Aktuálně: Nový finanční systém - SPDR nabízí doživotní měsíční rentu, oddlužení. financování vlastních projektů. Více zde...
Město Krnov - Přímá pomoc jedné domácnosti postižené povodní. Více zde...
Město Krnov - Přímá pomoc jedné domácnosti postižené povodní. Více zde...
Finanční krize 2008 až ....
-
- Zasloužilý člen
- Příspěvky: 1477
- Registrován: čtv 18 pro 2008 20:43
- Dal: 8 poděkování
- Dostal: 8 poděkování
Myslící čip bude moci předvídat vývoj na burzách.
Tak to by asi měli s jeho vývojem hejbnout, aby potom ještě vůbec nějaké burzy byly. Non
http://www.novinky.cz/internet-a-pc/242 ... l?ref=boxE
"Na burzách může počítač lépe než lidé a současné systémy předvídat pohyby trhu a vybírat nejlepší investiční příležitosti v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu a odhadnout rizikový vývoj."
http://www.novinky.cz/internet-a-pc/242 ... l?ref=boxE
"Na burzách může počítač lépe než lidé a současné systémy předvídat pohyby trhu a vybírat nejlepší investiční příležitosti v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu a odhadnout rizikový vývoj."
The fact that a new idea is ridiculed doesn't increase its likelihood of being eventually found to have merit. Most new ideas, even in science, fail, and are quietly swept under the rug of history - D.E.S.
-
- Zasloužilý člen
- Příspěvky: 980
- Registrován: ned 02 led 2011 17:48
- Dal: 107 poděkování
- Dostal: 23 poděkování
- Kontaktovat uživatele:
-
- Zasloužilý člen
- Příspěvky: 980
- Registrován: ned 02 led 2011 17:48
- Dal: 107 poděkování
- Dostal: 23 poděkování
- Kontaktovat uživatele:
bez poplatků
Tak jsem si vzpoměl na diskutery z tohoto fora , kteří se zasazují za bartrový obchod.
No , ono stačí používat peníze jako prostředek směny a ne jako předmět spekulací.
A je tu první vlaštovka. V Liberci je čerpací stanice, která neakceptuje platební karty. ( tušim se jmenuje MOTORSPORT - ALFA )
Na první pohled si zadělali na problém. Jenže mají neustále fronty jak na játra za komínů.
Proč. Protože o poplatkyz karet , které nemusí solit bankám ponížili cenu pohonných hmot.
Ty fronty jim ještě zvednou obrat , ale to v našem příběhu nehraje roli.
Důležité je , že kdybychom vynechali bankovní domy, poplatky , úroky, deriváty finančního trhu, tak budou mít peníze větší hodnotu. Odpadnou darmožrouti. Nádavkem bude mrtě lidí bez práce a půjdou něco vyrábět. Ale to nevadí , protože jejich práce bude najednou ohodnocena a uživí se.
Ergo sum - zpomalí se ekonomický růst založený na vytváření dluhu , ale stoupne životní úroveň
nebo mám někde chybu v úsudku ?
No , ono stačí používat peníze jako prostředek směny a ne jako předmět spekulací.
A je tu první vlaštovka. V Liberci je čerpací stanice, která neakceptuje platební karty. ( tušim se jmenuje MOTORSPORT - ALFA )
Na první pohled si zadělali na problém. Jenže mají neustále fronty jak na játra za komínů.
Proč. Protože o poplatkyz karet , které nemusí solit bankám ponížili cenu pohonných hmot.
Ty fronty jim ještě zvednou obrat , ale to v našem příběhu nehraje roli.
Důležité je , že kdybychom vynechali bankovní domy, poplatky , úroky, deriváty finančního trhu, tak budou mít peníze větší hodnotu. Odpadnou darmožrouti. Nádavkem bude mrtě lidí bez práce a půjdou něco vyrábět. Ale to nevadí , protože jejich práce bude najednou ohodnocena a uživí se.
Ergo sum - zpomalí se ekonomický růst založený na vytváření dluhu , ale stoupne životní úroveň
nebo mám někde chybu v úsudku ?
- Palo
- Zasloužilý člen
- Příspěvky: 4207
- Registrován: úte 08 srp 2006 18:01
- Bydliště: Brno
- Dal: 41 poděkování
- Dostal: 451 poděkování
- Kontaktovat uživatele:
Re: bez poplatků
Ale nesmí to být tištěné peníze, ale materiály, které mají skutečnou vlastní hodnotu, například stříbrné či zlaté mince – pak ano.huhu píše:No , ono stačí používat peníze jako prostředek směny a ne jako předmět spekulací.
