Pro pracovníky světla
Práce se světlem znamená pomoci lidem otevřít přístup k jejich duši, hlubším pocitům, celostnímu vnímání a ke své citlivosti. Jsou to kvality, které můžeme vidět na křišťálových dětech, které mají přístup k velké hloubce, čistotě a vědění, protože jsou napojeny na jemnohmotný svět. Toto napojení jsme postupem života/životů v sobě zatloukli, aby byl život jednodušší a tolik nás nebolel. Tímto jsme se ale vzdali části sebe. Nechtěli jsme se ale jemnohmotného světa vzdát úplně, a tak jsme si začali vytvářet svůj vlastní, imaginární svět. Nemohli jsme ale sobě pořádně porozumět, protože jsme tento svět oddělili od tzv. reálného života. Je to jako když se v dětství postavíme na stranu matky NEBO otce, což nám poté v dospělosti zkresluje vnímání světa, protože nám chybí spojení s druhou půlkou. Půjde to někdy zkombinovat? Uvidíme někdy realitu a skloubíme tyto dva světy dohromady?
Světelná trubice a životní síla. Středem našeho těla prochází trubice, kterou proudí světlo. Pokud jsme v klidu, naše vibrace jsou čisté. Pokud se dostaneme do situace, kdy nás něco vytočí, spuštěné emoce zúží světelnou trubici a světlo námi nemůže volně proudit. Pokud si to v té chvíli uvědomíme, je třeba na chvíli věnovat pozornost svým emocím, které se v nás spustili, přijmout je, uvědomit si je a nechat je sebou procházet. V tu chvíli se odpoutáváme od toho, čím si myslíme, že bychom teď měli být (být v klidu, mít láskyplné pocity k partnerovi, být šťastný atd.). Tím, že vnímáme, co se právě děje, se odpoutáváme od iluze, co by teď mělo být. Možná jsme měli plán (vytvořit rodinu, být na semináři), ale ten teď není tak důležitý, protože naše tělo tam ještě není. Pokud si dovolíme prožít v těle emoce, umožníme světlu, aby se v naší světelné trubici znovu rozproudilo. Zároveň je účinné v té chvíli monitorovat své myšlenky. Tento proud světla nám v klidu může uvolnit energetické bloky, vzniklé v minulosti, které mají souvislost se situací, ve které se nacházíme. Například pokud jste jako muž postrádali přijetí a uznání od své matky, potkáte přítelkyni, u které se vám otevírají ty samé emoce, jako v dětství. Pokud jste si toho vědomí, tentokrát můžete sebou nechat volně proudit světlo a pomocí zachycování svých myšlenek a emocí v sobě zvrátit tok energie a tento systém nedostatečnosti uvolnit. V mysli už víme, že si zasloužíme přijetí a lásku, a tím, že sebou necháme proudit světlo, naše mysl zachytí myšlenku/vhled/pocit, který je v souladu s naším současným vědomím, ve kterém už víme, že jsme krásní takoví, jací jsme, a že se nemusíme měnit podle potřeb druhých lidí.
Světlo, které námi proudí, v nás podporuje probuzení otisku zdravého orgánu, který je stále propojen s naším poškozeným orgánem, a vede nás k jeho, třeba i částečnému, vyléčení. Probouzí v nás otisk toho nejvyššího potenciálu pro vyřešení jakéhokoli problému v našem životě. Je to přirozená cesta k uzdravení, která se aktivuje v prostředí vysokofrekvenční energie. Čím čistější jsou naše kanály, tím silnějšími portály proudu vysokofrekvenční energie se stáváme. Proud vysokofrekvenční energie znovu se v těle probouzí životní energii ve všech orgánech, žlázách a částech těla. Například se někdo už narodil s lehce poškozenými kyčlemi, což může znamenat, že se už v lůnu matky „do toho“ energeticky zamotal, že byl tak zmatený, že se ještě před narozením naučil vyhýbat svému jednání na základě svých citových pohnutek. Toto energetické poškození způsobuje, že jako dospělý se vyhýbá velkým životním změnám, bojí se jít dál tím správným směrem - svým směrem, neumí spojit svou citovou složkou s úsilím a jednáním, jednat na základě svých emocí a neuhýbat před nimi. Po propojení se s proudem světla duše se může aktivovat energetický otisk kyčlí a spustí se samovolné léčení. Pomocí proudu světla, přístupu ke zvýšenému vědomí, sledováním myšlenek a přijetí svých emocí se člověk léčí. Znamená to, že ego (systémy) člověka potlačovaly zdravou funkci pánve a všeho, co s tím souvisí. Proud světla nás spojuje s životní silou, s přijetím změny. Co to musí být za obrovskou sílu, která zbortí naše nejvyšší ego plány, které tak toužíme uskutečnit? Je to obrovská síla, která kdysi zbortila Atlantidu, protože bylo třeba jít dál, do nové etapy života i vědomí, kvůli kterému naše i sebelepší plány a úmysly padnou, protože je tu ještě silnější, životní síla. Nechme padnout své systémy ega a tvorbu, která prostě není v souladu a do té doby, než přijde čas na tvorbu ve vyšším vědomí, dejme energii a pozornost na léčení našich vnitřních zranění. Ano, rádi bychom teď něco hodnotného tvořili, ale možná ještě není ten správný čas.
