu, který je již také prokázán.

Jak to tak vypadá, tak už je to celkem všechno, takže nám zbývá jenom závěrečná rekapitulace a vyřízení případných reklamací :lol:
Zdravím - poota


Dr.Ont Geront Senilisimus/GeroDront/DeGe
Uživatelský avatar
Iv
Zasloužilý člen
Příspěvky: 1080
Registrován: sob 07 říj 2006 17:51
Dostal: 8 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Koukám

Příspěvek od Iv »

Tak na Vás tady náhodou koukám a oči mně jdou šejdrem. :shock: Pro Sokratea: http://www.hypothesis-of-universe.com/i ... p?nav=home
Jen jsem sem nahlíd.


sokrateus
Zasloužilý člen
Příspěvky: 261
Registrován: stř 10 čer 2009 21:36
Bydliště: Jeseniky
Dostal: 2 poděkování

Re: tu som

Příspěvek od sokrateus »

Pootíku,Ty ses teda parádně rozšoupnul. Tohle dešifrovat bude vořech, ale já to zvládnu. Jenže ne dnes, trošku jsem poseděl s kamarády a tak ne že by se mi zrovna neudělalo dobře, ale ty chytrý neurony trochu degene, jo denege, prostě jsou out of order, jak říkáme my latiníci :lol: Boj se odkládá, vyhlašuji dvacetihodinový příměří. Přeji ti, pootíku, dobrou noc. Zítra budu v plné zbroji! :devil: :P


JK sokrateus
Schneider
Starší člen
Příspěvky: 158
Registrován: pon 19 říj 2009 9:08
Bydliště: ZA PRACHÁRNOU 43, jIHLAVA
Kontaktovat uživatele:

Re: tu som

Příspěvek od Schneider »

Takže jako obvykle já o koze Ty o voze. Promiň Pepo, k Tvému svátku jsem ti poslal poštou dárek, doufám, že Ti udělal radost a ještě znovu přáni všeho hezkého jesenického.
Celou dobu se snažím Ti, z úcty k Tvému IQ a schopností do všeho prokoukout, napovědět. Nakonec to většinou dopadne tak, že jsi nic neprokouk. Ale copak to jde Tě nakopnout a přidat k tomu tohohle šmajlíka(y) :P ?
Čili když se zeptám jaké změny se stanou v kvartonovém světě zaměním-li ve stejném místě diamant za přehřátou vodní páru-vodní plazmu a Ty mi odpovíš, že kvartony uvařit nebo upálit nelze, tak to už si myslíš, že nemám ani na mateřskou. Jako kdybych Ti neposlal text o krystalech a prostorových geometrických pravidlech, které v nich existují. načež jsi mi oznámil, že měníš kvartonovou mříž na síť. To bylo ovšem asi jen šme, protože následně to už zase byla kvazituhá kvartonová mříž. O prd jde, když mříž tak mříž. A teď k věci: Jestliže v daném prostoru existuje skutečná krystalická mřížka diamantu, a její existence a topografické vlastnosti jsou známy, tak nepochybně ve ,kvazituhé kvartonové mříži, musí dojít k odpovídajícím změnám, aby mohla na vyšším měřítku zajistit všechny vlastnosti diamantu.
Naproti tomu, objeví-li se ve stejném prostoru třeba vodní plazma, tak v téže mříži vakua, musí dojít ke změnám, které umožní existenci zmíněné plazmy. Vše se ve vakuu musí dít tak, že za stejných fyzikálních podmínek kdekoliv v prostoru vakua musí mít diamant i vodní plazma totožné vlastnosti.
Protože jejich vnější vlastnosti jsou plně dané vlastnostmi a chováním kvartonového vakua, tak lze těžko tvrdit, že jeho chování v čase bude v obou případech stejné, když v každém případě bude mít něco úplně jiného na práci. A přesně na to jsem se ptal. Na rozdíl, na to jak vypadá.
Až mi ještě jednou napíšeš, že kvartony nelze upálit nebo uvařit, tak Ti budu posílat mejly z mateřské školky nebo z příslušného ústavu, podle toho kde vyhraji konkurz.
K tomu, že je svět včetně vakua zejména elektromagnetický:

Nejdříve pár pracně nalezených Tvých citátů:

Pro pana gewo jen upřesnění: předmětem zájmu je magnetické pole mezi deskami kondenzátoru, tam kde je prý ve vakuu nic. Přesto je při nabitém kondenzátoru to nic polarizované. Nic opravdu nelze zpolarizovat, protože polarizace představuje prostorový posun vázaných nosičů el. nábojů z jejich nulitních poloh. Kde nejsou el. náboje, není co polarizovat! To přirozeně neguje představu, že vakuum je hmotyprázdné nic.
Možná, že se mýlím, ale permanentní magnety vytváří spojená orientace orbitů (domény) vodivostních elektronů v atomech.

V reálném vesmíru mají, díky vakantům v něm, všechny kvartony vnější hmotnost nenulovou. (To je ovšem obsahem dalších částí mého pojednání).Je proto zcela normální, že vakuové objekty jsou neviditelné a současnými technickými prostředky zatím nerozlišitelné. I když vlastně už samotné proměnné magnetické pole ve vakuu mezi deskami kondenzátoru přece jednoznačně svědčí o reálné existenci el. nábojů ve vakuu. Bez jejich polarizačního pohybu by nikdy nevzniklo mezi deskami kondenzátoru magnetické pole! Kdo by tohle chtěl zpochybnit, musel by dokázat, že magnetické pole vzniká i bez pohybu el. nábojů. Zatím se nikdo takový nenašel. Takže shrnuto: Protéká-li obvodem v němž je zapojen kondenzátor elektrický proud, mezi jeho deskami se vytvoří proměnné elektrostatické pole. Působením tohoto elstat. pole se náboje vázané v objektech struktury vakua vůči sobě protisměrně pohybují (stejně jako při polarizaci dielektrika) a tento protisměrný polarizační pohyb el. nábojů přirozeně kolem sebe generuje reálné, tj. měřitelné, magnetické pole. Tato mnohými experimenty prokázaná existence proměnného magnetického pole mezi deskami kondenzátoru je flagrantním důkazem existence reálných vázaných el. nábojů ve fyzikálním vakuu!

Proto jsem Vás korektně požádal o věcné vysvětlení Vaše i oficiální vědy, jakýže diskrétní fyzikální děj probíhá ve vakuu, když se tam mění intenzita elektrického pole. (Já tvrdím, že tam primárně dochází k ekvivalentnímu reálnému pohybu el. nábojů jako v každém dielektriku).
Přitom vždycky jde o pohyby reálných el. nábojů. Proto tomu staří, dobří fyzikové říkali "posuvný proud" Howgh.


Podle výše uvedených výroků je řeč pouze o elektromagnetizmu, nikoli o protoelech alias singlonech, vakantech a kvartonech působících všelijak, jen ne elektromagneticky, bez elektrického náboje.
To nejpodivuhodnější je, že hlavní důkaz, proměnný magnetický posuv ve vakuu je dán vytvářením elektrostatického pole.
Čili přesně tak jak jsem plusy a minusy v kvartonovém světě pochopil.
No a teď, čistě teoretický příklad, vložím-li do prostoručistého bezvakantového vákua přednabitý vakantový kondenzátor objeví se výše uvedený posuv. Ten se projeví vždy v kterémkoliv místa v prostoru Všehomíra i když budou přítomny další vakanty pokus bude jimi nějak ovlivněn Zcela nepochybně byl takto ovlivněn jakýkoliv takový pokus provedený na nebi i na zemi. Ať je to jakkoliv, vždy jde o elektrostatický jev!.
Já když řeknu, že mi dotyčný odrázek připadá jeko schema elmag. působení vakanta na kvartony, tak jesm jako kříženec-poldront takový trouba, že bych se mohl stát i drontem.
Josefe, k Tvému svátku si přeji, abys do budoucna šetřil mou, roky důkladně proklínovanou hlavu. Každý další je pro ní krutým mučením. Díky. Howg.
JSCH-PD K svátku: :D