Peníze by měli svoji hodnotu, kdyby opravdu měli svoji hodnotu, jak jsem napsal výše Musí to být prostředek bez možnosti odírání "uživatelů" - tedy něco, co jen někdo tupě bez logiky bude respektovat jako nějakou hodnotu, přičemž skutečná hodnota u bankovek je jen cár papíru s hromadou k@k@tin navíc.huhu píše:Důležité je , že kdybychom vynechali bankovní domy, poplatky , úroky, deriváty finančního trhu, tak budou mít peníze větší hodnotu...
Nemáme žádnou vládu, jen nepostižitelnou mafii.
Co si můžeš ověřit, si ověř. Ulhaných byznysmanů jsou hromady.
Co si můžeš ověřit, si ověř. Ulhaných byznysmanů jsou hromady.
- poota
- Zasloužilý člen
- Příspěvky: 5830
- Registrován: stř 26 zář 2007 22:23
- Bydliště: Praha
- Dal: 1692 poděkování
- Dostal: 2418 poděkování
Re: bez poplatků
Chybu v úsudku nemáš, ale není to zase tak jednoduché.huhu píše:... nebo mám někde chybu v úsudku ?
Peníze znamenají určité množství nějaké hodnoty, původně kovu.
Kdo je má momentálně v držení, může jimi platit.
Pokud mu je někdo třeba ukradne, tak jimi může platit ten zloděj.
Z toho důvody kdysi dávno vznikla taková služba - u jednoho obchodníka se složily hotové peníze, a ten napsal poukázku, za kterou vyplatil tutéž částku obchodník v cíli cesty. Nebylo nutné převážet peníze a pro lupiče byl papír bezcenný, protože jim by se ta částka nevydala. Na tom systému se dalo jak ušetřit, tak zároveň i vydělávat.
Zároveň se také "vědělo", kolik kdo převáží.
Takže jedna strana - hotové peníze, bez kontroly a daní, riziko krádeže.
Druhá strana - pouze elektronické "peníze", dokonalá kontrola a danění, snadné zablokování, stejné riziko krádeže, ale mnohem kvalifikovanějšími zloději, riziko krachu ústavu.
Kdysi bylo výhodné "půjčovat" peníze Spořitelně, protože vyplácela relativně solidní úrok - dnešní úrok nepokrývá ani inflaci, navíc poplatky jsou vyšší, než ten úrok. Zmenšení uložené částky nic neřeší, protože tím se jenom sníží úrok, ale poplatky zůstávají stejné. Jedinou výhodou je to, že člověk "placení" neprovádí osobně, takže mu nemusí krvácet srdce. A snad ještě jedna - nemusí si pro každou platbu chodit někam osobně.
Ve výsledku to teď vypadá tak, že vedle sebe máme oba systémy a bohatě si užíváme jejich nevýhod.
Na účtu "peníze" ubývají, aniž bychom za to měli nějakou protihodnotu, a navíc se nedají utajit.
Hotové peníze znehodnocuje inflace a je riziko jejich krádeže.
Částečným řešením je směnit část hotovosti za investiční kov, nemovitosti a nebo cennosti. Ovšem ani tohle řešení není ideální a má také svá rizika.
Zdravím - poota
Dr.Ont Geront Senilisimus/GeroDront/DeGe
-
- Zasloužilý člen
- Příspěvky: 4090
- Registrován: čtv 17 led 2008 16:08
- Dal: 384 poděkování
- Dostal: 243 poděkování
toky peněz
Poota napsal..
Částečným řešením je směnit část hotovosti za investiční kov, nemovitosti a nebo cennosti
...za zlato si nic v budoucnu třeba nekoupím ani za obraz nebo empírový sekretář ....za nemovitost také ne...takže "jen " pozemek...
...osobně drobné přebytky peněz řeším nákupem kvalitního nářadí, strojů a věcí potřebných pro život./ pilku, vrták, rašpli, hoblík...elektrocentrálu /...kdo nemí zatlouct hřebík, tak má v tomto směru smůlu...myslím, a vidím to ve svém okolí....řemeslníků ubývá...a to celosvětově....nikdo nechce hejbat rukama....myslím , že ve kvalitním vybavení / které nepodléhá časové zkáze/ je také dost dobrá uschova peněz. pilku, vrták, rašpli, hoblík...elektrocentrálu budu moci v budoucnu vyměnit za mrkev brambor nebo zelí, nebo zemědělci opravit pluh, kamna nebo komín...... zdraví m11
Částečným řešením je směnit část hotovosti za investiční kov, nemovitosti a nebo cennosti
...za zlato si nic v budoucnu třeba nekoupím ani za obraz nebo empírový sekretář ....za nemovitost také ne...takže "jen " pozemek...
