Kvalitní a nekvalitní jídlo

[NAVAR]

Přečetl jsem. Zhodnotil jsem a musel jsem použít Ctrl C - Ctrl V

Dobrou chuť k dnešnímu obědu
Včera v 11:08 | přišlo poštou
Ještě nežli jsem se dal do nedělního oběda, přečetl jsem si jeden mail, který mi určitě přidal na chuti. Protože tyto výrobky zásadně nejím, musel jsem jenom politovat ty co se s nimi každý den přátelí. Nejlepší je, když si své jídlo zabijete sami. Může být i lidské...V nejhorším případě si dáte pivo s uzenáčem, samozřejmě bez chleba.



Nechci Vám brát iluze, ale ...... Pokud se však podívám na kvalitu potravin, někdy si říkám, že bych chtěl dát ochutnat svým dětem to, co se tu před těmi dvaceti léty jedlo.
Nabídka potravin, které jsou teď v obchodech,je skutečně rozmanitá. Na straně druhé se za touto "rozmanitostí" skrývají jen různé barevné obaly a krabičky, které obsahují prakticky totéž. Mnoho potravin, které bychom si dovedli sami vyrobit, se vozí přes půl Evropy a zátěž exhalacemi a znečisťováním životního prostředí je větší, než jejich samotná užitná hodnota a vliv na zdraví.
Do roku 1994 platily v Československu ještě z dob minulého režimu zákonné normy, které nedovolovaly, aby klobásy obsahovaly mouku, aby jogurty obsahovaly škrob atd. atd.
Tyto normy byly zrušeny a v Česku začala doslova džungle.Potraviny jsou dnes samá náhražka. Kravský tuk je nahrazován tukem rostlinným (sójovým). Mléko, které je nápadně podobné emulzi na chlazení obráběcích nožů, se nesrazí, nejde z něj udělat domácí jogurt.
Ale stojí 8,90 Kč. Nekupte to!Jogurty nejsou jogurty, je to jogurtová hatlapatla, do které je narván škrob nebo želatina, aby toho bylo víc. Jsou v tom usmrceny mikroorganismy.Ale stojí to 4,90 Kč. Nekupte to! Sýry nejsou sýry, ale náhražky, v nichž je mléčná bílkovina nahrazena bílkovinou rostlinnou (sója) anebo škroby. Zmrzliny či šlehačka, ty se též nepotkaly s mlékem, dělá se to všechno z umělých náhražek.I v dražších zmrzlinách, které jsou deklarovány, jako mléčné či dokonce smetanové, je pouze odstředěné mléko a zmrzlina je "zkvalitněna" tukem rostlinným.Ani kvalita některých másel není nic oslnivého, je to nastavováno vodou!Většina čokolád, prodávaných v našich obchodech, nejsou čokolády, ale čokoládové imitace plné levných náhražek. Mezi tyto náhražky patří karabový prášek, který se vyrábí ze svatojánského chleba, jímž se ve Středozemí krmí ovce a velbloudi.České párky jsou dnes z většiny plněny sójou, moukou nebo separátem. Co je to drůbeží separát?Z kuřete se vyjmou prsa a stehna, která se prodají zvlášť. Zbytek - tedy kůže, kostra, hlavy i se zobáky, krky, pařáty a vnitřnostmi se rozmixují, přecedí, obarví na červeno a přidávají se do párků a klobás, v případě párků do 40,- Kč za 1kg tvoří se sójou, chemikáliemi, céčky atd.jejich hlavní složku. Kdo kupujete dražší párky a nemáte je přímo z nějaké malé porážky, nejásejte. Tyto molitanové masokostní moučky se dnes přidávají i do dražších párků. Jak jsme však byli ubezpečeni Informačním centrem bezpečnosti potravin, z tvrdého strojního oddělování při výrobě separátu (SOM - strojově oddělené maso) se získá velmi jemná masová pasta složená z částic menších než 1 mm, takže nehrozí žádná újma na zdraví. Akorát, že to žereme!(Pro zajímavost - separáty se vyráběly i dříve, sušily se a používaly se jako krmivo pro dobytek. Toto se vyrábí i dnes.Aby tento světle bledý šurvajs získal pěknou červenou barvu, narve se tam chemie.Pro potlačení nežádoucích pachů ze separátu samozřejmě existují různé chemické sajrajty.
