Věda mírného pokroku v rámci zákona proti bastlířům

[Slavek Krepelka]

Vytáhneš z kapsy baterku a rozsvítíš ji. Jakou má rychlost světlo z baterky vůči okolí?

Jeff

Jefe, tohle ja kámen kdejakého úrazu. Světlo není předmět, ale vlna v prostředí.

Světlo se šíří skutečně prostorem (podle mne v závislosti na délce a výšce vlny) stejnou rychlostí všemi směry. C, tedy rychlost světla je hovadina, platná jenom lokálně a ještě ne pro všechny vlnové délky a výšky světla, závislá na prostředí, tedy kvalitě toho, co světlu umožňuje jeho šíření, ať už je to sklo, tak zvané vakum, nebo slepičí polévka.

Je to jak s vlnou na vodě. Kámen ji udělá kulatou, pomalu tažený vibrovací plováček jaksi oválnou a rychlá loď špičatou. Houby záleží na tom, jak je rychlá baterka, akorát že to světlo, či lépe řečeno prostor, mění frekvenci a vlnovou délku světla podle vektoru rychlosti vzhledem k mediu prostoru. Naprosto stejný Dopplerův effekt asi znáš z případu šíření zvuku ve vzduchu.

Ahoj, Slávek.

[hatlík]

Když je vše tak jasné a my pouze "duchaříme", vysvětli mi prosímtě, hatlíku, jak je možné, že z vodní hladiny nad Nilským křížem vyrostl rampouch. A ujišťuju tě, že odnikud nenakapal, jak někdo, nevím jestli ty, vymýšlel minule. Tak se předveď.

Už jsem ti napsal do SZ, jak tyhle věci zkoumám, abych se dobral závěru. Je to trochu zjednodušená metoda oproti např. případu, kdy hledám závady (některými lidmi nazývané záhady) ve složitých zařízeních.
Tady by asi stačilo nad běžný rámec jen několik doplňujících dotazů...

[Slavek Krepelka]

Když je vše tak jasné a my pouze "duchaříme", vysvětli mi prosímtě, hatlíku, jak je možné, že z vodní hladiny nad Nilským křížem vyrostl rampouch. A ujišťuju tě, že odnikud nenakapal, jak někdo, nevím jestli ty, vymýšlel minule. Tak se předveď.

Ten Ti tak něco vysvětlí.

Pocem Adame, jde jen o to jak ta voda rychle mrzne a jaký byl sklon vaničky.

Voda mrzne od stěn a hladiny, ale 4C voda je eventuelně uzavřená v obalu ledu. Led ji mačká a ta voda ten led buďto rozškubne a zmrzne na jeho povrchu, jak se valí z praskliny, nebo si najde slabost v ledě, cestičku, kterou začne plynout v nějakém směru. I mírný náklon vaničky ji více méně určí, že se vyvalí v blízkosti vyššího sloupce vody.

The Akhnatonův klíč tam mohl mít co dodat k té cestičce, ale sklon už je spíše daný vánkem, který určuje stranu rychlejšího namrzání. Jak už to začne namrzat stranou, udrží úhel rampouchu gravitace, protože výron z rampouchu jde stranou. Tohle je celkem častý jev i bez toho klíče.

Ahoj, Slávek.

[adam.benda]

Už jsem ti napsal do SZ, jak tyhle věci zkoumám, abych se dobral závěru. Je to trochu zjednodušená metoda oproti např. případu, kdy hledám závady (některými lidmi nazývané záhady) ve složitých zařízeních.
Tady by asi stačilo nad běžný rámec jen několik doplňujících dotazů...

Ale houbeles, nikam by ses nedobral. Tedy pokud by ses chtěl držet fyzikálních zákonů, kterým tak skálopevně a bezmezně věříš. Tohle je nad jejich rámec, přiznej si to.
A to, že to bereš tzv. "jednoduššeji", to je právě jedna z chyb.. Díky tomu pak slepě použiješ zákon o zachování energie na magnetické motory a "určitě nějaké rozumné vysvětlení" na tenhle rampouch. Já tomuhle říkám přeskakování článků problému. Vyžaduješ po nás určitou přesnost, ale sám jí neděláš v tom podstatném.

[adam.benda]

...
Voda mrzne od stěn a hladiny, ale 4C voda je eventuelně uzavřená v obalu ledu. Led ji mačká a ta voda ten led buďto rozškubne a zmrzne na jeho povrchu, jak se valí z praskliny, nebo si najde slabost v ledě, cestičku, kterou začne plynout v nějakém směru. I mírný náklon vaničky ji více méně určí, že se vyvalí v blízkosti vyššího sloupce vody.
...

