Aktuálně: Nový finanční systém - SPDR nabízí doživotní měsíční rentu, oddlužení. financování vlastních projektů. Více zde...
Město Krnov - Přímá pomoc jedné domácnosti postižené povodní. Více zde...
Město Krnov - Přímá pomoc jedné domácnosti postižené povodní. Více zde...
Vzestup
Moderátor: martinq
- martinq
- Zasloužilý člen
- Příspěvky: 1235
- Registrován: pon 27 bře 2006 16:33
- Bydliště: Prágl
- Dal: 31 poděkování
- Dostal: 203 poděkování
Muž a žena
Muž je ten, kdo by měl ve vztahu udávat řád a bezpečí. Naopak žena by měla dávat péči a důvěru. Bohužel většina vztahů je nastavena proti této přirozenosti vlivem špatné výchovy. Ženy, které mají doma nefunkčního představitele řádu (a je jich více, než by se mi líbilo), berou určování domácího řádu do svých rukou. Tím však nemohou plně vykonávat svou ženskou funkci laskavé péče a podpory. Dětem pak chybí nejenom otcovský vzor, který je nefunkční, ale postrádají i mateřskou péči a důvěru, protože se žena pasuje více do role muže. Takové ženy používají své muže pouze jako represivní složku, která má řád v rodině vynutit, až když v jeho nastolení žena sama selhala. Jenže pokud muž skutečně udává řád v rodině a je svou ženou podporován s důvěrou, pak má v rodině přirozený respekt a jeho slovo samo stačí k tomu, aby nastolil pořádek, aniž by musel používat donucovací prostředky. Pokud žena postrádá onen prvek péče, podpory a důvěry ve svého muže, je muž nucen tento ryze ženský prvek suplovat - což ve většině případů nedopadá příliš povzbudivě. Holt jsme spíše lovci a ochránci než pečovatelky. Pokud samozřejmě nejde o unikátní případ vyrovnaného muže. Jenže takový muž si zpravidla nepřitáhne do své blízkosti ženu s absencí ženských kvalit. Nýbrž ženu, která bude mít opět vyrovnaný podíl mužského a ženského principu. Takový pár je pak skutečným vzorem harmonického vztahu založeném na bezpodmínečné laskavé péči a řádu, stejně jako na důvěře a bezpečí.
Muži, dávejte svým ženám řád, směr a bezpečí s láskou. Naslouchejte jejich citu a vědomí. Budou Vám za to neskonale vděčné a zahrnou Vás svou péčí, důvěrou ve Vaše schopnosti a podpoří Vaši cestu. Když se spletete a zjistíte, že jste nastolili špatný řád nebo směr, tak přijměte svou odpovědnost za chybu a zvolte dle svého nejlepšího vědomí a svědomí lepší řád a cestu životem. Napravíte to, protože to je to, co umíte, když za to přijmete odpovědnost.
Ženy, dávejte svým mužům vhodnou míru péče, důvěry a podpory. Důvěřujte jeho intelektu a vůli. Budou za to velmi rádi a nastolí ve Vaší rodině bezpečný řád, jehož dodržování bude jejich dílem odpovědnosti. Když se přistihnete, jak muži berete jeho povinnosti, omluvte se mu za to, a s důvěrou v jeho schopnosti ho zahrňte péčí. Skutečný Muž nepodléhá tolik emocím a mateřskému pudu a dovede řídit loď partnerství a rodiny bez výkyvů nálad a zbytečných změn směru. Ochrání Vás i rodinu (i před Vámi samotnými, když to bude třeba) na rozbouřených vodách života a nedopustí, aby Vaše loď najela na mělčinu.
Ivo Leinveber
Vím, že vím vše, aneb meditace o ničem.
- martinq
- Zasloužilý člen
- Příspěvky: 1235
- Registrován: pon 27 bře 2006 16:33
- Bydliště: Prágl
- Dal: 31 poděkování
- Dostal: 203 poděkování
Polahoda
Pěkné čtení z různých témat.
PDF verze Polahoda ročníky 12,13,14,15
http://ibisbooks.cz/index.php?nma=downl ... =cat&cat=7
Poslední číslo - výborné recepty ze smrkových, mladých výhonků a teorie Éteru:
http://ibisbooks.cz/php/downloads.php?ids=101
PDF verze Polahoda ročníky 12,13,14,15
http://ibisbooks.cz/index.php?nma=downl ... =cat&cat=7
Poslední číslo - výborné recepty ze smrkových, mladých výhonků a teorie Éteru:
http://ibisbooks.cz/php/downloads.php?ids=101
Vím, že vím vše, aneb meditace o ničem.
- martinq
- Zasloužilý člen
- Příspěvky: 1235
- Registrován: pon 27 bře 2006 16:33
- Bydliště: Prágl
- Dal: 31 poděkování
- Dostal: 203 poděkování
Re: Vzestup
Iva Adamcová
Tahle odpověď by Ti mohla trochu vysvětlit, ty různé tělesné problémy, co se poslední dobou dějí
Otázka č. 49
Dobrý večer přátele, mé tělo se asi rozhodlo, že exploduje. Hormonální bouře, bolavé celé tělo, ego střílí jak z centrifugy, je to šílené, ale jinak to popsat neumím. Mamka posledních pár dnů, skoro totéž v bledě modrém. Ještě se jí k tomu přidala rýma jako blázen. Chci se zeptat, nemá to také náhodou poslední dobou někdo z vás? Napadlo mě totiž, jestli ono se zase něco neděje. Že by se v nás probouzelo jaro takto brutálním způsobem?
Jo, jo Irenko, je to tak. Teď to máme všichni. Já jsem to teď také měla okolo Velikonoc. Bylo to opravdu dramatické. Je to tím, že se i mění magnetismus. Země blbne jako planeta. Je to nastavené. Ale pozor, vy buďte strašně moc rádi, protože tyto stavy, které máte, cítí ty vyšší hladiny, to znamená, ti, kteří už se zbavují odporů a už vědí, „že je něco jinak, než běžně lidstvo ví.“ A tyto stavy jakoby vás„ oddělí“, protože planeta vás přijímá do vyššího stavu. Ti co dělají veliké odpory, vnímají teď svět úplně jinak. Jsou to teda obrovské dardy, jakoby osudové, ale ti se nemohu jakoby povýšit do vyššího hmotného stavu. Ti ale zažijí za nějaký čas vlastně ty své odstřely, a protože procházíme tak zvanou zónou čistivou, to planeta prolítává skrz takový jakoby energetický deštník, který právě stabilizuje těla vyšší, vyspělejší, to znamená, planeta teď porodí. Abyste mi rozuměli, co to znamená. Vaše vědomí je tady uloženo milióny let, stovky milión let. Už jste byli kameny, byli jste vším možným. A nejvyšší fázi jste si prožili veliké dlouhé období, zhruba pětiset životů v hmotných lidských tělech. A teď poprvé v historii naši hmoty, planety, protože to vědomí nikdy od té doby neodešlo, když jste umřeli v jakékoliv fázi, nižší nebo dokonce už potom té lidské, vždy ten mezi stav, nebyl ještě hodny svými zkušenostmi propuštění do vědomí Boha, takže znova ty duše, které umírají a jsou plné odporů posledních zážitků svých těl, zůstávají pod planetou uvězněny. Planeta je drží v tak zvaném pod světě. To znamená, že vidíte, že vědomí kohokoliv z vás, kdo kolem vás umřel, on tady zůstává. A když tady zůstane, všichni ti lidé, kteří vás tady jakoby opustili, vás slyší, vidí, jenom vy je nemůžete z hmotné fáze vidět, slyšet. Někdo už, když bude ve vyšší hladině tak ano, ale to je velmi výjimečné a má to svůj důvod. Takže teď poprvé planeta porodí živé božství, ale jenom těch těl, která se dožívají tak zvaného odporu nula. To znamená, že jsou to lidé, kteří se dožijí stavu, kterému se říkalo v minulosti osvícení neboli pochopení Boha. Zkrátka jste hmota v 5D, ve které žije božství. Uděje se to zvláštním způsobem, kdy se do vás naleje váš duch. Prožijete blaženost. Já jsem to zažila minulý týden z neděle na pondělí a je to vlastně to, že ten člověk se zbaví odporu hmoty jenom časem, který tady prožil v těch různých inkarnacích a před tím vnějších stavech a konečně dokáže pochopit vše a nebránit se tomu, co se děje. To znamená, že žije, že vše je dobré. Tím se otevírá třetí oko, to znamená, otevírá se natrvalo brána mezi hmotou a vědomím Boha. Do té doby, dokud jste v odporech, na prvních pěti čakrách, tak se brána nemůže otevřít, takže ten duch, vaše vlastní nadjá, se do vás nemůže nalít. Vy jste jenom na takové šňůrce přivázaní jako balónek. Ale tehdy se může otevřít tělo, hmota a tou bránou se vaše vlastní nadjá vlije do hmotného stavu. A proto se vám teď dějí tak dramatické jakoby hormonální věci, ale to je stav chemie těla, to vy víte, takže klídek, jo. Kdybyste měli k tomu odpor, zkrátka jen to sleduji z povzdáli, že tomu tělu je mizerně, buď ho položím někde na chvilku do postele, nebo se napiju nebo pomůže, Irenko, když máš zahrádku a v těch nejtěžších chvílích si tam strčíš ruce a pracuješ a vnímáš to přes tu práci a v té spokojenosti, v té přírodě, protože tam vlastně šaháš na své vlastní tělo. Ta hmota Země i ta hlína je vlastně složená z prvků, které jsou ve tvém vlastním hmotném těle. A to je tak zvané zpřítomnění se v těch těžších obdobích, kdy nám není dobře. To nic není, to pomine. Držte se.