...osobně drobné přebytky peněz řeším nákupem kvalitního nářadí, strojů a věcí potřebných pro život./ pilku, vrták, rašpli, hoblík...elektrocentrálu /...kdo nemí zatlouct hřebík, tak má v tomto směru smůlu...myslím, a vidím to ve svém okolí....řemeslníků ubývá...a to celosvětově....nikdo nechce hejbat rukama....myslím , že ve kvalitním vybavení / které nepodléhá časové zkáze/ je také dost dobrá uschova peněz. pilku, vrták, rašpli, hoblík...elektrocentrálu budu moci v budoucnu vyměnit za mrkev brambor nebo zelí, nebo zemědělci opravit pluh, kamna nebo komín...... zdraví m11
... věřím, že se " TO " povede ......
- Palo
- Zasloužilý člen
- Příspěvky: 4207
- Registrován: úte 08 srp 2006 18:01
- Bydliště: Brno
- Dal: 41 poděkování
- Dostal: 451 poděkování
- Kontaktovat uživatele:
Re: toky peněz
Proto je vhodné jako platidlo Ale až v případě, že lidé se dají trochu dokupy a bártr nebude vhodným prostředkem...martin11 píše:...za zlato si nic v budoucnu třeba nekoupím...
Vono je celkem jednodušší vozit s sebou hrst zlata, než dvacet beden nářadí
Nemáme žádnou vládu, jen nepostižitelnou mafii.
Co si můžeš ověřit, si ověř. Ulhaných byznysmanů jsou hromady.
Co si můžeš ověřit, si ověř. Ulhaných byznysmanů jsou hromady.
-
- Zasloužilý člen
- Příspěvky: 1252
- Registrován: čtv 19 lis 2009 9:24
- Bydliště: Svitavy
- Dal: 9 poděkování
- Dostal: 99 poděkování
mno....
Oba máte pravdu, proto pozemek dobře prohnojený a k tomu něco žlutýho kovu,kdyby děcka hodně churavěly nebo bylo potřeba pořídit něco důležitého.
Já budu investovat do krechtů, které nebude možno nalézt ,pec a mrazák na solár.
Abychom se ještě nedivili a strachem huby nekřivili.......
Já budu investovat do krechtů, které nebude možno nalézt ,pec a mrazák na solár.
Abychom se ještě nedivili a strachem huby nekřivili.......
-
- Zasloužilý člen
- Příspěvky: 1477
- Registrován: čtv 18 pro 2008 20:43
- Dal: 8 poděkování
- Dostal: 8 poděkování
Re: toky peněz
Připomenulo mi to jeden nádhernej vtip o krásné mladé anglické lejdy, co od svých milenců požaduje pouze skládací nože švýcarské výroby, přestože jí jako projev vděku za společně prožité chvíle nabízejí své nejlepší koně, lodě, panství, atd. Nonmartin11 píše:pilku, vrták, rašpli, hoblík...elektrocentrálu budu moci v budoucnu vyměnit za mrkev brambor nebo zelí, nebo zemědělci opravit pluh, kamna nebo komín......
Na otázku, zdali je snad sbírá, jim pouze odpovídá: Vím že nebudu pořád tak hezká a přitažlivá jako nyní. A kterýpak skautík by neodolal nádhernému skádacímu nožíku se spoustou čepelí?
The fact that a new idea is ridiculed doesn't increase its likelihood of being eventually found to have merit. Most new ideas, even in science, fail, and are quietly swept under the rug of history - D.E.S.
-
- Zasloužilý člen
- Příspěvky: 4090
- Registrován: čtv 17 led 2008 16:08
- Dal: 384 poděkování
- Dostal: 243 poděkování
Re: toky peněz
...jo nožíky bude třeba míti na přežití...kvalitní....a na vesnici zlato.....???....kam by kdo chtěl cestovat?....jestli to tak bude, tak vesnice budou muset být soběstačné....zlato sice je stále zlato.....a nic víc....žádná morální ani fyzická hodnota m11aNONym píše:Připomenulo mi to jeden nádhernej vtip o krásné mladé anglické lejdy, co od svých milenců požaduje pouze skládací nože švýcarské výroby, přestože jí jako projev vděku za společně prožité chvíle nabízejí své nejlepší koně, lodě, panství, atd. Nonmartin11 píše:pilku, vrták, rašpli, hoblík...elektrocentrálu budu moci v budoucnu vyměnit za mrkev brambor nebo zelí, nebo zemědělci opravit pluh, kamna nebo komín......