Slávku, dobře, tohle je možnost, jak by mohl vzniknout jakýsi výmol na vodní hladině, ale upřímně pochybuju o tom, že by to mohlo způsobit takhle souvislý a takhle vysoký sloupec vody..

To označení 4C.. Co je tím myšleno?

[hatlík]

Ale houbeles, nikam by ses nedobral. Tedy pokud by ses chtěl držet fyzikálních zákonů, kterým tak skálopevně a bezmezně věříš. Tohle je nad jejich rámec, přiznej si to.
A to, že to bereš tzv. "jednoduššeji", to je právě jedna z chyb.. Díky tomu pak slepě použiješ zákon o zachování energie na magnetické motory a "určitě nějaké rozumné vysvětlení" na tenhle rampouch. Já tomuhle říkám přeskakování článků problému. Vyžaduješ po nás určitou přesnost, ale sám jí neděláš v tom podstatném.

Samozřejmě, že bych se dobral. Možná dříve, možná později, ale dobral.
Zjednodušovat nutno, jinak se nehneš. Asi jako při řešení rovnic.
Pokud se budeš snažit naopak tahat někam něco, co tam nepatří, nezjistíš nic.

Konkrétně:
Trčí tam sloupec ledu. Kolikrát jsi experiment provedl? Stalo se to i při dalším pokusu? Stalo se to za stejných podmínek bez toho amuletu?
Předpokládám, že na tohle odpovědi nemáš.

[adam.benda]

Můj bývalý kamarád a kolega musel "duchařsky" spočítat vhodné datum, aby se to povedlo. Na vlastní pěst jsem se o to pak párkrát pokoušel sám (bez propočtů vhodného data) a výsledky velice špatné, jednou malý náznak - "mini-rampouch" (to by mohlo být klidně tím, o čem mluvil Slavek Krepelka) a další asi dva pokusy celkově bez výsledku. Což tedy nic neznamená. Z těhle informací nemůžeš usoudit nic. Musíš se prostě tomu postavit přímo a zjišťovat, jak se to vůbec může stát (i když se to stalo třeba jen jednou ze sta pokusů).

Zjednodušování rovnic ano, ale ne tak, že škrtáš celé proměnné bez zachování rovnicové rovnováhy nebo řekneš, že r se určitě přece rovná s v rámci "zjednodušení". Toto například děláš v tématice magnetických motorů. Přitom ta rovnost tam není.

[hatlík]

Pak je to jasné. Jestliže musel pan duchař spočítat datum a jiné pokusy zázrak neprokázaly, vycházím ze samotných informačních zdrojů.

Zjednodušování jistě, hlavně v tématice hraček s magnety.
Magnet cvakne a vyvstává nutnost jej opět odtáhnout.
Čím? Co k tomu nutno? Zdroj energie. Zjednodušil jsem snad příliš? Lze snad jinak, znáš takový skutečný případ z praxe?

[adam.benda]

Ano, to jsi tedy opravdu zjednodušil příliš.

A teď je tady ten způsob přemýšlení - dle mého hlavní kámen úrazu: "Lze snad jinak, znáš takový skutečný případ z praxe?" Takže pokud nebudu znát případ z praxe, tak to podle tebe mám kompletně vyloučit. Uvědomuješ si, kolikrát tohle mohli prohlásit různí jednotlivci, kteří uskutečnili například ve fyzice a příbuzných oborech ty nejdůležitější objevy? Oni si naštěstí takové soudy, které děláš ty, nedovolili, protože měli dostatek opatrnosti a pokory ve svém úsudku.

Podobně nesmyslné uvažování vedou i někteří "oficiální vědci".. (Tedy, pokud to redaktoři Novinky.cz nějak nesprznili).. Nedávno prý vědci prohlásili, že docházejí k názoru, že jsme ve vesmíru sami. Vytřeštil jsem oči a hledal vysvětlení, co je k tomu vedlo. Představte si, prý díky tomu, že při brouzdáním Hubblem neobjevili žádnou planetu, která by měla vodu, kyslík a i "vhodnou" teplotu. Už jenom ta myšlenka, že cizí forma života zásadně musí být postavena na těchto prvích, je ptákovina, ale o to nejde... Ve vesmíru je toho deset na desátou víc, než jsou těmi kukátky schopni prošmejdit, ale přesto si dovolejí tento soud. Nechci tu odvádět od tématu, ale musel jsem tohle zmínit, protože tohle přesně je, hatlíku, tvůj způsob uvažování. Mě to už život nezmění, ale sám kvůli sobě by ses nad trím možná mohl trochu zamyslet.