Tahle odpověď by Ti mohla trochu vysvětlit, ty různé tělesné problémy, co se poslední dobou dějí
Otázka č. 49
Dobrý večer přátele, mé tělo se asi rozhodlo, že exploduje. Hormonální bouře, bolavé celé tělo, ego střílí jak z centrifugy, je to šílené, ale jinak to popsat neumím. Mamka posledních pár dnů, skoro totéž v bledě modrém. Ještě se jí k tomu přidala rýma jako blázen. Chci se zeptat, nemá to také náhodou poslední dobou někdo z vás? Napadlo mě totiž, jestli ono se zase něco neděje. Že by se v nás probouzelo jaro takto brutálním způsobem?
Jo, jo Irenko, je to tak. Teď to máme všichni. Já jsem to teď také měla okolo Velikonoc. Bylo to opravdu dramatické. Je to tím, že se i mění magnetismus. Země blbne jako planeta. Je to nastavené. Ale pozor, vy buďte strašně moc rádi, protože tyto stavy, které máte, cítí ty vyšší hladiny, to znamená, ti, kteří už se zbavují odporů a už vědí, „že je něco jinak, než běžně lidstvo ví.“ A tyto stavy jakoby vás„ oddělí“, protože planeta vás přijímá do vyššího stavu. Ti co dělají veliké odpory, vnímají teď svět úplně jinak. Jsou to teda obrovské dardy, jakoby osudové, ale ti se nemohu jakoby povýšit do vyššího hmotného stavu. Ti ale zažijí za nějaký čas vlastně ty své odstřely, a protože procházíme tak zvanou zónou čistivou, to planeta prolítává skrz takový jakoby energetický deštník, který právě stabilizuje těla vyšší, vyspělejší, to znamená, planeta teď porodí. Abyste mi rozuměli, co to znamená. Vaše vědomí je tady uloženo milióny let, stovky milión let. Už jste byli kameny, byli jste vším možným. A nejvyšší fázi jste si prožili veliké dlouhé období, zhruba pětiset životů v hmotných lidských tělech. A teď poprvé v historii naši hmoty, planety, protože to vědomí nikdy od té doby neodešlo, když jste umřeli v jakékoliv fázi, nižší nebo dokonce už potom té lidské, vždy ten mezi stav, nebyl ještě hodny svými zkušenostmi propuštění do vědomí Boha, takže znova ty duše, které umírají a jsou plné odporů posledních zážitků svých těl, zůstávají pod planetou uvězněny. Planeta je drží v tak zvaném pod světě. To znamená, že vidíte, že vědomí kohokoliv z vás, kdo kolem vás umřel, on tady zůstává. A když tady zůstane, všichni ti lidé, kteří vás tady jakoby opustili, vás slyší, vidí, jenom vy je nemůžete z hmotné fáze vidět, slyšet. Někdo už, když bude ve vyšší hladině tak ano, ale to je velmi výjimečné a má to svůj důvod. Takže teď poprvé planeta porodí živé božství, ale jenom těch těl, která se dožívají tak zvaného odporu nula. To znamená, že jsou to lidé, kteří se dožijí stavu, kterému se říkalo v minulosti osvícení neboli pochopení Boha. Zkrátka jste hmota v 5D, ve které žije božství. Uděje se to zvláštním způsobem, kdy se do vás naleje váš duch. Prožijete blaženost. Já jsem to zažila minulý týden z neděle na pondělí a je to vlastně to, že ten člověk se zbaví odporu hmoty jenom časem, který tady prožil v těch různých inkarnacích a před tím vnějších stavech a konečně dokáže pochopit vše a nebránit se tomu, co se děje. To znamená, že žije, že vše je dobré. Tím se otevírá třetí oko, to znamená, otevírá se natrvalo brána mezi hmotou a vědomím Boha. Do té doby, dokud jste v odporech, na prvních pěti čakrách, tak se brána nemůže otevřít, takže ten duch, vaše vlastní nadjá, se do vás nemůže nalít. Vy jste jenom na takové šňůrce přivázaní jako balónek. Ale tehdy se může otevřít tělo, hmota a tou bránou se vaše vlastní nadjá vlije do hmotného stavu. A proto se vám teď dějí tak dramatické jakoby hormonální věci, ale to je stav chemie těla, to vy víte, takže klídek, jo. Kdybyste měli k tomu odpor, zkrátka jen to sleduji z povzdáli, že tomu tělu je mizerně, buď ho položím někde na chvilku do postele, nebo se napiju nebo pomůže, Irenko, když máš zahrádku a v těch nejtěžších chvílích si tam strčíš ruce a pracuješ a vnímáš to přes tu práci a v té spokojenosti, v té přírodě, protože tam vlastně šaháš na své vlastní tělo. Ta hmota Země i ta hlína je vlastně složená z prvků, které jsou ve tvém vlastním hmotném těle. A to je tak zvané zpřítomnění se v těch těžších obdobích, kdy nám není dobře. To nic není, to pomine. Držte se.
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.
Vím, že vím vše, aneb meditace o ničem.
- martinq
- Zasloužilý člen
- Příspěvky: 1235
- Registrován: pon 27 bře 2006 16:33
- Bydliště: Prágl
- Dal: 31 poděkování
- Dostal: 203 poděkování
Tzolkin na dnes
úterý 23. června 2015
Božský člověk = Zdroj
Po Slunovratu se zaměřujeme na mnohem hlubší pochopení duchovních pravd, v tuto chvíli na sebepoznávání, kristovské krystalické Vědomí a mnohem více zábavy. Výsledky naší práce za uplynulé roky jsou dobře vidět. Nyní jsme otevření pro více informací, více změn a další posun. Rozdíl mezi 4D/5D je hmatatelnější. Je to život ve dvou paradigmatech. Mnozí jasně zažíváme chůzi mezi světy (více časových os). Od počátku jsme věděli, že to na nějaký čas přijde a náročnost si uvědomujeme až teď. Projevy nižších úrovní není třeba soudit ani komentovat, i když to není pohodlné, je třeba být v neutralitě a bez záchranného lana. Můžete mít pocit, že temnota na Zemi přibývá, nepřibývá jen sem proudí více Světla, vše je více vidět. Je to jako vyměnit více wattovou žárovku. Slunce je vstupní a výstupní zdroj.
Jsou lidé, kteří cítí přívaly Božské Lásky a jsou lidé, kteří nevnímají nic. Nebude snadný život těch, kteří lpí na starých kódech přesvědčení. Ti, kteří profitují ze strachu, se budou snažit tak dlouho, jak jim to lidstvo dovolí – nejsou Tvůrci, manipulují jen to co je. Jejich úkolem je obrovská lekce pro lidstvo, svou roli hrají dobře, ale Vesmír má jiné plány, my máme jiné plány. Jejich temná infrastruktura se hroutí a bude to letos dobře vidět. Chamtivost, manipulace, nadvláda prozrazují jejich vibrační nesoulad DNA.
Ti, na nižších úrovních vás budou kritizovat, nebo z vašeho života zmizí – nemusí být schopni vám rozumět a Mistr si hledá svou vlastní cestu. Očekávat, že se druzí změní bez změn sebe sama je šílenství. Bezpodmínečná Láska je náš závazek a je třeba se vypořádat na cestě se vším. Aktivita je protijed na smutek, příroda největším požehnáním.
Můžete googlit celé hodiny a stejně nenajdete celou pravdu o Iluminátech a posunu do vyšších úrovní, spíš plno falešných zpráv a predikcí. Země byla v mnohem větších nesnázích, než bylo uváděno a děje se mnohem víc, než jen padání ekonomického a finančního systému – významně ovlivňujeme Galaxii, Vesmír, Multiversum. Není to velkolepá mise?
Lidstvo si nyní v mnohem masivnějším měřítku uvědomuje, že je něco špatně, ještě bude chvíli trvat než se probudí. Mnoho duší si probuzení nevybralo – je to jejich role a všechno je v pořádku. Vyšší Vědomí je jako test lakmusového papírku - odhaluje hustotu, kterou mnozí popírají, nebo s ní bojují. Buďte neutrální, často je lepší mlčet, než se nechat vtáhnout do strachů. Starosti a strach celý Proces jen prodlužují. Kolektivní Vědomí hraje masivní roli v posunu. Nejistota a pochybnosti slouží strachu. Budete lidem pomáhat, nebo se jich budete bát?