Náhražkové prefabrikáty dnes pronikají i do takových výrobků, které vypadají navenek jako salámy či šunka. Různé bůčky a slanina je dnes vyráběna zejména z přerostlých polských prasat, která mají jinou strukturu masa, než prasata česká, která jsou více masitá a jejich bůčky obsahují více masa. Na polských bůčcích, které se k nám jako přebytky dováží je samé sádlo, ale nekupte to. Je to bílý a bílé maso je přece dietní! Hovězí maso, které obchodníci kupují od jatek jako maso z krav za pár korun, je prodáváno jako kvalitní maso z mladých býčků.
Ani milovníci ryb nemusí být ušetřeni podvodu. Máte rádi kraba? Může se vám stát, že to maso deklarované jako krabí, je z tresek. Do chleba se dnes přidávají pomleté zbytky starého chleba a pečiva, které se předtím neprodalo. Stroje tyto zbytky, (které se dříve dávaly prasatům nebo se prodávaly za nižší cenu jako krmný chleba pro domácí užitkové zvířectvo), semelou a směs je dále upravována. Přidají se speciální směsi s enzymy, pak se míchá těsto atd. atd. a na druhém konci vyjede upečený chleba. Nevadí, že obsahuje sezam nebo mák a nebo lněné semínko. Takové krásné ohnisko civilizačních chorob a alergií.Navíc se neustále snižuje podíl žitné mouky z dřívějších 45% na 20%. U rohlíků se neustále snižuje hmotnost, ale i obsah tuku, (který zajišťoval křupavost), až na polovinu. Z rohlíků se stává gumová hmota, která druhý den ztvrdne a chleba je bez chuti.
Kečupy a hořčice nejsou hořčice,je to voda s moukou nebo se škrobem, ve které je s bídou
10% skutečného kečupu nebo skutečné hořčice. Dnes už se na některých "kečupech" vyskytuje na druhé straně malý název "kečupová " či "rajčatová omáčka." Tyto blivajzy se v regálech tváří jako kečupy, ale viděly rajčata leda tak z rychlíku.Maso, zejména dovezené, je "nastavováno" vodou, která je do něho injekčně vpravována. Do některých masných výrobků je pro změnu zase injekčně vpravována levná sójová bílkovina. Konzervy obsahují blíže nespecifikovanou hmotu, která nemá s kousky dobrého masa, které jsme nacházeli v socialistických konzervách, nic společného. Landšmít, který se dřív vyráběl z masaa dal se nakrájený opéct nad ohněm, je dnes nedefinovatelný prejt z kůží a šlach slepený obarveným škrobem, který se vám buď po napíchnutí na klacek rozpadne nebo nad ohněm rozteče.Lečo s klobásou již dávno není ta dobrá zelenina s klobásou, ale to lečo vypadá, jako by už jednou prošlo žaludkem a ta "klobása" je sójová. Hovězí a
