Věda mírného pokroku v rámci zákona proti bastlířům

[poota]

Nejde mi sem přihodit GIF, takže tady je na něj odkaz.

http://home.primus.ca/~slavek.krepelka/ttf/ttf1j.htm

Obrázek je pěkný. Jak je ten elektron orientovaný vzhledem k jádru?

Zdravím - poota

[poota]

Tak přece jen se podařilo to sem nějak procpat.


Zdravím - poota

[Slavek Krepelka]

Nejde mi sem přihodit GIF, takže tady je na něj odkaz.

http://home.primus.ca/~slavek.krepelka/ttf/ttf1j.htm

Obrázek je pěkný. Jak je ten elektron orientovaný vzhledem k jádru?

Zdravím - poota

Zapoměl jsem dodat, že tohle se mi dostalo čísi laskavostí do pacinek v roce 1998.

Ahoj, Slávek.

[Slavek Krepelka]

Tak přece jen se podařilo to sem nějak procpat.
Zdravím - poota

Nějak se to mi to nechce otevřít. Že prý to není na serveru.

Ahoj, Slávek.

[Schneider]

Slávku, jen malý detail. Pozitrino a neutrino je česky pozitron a neutron nebo jde o jiné částice?
Když elektron opustí atom a letí prostorem, jak jeho let probíhá z hlediska Tvé fyziky?
Kanarev na internetu je. Stačí napsat Kanarev.
K těm kuličkám: To není z mé hlavy ale z internetu. Tam bylo psáno, že chemici běžně použivají standartní model atomu, jeho valenčních sfér s elektrony a předpovědi vlastností takto konstruovaných sloučenin odpovídají jejich skutečným vlastnostem. Čili Bohrův model atomu je v praxi jako vyhovující užíván.

[jvj56]

K těm kuličkám: To není z mé hlavy ale z internetu. Tam bylo psáno, že chemici běžně použivají standartní model atomu, jeho valenčních sfér s elektrony a předpovědi vlastností takto konstruovaných sloučenin odpovídají jejich skutečným vlastnostem. Čili Bohrův model atomu je v praxi jako vyhovující užíván.

Bohrův model se v praxi používá, to beru. Bohužel rozpory v konstrukci neodpovídají skutečným vlastnostem.
Takže Borův model nebrat a brát ho jako historrii. No, než to smáznou ve skriptech a jinde asi trochu potrvá.

[huhu]

Takhle to vypadá že u sebe atomy drží jako sucháč od 3M ( že by opisovali od přírody ? )

Kolikrát jsou na tech fotkách dost velké plochy . Podařilo se někomu identifikovat v té změti barevných šmuh volný elektron ? Potulují se , nebo si jen předávají informace ?

[Slavek Krepelka]

Slávku, jen malý detail. Pozitrino a neutrino je česky pozitron a neutron nebo jde o jiné částice?
Když elektron opustí atom a letí prostorem, jak jeho let probíhá z hlediska Tvé fyziky?
Kanarev na internetu je. Stačí napsat Kanarev.
K těm kuličkám: To není z mé hlavy ale z internetu. Tam bylo psáno, že chemici běžně použivají standartní model atomu, jeho valenčních sfér s elektrony a předpovědi vlastností takto konstruovaných sloučenin odpovídají jejich skutečným vlastnostem. Čili Bohrův model atomu je v praxi jako vyhovující užíván.

Nazdar Schneidere? Nemám tvé křestní jméno.

Positrin a neutrin (nikoliv positrino a neutrino, neutrino už zabrala ortodoxní věda pro částici, která neexistuje) nejsou v podstatě ani částice. Ono se tomu částice říkat nedá. Jsou to jen "motýlí křidélka". Pakliže je utrhneme, už to není motýl.