Jednou z největších překážek je pochopit koncept „ Já jsem Zdroj “. Jakmile přijde na vědomé vytváření vlastní reality, objevuje se mnoho zkreslených kódů přesvědčení, kdy ego a mysl svírají Vědomí. Zdroj je čisté Vědomí, konečný Tvůrce – nic neexistuje mimo něj. Buďte v proudu, vědomě se zaměřujte na vytváření vlastní reality, poznávejte a vytvářejte nekonečné možnosti. V absolutním nulovém bodu se manifestuje vše okamžitě.
Tento Vesmír obsahuje kmitočet Bezpodmínečné Lásky – to je Inteligence Světla a struktura umožňující zkoumat vše co je dostupné v čistém průběhu bez souzení vybírání možností. Uvědomit si svůj návrat k sobě jako Zdroji strhává mnoho Závojů, probouzí uvědomění si sebe jako umělce se schopností vytvářet něco z ničeho. Tento upgread systému uvnitř vás znamená opustit lineární zvyky a přesvědčení „ nejsem dost silný, to je výsadou Svatých“. Kolik Světla a Lásky jste schopní integrovat, abyste viděli svou pravou Podstatu?
Po harmonické konvergenci 1987 přichází na Zemi duše bez karmickcých konsekvencí - byla rozpuštěna karmická mříž. 11.11.2011 byl pro Světelný kmen, Light Workers, mnoho domorodých Šamanů a dalších velkou oslavou – VYHRÁLI JSME - vchod do vyšších dimenzí byl otevřen a to znamená návrat SVOBODY pro lidstvo a Matku Zemi.
Moje cesta na úrovni Wayshower v nízké hustotě byla někdy zatraceně směšná, deprimující, s nákupy mnoha kapesníků. Od 12.12.2012 jsou 5D Strážci na svých značkách, mnozí pracovali pro kolektivní Vědomí roky před touto Bránou. Každý na daném místě planety s uplatněním zkušeností, potenciálu. Většinou všichni mimo rodinu, přátelé, rodné město. Máme za sebou 699 -798 vtělení pro získání zkušeností, příprav, skupinové práce v různých 3D realitách, výzvy a učení, jak proškolit nižší aspekty sebe sama s návratem zpět do Jednoty a vyšších dimenzí, bez stínu kolektivní důležitosti, to by vytvářelo další oddělenost. Každý jsme Zdrojem pracujícím samostatně, přitom v Božské Jednotě. Každý z vás může být Vrátným pětidimenzionální Brány, proč tomu tak není?
Pojďme převzít zpět zodpovědnost a zbavit se přesvědčení získaných v nízké hustotě, která zažívá velké poruchy. Stínové vzorce slouží pro rozeznávání pravdy srdce. Používejte dobře své rozlišovací schopnosti pro vybírání informací, lidí; mějte otevřenou mysl při rozpoznávání a pro nové věci. Pomůže vám to chopit se své vlastní síly. Klíčová je vlastní autenticita.
Svět, který budujeme odráží mnohem více milosti, harmonie a Lásky naší pozemské Rodiny. Není to radostná zpráva? Jsou zde miliony Light Workers s různým souborem misí, ale stejným cílem. Celé je to magické a dojemné. Je pro mě pocta pracovat ve službách příchodu krystalického Vědomí, mám radost se slzami v očích a pocity jsou nepopsatelné.
Jste Božský člověk a občan tohoto Vesmíru na cestě k vyšším vibracím. Jste Zdroj, který přemýšlí sám za sebe. Naší novou existenci rozvíjí Láska. Otevřete své srdce pro všechny. Miluji vás.
V Lásce, Světle a Službě
Lenka
www.mayskykalendar.blogspot.com
Copyright © Tyto informace lze v nezkrácené a neupravené podobě šířit nekomerčním způsobem pouze s tímto aktivním odkazem na tyto stránky a uvedenými zdroji, včetně celé této poznámky.
http://mayskykalendar.blogspot.cz/
Božský člověk = Zdroj
Po Slunovratu se zaměřujeme na mnohem hlubší pochopení duchovních pravd, v tuto chvíli na sebepoznávání, kristovské krystalické Vědomí a mnohem více zábavy. Výsledky naší práce za uplynulé roky jsou dobře vidět. Nyní jsme otevření pro více informací, více změn a další posun. Rozdíl mezi 4D/5D je hmatatelnější. Je to život ve dvou paradigmatech. Mnozí jasně zažíváme chůzi mezi světy (více časových os). Od počátku jsme věděli, že to na nějaký čas přijde a náročnost si uvědomujeme až teď. Projevy nižších úrovní není třeba soudit ani komentovat, i když to není pohodlné, je třeba být v neutralitě a bez záchranného lana. Můžete mít pocit, že temnota na Zemi přibývá, nepřibývá jen sem proudí více Světla, vše je více vidět. Je to jako vyměnit více wattovou žárovku. Slunce je vstupní a výstupní zdroj.
Jsou lidé, kteří cítí přívaly Božské Lásky a jsou lidé, kteří nevnímají nic. Nebude snadný život těch, kteří lpí na starých kódech přesvědčení. Ti, kteří profitují ze strachu, se budou snažit tak dlouho, jak jim to lidstvo dovolí – nejsou Tvůrci, manipulují jen to co je. Jejich úkolem je obrovská lekce pro lidstvo, svou roli hrají dobře, ale Vesmír má jiné plány, my máme jiné plány. Jejich temná infrastruktura se hroutí a bude to letos dobře vidět. Chamtivost, manipulace, nadvláda prozrazují jejich vibrační nesoulad DNA.
Ti, na nižších úrovních vás budou kritizovat, nebo z vašeho života zmizí – nemusí být schopni vám rozumět a Mistr si hledá svou vlastní cestu. Očekávat, že se druzí změní bez změn sebe sama je šílenství. Bezpodmínečná Láska je náš závazek a je třeba se vypořádat na cestě se vším. Aktivita je protijed na smutek, příroda největším požehnáním.
Můžete googlit celé hodiny a stejně nenajdete celou pravdu o Iluminátech a posunu do vyšších úrovní, spíš plno falešných zpráv a predikcí. Země byla v mnohem větších nesnázích, než bylo uváděno a děje se mnohem víc, než jen padání ekonomického a finančního systému – významně ovlivňujeme Galaxii, Vesmír, Multiversum. Není to velkolepá mise?
Lidstvo si nyní v mnohem masivnějším měřítku uvědomuje, že je něco špatně, ještě bude chvíli trvat než se probudí. Mnoho duší si probuzení nevybralo – je to jejich role a všechno je v pořádku. Vyšší Vědomí je jako test lakmusového papírku - odhaluje hustotu, kterou mnozí popírají, nebo s ní bojují. Buďte neutrální, často je lepší mlčet, než se nechat vtáhnout do strachů. Starosti a strach celý Proces jen prodlužují. Kolektivní Vědomí hraje masivní roli v posunu. Nejistota a pochybnosti slouží strachu. Budete lidem pomáhat, nebo se jich budete bát?
Jednou z největších překážek je pochopit koncept „ Já jsem Zdroj “. Jakmile přijde na vědomé vytváření vlastní reality, objevuje se mnoho zkreslených kódů přesvědčení, kdy ego a mysl svírají Vědomí. Zdroj je čisté Vědomí, konečný Tvůrce – nic neexistuje mimo něj. Buďte v proudu, vědomě se zaměřujte na vytváření vlastní reality, poznávejte a vytvářejte nekonečné možnosti. V absolutním nulovém bodu se manifestuje vše okamžitě.
Tento Vesmír obsahuje kmitočet Bezpodmínečné Lásky – to je Inteligence Světla a struktura umožňující zkoumat vše co je dostupné v čistém průběhu bez souzení vybírání možností. Uvědomit si svůj návrat k sobě jako Zdroji strhává mnoho Závojů, probouzí uvědomění si sebe jako umělce se schopností vytvářet něco z ničeho. Tento upgread systému uvnitř vás znamená opustit lineární zvyky a přesvědčení „ nejsem dost silný, to je výsadou Svatých“. Kolik Světla a Lásky jste schopní integrovat, abyste viděli svou pravou Podstatu?
Po harmonické konvergenci 1987 přichází na Zemi duše bez karmickcých konsekvencí - byla rozpuštěna karmická mříž. 11.11.2011 byl pro Světelný kmen, Light Workers, mnoho domorodých Šamanů a dalších velkou oslavou – VYHRÁLI JSME - vchod do vyšších dimenzí byl otevřen a to znamená návrat SVOBODY pro lidstvo a Matku Zemi.
Moje cesta na úrovni Wayshower v nízké hustotě byla někdy zatraceně směšná, deprimující, s nákupy mnoha kapesníků. Od 12.12.2012 jsou 5D Strážci na svých značkách, mnozí pracovali pro kolektivní Vědomí roky před touto Bránou. Každý na daném místě planety s uplatněním zkušeností, potenciálu. Většinou všichni mimo rodinu, přátelé, rodné město. Máme za sebou 699 -798 vtělení pro získání zkušeností, příprav, skupinové práce v různých 3D realitách, výzvy a učení, jak proškolit nižší aspekty sebe sama s návratem zpět do Jednoty a vyšších dimenzí, bez stínu kolektivní důležitosti, to by vytvářelo další oddělenost. Každý jsme Zdrojem pracujícím samostatně, přitom v Božské Jednotě. Každý z vás může být Vrátným pětidimenzionální Brány, proč tomu tak není?