Co to znamená, když v sobě cítíme světlo. Pokud v sobě cítíme světlo, jsme naplněni sami sebou, necítíme vnitřní prázdnotu a víme, že teď máme vše, co potřebujeme. Nevytváříme si iluzi, že bude líp, co by mělo být jiného, než teď
Rozdíl mezi teď a „lepší budoucností“ je jen to, že v budoucnosti budeme více v přítomném okamžiku a více dovolíme lásce, aby námi proudila. Čím druhým prospíváme, když pracujeme se světlem. Pomáháme lidem vidět se perspektivou, která jim umožňuje se cítit komfortně ve své kůži, neutíkat emočně od sebe a dokázat se přijmout takové, jací jsou. Techniky, jak se světlem pracovat, nám chodí samy od sebe, jen jim musíme dát pozornost a zachytit je. Je na každém pracovníkovi světla, aby si důvěřoval a nechal sebou proudit světlo svým způsobem, aby se staral o své uzemňování, šířil dimenzionální vhledy, které mu chodí a žil svou pravdou.
Dva způsoby práce se světlem. Někdy se stáváme osobou, kdy my i okolí máme v sobě vyrovnané energie, a pak jde přes nás světlo. Je to příjemné pro nás i okolí, jsme v harmonii. V této chvíli víme, co máme dělat, je to naše přirozenost. Někdy se však stáváme transformační osobou, kdy se energie v nás i v místnosti potřebuje rozvířit, protože jsme v průběhu setkání narazili na blok. Pokud každý účastník zůstane u sebe a zároveň se otevře přítomnému okamžiku, dojde k průlomu a k vyléčení několikaletého (často skrytého) sporu. Zůstat i v této chvíli vědomí a nezachraňovat situaci, nechat sebou energii procházet a důvěřovat, že předčasným ukončením nebo přemýšlením bychom se sice vyhnuli nepříjemným stavům, ale také nezbytné konfrontaci. Mým osobním přáním je usínat večer s čistým štítem
Takto se nejen pročišťují naše energetické kanály, ale také pomáháme tyto kanály pročistit ostatním, aby jejich těla mohly přijmout více světla.
Jak se nenavážet do energetického pole druhého člověka „pro jeho dobro“ a nesrážet ho. Práce se světlem znamená být plně v sobě, ve svém energetickém poli a ani kouskem nebýt v energii druhého. Všimla jsem si, že největší pokušení pro pracovníky světla (ale možná pro všechny lidi na planetě), je, že jsou myšlenkami nebo energeticky v poli někoho jiného. Člověk, který je naladěný na sebe, může pomoct druhému, protože ho nebude vnímat přes své ego systémy (on je vyčerpaný, nenaladěný, není ve svém srdci atd., a tak podporovat ego systémy toho druhého, protože ten dělá vždycky to nejlepší, co může), ale nechá druhému volbu a respektuje jeho bolesti a strasti. Nenavážet se do pole druhého znamená být ve své esenci a nechat na druhém, aby, pokud chce, se dostal do své esence. Je také umění pracovníka světla nesrážet druhého svou pravdou, svým prozřením a najít citlivou cestu, pokud ten druhý stále věří iluzím. Z mého pohledu nemáme právo tak zasahovat do pravdy/ega druhého – pokud to uděláme, může se stát, že svou pravdou srazíme systém druhého člověka, a on nato zase převezme náš systém, což se mnou není v souladu. Pokud vnímáme, že druhý není připraven pustit se iluze, je v pořádku ho v ní nechat a „jen“ otevřít srdce a být s ním.
Energetické vyrovnání. Poté, co se sejdeme s klientem, je třeba nejprve vyrovnat své vlastní energetické pole. Někdy se stává, že na začátku setkání v nás ten druhý něco vyvolává, spouští v nás energie, které nás mohou překvapit. Potřebujeme se nejprve srovnat se sebou, jen ho vnímat a nic terapeutického nedělat. Pokud začneme „pracovat“ ještě než se energeticky vyrovnáme, je to výše zmíněné srážení druhého svou energií/svým názorem. Pouhé vnímání sebe a následné vnímání druhého člověka a případné povídání si oba energeticky podporuje a povznáší do vyšších vibrací, kde dochází k přesahu našich eg a může dojít k léčení. Znám to i z druhé strany. Kolikrát už jsem zažila situaci, kdy mi chtěl někdo „v dobrém“ pomoci, a přitom ten člověk se v té chvíli cítil ještě hůř, protože viděl mé zranění a ne to svoje. Až se sami vyrovnáme, pak můžeme vidět realitu a udělat, co je v té chvíli potřeba.
Příjemné prožití léta
Ivana Valová
http://www.atlantskaskola.cz
http://www.lightworker.cz
Pro ty, kteří potřebují posílit své hranice, posílám dva odkazy na články:
Hranice ve vztazích. Když jsem se zeptala duše, co na Zemi dělám, řekla mi, že jsem se přišla učit vztahům. Pamatuji si, že když jsem se narodila, nechápala jsem energie lidí kolem a začala jsem se energeticky stahovat a přebírat emoce a myšlenky druhých. Nevěděla jsem, že to nemusím dělat, že stačí, když jsem napojena na zdroj já, myslela jsem, že tím druhým pomáhám. Nedokázala jsem si udržet spojení s energií svého domova. Zároveň jsem chtěla žít a vnímat spojení se svou matkou a otcem.
Více na:
http://www.atlantskaskola.cz/clanky/hra ... tazich.htm
Kdy nastavit hranici. Pokud jsme ve své síle, přijímáme druhé lidi takové, jací jsou. Jsme schopni druhého vyslechnout a s láskou mu říct: „Mám tě rád, ale tohle neudělám.“ Nemusíme ze situace nikam utíkat. Zůstáváme k němu otevření a jsme schopni přijmout jeho reakci bez toho, abychom v sobě cítili vinu. Ráda potkávám lidi, kteří se mnou komunikují z pozice své síly, protože mi dávají jasné zprávy.
Více na:
http://www.atlantskaskola.cz/clanky/kdy ... ranici.htmVím, že vím vše, aneb meditace o ničem.
