Bedini SSG

[Návštěvník]

Zřejmě bude záležet hlavně na cívkách...

Mělo by to být poměrně jednoduché na stavbu i na hodnotu celého zařízení...

Tady to máš i s laděním.
http://67.76.235.52/contents.htm
P.

[gol...]

Zřejmě bude záležet hlavně na cívkách...

Mělo by to být poměrně jednoduché na stavbu i na hodnotu celého zařízení...

Tady to máš i s laděním.
http://67.76.235.52/contents.htm
P.

Tato věc funguje, SEC-15-3 atd.
Vstup 1wat a výstup 3-5watů, více na foru Dr.Stiffer. pokračování na
http://www.energeticforum.com/renewable ... n-air.html

[Akord]

Vážně Akord, měl bys začít něco dělat....
No nic - k věci... Bedini ála PC větrák mám zprovozněný na 2N3055. Při touze snížit spotřebu zařízení jsem pořídil BD139, IRF540 a IRF740. Zajímavé je, že nic z nových tranďáků nefachčá - ani ťuk ani prt, ale původní 2N3055 jede stále jako divej.

S tímto bych nemám nejmenší problém. Kdo umí delat s tranzistory tak duvod zjistí za chvilku, osciloskop obvykle stačí. Pak trochu zkušenosti s buzením tech tranzistoru...
Že nic nedelám, ...no musím se trochu priznat, že mám za sebou jako jednu z vlastních(neokopírovaných) konstrukcí treba zrovna pameťový osciloskop zverejnený dávneji v A-rádiu2001, i když to má své mouchy, o merení a elektronice bych tím cosi vedel. Pak další konstrukce a pokusy. Dnes jsou pestré možnosti a najdou se mnozí šikovní elektronici, chce to jen pár let praxe. Nač žertíky tohoto typu, každý rešíme určité starosti a až zase o tolik nejde. Nebude to o neprejícnosti, nebo škodoradosti, že bych nekomu nedoprál jakýkoli úspech, vždyť já se taky učím od ostatních. Príliš velké množství chyb určitého typu jenom cestu k nejakému cíli dosti hatí , a to bývá i potíž s určením cíle. Nic proti hezké iluzi, ale 2N3055 znám dobre, pred KD503 to byly snad jediné občas dostupné tranzistory, se kterýma šlo udelat výkonnejší zesilovač. Jsou dobrá spolehlivá klasika, nic víc proti novejší generaci. BD139 jsou jiná trída, IRF taky, oba jsou osvedčené. IRF by soutežit s 3055 problém nemel, nejde použít jako náhrada prímo, často je potreba úplne zmenit zapojení.
I dnešní kostruktéri však ne vždy náhradu bipoláru za fety v NF technice zvládají, ale opet kolikrát nejde o samotné výkonové prvky tolik, jako o celkovou konstrukci.

Souhlasím s Lajosem, v obvykle jednotranzistorových zpetnovazebních generátorech se težko hledá optimální pracovní bod. Delal jsem kdysi (pár desítek kusu) 2činné rezonanční meniče na 40W zárivky s bipoláry i fety, a najít optimální buzení, aby to topilo co nejméne byl dosti velký problém, treba i s materiálem feritu (budícího trafa a rezonanční tlumivky). V takové samokmitající konstrukci má vliv skutečne všechno.

[Palo]

Tak mám zase několik zkušeností za sebou...

Málokdo pochopil, že tu jde o impulzívní dobíjení baterií, což může i velmi často opravit kapacitu baterií. Mé zkušenosti ukazují, že určitá frekvence "opravuje" baterii různě. Například pokud vezmete toto schéma:

http://www.overunity.com/index.php?acti ... 7607;image

Tak jde o kmity v řádu MHz, něco kolem 4 MHz. Používám to na malé baterie, funguje to velice dobře.
Pokud v tomto schématu vyzkratujete diodu, tak je to výborná desulfatačka olověných nabíjecích baterií.
Ale!
Není možné použít cívky s jádry, ani žádné tlumivky nebo nějaký podobný "levný materiál", nezáleží jen na 10 uH. Ideální jsou cívky bez jader, s průměrem větším než 1 cm, ideálně až 5 cm. Navíc cívky je potřeba sladit a je dobré zkoušet různé kombinace. Lepší je, když nemají stejné uH, ale např. 20 uH, 14 uH a 8 uH. Kombinací moc nebude, doporučuji zlaborovat.