Pojďme převzít zpět zodpovědnost a zbavit se přesvědčení získaných v nízké hustotě, která zažívá velké poruchy. Stínové vzorce slouží pro rozeznávání pravdy srdce. Používejte dobře své rozlišovací schopnosti pro vybírání informací, lidí; mějte otevřenou mysl při rozpoznávání a pro nové věci. Pomůže vám to chopit se své vlastní síly. Klíčová je vlastní autenticita.
Svět, který budujeme odráží mnohem více milosti, harmonie a Lásky naší pozemské Rodiny. Není to radostná zpráva? Jsou zde miliony Light Workers s různým souborem misí, ale stejným cílem. Celé je to magické a dojemné. Je pro mě pocta pracovat ve službách příchodu krystalického Vědomí, mám radost se slzami v očích a pocity jsou nepopsatelné.
Jste Božský člověk a občan tohoto Vesmíru na cestě k vyšším vibracím. Jste Zdroj, který přemýšlí sám za sebe. Naší novou existenci rozvíjí Láska. Otevřete své srdce pro všechny. Miluji vás.
V Lásce, Světle a Službě
Lenka
www.mayskykalendar.blogspot.com
Copyright © Tyto informace lze v nezkrácené a neupravené podobě šířit nekomerčním způsobem pouze s tímto aktivním odkazem na tyto stránky a uvedenými zdroji, včetně celé této poznámky.
http://mayskykalendar.blogspot.cz/
Vím, že vím vše, aneb meditace o ničem.
- martinq
- Zasloužilý člen
- Příspěvky: 1235
- Registrován: pon 27 bře 2006 16:33
- Bydliště: Prágl
- Dal: 31 poděkování
- Dostal: 203 poděkování
Re: Vzestup
1
VZESTUP
Nezaplétejte se do sítě, vy, kdo usilujete o poznání, ale prohlédněte
!
Podle věčného zákona vás zatěžuje nezměnitelná nutnost odpykání,
a tu nikdy nemůžete přesunout na jiné. Břímě, které na sebe
uvalujete svými myšlenkami, slovy nebo skutky, z vás nemůže sejmout
nikdo jiný než vy sami. Uvažte, že jinak by byla Božská spravedlnost
jen prázdným zvukem a s ní by se rozpadlo v trosky také
všechno ostatní.
Proto se osvoboďte ! Neváhejte ani hodinu a stanovte této nutnosti
odpykávání konečnou lhůtu ! Poctivé chtění k dobrému, k lepšímu,
jemuž se dostává větší síly hluboce procítěnou modlitbou, přináší
spásu !
Bez poctivého, pevného chtění k dobrému nemůže nikdy nastat
konec odpykávání. Nízké ve vás si bude samo dodávat stále novou
potravu ke svému dalšímu trvání, což bude vyžadovat opět nové odpykání
a tak stále dál, takže se vám tento opakující se děj bude jevit
jako jediná nepravost nebo utrpení. Je to však celý řetěz bez konce,
který se navazuje stále znovu, ještě dříve, než se předešlé články stačily
uvolnit.
Nedojdete pak nikdy vysvobození, protože stále trvá nutnost
odpykávání. Je to jako řetěz, jímž jste přikováni k zemi. Přitom je
tu veliké nebezpečí, že to půjde ještě hlouběji. Vzchopte se proto
konečně k dobrému chtění, vy, kdo jste dosud na tomto světě nebo
podle vašich pojmů již na onom světě ! Při stálém dobrém chtění
musí nastat konec všemu odpykávání, protože ten, kdo chce dobro
a podle toho také jedná, neposkytuje již novou potravu pro opakovanou
nutnost odpykávání. A tak potom přijde osvobození, oproštění,
které jediné dovoluje vzestup ke Světlu. Dbejte této výstrahy !
Není pro vás jiné cesty ! Pro nikoho !
Tím však nabývá každý jistoty, že nemůže být nikdy pozdě.
Opravdu je tomu tak tehdy, když se jedná o jednotlivý čin, ten je
2
7. vzestup
nutno odpykat, odčinit. Ale v okamžiku, kdy své úsilí se vší vážností
zaměříte k dobrému, stavíte mezník na konec svého odpykávání.
Buďte si jisti, že tento konec pak jednou přijít musí, a s ním započne
váš vzestup. Pak budete moci radostně přikročit k odčinění všeho
minulého. Co vás ještě potom potká, děje se pro vaše blaho a přibližuje
vás k hodině spásy, k hodině osvobození.
Chápete nyní cenu mé rady, abyste s veškerou silou započali
s dobrým chtěním a čistým myšlením ? Abyste od nich nikdy neupouštěli,
ale přilnuli k nim s veškerou touhou, s veškerou energií ?
Vysoko vás to povznese ! Změní vás i vaše okolí !
Uvažte, že každý běh pozemského života je jen krátkou školou,
že odložením těla pro vás samé nenastává konec. Budete trvale žít,
nebo trvale umírat ! Trvale požívat blaženosti, nebo trvale trpět !
Kdo se domnívá, že pozemským pohřbem je pro něj všechno odbyto,
vše vyrovnáno, nechť se obrátí a jde svou cestou. Tím chce
přece oklamat jen sám sebe. Zděšeně pak bude stát před pravdou
a svou cestu utrpení… bude muset nastoupit ! Jeho skutečné já, zbavené
ochrany těla, jehož hutnost je obklopovala jako zeď, bude pak
přitahováno stejnorodým, které je obklopí a pevně sevře.
Vzchopit se k opravdovému dobrému chtění, které by ho mohlo
osvobodit a povznést, pro něj bude těžší, ba po dlouhou dobu
nemožné, neboť bude podléhat jen vlivu stejnorodého okolí, které
v sobě nechová žádnou světlou myšlenku, jež by ho mohla probudit
a posílit. Musí dvojnásob trpět tím, co si vytvořil.
Proto je pro něj pak vzestup mnohem obtížnější než ve fyzickém
těle na zemi. Tam putuje dobro vedle zla, což umožňuje jen ochrana
pozemského těla, protože… tento pozemský život je školou, v níž
se každému lidskému » já « dává možnost dalšího vývoje podle jeho
svobodné vůle.
Proto se konečně vzchopte ! Ovoce každé vaší myšlenky dopadá
zpět na vás, zde nebo tam, vy je musíte požívat. Této skutečnosti
nemůže nikdo uniknout.
Co je vám platné, snažíte-li se před ní strkat jako pštros hlavu
do písku ? Dívejte se přece skutečnostem směle do tváře ! Tím si vše jen
ulehčíte, neboť zde na tomto světě můžete postupovat rychleji kupředu.
3
7. vzestup
Začněte ! Ale s plným vědomím, že všechno staré musí být vyrovnáno.
Nečekejte jako mnozí pošetilci, že vám štěstí hned nato
spadne okny i dveřmi do klína. Snad musí mnohý z vás uvolnit ještě
ohromný řetěz. Ale kdo proto zmalomyslní, škodí jen sám sobě,
protože toho nemůže být ušetřen ani zbaven. Váháním si vše jen
ztěžuje, možná na dlouhou dobu i znemožňuje.
Mělo by mu to být pobídkou, aby nepromeškal již ani hodinu.
Vždyť tímto prvním krokem začne teprve žít ! Blaze tomu, kdo se
takto vzchopí, bude to z něj odpadávat článek za článkem. Může se
řítit vpřed mílovými kroky a zdolávat s jásotem a díky i poslední
překážky. Vždyť se osvobozuje !
Kameny, jež jeho dosavadní nesprávné působení před něj nastavělo
jako zeď, bránící cestě vpřed, nejsou nyní snad odklizeny, nýbrž
před něj naopak pečlivě pokládány, aby je poznal a překonal, protože
musí vyrovnat všechny chyby. Ale s úžasem a obdivem spatří
záhy lásku, která kolem něj vládne, jakmile jen projeví dobrou vůli.
Cesta je mu usnadňována s jemnou šetrností tak, jak usnadňuje
matka dítěti jeho první krůčky. Jsou-li v jeho dosavadním životě věci,
kterých se potají obával a které by raději nechal dále spát… zcela neočekávaně
se ocitne těsně před nimi ! Musí se rozhodnout a jednat.
Je k tomu nápadně tlačen, jako by k nim byl přikován. Odváží-li se
pak učinit první krok s důvěrou ve vítězství dobrého chtění, osudný
uzel se uvolní, on jím projde a je ho zproštěn.
Ale sotva je usmířena jedna vina, již k němu nějakým způsobem
přistupuje jiná, jako by se rovněž dožadovala usmíření.
Tak pukají po řadě obruče, jež ho tísnily a tlačily dolů. Je mu tak
lehko ! A tento pocit lehkosti, který jistě mnohý z vás již někdy prožil,
není žádný klam, ale účinek skutečnosti. Duch zbavený tlaku se
stává lehčím a podle zákona duchovní tíže spěje do výše, do oblasti,
do níž teď podle své lehkosti patří.
Tak to musí jít stále vzhůru, vytouženému Světlu vstříc. Zlé chtění
stlačuje ducha dolů a činí ho těžkým, dobré však ho nese vzhůru.
