Kyvadlo

[poota]

Mimo téma (offtopic)

... tvůj komentář moc logický není, ..

hatlíkovi přece vůbec nejde o nějakou logiku nebo princip - on tu chce jenom rejpat a štvát lidi.
A na to vlastně nepotřebuje nic znát a ničemu rozumět, takže je na to vlastně úplně zbytečně předimenzovanej

Zdravím - poota

[hatlík]

Mimo téma (offtopic)

hatlíkovi přece vůbec nejde o nějakou logiku nebo princip - on tu chce jenom rejpat a štvát lidi.
A na to vlastně nepotřebuje nic znát a ničemu rozumět, takže je na to vlastně úplně zbytečně předimenzovanej

Právě oo logiku a princip mi jde.


Copak je to videu?

Škubající pacička!

[chiq]

Mimo téma (offtopic)

Napr. magnetický motor s V-dráhou - na prekonanie mŕtvej polohy sa použije el. impulz získaný z energie časti ostatnej dráhy.

Teda chiq, tohle jsem od tebe nečekal . Přimomíná mi to ten patent, jak se přidělá na ložnou plochu náklaďáku větrná elektrárna a vyrobená elektřina bude pohánět ten náklaďák.

Tohle bude spíš nedorozumění, chiq chtěl jen připomenout, že chování zacykleného V-gate mag. motoru se určitým způsobem dá přirovnat k rezonančnímu jevu. Jinak se zacykleným V-gate motorem není problém, pokud se správně udělá, ta nedokončená otáčka rotoru dodá dostatek energie k energetickému přídělu, který kritickou mez překoná a celá otáčka se dokončí. Problém je spíš ve ztrátách, které se při překonávání kritického bodu sekundárně vytvářejí. Proto musí být mechanizmus k překonávání krit. bodu správně navržen, aby pokudmožno nedocházelo k žádnému transformování forem energie nebo k něčemu jinému, co s sebou přitáhne moc velké ztráty.. Ztráty tam budou vždy, ale protože se budeme pohybovat jen mírně nad COP=1, je to takto choulostivé.

Presne tak nejak, Adame, tuším sa tomu hovorí Takahashi motor http://free-energy.xf.cz/bearden/regauging.htm (pekný je aj LUTEC http://newilluminati.blog-city.com/new_ ... free_e.htm
Ileme, už dávno som zanechal "větrníky"

[hatlík]

Mimo téma (offtopic)

http://newilluminati.blog-city.com/new_ ... free_e.htm

Jednoduchý motůrek, poháněný z baterie.
Také jsem takové stavěl.
Jen je trochu málo účinný, avšak jako demonstrátor pro toho, kdo dosud nezná princip el. motoru postačí.
Edit: [110223/2130] ... A. ...

[adam.benda]

Mimo téma (offtopic)

... A na to vlastně nepotřebuje nic znát a ničemu rozumět, takže je na to vlastně úplně zbytečně předimenzovanej ...

[aNONym]

http://www.upramene.cz/forum/viewtopic. ... 1935#81935 . Non

[poota]

Vlákno jsem začal čistit, ale ...
Již před koncem první stránky se objevilo zde na fóru již běžné rozvracení tématu. Takže dál jsem pokračoval pouze "offtopicováním" příspěvků do tématu nepatřících.
Současně jsem si, čistě jenom pro sebe, začal komentovat příspěvky podobně, jako se komentují tahy v šachových partiích. Ukázalo se to být docela zajímavé, takže chci tohle vlákno zatím v tomhle stavu nějaký čas (zamčené) ponechat - třeba to bude zajímavé i pro ostatní podívat se, jakým způsobem se zde útočí na "zajímavá" vlákna.
Po konečném dočištění bude vlákno zhruba čtvrtinové, příspěvky na jiná témata přesunu do patřičných vláken a zbytek bude nejspíš v Offtopicárně. Svoje soukromé komentáře potom smažu, aby zbytečně nejitřily emoce - poo.