Na otázku, zdali je snad sbírá, jim pouze odpovídá: Vím že nebudu pořád tak hezká a přitažlivá jako nyní. A kterýpak skautík by neodolal nádhernému skádacímu nožíku se spoustou čepelí?
... věřím, že se " TO " povede ......
-
- Zasloužilý člen
- Příspěvky: 1739
- Registrován: stř 16 dub 2008 10:00
- Dal: 37 poděkování
- Dostal: 262 poděkování
Re: toky peněz
A nejlépe obojí. Nedám dopustit na staré kované nářadí. Například takové staré dlátko má dnes hodnotu nového rakouského dláta s "třešničkami" v hodnotě cca 2500kč. Narex je kvalita ale kam se hrabe na staré náčiní.martin11 píše:Poota napsal..
Částečným řešením je směnit část hotovosti za investiční kov, nemovitosti a nebo cennosti
...za zlato si nic v budoucnu třeba nekoupím ani za obraz nebo empírový sekretář ....za nemovitost také ne...takže "jen " pozemek...
...osobně drobné přebytky peněz řeším nákupem kvalitního nářadí, strojů a věcí potřebných pro život./ pilku, vrták, rašpli, hoblík...elektrocentrálu /...kdo nemí zatlouct hřebík, tak má v tomto směru smůlu...myslím, a vidím to ve svém okolí....řemeslníků ubývá...a to celosvětově....nikdo nechce hejbat rukama....myslím , že ve kvalitním vybavení / které nepodléhá časové zkáze/ je také dost dobrá uschova peněz. pilku, vrták, rašpli, hoblík...elektrocentrálu budu moci v budoucnu vyměnit za mrkev brambor nebo zelí, nebo zemědělci opravit pluh, kamna nebo komín...... zdraví m11
Pak mít ještě zdravé ruce. Sám and sebou se divím co jsem dríve dělal jenom ručně. Dneska jsem tak rozežranej že jak nemám profi nářadí tak na práci nesáhnu. No bodejť mám málo času, tak musím pracovat efektivně.
Není ani tak důležité najít "kámen mudrců" jako cesta k němu.
To co není vidět a ani není možno měřit nelze už z principu prohlásit za neexistující.
Pomož si sám, protože ti stejně nikdo jiný nepomůže.
Moderátor raději žádný než vadný.
To co není vidět a ani není možno měřit nelze už z principu prohlásit za neexistující.
Pomož si sám, protože ti stejně nikdo jiný nepomůže.
Moderátor raději žádný než vadný.
- martinq
- Zasloužilý člen
- Příspěvky: 1235
- Registrován: pon 27 bře 2006 16:33
- Bydliště: Prágl
- Dal: 31 poděkování
- Dostal: 203 poděkování
Řecko vyhlásilo státní bankrot, popáté !!!
Malý exkurz do dějin řeckých bankrotů
Bankrot (řec. ptochefsi, chreokopia) je slovo, které bylo, je a bude v souvislosti s řeckou ekonomikou skloňováno velmi často.
„Dějiny řeckého veřejného finančnictví jsou dějinami veřejného dluhu“. Takto trefně před více než 80 lety profesor Andreas Andreadis glosoval finanční situaci řeckého státu. Bohužel mu musíme dát za pravdu. Novodobý řecký stát se opravdu od počátku své existence potýká s ohromnými finančními problémy, ze kterých nikdy zcela nevybředl.
Prapříčinou této skutečnosti jsou ohromné půjčky se zlodějským úrokem, které Řekům poskytla Velká Británie v době, kdy země ještě bojovala za nezávislost proti Turkům. Britové poskytli velmi nevýhodnou půjčku, kterou pak následovaly půjčky další a další. Cíl britské strany byl jasný; Řeky si k sobě připoutat prostřednictvím půjček, které budou velmi těžko splácet, a zajistit si tak v nově vznikajícím státě vliv. To se také podařilo. Řekové již v roce 1843 ztratili schopnost splácet své pohledávky a Velká Británie si vymohla přímý dohled nad finančními záležitostmi země. Další velikou krizi zažila řecká ekonomika za premiérství Charilaa Trikupise (s přestávkami 1882-1897).