I Ježíš vám již ukázal tu prostou cestu, vedoucí bezpečně k cíli.
Vždyť hluboká pravda spočívá v prostých slovech : » Miluj svého
bližního jako sebe sama ! «
4
7. vzestup
Tím vám dal klíč ke svobodě, ke vzestupu. Neboť nedotknutelně
platí : Co činíte bližnímu, konáte ve skutečnosti pro sebe ! Pro vás
samé, protože podle věčných zákonů všechno bezpodmínečně padá
zpět na vás, dobré či zlé, ať již zde nebo tam. Vrátí se to. Proto je vám
tak ukázána nejprostší cesta, jak máte chápat krok k dobrému chtění.
Svému bližnímu máte dávat svým chováním, svou povahou ! Nikoli
snad nezbytně penězi a majetkem. Tím by byli přece nemajetní
vyloučeni z možnosti dávání. A ve způsobu jednání, v » dávání
sebe sama « ve styku s bližním, v ohledu a respektování, které mu
dobrovolně nabízíte, spočívá ono » milování «, o němž mluvil Ježíš.
Je v něm i pomoc, kterou svému bližnímu poskytujete, poněvadž
on tak nabývá schopnosti buď ke změně sebe sama, nebo k dalšímu
vzestupu do výše, poněvadž tím může zesílit.
Zpětná záření takového jednání vás však nesou ve zpětném působení
rychle vzhůru. Jejich přispěním se vám dostává stále nové síly.
Šumným letem můžete pak spět ke Světlu…
Ubozí pošetilci, kteří se ještě mohou ptát : » Co tím získám, odložím-
li své zvyklosti a změním se ? «
Copak se tu uzavírá nějaký obchod ? I kdyby získal jen jako člověk
sám o sobě v povznesení své osoby, stálo by to za to. Ale je toho
nekonečně více ! Opakuji : Počátkem dobrého chtění staví každý
současně mezník na konec nutnosti svého odpykávání, které musí
podstoupit, kterému nemůže uniknout. Nikdo jiný jej v tom nemůže
zastoupit.
Svým rozhodnutím stanovuje tedy nutnosti odpykávání dohledný
konec. To je hodnota, kterou nemohou vyvážit všechny poklady
tohoto světa. Vymaňuje se z otrockých řetězů, které si sám neustále
koval. A proto vzhůru z oslabujícího spánku ! Nechť nastane konečně
probuzení !
Pryč s opojením, které ochromuje a vyvolává domněnku, že vykoupení
Spasitelem se stalo průvodním listem k bezstarostnému sobectví
po celý pozemský život a že stačí stát se nakonec věřícími
a odejít z této země s vírou ve Spasitele a jeho dílo ! Jste pošetilci,
očekáváte-li od Božství dílo tak ubohé a kusé. Vždyť by to znamenalo
pěstovat zlo ! Myslete na to a osvoboďte se !
http://www.hnutigralu.cz/poselstvigralu-obsah.php
VZESTUP
Nezaplétejte se do sítě, vy, kdo usilujete o poznání, ale prohlédněte
!
Podle věčného zákona vás zatěžuje nezměnitelná nutnost odpykání,
a tu nikdy nemůžete přesunout na jiné. Břímě, které na sebe
uvalujete svými myšlenkami, slovy nebo skutky, z vás nemůže sejmout
nikdo jiný než vy sami. Uvažte, že jinak by byla Božská spravedlnost
jen prázdným zvukem a s ní by se rozpadlo v trosky také
všechno ostatní.
Proto se osvoboďte ! Neváhejte ani hodinu a stanovte této nutnosti
odpykávání konečnou lhůtu ! Poctivé chtění k dobrému, k lepšímu,
jemuž se dostává větší síly hluboce procítěnou modlitbou, přináší
spásu !
Bez poctivého, pevného chtění k dobrému nemůže nikdy nastat
konec odpykávání. Nízké ve vás si bude samo dodávat stále novou
potravu ke svému dalšímu trvání, což bude vyžadovat opět nové odpykání
a tak stále dál, takže se vám tento opakující se děj bude jevit
jako jediná nepravost nebo utrpení. Je to však celý řetěz bez konce,
který se navazuje stále znovu, ještě dříve, než se předešlé články stačily
uvolnit.
Nedojdete pak nikdy vysvobození, protože stále trvá nutnost
odpykávání. Je to jako řetěz, jímž jste přikováni k zemi. Přitom je
tu veliké nebezpečí, že to půjde ještě hlouběji. Vzchopte se proto
konečně k dobrému chtění, vy, kdo jste dosud na tomto světě nebo
podle vašich pojmů již na onom světě ! Při stálém dobrém chtění
musí nastat konec všemu odpykávání, protože ten, kdo chce dobro
a podle toho také jedná, neposkytuje již novou potravu pro opakovanou
nutnost odpykávání. A tak potom přijde osvobození, oproštění,
které jediné dovoluje vzestup ke Světlu. Dbejte této výstrahy !
Není pro vás jiné cesty ! Pro nikoho !
Tím však nabývá každý jistoty, že nemůže být nikdy pozdě.
Opravdu je tomu tak tehdy, když se jedná o jednotlivý čin, ten je
2
7. vzestup
nutno odpykat, odčinit. Ale v okamžiku, kdy své úsilí se vší vážností
zaměříte k dobrému, stavíte mezník na konec svého odpykávání.
Buďte si jisti, že tento konec pak jednou přijít musí, a s ním započne
váš vzestup. Pak budete moci radostně přikročit k odčinění všeho
minulého. Co vás ještě potom potká, děje se pro vaše blaho a přibližuje
vás k hodině spásy, k hodině osvobození.
Chápete nyní cenu mé rady, abyste s veškerou silou započali
s dobrým chtěním a čistým myšlením ? Abyste od nich nikdy neupouštěli,
ale přilnuli k nim s veškerou touhou, s veškerou energií ?
Vysoko vás to povznese ! Změní vás i vaše okolí !
Uvažte, že každý běh pozemského života je jen krátkou školou,
že odložením těla pro vás samé nenastává konec. Budete trvale žít,
nebo trvale umírat ! Trvale požívat blaženosti, nebo trvale trpět !
Kdo se domnívá, že pozemským pohřbem je pro něj všechno odbyto,
vše vyrovnáno, nechť se obrátí a jde svou cestou. Tím chce
přece oklamat jen sám sebe. Zděšeně pak bude stát před pravdou
a svou cestu utrpení… bude muset nastoupit ! Jeho skutečné já, zbavené
ochrany těla, jehož hutnost je obklopovala jako zeď, bude pak
přitahováno stejnorodým, které je obklopí a pevně sevře.
Vzchopit se k opravdovému dobrému chtění, které by ho mohlo
osvobodit a povznést, pro něj bude těžší, ba po dlouhou dobu
nemožné, neboť bude podléhat jen vlivu stejnorodého okolí, které
v sobě nechová žádnou světlou myšlenku, jež by ho mohla probudit
a posílit. Musí dvojnásob trpět tím, co si vytvořil.
Proto je pro něj pak vzestup mnohem obtížnější než ve fyzickém
těle na zemi. Tam putuje dobro vedle zla, což umožňuje jen ochrana
pozemského těla, protože… tento pozemský život je školou, v níž
se každému lidskému » já « dává možnost dalšího vývoje podle jeho
svobodné vůle.
Proto se konečně vzchopte ! Ovoce každé vaší myšlenky dopadá
zpět na vás, zde nebo tam, vy je musíte požívat. Této skutečnosti
nemůže nikdo uniknout.
Co je vám platné, snažíte-li se před ní strkat jako pštros hlavu
do písku ? Dívejte se přece skutečnostem směle do tváře ! Tím si vše jen
ulehčíte, neboť zde na tomto světě můžete postupovat rychleji kupředu.
3
7. vzestup
Začněte ! Ale s plným vědomím, že všechno staré musí být vyrovnáno.
Nečekejte jako mnozí pošetilci, že vám štěstí hned nato
spadne okny i dveřmi do klína. Snad musí mnohý z vás uvolnit ještě
ohromný řetěz. Ale kdo proto zmalomyslní, škodí jen sám sobě,
protože toho nemůže být ušetřen ani zbaven. Váháním si vše jen
ztěžuje, možná na dlouhou dobu i znemožňuje.
Mělo by mu to být pobídkou, aby nepromeškal již ani hodinu.
Vždyť tímto prvním krokem začne teprve žít ! Blaze tomu, kdo se
takto vzchopí, bude to z něj odpadávat článek za článkem. Může se
řítit vpřed mílovými kroky a zdolávat s jásotem a díky i poslední
překážky. Vždyť se osvobozuje !
Kameny, jež jeho dosavadní nesprávné působení před něj nastavělo
jako zeď, bránící cestě vpřed, nejsou nyní snad odklizeny, nýbrž
před něj naopak pečlivě pokládány, aby je poznal a překonal, protože
musí vyrovnat všechny chyby. Ale s úžasem a obdivem spatří
záhy lásku, která kolem něj vládne, jakmile jen projeví dobrou vůli.
