lennis píše:
Přinesla jsem si od něj pár odtázek, se kterými bych se na vás dovolila obrátit:
...
Pár praktických připomínek, možná pomohou....
Dle sestavy, to jest velikosti, vzdálenosti elektrod, vodivodti vody (měla by mít nejlépe 0,5uS ) je dobré si systém osahat. To jest připojit na zdroj a měřit proud. V závislosti na čase si udělat graf ve kterém nebude křivka lineární (stopky, tužka, papír, miliampérmetr). Proud či čas volit do bodu před saturací.
Ohmetrem se měřit dá ale velmi krátkou dobu. Ohmetr měří stejnosměrně, takže vlivem disociace tam dochází ke zkreslení. Konduktometry měří tuším střídavě. Mají elektrody z netečného kovu případně jsou pokryty platinovu černí. Ano plocha elektrod u konduktoměru bývá většinou 1cm a vzdálenost taktéž, případně v poměrech.
Vzdálenost elektrod závisí na jejich ploše, pokud jsou elektrody páskové je lepší volit vzdálenost vyšší, pokud jsou drátové je mžno zvolit vzdálenost nižší. Osobně jsem zastáncem vyšší vzdálenosti elekktrod, nevznikají tam místa s vysokým potenciálem (zejména na hranách-hranová vodivost) který může mít za následek tvorbu větších částic. Čím dále budou elektrody, tím bude proces pomalejší ale kvalita procesu bude lepší.
Míchání stačí pomalé, je tam především k tomu aba se netvořili vodisvostní cesty které mohou vytvořit shluky (denedrity), to se ale většinou viditelně dějě při špinavém vodě a velké proudové hustotě.
Pokud je použit proudový zdroj napětí kolísá samo. Je však dobré mít proudový zdroj s dodtatečnou napěťovou rezervou min 30V, v případě vyšší vzdálenosti elektrod i více 60V.
Čistota stříbra má vliv ale ne tak markantní jako čistota vody. Lze použít i běžné stříbrné investiční mince ty mají garantovánu čistotu 99,9% cena je asi 25kč/g
Není ani tak důležité najít "kámen mudrců" jako cesta k němu.
To co není vidět a ani není možno měřit nelze už z principu prohlásit za neexistující.
Pomož si sám, protože ti stejně nikdo jiný nepomůže.
Moderátor raději žádný než vadný.