Trikupis sledoval modernizační kurz a provedl celou řadu nutných reforem nejen ve státní správě. Právě on položil základy moderního řeckého státu a za jeho vlády došlo k prudkému rozvoji střední třídy, měst a infrastruktury. Na druhou stranu však tyto reformy spolkly ohromné množství peněz, které Trikupis získával hlavně zvyšováním daní. Ty však samy o sobě nestačily; země akutní nedostatek peněz řešila dalšími půjčkami od Velké Británie. Zemi navíc nepomohlo střídání vlád reformisty Trikupise s populistou Dilijiannisem, kteří si navzájem rušili přijatá nařízení a zákony a vývoj země stagnoval. Počátek 90. let 19. století je v Řecku ve znamení hospodářské krize, přičemž silně klesá poptávka po řeckém zboží. Protože Řecko bylo z větší míry závislé na vývozu zemědělských plodin, snížená poptávka vyvolala ohromné problémy. Trikupis již v roce 1893 neviděl jinou možnost, než vyhlásit státní bankrot. V poslední době se v médiích současná situace často připodobňuje právě k událostem z roku 1893. Samozřejmě, tehdy byla mezinárodní situace trochu jiná. Řecko nebylo součástí žádné měnové unie a muselo se tedy s následky bankrotu vypořádat samo. Došlo k ohromnému poklesu životní úrovně, kdy téměř polovina státního rozpočtu šla na splácení dluhu.
Řecko navíc postihla další vlna exodu do zahraničí, zvláště pak do USA. Historik Pavel Hradečný udává, že v letech 1890-1914 se vystěhovala šestina (!) řeckého obyvatelstva. Situace se začala mírně zlepšovat až po nástupu Eleftheria Venizela v roce 1910. Do té doby se však řecký stát i společnost nacházely v úpadku. Průvodním jevem frustrace a snahy vybřednout z této situace byl pokus Řecka o agresivní válku s Tureckem v roce 1897, která skončila ohromným fiaskem.
Řecko pak ještě jednou ve 20. století muselo vyhlásit úpadek. Bylo to v roce 1932, kdy se celý svět potýkal s následky hospodářské krize. Na Řecko opět hospodářská krize dolehla velmi tíživě, neboť se opakovala situace z počátku 90. let 19. století – snížení poptávky po řeckém zboží.
Bankrot (řec. ptochefsi, chreokopia) je slovo, které bylo, je a bude v souvislosti s řeckou ekonomikou skloňováno velmi často. S ohledem na historické zkušenosti země s potýkáním se s ohromnými dluhy se tomu nemůžeme divit. Při výuce řeckých dějin na neogrecistice v Brně jsem se občas zamýšlela, jestli by se moderní řecká historie dala charakterizovat nějakým výrazem, či slovním spojením. Zatím jsem nepřišla na nic lepšího, než: „Řecko – dějiny bankrotů.“
Autoři: Alena Vitáková
http://vitakova.blog.ihned.cz/c1-529462 ... h-bankrotu
Je zde i řešení co dělat až krachne stát, přestěhovat se jinam, on to někdo zaplatí ... nebo dluh převedou na politiky, jako na Islandu a Španělsku.
Bankrot (řec. ptochefsi, chreokopia) je slovo, které bylo, je a bude v souvislosti s řeckou ekonomikou skloňováno velmi často.
„Dějiny řeckého veřejného finančnictví jsou dějinami veřejného dluhu“. Takto trefně před více než 80 lety profesor Andreas Andreadis glosoval finanční situaci řeckého státu. Bohužel mu musíme dát za pravdu. Novodobý řecký stát se opravdu od počátku své existence potýká s ohromnými finančními problémy, ze kterých nikdy zcela nevybředl.
Prapříčinou této skutečnosti jsou ohromné půjčky se zlodějským úrokem, které Řekům poskytla Velká Británie v době, kdy země ještě bojovala za nezávislost proti Turkům. Britové poskytli velmi nevýhodnou půjčku, kterou pak následovaly půjčky další a další. Cíl britské strany byl jasný; Řeky si k sobě připoutat prostřednictvím půjček, které budou velmi těžko splácet, a zajistit si tak v nově vznikajícím státě vliv. To se také podařilo. Řekové již v roce 1843 ztratili schopnost splácet své pohledávky a Velká Británie si vymohla přímý dohled nad finančními záležitostmi země. Další velikou krizi zažila řecká ekonomika za premiérství Charilaa Trikupise (s přestávkami 1882-1897).