Nejsem žádnej profík na tohle, ale nějkou dobu si s tím hraju, výborná věc na dobíjení baterií a obnovu kapacity baterií všech druhů. Některé baterie to zvládají celkem obstojně, některé baterie - zejména nedobíjecí Panasonic, ať jde o tužkové, 9V či mikrotužkové nemá cenu ani zkoušet, vždy to byla mizérie. Ostatní baterie jsou jakž takž. Nejlepší na dobíjení se mi jevi nedobíjecí alkalické Energizery. Pokud máte dobíjecí baterie bez kapacity, tak je to ideální restaurátorská nabíječka.

Další zkušenost je v tom, že je dobré živit obvod stejným napětím, jako je uváděné napětí baterií - tedy u dobíjené baterie na 12 V živit obvod napětím 12 V, jinak to baterie nezvládají a vytékají. Samozřejmě pokud budete mít možnost regulovat proud a měřit proud, je to jedině dobře, sám nepouštím do baterií víc jako 70 mA (měřeno na analogových měřákách). Na dobití baterií při tomto proudu stačí jeden den.

Kupříkladu baterie v mém mobilním telefonu (3,6 V) vydržela poslední dobou sotva tři dny s tím, že hovorů bylo minimálně. Nabíjel jsem ji touto nabíječkou a po 30 hodinách v mobilu je stále plná s tím, že už několik hovorů bylo. To předtím vůbec nehrozilo.

Na konci je foto mého obvodu. Tento tišťák při příkonu 43 mA má na výstupu 40 mA do baterie... Samotný tišťák požírá cca 3 mA, zbytek jde do baterie.

...

Teď k rotujícímu Bedinimu. Bedini funguje i s neodymovými magnety, ale je potřeba udělat pořádný cívky. Když uděláte takovou mašinu, zjistíte, že diody na výstupu dělají bordel a je dobré je nahradit za diody na větší proud, 2A či 3A. Co jsem tyto diody vyměnil, přestaly se mi pálit tranzistory 2N 3055 a rotace šly i výše. Předtím zkrz to pálení tranzistorů jsme zkoušeli tranzistory BUY69A, fungují dobře, ale nezesilují tolik jako 2N 3055 a výsledek jsou nižší otáčky. Je celkem fajn, že doutnavky se celkem hezky rozsvěcují i při pomalým otáčením, až jde někdy strach z toho, že řachnou (kámošovi už řachla s tímto rotujícím bedinim). Záleží samozřejmě na tom, jak velký přístroj máte. V mém případě jde o neodymy 1 cm průměr, 2 cm délka. Cívka s bifilárním vinutím má průměr cca 4,5 cm a délku cca 8 cm. Byla motána dvěma 1 mm lakovanými (smaltovanými?) Cu dráty. Jádro dělal kámoš, je z nějakých svařovacích tyček či co. Máme i tyčku železnou, s ní to funguje taky celkem dobře. Průměr tyčky je 12 mm, délka asi 9 cm a tím, že u magnetů je zmenšený průměr na 10 mm. Ale je evidentní, že by to možná sneslo i cívku větší. Menší Cu dráty jak 0,5 nemají smysl, nefunguje to.

Dříve jsem pořídil pro tuto srandu 20W 12V ventilátor. Dříve se mi ho nepodařilo rozjet, ale nedávno jsem ho zkoušel na masívnějším tišťáku a funguje velice dobře. Je potřeba si hlídat alespoň napětí obou baterií, aby na vstupní baterii bylo co nejvyšší napětí - tedy aby to žralo z baterie co nejméně. S tímto větrákem vystoupá napětí na výstupní baterii rekordně vysoko, ale to nic významného neznamená. Na rotujícím bedinim s neodymy nevystoupá tak vysoko, ale zase je bateri lépe nabitá. Ještě upozorním, že napětí na bateriích měřím digitálníma voltmetrama a zde může vzniknout problém...