Cesta je mu usnadňována s jemnou šetrností tak, jak usnadňuje
matka dítěti jeho první krůčky. Jsou-li v jeho dosavadním životě věci,
kterých se potají obával a které by raději nechal dále spát… zcela neočekávaně
se ocitne těsně před nimi ! Musí se rozhodnout a jednat.
Je k tomu nápadně tlačen, jako by k nim byl přikován. Odváží-li se
pak učinit první krok s důvěrou ve vítězství dobrého chtění, osudný
uzel se uvolní, on jím projde a je ho zproštěn.
Ale sotva je usmířena jedna vina, již k němu nějakým způsobem
přistupuje jiná, jako by se rovněž dožadovala usmíření.
Tak pukají po řadě obruče, jež ho tísnily a tlačily dolů. Je mu tak
lehko ! A tento pocit lehkosti, který jistě mnohý z vás již někdy prožil,
není žádný klam, ale účinek skutečnosti. Duch zbavený tlaku se
stává lehčím a podle zákona duchovní tíže spěje do výše, do oblasti,
do níž teď podle své lehkosti patří.
Tak to musí jít stále vzhůru, vytouženému Světlu vstříc. Zlé chtění
stlačuje ducha dolů a činí ho těžkým, dobré však ho nese vzhůru.
I Ježíš vám již ukázal tu prostou cestu, vedoucí bezpečně k cíli.
Vždyť hluboká pravda spočívá v prostých slovech : » Miluj svého
bližního jako sebe sama ! «
4
7. vzestup
Tím vám dal klíč ke svobodě, ke vzestupu. Neboť nedotknutelně
platí : Co činíte bližnímu, konáte ve skutečnosti pro sebe ! Pro vás
samé, protože podle věčných zákonů všechno bezpodmínečně padá
zpět na vás, dobré či zlé, ať již zde nebo tam. Vrátí se to. Proto je vám
tak ukázána nejprostší cesta, jak máte chápat krok k dobrému chtění.
Svému bližnímu máte dávat svým chováním, svou povahou ! Nikoli
snad nezbytně penězi a majetkem. Tím by byli přece nemajetní
vyloučeni z možnosti dávání. A ve způsobu jednání, v » dávání
sebe sama « ve styku s bližním, v ohledu a respektování, které mu
dobrovolně nabízíte, spočívá ono » milování «, o němž mluvil Ježíš.
Je v něm i pomoc, kterou svému bližnímu poskytujete, poněvadž
on tak nabývá schopnosti buď ke změně sebe sama, nebo k dalšímu
vzestupu do výše, poněvadž tím může zesílit.
Zpětná záření takového jednání vás však nesou ve zpětném působení
rychle vzhůru. Jejich přispěním se vám dostává stále nové síly.
Šumným letem můžete pak spět ke Světlu…
Ubozí pošetilci, kteří se ještě mohou ptát : » Co tím získám, odložím-
li své zvyklosti a změním se ? «
Copak se tu uzavírá nějaký obchod ? I kdyby získal jen jako člověk
sám o sobě v povznesení své osoby, stálo by to za to. Ale je toho
nekonečně více ! Opakuji : Počátkem dobrého chtění staví každý
současně mezník na konec nutnosti svého odpykávání, které musí
podstoupit, kterému nemůže uniknout. Nikdo jiný jej v tom nemůže
zastoupit.
Svým rozhodnutím stanovuje tedy nutnosti odpykávání dohledný
konec. To je hodnota, kterou nemohou vyvážit všechny poklady
tohoto světa. Vymaňuje se z otrockých řetězů, které si sám neustále
koval. A proto vzhůru z oslabujícího spánku ! Nechť nastane konečně
probuzení !
Pryč s opojením, které ochromuje a vyvolává domněnku, že vykoupení
Spasitelem se stalo průvodním listem k bezstarostnému sobectví
po celý pozemský život a že stačí stát se nakonec věřícími
a odejít z této země s vírou ve Spasitele a jeho dílo ! Jste pošetilci,
očekáváte-li od Božství dílo tak ubohé a kusé. Vždyť by to znamenalo
pěstovat zlo ! Myslete na to a osvoboďte se !
http://www.hnutigralu.cz/poselstvigralu-obsah.php
Vím, že vím vše, aneb meditace o ničem.
- martinq
- Zasloužilý člen
- Příspěvky: 1235
- Registrován: pon 27 bře 2006 16:33
- Bydliště: Prágl
- Dal: 31 poděkování
- Dostal: 203 poděkování
2017
Z Emailu:
Dobrý den, milí čtenáři!
Rád bych vám popřál k nadcházejícímu Novému roku. V první řadě vám blahopřeji k tomu, že v uplynulém roce 2016 nedošlo k jaderné válce. Svět balancuje na hraně ve všech ohledech, jak v ohledu vojenském, tak ekonomickém a ekologickém. Ale skutečná katastrofa, ke které dochází, ta se děje v duchu člověka. Je to ztráta víry, lásky a mravnosti. Právě těch se naší civilizaci málo dostává. A pokud nenajdeme správnou cestu, pak nás žádná ekonomika, žádné peníze, ani politické a ekonomické opatření nezachrání.
Sledoval jsem v posledních letech celkový stav vedoucích zemí a všude jsem viděl velmi nebezpečné známky toho, čemu se v Bibli říká apokalypsa. V tomto roce se však něco stalo: obvyklé, zaběhnuté vzorce chování se začínají rozpadat. Kult peněz a blahobytu začíná ustupovat do pozadí. Naše civilizace se začíná probouzet a hledat nové orientační body, což je nenadálé a velice důležité. Je to velmi konstruktivní. A na tom, jak se každý z nás bude starat v první řadě o svého ducha a přitom chápat, že hlavním štěstím je štěstí ducha a teprve pak je blahobyt a zdraví, na takovémto pochopení nyní mnoho závisí.
Láska k Bohu se v každodenním životě projevuje jako láska bezpodmínečná a nezištná, která na ničem nezávisí. Na vnější rovině láska vypadá jako bezpříčinné štěstí a v každodenních situacích je láska radostí, která bude existovat i přes ztráty a nabytí. Nakolik se nezříkáme lásky, štěstí a radosti v duchu, natolik je pro nás snazší se změnit a změnit i svět, který nás obklopuje.
Proto bych rád všem popřál do příštího roku, abyste se za žádných okolností nezříkali lásky, pocitu štěstí a radosti uvnitř vás, což vám pomůže překonat všechny obtíže a jakékoliv překážky a umožní změnit sebe i svět jako celek. Přeji vám úspěch, přeji vám mírné nebe nad hlavou, hodně přátel, šťastné rodinné vztahy a především lásku, radost a optimismus!
www.sergej-lazarev.cz
Dobrý den, milí čtenáři!
Rád bych vám popřál k nadcházejícímu Novému roku. V první řadě vám blahopřeji k tomu, že v uplynulém roce 2016 nedošlo k jaderné válce. Svět balancuje na hraně ve všech ohledech, jak v ohledu vojenském, tak ekonomickém a ekologickém. Ale skutečná katastrofa, ke které dochází, ta se děje v duchu člověka. Je to ztráta víry, lásky a mravnosti. Právě těch se naší civilizaci málo dostává. A pokud nenajdeme správnou cestu, pak nás žádná ekonomika, žádné peníze, ani politické a ekonomické opatření nezachrání.
Sledoval jsem v posledních letech celkový stav vedoucích zemí a všude jsem viděl velmi nebezpečné známky toho, čemu se v Bibli říká apokalypsa. V tomto roce se však něco stalo: obvyklé, zaběhnuté vzorce chování se začínají rozpadat. Kult peněz a blahobytu začíná ustupovat do pozadí. Naše civilizace se začíná probouzet a hledat nové orientační body, což je nenadálé a velice důležité. Je to velmi konstruktivní. A na tom, jak se každý z nás bude starat v první řadě o svého ducha a přitom chápat, že hlavním štěstím je štěstí ducha a teprve pak je blahobyt a zdraví, na takovémto pochopení nyní mnoho závisí.
Láska k Bohu se v každodenním životě projevuje jako láska bezpodmínečná a nezištná, která na ničem nezávisí. Na vnější rovině láska vypadá jako bezpříčinné štěstí a v každodenních situacích je láska radostí, která bude existovat i přes ztráty a nabytí. Nakolik se nezříkáme lásky, štěstí a radosti v duchu, natolik je pro nás snazší se změnit a změnit i svět, který nás obklopuje.
Proto bych rád všem popřál do příštího roku, abyste se za žádných okolností nezříkali lásky, pocitu štěstí a radosti uvnitř vás, což vám pomůže překonat všechny obtíže a jakékoliv překážky a umožní změnit sebe i svět jako celek. Přeji vám úspěch, přeji vám mírné nebe nad hlavou, hodně přátel, šťastné rodinné vztahy a především lásku, radost a optimismus!
www.sergej-lazarev.cz
Vím, že vím vše, aneb meditace o ničem.
- martinq
- Zasloužilý člen
- Příspěvky: 1235
- Registrován: pon 27 bře 2006 16:33
- Bydliště: Prágl
- Dal: 31 poděkování
- Dostal: 203 poděkování
Jan Michalů z Husince
Pěkné čtení o nositely Pravdy Jana Michalů z Husince známějšího jako Jana Husa.