Jsou to moje termíny, protože na to žádné oficielní termíny samozřejmě neexistujou. Ten elektron se dá velice lehce obrátit na pozitron. Dehmelt to dělal. Dá se to jaksi zkřivit elektrickým polem a přehodit. Valenční spoj taky není elektron, dokud se nekřiví krystalická struktura jako u piezo krystalů. Dokud je symetrický, je elektricky neutrální a pokud se dále krystalická mřížka nekřiví, zase se srovná a stane se elektricky neutrálním. Jak se zkřivená mřížka povolí, zase se stane momentálně geometricky a elektricky nevybalancovaným. Protony jsou taky v materiálu nesmysl. Záleží, jak se pokřiví valenční spoje, který materiál je jak náchylný, pokud vůbec, k některé orientaci pokřivení. Positivní náboj neexistuje a negativní taky ne. Jedinné co existuje je výměna positivních a negativních (jde o harmonické záležitosti) prostorových frekvencí toků "aetheru" Je to vyvoláno momentální assymetrií povrchu materiálu, třeba třením. Dokud je výměna, je "náboj". Pracuje to samozřejmě i obráceně a asymetrie povrchových valencí se dá indukovat zase "nábojem" Říkám tomu náboj, protože je to zaběhnutý termín, ne pro to že to existuje. Monopól statické elektřiny neexistuje. To, že póly se dají oddělit jako na VDG neznamená, že řekněme negativní koule bude negativní buď bez výměn s pozitivní, nebo bez výměny s něčím, co si naindukovala, třeba se vzduchem. Podívej se na elektrostatické liftery. Ty se vznášejí právě díky assymetrii indukce k čemukoliv nad nimi, vzduchu, stropu laboratoře, třeba i k Měsíci. Statice na vzdálenosti naprosto nezáleží. Už starý Hertz se empiricky dopracoval k tomu, že tato složka nemá žádnou měřitelnou, ani odhadnutelnou rychlost. Byl však přehlasován a Einstein to zazdil úplně.

Pokud elektron vyletí z materiálu, on tam nechybí, on se místo něj vytvoří další. Vlastně ani to ne. On se k tomu vyletění vytvoří. Rozdělí se to jak bakterie. Taky se to dokáže rozdělit na valenční spoj který zůstává v materiálu a impuls vyzářeného fotonu. Foton taky není částice. Je to jenom impuls probihající existujícím elektro-gravitačním systémem "prostoru".

Jak se elektron chová v "přírodě" si asi najdi jak vypadaj jeho stopy v bublinkových a "mrakových"? komorách. Jakmile elektron vlítne třeba do tekutiny bublinkové komory, která dokáže reagovat na ztrátu energie elektronu tvořením bublinek (nevím co to je za tekutiny), dá se vysledovat jeho dráha v podobě ploché spirály, v podstatě Fibonaciho, než elektron zanikne v centru té spirály.

Tvar je podle toho, jestli je elektron v elektrickém poli, nebo ne, či přesněji jestli podléhá vzájemné indukci s něčím elektricky "nabitým". Pokud ne, je to v podstatě totéž co valenční bond v materiálu a elektricky neutrální, ale:

Protože nemá vymezenou délku mezi dvěma atomy, dokáže se asi poněkud natáhnout, nebo smrsknout, tady tápu. Taky to bude záležet na jeho energetické úrovni. Je ale celkem stabilní, stejně jako positron, alespoň pokud se dá věřit Panu Dehmeltovi, že skutečně trápil elektrony a positrony ve své pasti a ne ionty. Jde to minimálně do týdnů. Nicméně to tak nemůže fungovat mimo vacuum a mimo magnetické a elektrické pole, která ty částice drží od stěn pasti. Jak to vletí na stěnu, tak je po tom.

Naprostá většina těch neutrálních volných elektronů se z nějakého důvodu v poli zachová jako negativní částice. Proč, to zatím jenom tuším, ale nevím. Nicméně v elektrickém výboji, třeba svářečky, jsou zastoupeny jak elektrony tak positrony celkem v rovnováze. To svícení oblouku je hlavně díky jejich anihilaci. Zní to blbě, co, anihilace hmoty svářečkou? Nemohu si pomoct. Vymyslel to někdo o dost dřív prakticky, v blesku ten nahoře, než na to došla kvantovka v čele s Panem Feynmanem.

Pokud by to mělo být ve volném vacuu řekněme v meziplanetárním prostoru, tak elektron, nebo positron bude existovat, dokud se nestrefí do nějaké hmoty. Rychlost sice udává energetický stav částice, ale je to ten Doppler jak se to dere skrz elektro-gravitační pole. Ta jeho energie, včetně jeho vlnové délky je daná rychlostí. To platí pro všechny střepy z kolizí atomových třískačů. To těm střepům, které jsou normálně při nižších rychlostech nestabilní a rozpadají se na něco jiného, či na energii něčeho jiného, dává momentální životnost. Zhruba se to dá přirovnat k životnosti víru. Čím větší počáteční otáčky, tím dýl "žije". Pokud je vír třeba of pádla do U, vydrží daleko dýl než jednoduchý vír. Zde jde o tak zvaný soliton. Geometrie střepů skutečných jaderných struktur hraje závažnou úlohu v jejich životnosti a hodně je ta geometrie daná právě omezením, kladeným jednak rychlostí, ale také vztahem magnetického momentu částice k orientacimagnetického pole, jakým směren se jím vlastně někam řítí.