Dalším faktem je, že je nesmysl dosahovat co nejvyšších otáček. Je potřeba zvolit optimální otáčky. Ty má každé zařízení někde jinde. Záleží na celé konstukci rotujícího bediniho.

Další faktem je, že klasické ventilátory mají permanentní magnet se čtyřmi póly, takže je nutné frekvenci dělit dvěmi, pro vypočítání otáček za vteřinu či minutu.


Takže závěrem - tyto hračky ušetří kupu peněz. Tady vůbec nejde o to, jestli to má nějakej COP. COP>1 to nemá, ale díky impulzům jde o velice efektivní nabíjení baterií s mnohem nižší spotřebou elektrické energie.

Zkuste si vzít dva 12 V akumulátory, změřit je. Jeden bude mít třeba 11,0 V. Druhý bude mít třeba 12,0 V. Když jim spojíte póly, po nějaké době bude výsledek na obou bateriích 11,2 V. Při použití těchto hraček budete mít na obou bateriích 11,6 V. Co se týče nabíjení baterií, jde rozhodně o úsporu energi při nabíjení baterií, navíc jim velice často prodloužíte životnost.

S těmahle hračkama můžete přelívat energii z jedný baterie do druhé a pořád dokola (s drobnou ztrátou). Sice efekt leda přelívací, ale zato není moc energie zničeno jako při obyčejném nabíjení. Pokud máte ventilátory, odřezejte z nich lopatky, ať neztrácíte zytečně energii...

[adam.benda]

Tak mám zase několik zkušeností za sebou...

Pěkná práce, Palo

Omouvám se, trošku tu tápu, vlákno jsem nějaký čas nesledoval.. Máme tu tedy šikovnou metodu na efektivní dobíjení baterií (+ jejich regeneraci)? Jde o to, nabíjet baterie pulzně frekvencí např. 4 MHz?

[Palo]

Pěkná práce, Palo Omouvám se, trošku tu tápu, vlákno jsem nějaký čas nesledoval.. Máme tu tedy šikovnou metodu na efektivní dobíjení baterií (+ jejich regeneraci)? Jde o to, nabíjet baterie pulzně frekvencí např. 4 MHz?

Ano. Je dobré mít více druhů těchto nabíječek s různými napěťovými "špicemi". Každá se hodí na jiné akumulátory, na jinou regeneraci. Ale impulzní nabíjení je základ a s ním se dají dělat zázraky oproti klasickýmu dobíjení konstatntní proudem (napětím)...

[adam.benda]

Ano. Je dobré mít více druhů těchto nabíječek s různými napěťovými "špicemi". Každá se hodí na jiné akumulátory, na jinou regeneraci. Ale impulzní nabíjení je základ a s ním se dají dělat zázraky oproti klasickýmu dobíjení konstatntní proudem (napětím)...

Je fakt, že jsem kdysi slyšel o nějakých nabíječkách s programy regenerace.. Ale takhle si je alespoň můžeme vyrobit sami, už jsem dlouho nenavštívil GM
Palo a jak vypadá průběh těch pulzů? Asi to budou trochu "zaoblené" čtvercové pulzy při takovém zapojení.. Střída (poměr mezi "1" a "0") přibližně 1:1? Napětí "špice" má být předpokládám pracovní napětí baterie..?

[sanov]

[Palo]

Palo a jak vypadá průběh těch pulzů?

Před chvílí jsem to vyfotil... V tomto případě jde o Bedini s 20W ventilátorem.

Udělal jsem si tišťák pro 3 zařízení s tím, že by měly fungovat nezávisle na sobě, ale měly mít jeden zdroj a jednu výstupní baterii. Jak jsem zjistil posléze, není to úplně nejlepší řešení, zařízení mají tendenci fungovat v harmonických frekvencích, na rozdílných se spíše úplně zastaví. Sehrát dvě zařízení je celkem kumšt, natož tři... Navíc se občas stane, že tranzistory u zařízení, které nejsou v provozu (a jsou zapojené cívky), jsou zničené a fungují jako velmi kvalitní topení. Někdy neshoří, někdy jo. Proč, to netuším.