:) :( :o :shock: :? 8) :lol: :x :P :oops: :cry: :evil: :roll: ;) :!: :| :arrow: :idea: :?:


JSCH
Uživatelský avatar
poota
Zasloužilý člen
Příspěvky: 5830
Registrován: stř 26 zář 2007 22:23
Bydliště: Praha
Dal: 1692 poděkování
Dostal: 2418 poděkování

To sokrateus

Příspěvek od poota »

To sokrateus:
ještě, že se Mr. Schneider zmínil (tímto mu dík), jinak vznášeje se mimo prostor a čas bych ani neuznamenal, že je dnes svatýho Sokrateuse, k čemuž Ti tedy přeji všechno nejlepší, což pro Tebe nejspíš bude dostatek až nadbytek nejroztodivnějších "kramlí do hlavy" - poota


Dr.Ont Geront Senilisimus/GeroDront/DeGe
Gabča
Zasloužilý člen
Příspěvky: 607
Registrován: čtv 21 kvě 2009 11:19
Dostal: 1 poděkování

Částice

Příspěvek od Gabča »

Hezký den,
po předchozí domluvě se Sokrateusem, který mi laskavě dovolil se tu připojit ke kolegům, které také zaujala tahle celkem šikovná kvartonová myšlenka.
Asi začnu jinde než jste teď, bude to takové "Zabili Bradleyho" :D do vaší již rozběhlé diskuze, ale to (prý) zvládnem paralelně. Soky nezapomeň pootovi odpovědět jako prvnímu, byl tu dřív.
Matrix, exitace, asymetrie hmotového pole a setrvačný pohyb vakantu... to je jasný, teda spíš odpozorovaný než jasný, ale zatím dnes tohle nebudeme hrotit, protože to třeba vyplyne ze skutečně pozorovaných jevů.... neboť Soky, já tu plánuju, že se Tě průběžně budu ptát "Jak jsi na tohle konkrétně přišel?"

Dnes..... jako nejjednodušší pro začátek, zároveň nejhezčí na kvartonech, se mi jeví typy částic.
....jestli bys mohl rozvinout jejich vznik a rozpady pro laika, že mám šanci poprvé v životě ty blešky aspoň trochu pochopit. Abys nemusel úplně od nuly, to co už všichni víme přilepuju sem jako antisklerotickou pomůcku pro mě, dva taháky s dostupnými Tvými texty z tohoto vlákna str. 17, plus ten obrázek jsem dělala, aby mi to došlo... snad je to dobře... určitě, je to jednoduchý.. občas do toho semtam nahlídnout. Tobě se to bude hodit, jakože nebudeš už muset tohle znovu opakovat.
Jestli bys tedy mohl k tomu přidávat ty složitější věci, jako miony a piony a tak. , plus pro mě ... jak jsi na to konkrétně přišel ;) , ( tj. to co třeba všichni kromě mě vědí, ve kterém urychlovači se kdy vyskytlo co a na co se to rozpadlo...kdy...jak se do toho muselo bouchnout)

No to zas budu mít vostudu. Ale já už jsem zvyklá. Občanku mi vzít nemůžou... je v bezpečném depozitu v ČSOB.... ve výtahové šachtě :laugh:
Ahój :D Vaše Gabča
Přílohy
Protoely v kvartonu.pdf
Tahák k protoelům
(247.02 KiB) Staženo 104 x
Rozpady protonu a elektronu.pdf
Tahák k rozpadu
(169.72 KiB) Staženo 117 x
Naposledy upravil(a) Gabča dne úte 23 bře 2010 11:15, celkem upraveno 2 x.


Odpovědět

Zpět na „Universum“