S těmi chemiky to není nic překvapivého a s elektrickým proudem atd taky ne.

Budu-li tvrdit, že elektrika je uhlí který nosej drátama permoníci v kýblech a že u výkonu jde o množsví přeneseného uhlí, je to matematicky úplně buřt. Podívej.
U(V) = Permoník = P
I(A) = obsah Kýblu = K
W(W) = Hromada přeneseného uhlí = H

Počítej to s těmahle písmenkama a s touhle filosofií a je to šumák. Zase to maticky pracuje.
H = P x K
K = H : P
P = H : K
Akorát, že je to folosoficky blbost.

S chemií je to skoro totéž, i když ne až tak zlé. Nějak tak se empiricky na něco dojde, matematicky se to zpracuje a namyslí se k tomu pravděpodobný canc, na kterém se domluví konsortium otitulovaných nevědoucích. Ono to nějak přibližně docela maticky pracuje a někdy se to dokonce trefí dost přesně. Kdyby to ale pracovalo až tak dobře, jak nám tvrdí "věda", k čemu by byl potřeba empirický výzkum se všema laboratořema, ve kterých desetitisíce chemiků a laborantů míchaj a míchaj, pečou a chladěj a katalyzujou atd. že? Vše by se přeci dalo perfektně maticky předpovědět. Jenže ono to tak prakticky funguje akorát na stránkách učebnic a někde na internetu.

Kinetická teorie je zářným příkladem takové blbosti jako ti permoníci v drátu. Einstein si zde namyslel permoníky kteří kopou do sebe a do čehokoliv, empiricky to posbíral a nasázel to do matiky a zase to celkem maticky funguje, i když jenom v ideálním plynu. Všechny skutečné plyny se musí honit velice složitými empirickými a ani ne konstantami, ale proměnými, aby to pro ten který reálný plyn dostatečně přesně fungovalo. To nemluvě o tom, že ten bídák šlohl fotoelektrický efekt, na který dlouho před ním došel prakticky někdo jiný a tenhle chytrák k tomu jenom zase namyslel poněkud pofidérní teorii, za kterou schramstl Nobelovku. Edison hadra.

Ale to už jsme jinde.

S laskavým pozdravem, Slávek.

[Schneider]

Slávku děkuji za vysvětlení. Jméno mé je Jan. Celé toto vlákno je o tématu, který je na pokraji mých znalostí, taže jsem rád, když se seznámím s novým názorem, abych měl o čem přemýšlet. Necítím se natolik kvalifikovaným, abych věcně odpověděl, ale jak jsem řekl, mám o čem přemýšlet.
Ten barevný obrázek, asi dvou atomů jasně demonstruje fakt, že v realitě nemá demokracie místo. Panuje v ní tuhá diktatura pod heslem, že vše co se stát může se také stane, protože se to stát musí. Opět mě fascinuje na tomto měřítku neuvěřitelná geometrická přesnost. Ta podle mně je jednou z nejzákladnějších
vlastností hmoty, ať už je upředena z jakýchkoliv vláken.
Obrázek je jasným důkazem, že musí existovat reálné prostředí v němž se celá záležitst odehrává. Ať se nazývá jakkoliv. Toto prostředí, vákuum, vyplňující celý prostor musí mít též nějakou hmotnou strukturu ovšem v mnohem jemnějším měřítku. V tom měl Sokrates pravdu. Moje představa je, že právě ona hraje prvotní roli, ona je podhoubím z něhož vyrůstají plodnice, námi zjistitelná a viditelná hmota. Ale to se opakuji. Jde mi jen o důraznění faktu, že vakuum a hmota v něm nejsou dvě vzájemně oddělené indentity, ale nedělitelnou symbiozou téhož, jde o dvě strany téže mince.Takové konstatování asi už je pro většinu z nás jasnou banalitou.
Ke statické elektřině. Když můj syn po půlhodině vrtění se na nočníku slavnostně dokončil své dílo a já to chtěl odnést, dostal jsem vždy pěknou šlehu. Takže bych byl skutečně rád kdyby monopól statické elektřiny skutečně neexistoval. Jenže je, mrška, všude. A bez tření. Statická elektřina se vyznačuje vysokým napětím a velmi malou intenzitou. Co tyto termíny, běžně frekventované, v Tvé představě znamenají.
Citát: Pokud elektron vyletí z materiálu, on tam nechybí, on se místo něj vytvoří další.
Kde na dalšího vezme hmota energii a jak ho vyrábí ? Pokud by to byla pravda, je Vesmír plný elektronů a díky jejich energii teplejší díky energii, kterou si sebou odnášejí a naopak všechny atomy energii kradou. Muselo by tedy, podle tohoto citátu, ve Vesmíru hmoty, potažmo energie, přibývat. Nevím.
Dík za odpověď.
JSCH

