sanov píše:...
Ak potrebujem rýchlo odstrániť prekyslenie žalúdka, tak zaberá niekoľko polievkových lyžíc nastrúhaných zemiakov.
Ak sú to biozemiaky, tak pojedanie niekoľkých lyžíc zemiakovej kašičky denne, vám zníži prekyslenie organizmu. Pravidelnou zemiakovovu kúrou si viete udržať organizmus v zásaditom stave. Samozrejme pomôže vynechanie najviac okyseľujúcich potravín - bieleho cukru, bielej múky, čistej kuchynskej soli a výrobkov z nich.
Výborná na zásaditosť je melasa. Tá je navyše lacným zdrojom minerálych látok.
+1
(jojo, syrová brambora taky dokáže divy...a dá se přidávat i do syrových čerstvých zeleninových šťáv...

)
------------------------------------
ad MELASA:
...zajímavé,že první ochutnání bylo něco odporného a postupně mi začala melasa(i ta třtinová) chutnat.
Co se týká hnojiv, tak řepa potřebuje alkalickou půdu, čím vším se hnojí(ale jen pokud zemědělci mají dost peněz a to asi u nás takových moc není...

:
http://web2.mendelu.cz/af_221_multitext ... krovka.htm
http://www.zzz.sk/?clanok=5273
Pesticídy používané v EÚ vraj môžu poškodiť ľudský mozog
Mnohé z pesticídov používaných v krajinách EÚ môžu poškodiť vývoj mozgu u ľudského plodu a malých detí. Vyplýva to zo správy, ktorú dnes zverejnili dánski vedci. V tejto súvislosti vyzvali orgány EÚ, aby sprísnili testovanie a platné obmedzenia pre využívanie pesticídov v poľnohospodárstve. "Keďže mnohé z nich sú pripravené tak, aby boli toxické pre mozog hmyzu, je veľmi pravdepodobné, že sú tiež toxické pre mozog ľudí," uviedol profesor Philippe Grandjean z Harvardskej školy verejného zdravia a Juhodánskej univerzity.
Experimentálne štúdie naznačujú, že mnohé z pesticídov používaných v únii môžu byť v tomto smere nebezpečné predovšetkým v prenatálnom období a detskom období, keď je mozog človeka oveľa citlivejší na poškodenie chemikáliami. Toxicita pesticídov pre mozog nie je pritom súčasťou bežných testov preverujúcich ich dopad na ľudské zdravie. Správa uverejnená v odbornom časopise Environmental Health analyzuje výsledky takmer 200 vedeckých štúdií z celého sveta. Vychádza v čase, keď európska dvadsaťsedmička prehodnocuje legislatívu v oblasti pesticídov.
Na území EÚ sa pri produkcii potravín každoročne v použije vyše 140.000 ton pesticídov, čo je približne 280 gramov na jedného obyvateľa únie. Viac ako 25 percent ovocia, zeleniny a obilnín obsahuje zistiteľné zvyšky aspoň dvoch druhov týchto chemikálií.
Správu priniesla tlačová agentúra Reuters.
Autor článku: TASR
Dátum vydania: 24.10.2008
-----------------------------------------
Zajímavé počtení(odkazy) pro ty které to zajímá - co obsahuje řepná melasa(mj.se z ní vyrábí i Betain,droždí,líh...)...atd.
http://www.melasa.cz
Zda je nutriční hodnota melasy z cukrovky, resp. cukrové třtiny rozdílná:
http://www.agronavigator.cz/default.asp ... 71&ids=153
Vzhledem k tomu, že doporučována je pouze melasa třtinová, zajímali se pracovníci VUC Praha, zda se jedná pouze o zvýšení přitažlivosti výrobku exotičností jeho původu, nebo zda skutečně obsahuje některé speciální složky vhodné pro nutriční či léčebné účely, které se speciálně v řepné melase nevyskytují. Z podrobných rozborů melasy ze třtiny, resp. z cukrovky bylo zjištěno, že
rozdíly v jejich složení nejsou nijak výrazné: řepné melasy obsahují méně monosacharidů a rafinózy, třtinové naopak mají více gumovitých látek, škrobu a celulózy. Pokud se týká
organických kyselin je v řepné melase více kyseliny jablečné a mléčné, pro třtinovou melasu je naopak specifická kyselina akonitová, kterou řepná melasa neobsahuje. Množství látek obsahujících dusík (
betain, kyselina glutamová, pyrolidin, arginin, peptidy, nukleové kyseliny aj.) je celkově vyšší v melase z cukrovky(!!!). Určité rozdíly jsou v obsahu minerálních látek –
melasy ze třtiny mají více železa, zinku, manganu a mědi, výrazně méně pak fosforu.
Rozdíl v obsahu vápníku, hořčíku a draslíku není nijak výrazný, více sodíku obsahují melasy řepné. Z vitaminů se nachází více riboflavinu, biotinu a cholinu v melasách ze třtiny. Tato množství se ovšem pohybují v mikrogramech na jeden gram melasy. Pokud se porovnají oba druhy melasy z hlediska zdroje živin a stopových prvků potřebných pro správnou výživu, není mezi melasou třtinovou, resp. řepnou žádný výrazný rozdíl. Nadto je, vzhledem k doporučovaným dávkám jednotlivých živin, příjem těchto látek při konzumaci melasy pouze nepatrný. Aby se dosáhlo optimálního účinku, musela by se denní dávka melasy pohybovat mezi 100– 200 g, což ovšem znamená současný příjem 50–100 g sacharidů. Výhodou řepné i třtinové melasy je její cena, která činí zhruba 3 Kč/kg. Po úpravě pro nutriční účely a ve spotřebitelském balení by mohla být cena melasy pro konzumenty kolem 10 Kč/kg.
LCaŘ, 117, 2001, č. 12, s. 298–3001
http://www.biokvalita.cz/index.php?akce ... ozi_id=150
NERAFINOVANÝ PŘÍRODNÍ CUKR hnědý, řepný a ČESKÝ
Přírodní cukr obsahuje trochu i melasu....draslík, sodík, vápník, hořčík a řadu aminokyselin. Jeho použití téměř odpovídá použití rafinovaného cukru - je vhodný např. ke slazení kávy, čaje, k pečení perníků a jiných moučníků...
Melasa obsahuje méně kalorií než ostatní sladidla, asi dvě třetiny oproti medu, polovinu oproti cukru. Nejlepší melasa obsahuje asi jenom 18-20% cukru, a to většinu ve formě glukózy a fruktózy, které mají vyšší sladivost než sacharóza obsažená v bílém cukru a u nichž je menší riziko vzniku zubního kazu. Snad ještě důležitějším faktem je, že fruktóza nezvyšuje tak prudce hladinu krevního cukru jako sacharóza, vstřebává se do krve pomaleji a je tak lepším a trvalejším zdrojem energie. Melasa obsahuje asi tři procenta bílkovin (cukr neobsahuje žádné) a malá, ale významná množství vitaminů B1, B2, B6, kyselinu pantotenovou - tedy většinu vitaminů B komplexu.Největším kladem tohoto sladidla, které je někdy nazývané "černým zázrakem", je však velký obsah minerálů, cenných zejména pro obyvatele tzv. rozvinutých zemích (tedy i ČR) živících se převážně rafinovanou stravou.
Plných deset procent obsahu melasy tvoří železo (melasa je jedním z jeho nejbohatších rostlinných zdrojů), měď, vápník, chróm, fosfor, draslík, hořčík, zinek a řada stopových prvků. Svou výživovou kvalitou předčí nejen cukr, ale všechna známá sladidla.
Někomu chutná hned, jiný si na její specifickou chuť zvykne už po týdenním používání. Melasa je přirozeně bezlepková.
Melasa se stala trvalou součástí tzv.lidové medicíny.Je ceněna zvláště při anémii, revmatických poruchách, zácpě, nespavosti. Lze ji používat i zevně ke koupelím při ekzémech a lupence.
http://hvezdicka.ic.cz/Melasa/cernyzazrak.html
Rozdíl mezi třtinovou a řepnou melasou
Že třtinová melasa má pozitivní zdravotní účinky, je doložená skutečnost. Přitom je nápadné, že přes celkem podobný obsah látek předčí třtinová melasa melasu řepnou. Snad je za to zodpovědný vysoký podíl hroznového a ovocného cukru, který v řepné melase skoro chybí, snad s tím má co do činění také to, že
třtinová melasa působí v organismu zásaditě, kdežto řepná melasa kysele(to mi zní spíš zní jak reklama na "kupujte NAŠÍ třtinovou melasu,naše je nejlepší"..., není nad to zkusit si to a změřit po 1-2h pH moči jestli nekecají!!)???