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.
Vím, že vím vše, aneb meditace o ničem.
- martinq
- Zasloužilý člen
- Příspěvky: 1235
- Registrován: pon 27 bře 2006 16:33
- Bydliště: Prágl
- Dal: 31 poděkování
- Dostal: 203 poděkování
Re: Vzestup
http://leva-net.webnode.cz/products/roz ... -konkurzu/
Spotřeba
Славянин | 21.11.2015
K tomuto úvodnímu, anonymnímu tvrzení:
"Globální konceptuální moc například nikdy neplánovala nechat rozvinout kapitalizmus a společnost exponenciálně zvyšované spotřeby do současné podoby."
Spotřeba, která je zaručená instalací fenoménu (hoaxu) zvaného spotřební ekonomika, je právě katalyzátorem vývoje technologií, které jsou konstrukčními prvky technosféry. Je potřeba zajistit nekvalitní zboží, které se rychle obměňuje, aby bylo možné urychlovat technologickou evoluci. I když se současnými znalostmi bychom byli schopní vyrábět kvalitu, která vydrží min. jednu generaci. To ale je nežádoucí. Bylo by to brzdou technologií a vývoje technosféry, která má za cíl časem odstranit biosféru z planety Země. Proto jsou lidi ladění i směrem jakési expanze do Vesmíru, na jiné planety, aby si s vyčerpáním zdrojů nedělali moc starosti. Zatím jsme nebyli ale ani na Měsíci, tedy je to celé účelně vytvořené scifi, do které je laděná lidská mysl.
Pokud se člověk dobře podívá na vývoj v globální společnosti, vše se podřizuje robotizaci. To není náhodné, to je cílem. Vytvořit za pomocí lidí suverénní robotickou entitu, která nebude závislá na biosféře a lidech. Pokud GP jako technologický parazit potřebuje k něčemu lidi závislé na biosféře, tak je to právě jen k tomu. Tedy potřeba je to jen správně dávkovat, aby nedošlo k vytěžení zdrojů dříve, než se lidem podaří robotickou formu života integrovat do lidské sféry. Proto je spotřeba vyloženě žádoucím prvkem (katalyzátorem) technologického pokroku, který je postavený na anorganické energii ropy, kterou GP svou technosféru napájí.
Odpovědět
Re: Spotřeba
Anonym | 13.05.2016
Ať toto nečtou lidé se slabšími nervy.
Máte pravdu. V 19.století byly na zem svrženy mocnosti zla po bitvě s Archanděly. Nyní mohou působit přímo zde mezi lidmi.
Přestane se to považovat za pohádku, když si uvědomíme stoupající sílu, rozšíření, brutalitu a zejména rafinovanost zla na Zemi.Jsou tu zástupy posedlých těmito duchy a ti fungují jako zoombie a tak i vraždí, to vidíte sami. Tělo člověka je výtvor Boží a jen v něm může svobodně fungovat lidský duch, duch si ještě tělo dotváří po narození.Mocnosti zla chtějí lidské tělo poničit / jedy, záření, genetické potraviny, chemtrails atd./ a nahradit nebo spíše infiltrovat technicky tak, aby ještě bylo možné vtělení lidského ducha do tohoto biotechnologického fantomu, ale kde ovšem nebude moci být svobodný a nebude se moci vyvíjet. Zní to jako scifi, ale sledujte kam směřují pokroky v technologiích, budou se " tisknout " orgány, technické náhražky budou velice žádány poničenými lidmi. Už teď jsme robotizováni vynuceným stylem života, zatím ještě v lidských tělech.Odvrácenou tváří moderní medicíny je to, že nám svými zásahy a léky vytváří po generace v tělech chaos a my už své tělo neprociťujeme a nevnímáme normálně, máme strach a jsme tvárnější v přijímání nových vymožeností.Pozemské lidstvo je jedinečné a neopakovatelné, snaha o jeho uvěznění v biorobotických tělech a zotročení lidských duchů je pozemským bojem proti Bohu.Mysleme si o tom co chceme, ale zkusme se trochu dívat, sledovat, myslet a dojde nám to.Co proti tomu můžeme dělat ? Čím dál méně, pokud budeme slepě přijímat vše, co se podstrčí naší pohodlnosti jako úžasná technická vymoženost- např. čipy , všelijaké " chytré " věci, které dovolují nás sledovat a studovat a hlavně nás " srůstají " s technikou, abychom si bez ní nedokázali představit život. Je v tom veliké nebezpečí, i když to ještě dlouho potrvá, než by se to mohlo podařit. Je to složité téma, tohle je jen hrubý stručný nástin.
Více zde: http://leva-net.webnode.cz/products/roz ... -konkurzu/
[youtube][/youtube]
Spotřeba
Славянин | 21.11.2015
K tomuto úvodnímu, anonymnímu tvrzení:
"Globální konceptuální moc například nikdy neplánovala nechat rozvinout kapitalizmus a společnost exponenciálně zvyšované spotřeby do současné podoby."
Spotřeba, která je zaručená instalací fenoménu (hoaxu) zvaného spotřební ekonomika, je právě katalyzátorem vývoje technologií, které jsou konstrukčními prvky technosféry. Je potřeba zajistit nekvalitní zboží, které se rychle obměňuje, aby bylo možné urychlovat technologickou evoluci. I když se současnými znalostmi bychom byli schopní vyrábět kvalitu, která vydrží min. jednu generaci. To ale je nežádoucí. Bylo by to brzdou technologií a vývoje technosféry, která má za cíl časem odstranit biosféru z planety Země. Proto jsou lidi ladění i směrem jakési expanze do Vesmíru, na jiné planety, aby si s vyčerpáním zdrojů nedělali moc starosti. Zatím jsme nebyli ale ani na Měsíci, tedy je to celé účelně vytvořené scifi, do které je laděná lidská mysl.
Pokud se člověk dobře podívá na vývoj v globální společnosti, vše se podřizuje robotizaci. To není náhodné, to je cílem. Vytvořit za pomocí lidí suverénní robotickou entitu, která nebude závislá na biosféře a lidech. Pokud GP jako technologický parazit potřebuje k něčemu lidi závislé na biosféře, tak je to právě jen k tomu. Tedy potřeba je to jen správně dávkovat, aby nedošlo k vytěžení zdrojů dříve, než se lidem podaří robotickou formu života integrovat do lidské sféry. Proto je spotřeba vyloženě žádoucím prvkem (katalyzátorem) technologického pokroku, který je postavený na anorganické energii ropy, kterou GP svou technosféru napájí.
Odpovědět
Re: Spotřeba
Anonym | 13.05.2016
Ať toto nečtou lidé se slabšími nervy.
Máte pravdu. V 19.století byly na zem svrženy mocnosti zla po bitvě s Archanděly. Nyní mohou působit přímo zde mezi lidmi.
Přestane se to považovat za pohádku, když si uvědomíme stoupající sílu, rozšíření, brutalitu a zejména rafinovanost zla na Zemi.Jsou tu zástupy posedlých těmito duchy a ti fungují jako zoombie a tak i vraždí, to vidíte sami. Tělo člověka je výtvor Boží a jen v něm může svobodně fungovat lidský duch, duch si ještě tělo dotváří po narození.Mocnosti zla chtějí lidské tělo poničit / jedy, záření, genetické potraviny, chemtrails atd./ a nahradit nebo spíše infiltrovat technicky tak, aby ještě bylo možné vtělení lidského ducha do tohoto biotechnologického fantomu, ale kde ovšem nebude moci být svobodný a nebude se moci vyvíjet. Zní to jako scifi, ale sledujte kam směřují pokroky v technologiích, budou se " tisknout " orgány, technické náhražky budou velice žádány poničenými lidmi. Už teď jsme robotizováni vynuceným stylem života, zatím ještě v lidských tělech.Odvrácenou tváří moderní medicíny je to, že nám svými zásahy a léky vytváří po generace v tělech chaos a my už své tělo neprociťujeme a nevnímáme normálně, máme strach a jsme tvárnější v přijímání nových vymožeností.Pozemské lidstvo je jedinečné a neopakovatelné, snaha o jeho uvěznění v biorobotických tělech a zotročení lidských duchů je pozemským bojem proti Bohu.Mysleme si o tom co chceme, ale zkusme se trochu dívat, sledovat, myslet a dojde nám to.Co proti tomu můžeme dělat ? Čím dál méně, pokud budeme slepě přijímat vše, co se podstrčí naší pohodlnosti jako úžasná technická vymoženost- např. čipy , všelijaké " chytré " věci, které dovolují nás sledovat a studovat a hlavně nás " srůstají " s technikou, abychom si bez ní nedokázali představit život. Je v tom veliké nebezpečí, i když to ještě dlouho potrvá, než by se to mohlo podařit. Je to složité téma, tohle je jen hrubý stručný nástin.
Více zde: http://leva-net.webnode.cz/products/roz ... -konkurzu/
[youtube][/youtube]
Vím, že vím vše, aneb meditace o ničem.