vepřové maso ve vlastní šťávě nezřídka obsahuje i polovinu rozmixovaných kuřecích kostí a kůží, které se dříve mlely v kafilérkách na masokostní moučky pro zvířata. Ty "kvalitnější" konzervy obsahují kůže, takže když tato pochoutka na talíři zchladne, lze ji úspěšně použít jako lepidlo. Paštiky a pomazánkyjsou nastavovány škrobem, moukou a drůbežími separáty. Prošlé maso ze supermarketů je očišťováno octovou vodou, nakládáno do marinád a podáváno jako specialita
k letnímu grilování. Různé saláty jsou zakonzervovány tak, aby vydržely, ale skutečnou majonézu viděly leda tak z rychlíku. Dorty a dezerty jsou vyráběny z náhražek, stejně jako různé oplatky a tyčinky. Sirupy nejsou vyráběny z ovoce, ale jedná se o vodu z cukrem, ve které je ovocná příchuť.Z českého piva se povětšinou staly europatoky
univerzální chuti vyrobené v systému CKT/HGB, který "přeskakuje" klasické zrání a dokvašování v ležáckém sudu. Univerzální bývají i následky požití těchto chemikálií - rektální zvracení čili sračka. Skalní pivaři dnes přecházejína 11°°pivo, které má aspoň trochu úroveň dřívější desítky. Některá šumivá vína se nedělají tradičním zráním, ale vyrábí se jako sifón. Víno, které má úroveň vín krabicových, se nasytí CO2 a prodává se v regále jako "šampáňo."
Vzadu na vinětě se lidé s dobrým zrakem mohou dočíst, že se jedná o perlivé víno." A dalo by se pokračovat.Pokud si někdo myslí, že když si koupí dražší výrobek, či dokonce výrobek značkový, že je zaručena vyšší kvalita, je na omylu. I značkové výrobky, prodávané v rámci celé Evropy, jsou v Česku vyráběné z náhražkových surovin. Zmrzlina Magnum, která stojí stejně v Česku i Španělsku, se v EU vyrábí z mléka, v Česku z levnějších rostlinných tuků.Takových a různých dalších šmejdů žereme stále více a více, ale nezoufejme, bude hůř. Podíl výrobků se stále vyšším obsahem náhražek bude růst. Takové chuťovky, jako např. "dietní" drůbeží hamburgry, které se skládají z poloviny z drůbežího separátu a z druhé poloviny zvepřových kůží, jsou jen začátkem dalších inovací. Složení výrobků, které se uvádí na jejich obalech, bude psáno stále menšími a menšími písmeny, aby si ho už nemohli přečíst ani ti, co mají zrak v pořádku. Čekají nás doby, kdy budeme doslova "žrát" takové potraviny, jaké známe z francouzského filmu Křidýlko nebo stehýnko, přičemž autoři se budou inspirovat českým filmem "Návštěvníci,,
kteří jedli amarouny. Zatím jíme potraviny, které vypadají jako tradiční, ovšem jejich náplň je "božská" (jen Bůh ví, co v tom je!).
Samozřejmě, že se dají koupit i dobré potraviny.Párky, které obsahují maso, jogurty bez želatin a škrobů, křupavé rohlíky, co vydrží do příštího dne, kečupy z rajčat apod. Je to však luxus!Ano, to co bylo za socialismu standardem a normou je dnes luxusem.Stát bohužel dělá v dnešní době na lidech určitou formu podvodu, týkající se jejich spotřebního koše, potažmo životní úrovně. U potravin se sice vychází z jejich hmotnosti, nikoliv však kvality. V Německu si takový bordel výrobci dělat nedovolí. I levné výrobky tam mají svoji úroveň, např. nejlevnější špekáček za 1,45 euro obsahuje 70% masa, v Česku za stejnou cenu koupíte "špekáček," který obsahuje pouze 27% masa.Česko se v posledních letech stalo popelnicí či odpadkovým košem Evropy.