[Slavek Krepelka]

http://www.upramene.cz/forum/viewtopic. ... 266#p78266

Mimo téma (offtopic)

http://www.hcrs.at/KUGEL.HTM

Uvedený efekt lze jednoduše získat tak, že první(puvodne rovná) dráha se bude ke konci nebadane rozširovat, nebo druhá nebadane zužovat, dokonce i s tím, že výšky koulí nebo kolejnic budou stejné. Tím se bude menit úhlová rychlost otáčení a dojde k nestejnému rozdelení translační-posuvné rychlosti koule. Jamka ve druhé, nebo kterékoliv jiné dráze není podstatná a jen mate.
Je potreba si všimnout, že setrvačnost má 2 nezávislé složky, setrvačnost posuvu-translace, a setrvačnost otáčení-rotace. Součet obou energií translace a rotace zustává stejný, konstantní. Když jedno z nejakých príčin stoupne, druhé musí klesnout a opačne. Ta príčina je nestejný polomer odvalování na dráze závislý od rozestupu drátu,kolejnic. Pokud dojde k rozestoupení, polomer se zmenší(je blíže osi otáčení), pri puvodní translaci se chce koule otáčet rychleji, a tím se snaží presunout část energie z translace do rotace, co se ve výsledku projeví jako spomalení koule (zároveň zvetšení úhlové rychlosti, otáček ale již na menším polomeru otáčení).

Komentář: místo obou žabařů nastupuje Akord, který už je "jiná liga", takže jeho zpochybňování experimentu je mnohem fundovanější - poo.

Tak si taky přidám komentář, když už to Petr zase vytáhl na světlo bóží.
a) Obě koule bližší A a vzdálenější B akcelerují ze startovací pozice stejně.
b) A i B projíždí první úsek vyznačený první rovinkou bližší dráhy a začátkem "údolí" bližší dráhy stejnou rychlostí.
c) A akceleruje s kopce do údolí, B nikoliv, tudíž A projíždí úsek propadu údolí sice v průměru rychleji, než B, ale po delší dráze, tudíž čas horizontálního pohybu A a B je teoreticky stejný.
d) Úsek rovinky údolí první dráhy projíždí A (a to horizontálně) rychlejí než B díky extra rychlosti nabyté sestupem do údolí a A získává horizontální náskok nad B.
e) A po projetí údolí stoupá a ztrácí tu část rychlosti, kterou nabyla sestupem do údolí a vrací se teoreticky na rychlost před vstupem do údolí rovnající se rychlosti B zatímco se opět po šikmé dráze koulí z údolí, nicméně se vrací nad údolí do posledního úseku dráhy dříve než B.
f) A i B pokračují posledním horizontálním úsekem stejnou rychlostí, ale A pochopitelně dorazí do konce jako první.

A co? Co jako je tu za problém?
- A i B projíždí první horizontální úsek drah stejnou rychlostí.
- Obě akcelerace A, s kopce a do kopce, jsou ekvivalentní, ale s opačnou hodnotou nabytí a ztráty kinetické energie a rychlosti, zatímco průměrná horizontální rychlost A v těchto dvou úsecích do a z údolí kompenzuje šikmost a tím délku šikmých úseků bližší dráhy. V horizontálním smyslu se A těmito dvěma úseky pohybuje stejnou rychlostí jako B.
- A projíždí rovinku údolí rychleji než B, čímž pochopitelně získá náskok nad B.

Konečná bilance je energeticky stejná pro A i B a není třeba se do ní vrtat. Nicméně A si pujčila energii od gravitace na zvýšenou horizontální rychlost při projíždění údolí, aby ji zase ztratila výstupem z údolí.

Zajímavé a poučné je, že něco tak jednoduchého řeší skeptikové tím, že se uchylují k tvrzení, že jde o podvod a že to takhle nemůže pracovat. Jde přitom o sice jednoduchý a zajímavý pokus, avšak naprosto v mezích ortodoxní fyziky a musí podle ní takhle fungovat. Toho by si expert měl být vědom, alespoň Akord, u Karbana se o expertýze mluvit nedá celkem u ničeho. Tohle by neměl být pro experty problém vysvětlit a i dát algebry. To dokážu i se svou devítiletkou a jistým odporem k počítání. Je tedy otázkou, do jaké míry tito skeptikové mohou být považováni za jakési experty a do jaké míry rozumí i těm nejprostším základům fyziky. Pokud nerozumí už i tomuhle, jak můžeme očekávat, že by mohli rozumět něčemu složitějšímu?

S laskavým pozdravem, Slávek.

[poota]

V novém prostředí fóra uživatelé nemohou upravovat svoje příspěvky starší než 24 hodin, takže je zamčení tohoto vlákna zbytečné, pročež jsem ho zrušil a nadále je možné v diskuzi o tomto zajímavém fenoménu pokračovat.

Jednoduchými i spřaženými kyvadly se zabývá Veljko Milkovič
http://www.veljkomilkovic.com/index.htm

Problematika se zdá být velice složitá, protože zde působí vzájemná souhra setrvačnosti a rezonance, takže "naladěním" soustavy se dá docílit i překvapivých výsledků. Zajímavá je i varianta převodu pohybu kyvadla na rotační pohyb pomocí kola se závažím.

Zdravím - poota