). To je z hlediska organismu veliký rozdíl. Nejpodstatnějším rozdílem je však to, že
řepná melasa je kvůli své chuti nepoživatelná(??? to je spíš věc přivyknutí-po týdnu už jazyk je navyklejší...), a v našich krajích navíc obsahuje řadu organismu nebezpečných toxických látek, například pesticidů.(ale kolik, ty sou dnes v kdečem...?

)
Zatímco proces pěstování, sklizně a zpracováni cukrové třtiny, následný dovoz melasy a její plnění přísně splňují všechny stanovené normy nutné k získání certifikátu BIO.
Melasa byla od středověku oblíbena u těžce pracujícího lidu pro zdravotní a posilující účinky. Využívali ji portugalští a španělští mořeplavci na dlouhotrvajících plavbách. S její pomocí úspěšně čelili obávané nemoci beri-beri způsobované nedostatkem vitaminu B1.
V Itálii a Švýcarsku se melasa používá místo kávy. Mnoho potravin pro diabetiky je slazeno právě třtinovou melasou, ta totiž obsahuje menší podíl sacharózy a snadno vstřebatelný ovocný a hroznový cukr. Farmaceutický průmysl využívá melasu jako substrát pro kultivaci speciálních organismů, které produkují antibiotika, vitaminy a další látky.
Melasa obsahuje 7 z 11 pro člověka nezbytných esenciálních aminokyselin.
Melasa obsahuje 3 nejdůležitější nenasycené mastné kyseliny - tzv. vitamin F: kyselinu linolovou, linolenovou a olejovou. Kyselina linolová je esenciální...
Nejdůležitějšími složkami melasy ze zdravotního hlediska jsou vápník (vyšší obsah než v mléce),
železo (více než ve vejcích) a draslík (více než v jakékoli jiné potravině) 
.
Použití hlavně na:
civilizační choroby
nemoci oběhové soustavy
onemocnění kůže a sliznic
nemoci kloubů a kostí
poruchy látkové výměny
nervové potíže