JUDr. Jaroslav Janeček advokát, rozhodce při Hospodářské a Agrární komoře ČR správce konkurzní podstaty u Obchodního oddělení Městského soudu v Praze člen Syndikátu novinářů

[muflon]

...
Nechci Vám brát iluze, ale ...... Pokud se však podívám na kvalitu potravin, někdy si říkám, že bych chtěl dát ochutnat svým dětem to, co se tu před těmi dvaceti léty jedlo.
Nabídka potravin, které jsou teď v obchodech,je skutečně rozmanitá. Na straně druhé se za touto "rozmanitostí" skrývají jen různé barevné obaly a krabičky, které obsahují prakticky totéž. Mnoho potravin, které bychom si dovedli sami vyrobit, se vozí přes půl Evropy a zátěž exhalacemi a znečisťováním životního prostředí je větší, než jejich samotná užitná hodnota a vliv na zdraví.
...

K tomu se hodí i tato tabulka hlášení rizik(z celé EU) :
http://www.svssr.sk/sk/spotrebitel/rapi ... 5%2C%25%27

[chiq]

...k problematike GMO:
Poslankyně novozélandského parlamentu Sue Kedgley: "Doporučuji zavést klinické pokusy na lidech s využitím dobrovolníků z řad vědců provozujících genetické inženýrství a jejich rodinných příslušníků. Myslím, že jsou plně přesvědčeni o nezávadnosti produktů, které vytvořili, a jistě se velice ochotně stanou součástí testů"
(wm105)

[sanov]

Test je jednoduchý. Stačí si zobrať do ruky kvapku oleja z GM sóje, u nás sa občas predáva v Lídli. A Zmerať napr EAV, kyvadielkom, kyneziologicky...., či je daná potravina vhodná pre človeka.
Dá sa ísť ďalej. Dá sa zistiť, že ak škodí, akú dobu potrvá, kým sa objavia závažné zmeny na orgánoch.

Rozlišoval by som GM potraviny, kde sa vnášajú do rastlinnej ríše rastlinné gény. Napr voňavá ruža, aby sa dnešným ružiam prinavrátila ich dávna vôňa. Ak je gén z rastliny, tak je to dobré. Ak by mali brať gén zo živočích to teda nie.

Ak sa do rastlín vnášajú gény Baculuss Turingensis, ktorý voľakedy množili Slušovice, a rozkladá črevá húseníc, po požratí, už to nie je v poriadku. Lebo slnečné žiarenie rozloží postrek s Bacillus t. za tri dni, ak sa postriekajú listy. Ale nemá šancu ho rozložiť, ak je už v čreve človeka. Nehľadiac na to, že tento jed rozkladá aj črevá človeka. Preto tie ťažké zdravotné zmeny na potkanoch, ktoré sa spomínajú v hornom článku. Jesť mäso zo zvierat kŕmenými takouto kukuricou? Opäť by som testoval, či je takéto mäsko zdravé.

[aNONym]

http://www.sedmagenerace.cz/index.php?art=clanek&id=154 . Non

[chiq]

http://www.sedmagenerace.cz/index.php?art=clanek&id=154 . Non

"
Čestmír Hrdinka
Tajemná pšenice na Moravě

Firmy snažící se „vyrábět“ geneticky modifikované potraviny používají nejrůznějších praktik, jak dosáhnout svého cíle. Často jdou až za hranici zákona. Jaká je situace v České republice? To čtenářům Sedmé generace přibližuje ve své reportáži vedoucí kampaně hnutí Greenpeace.

Dozvídáme se, že u nás roste geneticky manipulovaná pšenice. Informace zavání senzací. Pokud je to pravda, byl by to ojedinělý případ v Evropě. Navíc podle informací ministerstva životního prostředí (MŽP) by se u nás tento rok vůbec pěstovat neměla. Chvíle přemítání, pak nasedáme do auta a vyrážíme. Jsme na místě, Branišovice, okres Znojmo. A skutečně po chvíli pátrání nalézáme pole s pšenicí a označením: POZOR! TRANSGENNÍ ROSTLINY!


Dobře utajené pšenice

Zajímáme se o geneticky modifikované organismy (GMO), a tak chceme vědět, co se u nás tento rok pěstuje. Bereme hlavičkový papír, uvádíme několik zákonů, podle kterých máme nárok na informace o GMO, a posíláme oficiální žádost na ministerstvo životního prostředí. To má totiž tyto „uměle“ vytvořené organismy a jejich uvolňování do přírody na starosti. Hra na schovávanou začíná.

Za necelý měsíc přichází odpověď. Zpočátku se radujeme. Z přiloženého seznamu vyplývá, že by se u nás tento rok měla pěstovat pouze geneticky manipulovaná (GM) řepka, len, brambory a slivoň. Mezi uvedenými plodinami chybí GM kukuřice, cukrová řepa a pšenice, které se u nás pěstovaly v minulých letech. Poté zpozorníme. Že by firmy s přijetím nového zákona o GMO ztratily o Českou republiku zájem? Tak přísný zase náš zákon bohužel není.