[hatlík]

Zjednodušil příliš? A snad že nedostatek pokory?
Pokud budu takto uvažovat, pak se nehnu nikam. Třeba můžu zkoušet vyrábět zlato boucháním palicí do železa. Co kdyby, že jo?

Hledám - li řešení, musím vylučovat a zjednodušovat, jinak se nedostanu k podstatnému.
Informaci o tom, že "vědci zjistili" z novinky.cz nevnímám. Proč? Solidnost zdroje. Zjednodušení, vyloučení chybné cesty...

[adam.benda]

Zjednodušil příliš? A snad že nedostatek pokory?
Pokud budu takto uvažovat, pak se nehnu nikam. Třeba můžu zkoušet vyrábět zlato boucháním palicí do železa. Co kdyby, že jo?

Ale vůbec ne, nikdo po tobě zlato boucháním železa nechce. Ale tvé "zjednodušení" je zase opačný extrém. Jen ti radím volit střednější cestu.

... Informaci o tom, že "vědci zjistili" z novinky.cz nevnímám. Proč? Solidnost zdroje. Zjednodušení, vyloučení chybné cesty...

S tím souhlasím, jenže ať už přes Novinky.cz nebo ne, často právě "vědci" mají tenhle způsob přemýšlení. A co jsem měl možnost pozorovat (protože jsem sám učil), je i tenhle způsob myšlení vtloukán studentům na škole. A ještě pod tak honosnými barvami, blivno je mi..

[adam.benda]

... a kdo má neomezené zdroje? ani já ne, v dílně se povaluje torzo toho vyklenutého drátu, experiment je sice víc než kdejaká teorie - ale kdo výsledek toho experimentu správně pochopí?
Už mlčím, zatím je aspoň na splátky...

Ale nemlč, to je právě ono.. Navíc, nemělo by se s tím ztrácet čas pouze jde-li o to, přesvědčit někoho s opačným názorem. Musel by to dotyčný dělat hlavně pro sebe..

[huhu]

Je pravda to , co j v pdf The-secret-world-of-magnets ?

tahle teorie by to potvrzovala : http://www.51.cz/ele/zacel/zace900/teorie.pdf


a ještě mám otázky pro školní fyziky :

jaká je hmotnost fotonu ? jestli nulová , tak jak to , že točí crooksovým mlýnkem, funguje fotonový pohon , když e=mc2 a energie je teda nulová ?

jaká je vlnová délka ( nebo frekvence elektronu - předpokládám , že bude mít rychlost světla , tak si to přepočítám )


pokud je manetické pole vyolané elektrony , které obíhají kolem jádra, tak nem§že být statické. Tím pádem stačí v poli permanentního magnetu naladit cívku na frekvenci tohoto pole ( možná i jen na harmonickou ) a čerpat. Pak by se měl magnet vyčerpat - a to dost rychle - nebo jsme ještě nestihli všechno popsat takzvanými zákony.

[Slavek Krepelka]

Jsem rád , že jste se ozvali , škoda , že mi nedokážete vysvětlit , jak to , že foton co nemá hmotnost produkuje energii

Foton nemá hmotnost, protože jde pouze o pojem, vyjadřující záření.

Hoši, ortodoxní foton nemá klidovou hmotnost. Ono je to slovo klidovou dost důležité. Klidně si to vyspekulujte na klidové hmotnosti mořské vlny. Máváte tady polovičatostma.

Ahoj, Slávek.

[Jarin's]

Foton nemá hmotnost, protože jde pouze o pojem, vyjadřující záření.

Foton existuje pouze v pohybu, přičemž se vždy (v souladu s postulátem speciální teorie relativity) pohybuje rychlostí světla ve vakuu.
Má proto nulovou klidovou hmotnost. Důsledkem jeho neustálého pohybu je však nenulová energie,
která je definovaná vztahem viz priloha (nefunguje v BB kodu rivale proc?)



kde h je Planckova konstanta, f frekvence, c je rychlost světla ve vakuu a λ je vlnová délka.
Na základě relativistického vztahu ekvivalence energie a hmotnosti, tzn.

E=mc²

lze fotonu přiřadit také určitou hmotnost (nejedná se však o klidovou hmotnost, která je nulová, ale o pohybovou hmotnost),
projevující se setrvačnými i gravitačními vlastnostmi. Tato energie (a tedy i hmotnost) způsobuje, že na foton působí gravitace dle obecné teorie
relativity a on sám gravitačně působí na okolí. Tyto jevy byly potvrzeny pozorováním (např. pozorovaným ohybem záření kolem kosmických těles).

Aspon si dej tu praci si to zjistit. Zdroj Wikipedie