Mayer repl, elabs, smolar, iv

[Peter]

...

[chiq]

[PETR 95]

Díky za poslední odpověď. S tím zlatem to berte s velkou rezervou a to protože by to byl drahý pokus, takže jenom pro někoho kdo má konstrukci vyvíječe super zmáknutou. A navíc ta cena zlata i když by to mohlo být zlato nižší hodnoty. Ale nechme fantasmagorie. V příloze přikládám soubor, který jsem napsal, proto aby jsem shrnul některé informace co sem zde nabyl a popsal pár poznatků z několika pokusů které jsem provedl. Jsem zvědavý na vaše názory, připomínky a podněty.

[Slavek Krepelka]

Díky za poslední odpověď. S tím zlatem to berte s velkou rezervou a to protože by to byl drahý pokus, takže jenom pro někoho kdo má konstrukci vyvíječe super zmáknutou. A navíc ta cena zlata i když by to mohlo být zlato nižší hodnoty. Ale nechme fantasmagorie. V příloze přikládám soubor, který jsem napsal, proto aby jsem shrnul některé informace co sem zde nabyl a popsal pár poznatků z několika pokusů které jsem provedl. Jsem zvědavý na vaše názory, připomínky a podněty.

Nazdar Petre,

Zajimave pokusnictvi, dekuji.

+1

Ahoj, Slavek.

[1220]

Udělal jsem pár pokusů s nikoli rozkladem ale ohřevem vody.
Docela stabilně se tvářila tělesa elektrod, tvaru varných vík- takové skoro zvonečky, přičemž mezera byla cca 2 mm.
Také se vyplatí mít vodní náplň co nejmenší a vodu doplňovat.
Zatím hledám tónové optimum.
U rozkladu vody byl nejlepší 70 cm vysoký trubkáč, ale elekrody byly tvaru bifi cívek a bezpulzní napětí 12 V z baterie.
vzdálenost drátů : 2mm /mezera/
průměr drátů 1.6 mm nerez nemagnetický.

Vidím žes začal velmi dobře.

K.

[Ilem]

Jsem zvědavý na vaše názory, připomínky a podněty.

Máš bod. Pokusím se zareagovat, ale teď už je na tak rozsáhlé dílo dost pozdě. Snad zítra.

[chiq]

...Na internetu jsem narazil na firmu, která nabízí nerezový materiál - trubky s rozměrama od 6mm v průměru ve skocích po 1mm a tloušťkou materiálu 1mm...

Môžeš poslať adresu? Toto zháňam už dosť dlho..

[Ilem]

Díky za poslední odpověď. S tím zlatem to berte s velkou rezervou a to protože by to byl drahý pokus, takže jenom pro někoho kdo má konstrukci vyvíječe super zmáknutou. A navíc ta cena zlata i když by to mohlo být zlato nižší hodnoty. Ale nechme fantasmagorie. V příloze přikládám soubor, který jsem napsal, proto aby jsem shrnul některé informace co sem zde nabyl a popsal pár poznatků z několika pokusů které jsem provedl. Jsem zvědavý na vaše názory, připomínky a podněty.

Tak tady to vracím s dodatky.

[1220]

Před časem jsem začal kreslit pístovou vývěvu z bouracího kladiva - takovou docela jednoduchou rekonstrukci mělo by to běhat zasucha. Pak jsem sehnal krásnou suchou, vývěvu a tak jsem to nedodělal.
Pokud by si pár lidí myslelo, že je to to co potřebují, dokončním to, a za dlouhých zimních večerů zveřejním.
K.

[PETR 95]

...Na internetu jsem narazil na firmu, která nabízí nerezový materiál - trubky s rozměrama od 6mm v průměru ve skocích po 1mm a tloušťkou materiálu 1mm...

Môžeš poslať adresu? Toto zháňam už dosť dlho..