Trikupis sledoval modernizační kurz a provedl celou řadu nutných reforem nejen ve státní správě. Právě on položil základy moderního řeckého státu a za jeho vlády došlo k prudkému rozvoji střední třídy, měst a infrastruktury. Na druhou stranu však tyto reformy spolkly ohromné množství peněz, které Trikupis získával hlavně zvyšováním daní. Ty však samy o sobě nestačily; země akutní nedostatek peněz řešila dalšími půjčkami od Velké Británie. Zemi navíc nepomohlo střídání vlád reformisty Trikupise s populistou Dilijiannisem, kteří si navzájem rušili přijatá nařízení a zákony a vývoj země stagnoval. Počátek 90. let 19. století je v Řecku ve znamení hospodářské krize, přičemž silně klesá poptávka po řeckém zboží. Protože Řecko bylo z větší míry závislé na vývozu zemědělských plodin, snížená poptávka vyvolala ohromné problémy. Trikupis již v roce 1893 neviděl jinou možnost, než vyhlásit státní bankrot. V poslední době se v médiích současná situace často připodobňuje právě k událostem z roku 1893. Samozřejmě, tehdy byla mezinárodní situace trochu jiná. Řecko nebylo součástí žádné měnové unie a muselo se tedy s následky bankrotu vypořádat samo. Došlo k ohromnému poklesu životní úrovně, kdy téměř polovina státního rozpočtu šla na splácení dluhu.
Řecko navíc postihla další vlna exodu do zahraničí, zvláště pak do USA. Historik Pavel Hradečný udává, že v letech 1890-1914 se vystěhovala šestina (!) řeckého obyvatelstva. Situace se začala mírně zlepšovat až po nástupu Eleftheria Venizela v roce 1910. Do té doby se však řecký stát i společnost nacházely v úpadku. Průvodním jevem frustrace a snahy vybřednout z této situace byl pokus Řecka o agresivní válku s Tureckem v roce 1897, která skončila ohromným fiaskem.
Řecko pak ještě jednou ve 20. století muselo vyhlásit úpadek. Bylo to v roce 1932, kdy se celý svět potýkal s následky hospodářské krize. Na Řecko opět hospodářská krize dolehla velmi tíživě, neboť se opakovala situace z počátku 90. let 19. století – snížení poptávky po řeckém zboží.
Bankrot (řec. ptochefsi, chreokopia) je slovo, které bylo, je a bude v souvislosti s řeckou ekonomikou skloňováno velmi často. S ohledem na historické zkušenosti země s potýkáním se s ohromnými dluhy se tomu nemůžeme divit. Při výuce řeckých dějin na neogrecistice v Brně jsem se občas zamýšlela, jestli by se moderní řecká historie dala charakterizovat nějakým výrazem, či slovním spojením. Zatím jsem nepřišla na nic lepšího, než: „Řecko – dějiny bankrotů.“
Autoři: Alena Vitáková
http://vitakova.blog.ihned.cz/c1-529462 ... h-bankrotu
Je zde i řešení co dělat až krachne stát, přestěhovat se jinam, on to někdo zaplatí ... nebo dluh převedou na politiky, jako na Islandu a Španělsku.
Vím, že vím vše, aneb meditace o ničem.
- martinq
- Zasloužilý člen
- Příspěvky: 1235
- Registrován: pon 27 bře 2006 16:33
- Bydliště: Prágl
- Dal: 31 poděkování
- Dostal: 203 poděkování
Kdo to upletl v Řecku
Kdo má rád konspirace, tak ví že vše se vším souvisí. Mimochodem jednostranně výhodné půjčky má na svědomí nějaký ROTHSCHILD, úroky byly nastaveny tak, aby nikdy nemohlo dojít k jejich uhrazení. Léta páně 1890.
Vím, že vím vše, aneb meditace o ničem.
-
- Zasloužilý člen
- Příspěvky: 980
- Registrován: ned 02 led 2011 17:48
- Dal: 107 poděkování
- Dostal: 23 poděkování
- Kontaktovat uživatele:
dluhokracie-priciny-reckeho-zadluzeni-a-reseni-ktera-zamlcuj
*-*
Naposledy upravil(a) kykyrida dne pát 21 říj 2011 3:23, celkem upraveno 1 x.