[Slavek Krepelka]

Ten barevný obrázek, asi dvou atomů jasně demonstruje fakt, že v realitě nemá demokracie místo. Panuje v ní tuhá diktatura pod heslem, že vše co se stát může se také stane, protože se to stát musí. Opět mě fascinuje na tomto měřítku neuvěřitelná geometrická přesnost. Ta podle mně je jednou z nejzákladnějších
vlastností hmoty, ať už je upředena z jakýchkoliv vláken.

Nazdar Jane,

To vysvětlení bych bral s notnou dávkou pepře.

K tomu obrázku se vztahuje trochu historie. Není to IBM ale je to stále "vědecký" výzkum člověka s velice dobrým ortodoxním vzděláním, ale s mozkem samostaného člověka. Objevil se na obalu prvního vydání jeho knihy o jeho výzkumech, z dalších zmizel. Mikroskop jeho vývoje a výroby prý "už neexistuje". Jeho výzkum byl financovaný ve své době US universitou a asi mu někdo šlápl trochu na kuří oko. Nechce se mi teď hledat jméno, ale pokud bude mít někdo zájem, vyšťourám to.

Obrázek je jasným důkazem, že musí existovat reálné prostředí v němž se celá záležitst odehrává. Ať se nazývá jakkoliv. Toto prostředí, vákuum, vyplňující celý prostor musí mít též nějakou hmotnou strukturu ovšem v mnohem jemnějším měřítku. V tom měl Sokrates pravdu. Moje představa je, že právě ona hraje prvotní roli, ona je podhoubím z něhož vyrůstají plodnice, námi zjistitelná a viditelná hmota. Ale to se opakuji. Jde mi jen o důraznění faktu, že vakuum a hmota v něm nejsou dvě vzájemně oddělené indentity, ale nedělitelnou symbiozou téhož, jde o dvě strany téže mince.Takové konstatování asi už je pro většinu z nás jasnou banalitou.

O většině nic nevím, ale aspoň některým to jasné je. "Prostor" má strukturu, o tom není pochyby. Že se ta struktura projevuje různě a je sama sobě okolnostmi a podmínkami je asi pár jedincům taky jasné.

Ke statické elektřině. Když můj syn po půlhodině vrtění se na nočníku slavnostně dokončil své dílo a já to chtěl odnést, dostal jsem vždy pěknou šlehu. Takže bych byl skutečně rád kdyby monopól statické elektřiny skutečně neexistoval. Jenže je, mrška, všude. A bez tření.

To je právě omyl. Jiskra by nikdy nikam neskočila, kdyby nebyly dva póly. Nočník a Ty, nebo nočník a koberec, vzduch atd. Že to není spojeno nějak "hmotou", jako póly magnetu, vůbec nic neznamená. Pól - Nočník byl v indukci proti koberci než jsi Ty, jako daleko větší a vodivější těleso natáhl ruku. Pole jsi přetáhl ono Tě žahlo.

Citát: Pokud elektron vyletí z materiálu, on tam nechybí, on se místo něj vytvoří další.
Kde na dalšího vezme hmota energii a jak ho vyrábí ?

Elektron není nic než forma energie. Vezmi si hroudu plastiku a hoď jí jak daleko můžeš. Udělej z ní oštěp a hoď jak daleko můžeš. Udělej z ní frisbee a hoď jak daleko můžeš. Bumerag, letadélko.. Pořád je to stejná hrouda plastiku, ale forma jí dává vlastnosti, podle kterých se chová za danných podmínek. Zrovna tak jako se elektron oddělí z jiného elektronu, když dotyčný elektron přesáhne limitace danné svou pozici mezi jádry, tedy atomy, když jsme například ohřáli do běla kouda železa, zase se stejně dobrovolně sloučí s jiným elektronem, třeba ve stěně skleněné pasti, pokud nenavýší energii elektronu, který už ve stěně je nad jeho energetickou limitaci.