Nedá nám to a pátráme dál. To, co objevujeme, je velice zajímavé. Firma Monsanto skutečně pěstuje v Branišovicích na Moravě GM pšenici odolnou vůči vlastnímu herbicidu Roundup. Jak se později ukáže, jedná se o jediné políčko v celé Evropě. Hned, jak se dozvídáme o GM pšenici v Branišovicích, voláme na ministerstvo a ptáme se, co je na tom pravdy, že se u nás pěstuje GM pšenice? Úředníci jsou sice trochu zaražení, že o ní víme, nicméně poskytují vysvětlení. Monsanto zažádalo o povolení pěstovat GM pšenici až počátkem června, a tudíž informace o tom, že se pěstuje, přišla až poté, co nám ministerstvo poslalo seznam GM plodin pěstovaných v tomto roce. Proto v něm pšenice chyběla.

Začínáme tušit něco podezřelého. Monsanto sice dostalo povolení pěstovat GM pšenici již v roce 1999, ale mimo jiné také za podmínky, že bude každoročně informovat ministerstvo o tom, kde chce pšenici pěstovat. Pokud tak neučinilo pro tento rok, mohlo by být pěstování GM pšenice nelegální. Obracíme se proto na Českou inspekci životního prostředí, aby to prověřila. O tom, že by nám pěstování Roundup ready pšenice tajilo MŽP, jsme v té době neuvažovali. Vždyť nám ještě na podzim minulého roku napsal ředitel odboru environmentálních rizik ing. Karel Bláha, že se MŽP snaží o maximální otevřenost a poskytování informací veřejnosti. Proč by měli úředníci instituce, jejímž posláním je chránit životní prostředí, zatajovat informace, a nahrávat tak zájmům nadnárodní korporace?

Po čase přichází odpověď od inspekce. Monsanto zákon o nakládání s GMO neporušilo, protože si podalo novou žádost na pěstování GM pšenice ve lhůtě stanovené zákonem, tj. do konce června tohoto roku. Zda Monsanto porušilo podmínky dané v roce 1999, nemůže inspekce bohužel zjistit, protože jí to nepřísluší. V její kompetenci je problematika GMO až od 1. ledna 2001, poté, co zákon vstoupil v platnost. K posouzení, zda byly stanovené podmínky dodrženy, je prý kompetentní Česká komise pro transgenózu rostlin.

Volám docentu Ondřejovi, který byl předsedou České komise pro transgenózu rostlin v roce 1999 a je i současným předsedou České komise pro nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty, a žádám ho o sdělení a zaslání podmínek, které dostalo Monsanto v roce 1999. Dozvídám se, že se musím obrátit na MŽP. Píšeme tedy znovu oficiální žádost a čekáme na odpověď. Ta přišla, ale podmínky, o které jsme žádali, v ní chybějí. Ani osobní návštěva ministerstva nepomáhá. Dodnes tedy nevíme, jak to je s legálností pěstování GM pšenice. Přitom nás zajímá také to, zda mezi podmínkami nebyla i povinnost pěstovat GM pšenici pouze ve skleníku, jako je tomu například ve Velké Británii. Chystáme proto další dopis, patrně pod pseudonymem, a stále věříme ve snahu MŽP o „maximální otevřenost a poskytování informací veřejnosti“.



Předčasná sklizeň

Poté, co se v polovině června obracíme na inspekci, začínají se o problém zajímat i novináři. Jaké je naše překvapení, když se za pár dní v Mladé frontě DNES dočteme, že firma Monsanto urychleně sklidila v Branišovicích pokusná políčka s GM plodinami. Nešlo však o pšenici, ale o kukuřici a cukrovou řepou. Sklizeň v červnu? Vždyť kukuřice začala sotva kvést a výnosy cukrovky v červnu také nejsou nejvyšší. Zajímavé na tom je, že šlo o GM plodiny, které mimochodem také chyběly na seznamu ministerstva, a tak se vůbec neměly pěstovat. Nabízejí se dvě možná vysvětlení. Buď informace o GM cukrovce a kukuřici zatajilo Mon-santo, anebo ministerstvo.