Já sem si do vyhledávače hodil nemagnetickou nerez a ono mi to vyhodilo několik odkazů na velké firmy a tam sem si vybral, ale možná sem to poplet s tou třídou nerezi. Ale nezoufám, protože jsem oslovil známého co dělá ve firmě, která provádí velké technologické celky z nerezi pro potravinářský a chemický průmysl. Tak uvidíme s čím přijde. Dám vědět jak dopadnu.

[PETR 95]

Díky za poslední odpověď. S tím zlatem to berte s velkou rezervou a to protože by to byl drahý pokus, takže jenom pro někoho kdo má konstrukci vyvíječe super zmáknutou. A navíc ta cena zlata i když by to mohlo být zlato nižší hodnoty. Ale nechme fantasmagorie. V příloze přikládám soubor, který jsem napsal, proto aby jsem shrnul některé informace co sem zde nabyl a popsal pár poznatků z několika pokusů které jsem provedl. Jsem zvědavý na vaše názory, připomínky a podněty.

Tak tady to vracím s dodatky.

Ahoj Ileme. Děkuji za doplňující informace a omlouván se, že sem to tam hodil v PDF a díky čemuž jsi mněl asi trochu problém to převést do jiného typu souboru. Příště budu chytřejší. Jad vidno tak jsi této problematice věnoval dost hodně času. Doufám, že výsledky se dostavily a přineslo to více než jenom poznání, ale i praktické zhodnocení a tíženou úsporu ať už to to používáš v čemkoli a jakkoli. Nicméně mám samozřejmě pár otázek. Tak jestli mi na ně odpovíš budu rád.

Píšež že by bylo potřebné mít elektroniku, která by dokázala spínat polzy s česem 5-7ms. Tady to nechápu jde o spínání výkonové části?, protože to nemněl být tak velký problém. A nebo jak pozbírat tu krátkou zpětnou špičku opačné polarity s x-násobně vyšším napětím?

A druhá otázka se týká toho plechu a těch nulových elektrod. Jestli to chápu zprávně tak čím více je děr v plechu a teď mám na mysli elektrod, tím je více hran na kterých se vytváří plyn. Je nějaký doporučený poměr mám na mysli poměr počtu děr a jejich jejich průměr k zůstatku původního-základního plechu? Prostě kolik toho můžu odvrtat a kolit toho musí zůstat.
A totéž platí s těma dírama u těch nolových elekterod? nebo ty mají být plné?

Co kdyby to bylo udělané z nějakého jemného cedníku (síta) a nebo z tahokovu? zkoušel to někdo?

Díky za odpověď.

[Ilem]

Píšež že by bylo potřebné mít elektroniku, která by dokázala spínat polzy s česem 5-7ms. Tady to nechápu jde o spínání výkonové části?, protože to nemněl být tak velký problém. A nebo jak pozbírat tu krátkou zpětnou špičku opačné polarity s x-násobně vyšším napětím?

A druhá otázka se týká toho plechu a těch nulových elektrod. Jestli to chápu zprávně tak čím více je děr v plechu a teď mám na mysli elektrod, tím je více hran na kterých se vytváří plyn. Je nějaký doporučený poměr mám na mysli poměr počtu děr a jejich jejich průměr k zůstatku původního-základního plechu? Prostě kolik toho můžu odvrtat a kolit toho musí zůstat.
A totéž platí s těma dírama u těch nolových elekterod? nebo ty mají být plné?

Co kdyby to bylo udělané z nějakého jemného cedníku (síta) a nebo z tahokovu? zkoušel to někdo?

Díky za odpověď.

1. Psal jsem 5-7 ns, ne 5-7 ms
2. Doporučený poměr je někde ve vláknu "moje škodovka na vodík". Mám dojem, že to byly díry 4mm průměr ve sponu 15mm. Ale radši si to ověř. U nulových elektrod je to stejné.
3. jemný cedník špatně propouští bublinky při horizontálním uspořádání, vertikálně by to snad šlo, navíc, kruhový průřez se jako hrana moc nechová, protože dvojvrstva zaujme také kruhový průřez. Hrubý cedník má už vůbec moc velký průměr drátu na to, aby se tvářil jako hrana.
Tahokov je nevhodný materiál - brzy se rozpadne. Ale na pokusy může být.
Dobře fungují závitové tyče (mají spoustu hran) bohužel se dělají z uhlíkatého nerezu, takže platí výše uvedené.
Pro představu, jak se chová dvojvrstva je dobré si představit hadici, která je ohnuta přes roh. Čím ostřejší roh, tím je dvojvrsta tenší.