Enegie celkově ve vesmíru ani nepřibývá, ani neubývá, tedy určitě ne tímto způsobem, jinak nevím, jenom se mění její forma, tedy topologie pokud má materiální formu, nebo jenom kmitočet atd pokud je součástí "prostoru".

S laskavým pozdravem, Slávek.

[Schneider]

Označuji každý odstavec číslem.

1. Není to jediný důkaz toho o čem píšu. Lze jich uvést mnoho. Jen jedna námitka. Jak by jinak mohla fungovat chemie, topologie chemických prvků a sloučenin přímo souvisí s jejich vlastnostmi a je rigorozně odrazem sil a procesů, které v daných měřítcích na ně působí.
Díky za historii obrázku. I já mám pocit, že snímky tohoto typu jsou tajeny. Těžko je cosi podobného na českém vebu k nalezení.

3. Statická elektřina. Je známo, že celý povrch zeměkoule je pokryt nábojem, mám pocit se zápornou polaritou. Možná, že jsou vyjímky, ale to není podstatné.
Nočník měl, jak je to u plastů běžné náboj opačný. Podstata je v tom, že měl náboj jedné polarity. Pokud by to bylo tak jak píšeš pak by nočník trpěl chudokrevností-nedostatkem elektronů, ale pak bych ho žahnul já anebo to bylo naopak. Po celé zeměkouli se vede tvrdý boj se statickou elektřinou. Díky hromosvodu jsme chráněni proti úderu blesku. Je prokázáno, že udeří-li blesk směrem k zemi objeví se i výboj v opačném směru mířící kamsi do prostoru Vesmíru. Proč?

4. Elektron. Jasně pokud rozpálím tunu železa do běla tak z něj unikají i elektrony, v takovém stavu mají atomy dost energie na obnovu svých valenčních sfér z vnějšího prostředí systémem škatulata hejbejte se. Jenže do takového procesu je třeba prvotně vložit velké množství energie. K tomu, aby se hmota energie zbavila a regulovala její přebytek jsou určeny zejména fotony.

5. K obrázku s chybějícím atomem jódu. Jak jsem zjistil jód je tvrdý prvek, který přechází přímo v plynnou fázi sublimací. To ovšem závisí na fyzikálních podmínkách, za kterých je experiment prováděn. Takže chybějící atom si nejspíš spolu se svými elektrony vysublimoval. Podivné je, že po něm zůstal důlek. Nevím jaké má jód prostorové vazby, proč v důlku vypadá jakoby pod ním nic už nebylo.

Jarně JSCH.

[Schneider]

Ještě přikládám sice už postarší, ale přece současný aktualní výsledek unikátního experimentu. Článek s obrázkem a You tube najdete na Aktuálně .cz

Vědci vůbec poprvé nafilmovali nepolapitelný elektron

model atomu

Lund - Patří bezesporu mezi nejčilejší částice hmoty a podle kvantové mechaniky vlastně nikdy tak úplně přesně nevíme, kde se vyskytuje a jaká je jeho hybnost.

Řeč je o elektronu, který teď tým vědců z univerzity v Lundu pod vedením Johana Mauritssona vůbec poprvé nafilmoval v pohybu. Svůj experiment popsali v odborném časopise Physical Review Letters.

Základem filmu, který zaznamenal dva oběhy elektronu kolem jádra helia, byl takzvaný kvantový stroboskop, který funguje podobně jako stroj vytvářející krátké záblesky na diskotékách.
Více o kvantové fyzice

Jenže ten, který použili ve Švédsku, vydává impulzy trvající pouhých 10 -18 vteřiny, tedy jednu attosekundu. "Jediná attosekunda se má ke klasické vteřině jako vteřina k věku celého vesmíru," upřesnil Mauritsson.

Pomocí druhého laseru pak vědci přesně zaznamenali pohyb vybuzeného elektronu. Dva oběhy jádra trvající dohromady 300 attosekund potom počítačově zpomalili na rychlost klasického filmového pásu.

Záznam ovšem není žádným filmem v běžném slova smyslu, tedy pohybem rozfázovaným do okének. Jde spíš o počítačový model chování elektronu.

Mauritsson ale zdůraznil, že nejde o samoúčelnou hrátku potrhlých fyziků. Modelování pohybu elektronů totiž může přinést nové poznatky například při výzkumu ionizace.

[huhu]

Článek s obrázkem a You tube najdete na Aktuálně .cz

.

dík

[Slavek Krepelka]

Označuji každý odstavec číslem.