Jak je to tedy s pěstováním GM plodin v ČR? Po detektivním pátrání jsme odhalili, že kromě brambor, lnu, švestky a řepky olejky, které ministerstvo přiznalo, se tento rok ještě pěstovala kukuřice, cukrová řepa a pšenice. Dále jsme zjistili, že byl také vysazen GM tabák, ovšemže bez povolení. Zda uvedený výčet je úplný, by měli nejlépe vědět na MŽP. Pro jistotu se ale zeptejte raději dvakrát, snad kdyby měli schované nějaké to trumfové eso v rukávu.



Roundup ready GM pšenice – nekonečný příběh?

A jak je to s utajovanou GM pšenicí? Nahlédli jsme do dokumentace a našli dopis firmy Monsanto ze začátku dubna, ve kterém informuje MŽP o tom, že na podzim 2000 vysela pšenici, a že ji tedy tento rok pěstuje v Branišovicích. Naše žádost o poskytnutí seznamu pěstovaných GM plodin v roce 2001 pochází z května. Ministerstvo tedy muselo v době, kdy nám odpovídalo na náš dotaz, vědět o pěstování GM pšenice u nás. Naskýtá se otázka, proč nám tuto informaci zatajilo.

V rámci správního řízení jsme proto zaslali naše připomínky a požádali, aby MŽP zamítlo žádost o pěstování GM pšenice. Zamítavé stanovisko k žádosti vyjádřilo i ministerstvo zemědělství. Jak samotná žádost, tak i analýza rizika byly zpracovány velice nedostatečně. Provozní řád objektu, kde se má s GM pšenicí pracovat, vůbec neodpovídal vyhlášce. Pšenice nebyla navíc schválena k pěstování nikde v Evropě, natož v Evropské unii. V metodice pokusu také chybělo sledování vlivů na životní prostředí. Možnost kontaminace normální pšenice byla výrazně podceněna. To jsou jen některé z našich výhrad.

V současné době je správní řízení ve věci Monsanta a GM pšenice přerušeno a firma byla požádána, aby dodala chybějící materiály a žádost doplnila. Toto rozhodnutí je zarážející a svým způsobem i šokující. Náměstek ministra životního prostředí ing. František Škoda nám koncem června na naši výzvu nepovolit pěstování GM pšenice odpověděl: „Vzhledem k negativnímu stanovisku ministerstva zemědělství … a skutečnosti, že podání firmy Monsanto neobsahuje všechny náležitosti požadované zákonem č. 153/2000 Sb., nelze ve věci pěstování geneticky modifikované pšenice vydat kladné rozhodnutí.“ Žádost by podle ministerstva musela být přepracovaná. Dopis končí slovy: „Posouzení takto přepracované žádosti, pokud by ji společnost Monsanto podala znovu, by bylo předmětem dalšího správního řízení.“ To byla celkem jasná a také logická odpověď. Očekávali jsme, že MŽP žádost zamítne a řízení ukončí. Pokud by totiž došlo pouze k přerušení žádosti, nemohla by být přepracovaná žádost předmětem dalšího, a tudíž nového správního řízení.

Přerušení správního řízení lze pochopit v případě, že firma opomene uvést nějaké drobnější a nepodstatné věci. V tomto případě se však jedná o věc zásadní – žádost nevyhovuje zákonu o nakládání s GMO, hodnocení rizika je nedostatečné a firma nedodala ani analytickou metodu k zjištění GM pšenice. Firma Monsanto u nás užívá osvědčenou taktiku z prostředí tzv. „banánových republik“. Jednoduše zkouší, co si může dovolit. Dodá polovičku informací a čeká, jaká bude odezva. Úředníci místo toho, aby jasně řekli, že žádost má věcné nedostatky a neodpovídá zákonu, a tudíž se zamítá, řízení pouze přeruší. Vyzvou firmu, aby nehloupla a dodala další informace. Když je firma dodá, celé se to může opakovat. Tímto svým postojem dává MŽP investorům jasný signál, že to u nás mohou zkoušet.



Neznámá DNA

Pro Roundup ready GM pšenici chybí potřebná data, a tak je odhad rizika založen víceméně na hypotézách. Předpokládá se, že účinky budou podobné jako u Roundup Ready GM sóji, protože je manipulována stejným způsobem – na rezistenci vůči herbicidu. Schvalování GM sóji bylo založeno na principu látkové ekvivalence neboli „rovnocennosti“. Ten předpokládá, že GM sója se neliší od normální sóji, že je s ní v podstatě shodná. Tento princip je však sporný. Za pseudovědecký ho například označil Dr. Millstone z Univerzity v anglickém Sussexu v článku uveřejněném v časopise Nature v roce 1999.