Schéma tišťáku přikládám. Kdyby někoho napadlo, proč to odchází, byl bych vděčen. Jak jsem psal, nejsem žádnej profík, v tomhle mám dlouhý vedení...

Ještě pro zajímavost... Otáčky ventilátoru průběžně stoupají a klesají, asi tak během minuty jednou. Není to jen u ventilátoru, ale i u jiných zařízení. Rozdíl otáček může být až odhaduji 60 procent.

[lajos]

ty pouzdra(kolektor) tranzistorů máš dost blýzko u sebe, rozhodně mezi levým a prostředním i když tam nemáš víc než 40V je to vlastně pramenný bod odkud tu energii odebíráš, dělení časové osy jsi neuvedl ale jak si říkal že to je až v řádu MHz, tak energie jedné větve může ovlivňovat tu vedlejší.....možná?

[Palo]

ty pouzdra(kolektor) tranzistorů máš dost blýzko u sebe, rozhodně mezi levým a prostředním i když tam nemáš víc než 40V je to vlastně pramenný bod odkud tu energii odebíráš, dělení časové osy jsi neuvedl ale jak si říkal že to je až v řádu MHz, tak energie jedné větve může ovlivňovat tu vedlejší.....možná?

Ty pouzdra byly původně úplně nalepené na sebe, tak jsem to upravoval. Ale tuto trojkombinaci už dělat nebudu, nemá to význam, ani to upravovat nebudu, nemá to smysl. Teď jsem odstranil dva nepoužívané tranzistory, zatím to budu používat bez nich, jen s jedním. Ty MHz se týkají bezpohybového aparátu - foto nějaký příspěvek zpět, tento je pohybový, tady jde maximálně o kHz. Na osciloskopu bylo nastaveno rozlišení 1 ms na dílek, kromě prvního obrázku, tam bylo nastaveno 2 ms na dílek.

[hatlík]

Napětí ale není jednoznačný parametr, vyjadřující stav akumulátoru.
Podstatná je využitelná kapacita.

Příkladem budiž olověná gelovka nominální hodnoty 12V 12Ah, za hranicí životnosti. Má nyní reálnou kapacitu sotva dvaceninovou a přesto napětí skoro 15V.

kdo o bateriích nic neví, těžko něčím sem přispěje,hatlíku

To máš pravdu. Pokud si někdo myslí, že napětí je jednoznačně vypovídající parametr, asi neví, co to je kapacita.
Některá baterka bude mít napětí vyšší, než je u akumulátoru v jeho "nejlepších letech" a přesto bude vhodná leda do šrotu.

[lajos]

tak, tak a proč asi?

[Palo]

tak, tak a proč asi?

V případě tužkových baterek stačí, aby vytekla a pak nepomůže ani jedno ze zmiňovaných zařízení - samozřejmě. Pokud se tu ale bavím i o kapacitách baterií, tak předpokládám, že ostatní předpokládají, že pracuju s bateriemi, s kterými má smysl pracovat. Šlo pouze o příklad. Spíš se divím, že mě někdo nenapadl s tím, že baterie, ikdyž jim spojím póly na delší dobu, tak nebudou mít ve výsledku stejné napětí, ale o něco málo rozdílné. Šlo spíše o vysvětlení rozdílu efektivity nabíjení baterií impulzně a "neimpulzně". Má ještě někdo nějaké připomínky?

[lajos]

to jsem měl reakci spíš na hatlíka, jestli ví? Baterie(olověný aku), kapacita napětí. Stará baterie mývá sulfát na deskách(pokud nemá rovnou jeden nulový článek) a tím pádem vysoký vnitřní odpor, po připojení na nabýječku vyletí na něm napětí na 15-16V a bere malý nebo skoro žádný proud. Dá se zregenerovat s posunutým střídavým nabýjením vybíjením-v jedné periodě (50Hz) se nabýjí a v druhé se vybíjí, poměr nabýjení (v A) převažuje.
Druhá možnost je Bedini kde baterka dostává pulzy o dost vyšším napětí než provozní popř. jsou desulfátory se záporným vysokonapěťovým pulzem