1. Není to jediný důkaz toho o čem píšu. Lze jich uvést mnoho. Jen jedna námitka. Jak by jinak mohla fungovat chemie, topologie chemických prvků a sloučenin přímo souvisí s jejich vlastnostmi a je rigorozně odrazem sil a procesů, které v daných měřítcích na ně působí.

Nevím, k čemu se tohle vztahuje.

3. Statická elektřina. Je známo, že celý povrch zeměkoule je pokryt nábojem, mám pocit se zápornou polaritou. Možná, že jsou vyjímky, ale to není podstatné.
Nočník měl, jak je to u plastů běžné náboj opačný. Podstata je v tom, že měl náboj jedné polarity. Pokud by to bylo tak jak píšeš pak by nočník trpěl chudokrevností-nedostatkem elektronů, ale pak bych ho žahnul já anebo to bylo naopak. Po celé zeměkouli se vede tvrdý boj se statickou elektřinou. Díky hromosvodu jsme chráněni proti úderu blesku. Je prokázáno, že udeří-li blesk směrem k zemi objeví se i výboj v opačném směru mířící kamsi do prostoru Vesmíru. Proč?

To je všechno jenom otázka, na co se člověk soustředí. Zkusím to takhle.

Jeden pól - jedna loď plave mořem a courá za sebou lano.
Dva póly - dvě lodě svázané lanem, jedna táhne druhou, ano je napnuto.

Pakli-že vidíme lano jako pole, je jisté, že pokud není napnuto ze dvou stran, je přivázáno jenom k jedné lodi, je lano volné a nedá se považovat za sílu v hrubém měřítku lodě. Pokud je lano vzvázané mezi dvěma loděmi, lze ho napnout a považovat za sílu. Lano se nedá šponovat, pokud na něj nepůsobí alespoň dvě síly v různých směrech.

S elektrostatickým polem je to zrovna tak. Pole neexistuje jako síla, pokud nemá alespoň dvě tělesa, mezi kterými je vyvázáno. Tělesem může být i molekula vzduchu, nebo milión molekul čehokoliv i vzduchu. Proto neexistuje elektrostatický monopól.
I to, co tak jaksi vypadá, třeba koule VDG, je jen vyvázáno spoustou prvků pole skoro kulově k molekulám vzduchu v okolí, či něčemu jinému. Bez toho vzduchu, nebo toho jiného, nemůže pole koule VDG existovat jako síla.
Jeden se musí soustředit na to, ce se děje, ne na to co jaksi vidí. Vynález elektrostatického monopólu je sice velice zažraný do morku kostí, ale není pravdivý, protože se zabývá jenom částí celé situace.

Toto je samozřejmě jenom pohled na funkci síly pole. Pole zrovbna tak nelze vybít výbojem, pokud nemá podmínky dostatečné směrové koncentrace. Koule VDG se proti ničemu nevybije, pokud si nenaindukuje v nějakém směru převahu. Vynikající hračka, na které si to člověk může prohlédnout a ověřit je dost dostupná hračka, obvykle prodávaná jako dekorace. Bedznka do zdi na elektriku, na ní skleněná koule a z v kouli druhá koule se špobama. Když se to vrazí do zdi, z vnitřní koule jdou na vnější jazyky elektrického výboje, obvykle se to dělá ve fialovočervené. Je to jak živé a poučné. Prstama si na tom krásně můžeme ty jazyk směrovat a koncentrovat jenom přiložením ruky zvenčí na vnější kouli.
Dáme-li k tomu kus kovu, může se stát, že to stáhneme celéa zintenzivníme a vytáhneme oblouk, který zařízení zničí.
Toto udělátko názorně demonstruje nezbytnost dvou pólů k vytvoření pole a jak se pole dá prostorově manipulovat.

5. K obrázku s chybějícím atomem jódu. Podivné je, že po něm zůstal důlek. Nevím jaké má jód prostorové vazby, proč v důlku vypadá jakoby pod ním nic už nebylo.

To je díky metodologii. Je to děláno elektrostatickou sondou a ta se nemůže podívat dovnitř. Sonda je to moc velký klacek na tu díru a nevleze do ní.

S laskavým pozdravem, Slávek.

[Schneider]

Ke statické elektřině. Co takhle předmět, kus hmoty, letící prostorem hlubokého vesmíru za teploty v něm obvyklé. Ten nebude mít nějaký povrchový statický náboj?