Nedávno vyšla na světlo další skutečnost. Belgičtí vědci v časopise European Journal of Food Research uveřejnili informaci o tom, že GM sója odolná vůči herbicidu Roundup obsahuje neznámou DNA. Není jasné, kde se v sóji vzala a co může způsobit: zda kóduje nějakou bílkovinu nebo se jedná jen o „spící“ úsek DNA. Jedno je však jisté. Monsanto v době, kdy předkládalo úřadům GM sóju ke schválení, neuvedlo, že by GM sója obsahovala tuto dědičnou informaci. V souvislosti s objevením neznámé DNA u Roundup ready sóji se naskýtá otázka, co můžeme čekat u Roundup ready pšenice. Zároveň je to varování pro všechny, kteří posuzují žádosti o nakládání s GMO, aby byli velice opatrní a nespoléhali pouze na data uvedená výrobcem. "



...hmm... likvidácia obyvateľov Európy firmou Monsanto teda už začala...

[jarda ovčák]

Trochu praxe....
Takže,bude zřejmě nutné, aby se veřejnost probrala....
Osiva se šíří dle libosti....
Od doby, kdy jsou na trhu malé mořičky osiva a čističky si seje každej, co chce...
Páč nelze dokázat, že je osivo geneticky modifikované... teda jde, ale stojí to takovej ranec, že jde o zdravej rozum.
Gm obilí, luštěniny, olejniny dááááááávno zaplnily trh a šíří se potají, zcela běžně a nekontrolovatelně.
Je naivní se domnívat, že se podnikatel dobrovolně zřekne technologie, která mu zajistí zisk.....
Stejně jako používání atb v krmné dávce a růstových hormonů tamtéž se tyto technologie uhnízdily v potravinářství a Nikdo s tím nic neudělá. Jak poznáte na zrní, že není gmo???Nebo že je???
Dotacemi pokroucený trh žádá své oběti... Kruh se uzavřel....Zemědělci dostávají peníze, aby neskolabovali od státu, ale dostávají jich polovic, co němečtí kolegové a tak paradoxně, spotřebitel papká laciné potraviny,stát ušetřil dotace, ale je to pyrhovo vítězství. A nikdo s tím nic nenadělá. Je to chyba systému.
Jsou to fakt příšerný kecy o těch gmo potravinách.... Jako že jsou sledované či pod kontrolou... Fakt naivní kecy.
Dááááávno se tím chálujou davy... Třebas fazolky mungo jsou tutově gmo... Jo, myslím ty ze zdravé výživy.Je to stejné, jako když se vydá silniční vyhláška. Taky je každýmu k smíchu.

[jani]

Tak já si dovolím tvůj příspěvek ještě " doladit " odkazy navíc :-)
Mám otázku, je pravda, že JUDr. Jaroslav Janeček letos zemřel za neobjasněných okolností díky knize o potravinách, která nebyla vydána ???
http://tvpce.cz/obsah/jestli-si-chcete- ... nak-necist

[jarda ovčák]

Laciné potraviny jsou nezbytné....
Je třeba se zamyslet nad tím, co je příčinou tohoto stavu.... Státná moloch již nemá kde brát a tak zatěžuje občany daněma. Ti ve snaze održet společenské status quo a někdy i holou existenci vděčně využívají plnidel.
To, že se párky nazývá sojová pochoutka je zločin, stejně jako jakékoli používání náhražek. Klamání spotřebitelů je samozřejmé a nikomu to nevadí. soja stojí 5kč kilo a párky 50kč. všichni jsou spokojeni, páč vzhledem k zdravé výživě je fajn nahradit maso sojou.
To, že u toho poscípe většina obyvatel je irelevantní, páč systému to vyhovuje.
Je tedy na každém z nás, kterak dokážeme z tohoto bludného kruhu lží a podvodů vylézt, nebo poodejít.
Být po mém, platily by opět normy výroby potravin a náhražkové potraviny by musely být odděleny v obchodě od klasických. To, že je náhražkou voda, to je jasné.... V šunce třebas 50%, v rybách mrazených až 70%.
Bohužel, platí pravidla svobodného trhu, takže xindl, který kupují zákazníci bude dál prodáván, bez ohledu na cokoli......