[JOVA]

Osobně se mi jeví zatím jako jediná a spolehlivá metoda, jak zjistit skutečný příkon vyvíječe k množství vyvinutému plynu, měřit množství energie odebrané z napájecí baterie. Jako optimální se mi pak zdá použití modelářských baterií Li-Pol, Li-Fe. I při malých kapacitách dokáží dodat desítky ampér a díky tomu že se musí dobíjet pomocí speciálních nabíječek které hlídají konečné nabíjecí napětí na setiny voltů a zaznamenají množství dodané energie v řádech mAh, lze lehce zjistit skutečně přesné množství odebrané energie.
Já považuji všechna ostatní měření při chodu samotného vyvíječe napájeného pomocí elektroniky za hodně skreslující právě díky nestandardním tvarům průběhu proudu a napětí. Je si třeba uvědomit že běžné měřáky jsou cejchované na standardní sinusovku a cokoliv jiného už budou měřit nepřesně.

[lajos]

Dám sem ten excel počítající tabulku znovu a díry na plechách byly 5mm.

[PETR 95]

Píšež že by bylo potřebné mít elektroniku, která by dokázala spínat polzy s česem 5-7ms. Tady to nechápu jde o spínání výkonové části?, protože to nemněl být tak velký problém. A nebo jak pozbírat tu krátkou zpětnou špičku opačné polarity s x-násobně vyšším napětím?

A druhá otázka se týká toho plechu a těch nulových elektrod. Jestli to chápu zprávně tak čím více je děr v plechu a teď mám na mysli elektrod, tím je více hran na kterých se vytváří plyn. Je nějaký doporučený poměr mám na mysli poměr počtu děr a jejich jejich průměr k zůstatku původního-základního plechu? Prostě kolik toho můžu odvrtat a kolit toho musí zůstat.
A totéž platí s těma dírama u těch nolových elekterod? nebo ty mají být plné?

Co kdyby to bylo udělané z nějakého jemného cedníku (síta) a nebo z tahokovu? zkoušel to někdo?

Díky za odpověď.

1. Psal jsem 5-7 ns, ne 5-7 ms
2. Doporučený poměr je někde ve vláknu "moje škodovka na vodík". Mám dojem, že to byly díry 4mm průměr ve sponu 15mm. Ale radši si to ověř. U nulových elektrod je to stejné.
3. jemný cedník špatně propouští bublinky při horizontálním uspořádání, vertikálně by to snad šlo, navíc, kruhový průřez se jako hrana moc nechová, protože dvojvrstva zaujme také kruhový průřez. Hrubý cedník má už vůbec moc velký průměr drátu na to, aby se tvářil jako hrana.
Tahokov je nevhodný materiál - brzy se rozpadne. Ale na pokusy může být.
Dobře fungují závitové tyče (mají spoustu hran) bohužel se dělají z uhlíkatého nerezu, takže platí výše uvedené.
Pro představu, jak se chová dvojvrstva je dobré si představit hadici, která je ohnuta přes roh. Čím ostřejší roh, tím je dvojvrsta tenší.

Mne napadlo jako síto-elektrodu použít některý z těchto výrobků této firmy: http://www.screenservis.cz/
Samozřejmě že nevím jestli jejich výrobky jsou z materiálu, krerý my potřebujeme. To se dá samozřejmě zjistit poptávkou, ale chtělo by to aspoň trochu vědět jaká konstrukce by nám vyhovovala. A co se týče toho tahokovu tak samozřejmě z nerezi, kterou potřebujeme. Ta firma má poměrně slušný sortiment výrobků.