[martin11]

zdravím čtoucí....
nějak jsem při brouzdání Forem zavítal na tenký led léčitelství a stravy....páč jsem doma f teple.../ léčím chřipku, ktrou jsem se nakazil "asi "3.11 v čekárně mého obvoďáka....proč jsem byl u obvoďáka ...páč mi fčera bylo 60 a potřebuju jakejsi glejt, že mužu být schopen řídit motorové vozidlo.... ..papír o ničem za 300.../
...ale k té stravě...moje maminka.../ 83/ se vytahuje před kamarádkami..a známejma, že za měsíc utratí za stravu 500.-kč..../ to není překlep...opravdu 500.-/...upeče si chleba na plechu ve sporáku, nechá ho ztvrdnout....uvaří si meltu.a naláme si ten tvrdej chleba do kafe....vitamíny dohání petržilkou, bramborem na loupačku a škvarky, které si vyškvařila...vitamím dále dohání šípkovým čajem....má sice úpornou dnu...ale to je z jiného důvodu...a tento způsob stravy jí vyhovuje. je čiperná, až překypující elánem.....všichni tady bychom asi z takového jídla chcípli....jsme samý uzený, a upravované potraviny.....no šáhněte si do svědomí....
...maminka říká....za války jsme neměli nic jinýho.....a má pravdu.....užíráme se k smrti....asi tady by se mělo začít....jedna věc jsou chutě...druhá věc potřeba těla.....a to je dost nenáročné......to jídlo...je droga....pokud to nepoznáte...tak to nepotřebujete.....hroznej pocit....stát se abstinentem v potravě......zdraví martin11

[Palo]

Došel jsem k závěru, že větší či koncentrovanější množství koření - papriky sladké v potravinách není zdraví prospěšné.
Kdoví, odkud to naši prodejci mají, zřejmě opět Číny.

[NAVAR]

...upeče si chleba na plechu ve sporáku, nechá ho ztvrdnout....uvaří si meltu.a naláme si ten tvrdej chleba do kafe....vitamíny dohání petržilkou, bramborem na loupačku a škvarky, které si vyškvařila...vitamím dále dohání šípkovým čajem....

Právě že se obávám že bychom z takového jídla nechcípli ale byli čiperní. Vždycky když se najím mám útlum - končím a musím si odpočinout, pokud jsem jenom o chlebu a vodě, případně jenom uzobávám jsem jak urvanej vlak a žádná únava mne nazastaví.

[NAVAR]

Došel jsem k závěru, že větší či koncentrovanější množství koření - papriky sladké v potravinách není zdraví prospěšné.
Kdoví, odkud to naši prodejci mají, zřejmě opět Číny.

No pokud je paprika v maďarských klobásách a zkombinuješ to s baramborovými čipsy, pivem kořalkou a vaječným likérem tak cokoliv z toho už prospěšné nemusí být, to známe
Je to jak v tom vtipu že těch 15piv bylo O.K. aůe ten chlebíček na závět jsem sei neměl dávat
Osobně se papriky nebojím. Je podle mne jedno jestli do jídla nakrájíš kilo čerstvé sladké papriky a nebo nasypeš celý pytlík či dva sušené mleté papriky.

[Palo]

Chuťově byly klobásky výborné Ale naposledy vaječňák nebyl a i tak to nebylo ono Ty čipsy, to je otázka, ale většinou je můžu celkem obstojně kombinovat s ledasčím, případné problémy se objeví až při slušném kvantu...

[NAVAR]

Podle velikosti následně vyrobeného "koláče" bych řekl že slušné kvantum jich bylo
Osobně neznám skoro nikoho koho by tyhle nasolený nesmysly nedráždily jak alkoholika antabus