- martinq
- Zasloužilý člen
- Příspěvky: 1235
- Registrován: pon 27 bře 2006 16:33
- Bydliště: Prágl
- Dal: 31 poděkování
- Dostal: 203 poděkování
Re: Vzestup
Pravy ucel lidskeho zivota (proc jsme zde a kam jdeme) - tak to je otázka na kterou už 25 let hledám odpověď a přirovnal bych ji k této - co bylo dříve vejice nebo slepice Smile.
to "tomzis"
Myslíš si, že když se např. na poslední chvíli rozhodneš pro jinou variantu nebo uděláš něco nepředvídatelného a neočekávaného, tak je to svoboda vůle, ale co když bylo předem dané, že to tak má být ? (pak by to ovšem nutně muselo znamenat, že život nemá žádný smysl)
Tak jsem se zamyslel a několikráte.Někde v jiném tématu jsem to rozvedl trochu víc, ale tady jen na zamyšlení.
V případě ,že připustíme , že je vše dané a my by jsme to věděli tak to samozřejmě postrádá smysl.Ale já to nevím , takže ikdyž něco v poslední chvíli udělám jinak než jsem chtěl a výsledek přitom neznám ,tak jsem ve "stejném očekávání " jako když se tak nezachovám a dopadne to dle mých možných představ , protože výsledek je neznámý.
A o tomto mluví nové teorie fyziky - jednoduše řečeno - objekt zkoumání neexistuje do doby než je zkoumán.
trochu učeněji : Nejnovější porozumění v kvantové fyzice předpokládá, že existuje ještě nepatrnější svět - nabízí teorii superstrun. Podle fyziků, částice, jako neutrina, různé typy kvarků, mesonů, leptonů, boseů (Boseova částice) a jiné - jsou sledovatelné projevy nepředstavitelně nepatrných řetězců - strun. Teorie strun říká, že tyto kuličky subatomických vláken stále vibrují a různé formy chvění se očím pozorovatele jeví jako různé druhy částeček.
V tomto bodě naše zkoumání došlo k úrovni, kterou je velmi těžké si představit: předpokládané základní řetězce mají přibližný průměr jedné miliontiny z triliontiny z triliontiny centimetru. Ve skutečnosti vědci zjistili, že tyto svazky dokonce nezabírají žádný objem prostoru. Ale existence těchto základních stavebních kamenů, které nezabírají žádný prostor, způsobuje neuvěřitelný paradox hmoty ... že vlastně neexistuje!A proč všechen ten prázdný prostor? „Všechno, co vidíme v tomto světě, je iluze" - je starověké rčení z buddhismu.
nebo taky jinak : pokud neexistuje pozorovatel , neexistuje ani pozorovaná věc.
A to je moderní fyzika. Jseš z toho moudřejší.Já ani po 25 letech ne ?!?
Re: Z diskuze o všem a ničem...
to "tomzis"
Myslíš si, že když se např. na poslední chvíli rozhodneš pro jinou variantu nebo uděláš něco nepředvídatelného a neočekávaného, tak je to svoboda vůle, ale co když bylo předem dané, že to tak má být ? (pak by to ovšem nutně muselo znamenat, že život nemá žádný smysl)
Tak jsem se zamyslel a několikráte.Někde v jiném tématu jsem to rozvedl trochu víc, ale tady jen na zamyšlení.
V případě ,že připustíme , že je vše dané a my by jsme to věděli tak to samozřejmě postrádá smysl.Ale já to nevím , takže ikdyž něco v poslední chvíli udělám jinak než jsem chtěl a výsledek přitom neznám ,tak jsem ve "stejném očekávání " jako když se tak nezachovám a dopadne to dle mých možných představ , protože výsledek je neznámý.
A o tomto mluví nové teorie fyziky - jednoduše řečeno - objekt zkoumání neexistuje do doby než je zkoumán.
trochu učeněji : Nejnovější porozumění v kvantové fyzice předpokládá, že existuje ještě nepatrnější svět - nabízí teorii superstrun. Podle fyziků, částice, jako neutrina, různé typy kvarků, mesonů, leptonů, boseů (Boseova částice) a jiné - jsou sledovatelné projevy nepředstavitelně nepatrných řetězců - strun. Teorie strun říká, že tyto kuličky subatomických vláken stále vibrují a různé formy chvění se očím pozorovatele jeví jako různé druhy částeček.
V tomto bodě naše zkoumání došlo k úrovni, kterou je velmi těžké si představit: předpokládané základní řetězce mají přibližný průměr jedné miliontiny z triliontiny z triliontiny centimetru. Ve skutečnosti vědci zjistili, že tyto svazky dokonce nezabírají žádný objem prostoru. Ale existence těchto základních stavebních kamenů, které nezabírají žádný prostor, způsobuje neuvěřitelný paradox hmoty ... že vlastně neexistuje!A proč všechen ten prázdný prostor? „Všechno, co vidíme v tomto světě, je iluze" - je starověké rčení z buddhismu.
nebo taky jinak : pokud neexistuje pozorovatel , neexistuje ani pozorovaná věc.
A to je moderní fyzika. Jseš z toho moudřejší.Já ani po 25 letech ne ?!?
Re: Z diskuze o všem a ničem...
Vím, že vím vše, aneb meditace o ničem.
- martinq
- Zasloužilý člen
- Příspěvky: 1235
- Registrován: pon 27 bře 2006 16:33
- Bydliště: Prágl
- Dal: 31 poděkování
- Dostal: 203 poděkování
Re: Vzestup
dotaz: Co to je duše ???
Re:
Spíš začíná být problém vůbec dokázat, že duše neexistuje a že všechno je jen náhoda "o)
1. Hmota neexistuje, je jenom energie. I hmota je složená zase jenom z energetických kvant.
2. Naše 3D realita je zřejmě pouhý hologram, cosi jako Matrix. Za tuhle teorii byla pro někoho Nobelova cena. Pokud je vše jen energie, pak opravdu může všechno tady být pouhý hologram. Pokud je vše jen energie, pak je zřejmé, že pozitivní afirmace a přání opravdu po čase mění realitu okolo nás, pokud se tomu dostatečně věnujeme. Proto je to taky v dnešních médiích samá "krása" a "láska", že? To by tak hrálo, aby si lidi náhodou měnili svět k lepšímu.. Je třeba to tady všecko dojebat, zničit, rozčtvrtit, dokurvit a docurvit, že?
3. Náhody neexistují. Náhoda je pouhé neznalostní vyjádření stavu daných příčin a následků závislé na výši vývoje dotyčného jedince.
4. Veškerá náboženství jsou pomůcka pro určitou skupinu lidí na určitý čas k jejich vývoji. To, co vypadá jako stagnace, je jenom základ pro další interakci a vývoj (viz muslimové a jejich středověké manýry a srandičky)
5. Pravda v naší realitě není na 100% konečná.. Zase závisí od úhlu pohledu dotyčného a jeho výši vývoje.
6. Bůh je jenom archetypní pojmenování vycházející z pověstí o našich "stvořitelích" Je NĚCO opravdu víc, ale ne bůh, jak ho známe. Slovo "bůh" je zprofanováno dějinami tak, jak šel čas.
7. Většiná z nás, pokud cítí přítomnost ČEHOSI VYŠŠÍHO, to nazývá "bohem", ovšem s klasickými bohy z naší pozemské mytologie to nemá nic společného. Název "bůh" je jen pomůcka pro prozatím nepojmenovatelné.
8. Smysl existence = vývoj duše, "jáství" (nazvěte dle svého)
9. Pro "život po smrti a reinkarnaci" - je hodně přímých indicií. Naproti tomu věda tvrdí, že to není možné. Bohužel je věda také cosi jako "pomůcka pro určitý čas a určitou skupinu lidí" se svými metodami závislými na omezenosti vnímání lidských smyslů. Věda taky nedávno tvrdila, že "stroje těžší než vzduch nemohou létat a když člověk pojede rychleji, než 40 km/hodinu, vysaje mu to vzduch z plic a udusí se"..
Věda si nemůže dělat monopol na "pravdivé teorie" díky nedokonalosti lidských smyslů a také díky tomu, že se sama neustále vyvíjí. Věda = jistý druh náboženské ideologie se svým neustálým vývojem a pravidly.
10. Největší konspirace na světě je tahle - "UFO/USO neexistují, jsme ve vesmíru sami, nic záhadného se nikdy nestává, život po smrti neexistuje, je jen věčná nicota a světoví nemocní mocní jsou miláčci, lidumilové a chtějí pro lidi jen to nejpříjemnější a nejhezčí, imigrace bez legrace je jen náhoda a vůbec to není o tom, že je třeba docílit další velké války v Evropě"..
Otázkami o životě za oponou jsem se začal zabývat před dávnými a dávnými lety ve velice vzdálené galaxii, kdy.. Pardon - pouze před pár desetiletími, kdy jsem si nedokázal představit tu nekonečnou nicotu a že "pak není prostě nic". Díky tomuto strachu z nicoty mi bylo umožněno jít naprosto úžasnou cestou plnou báječných poznání a neuvěřitelných setkání, aniž bych se stal běžným občanem této země - tedy upachtěným upracovaným stálým štamgastem IV. cenové s hádavou manželkou a uřvanými dětmi po každém návratu domů )
Mezi námi - víte.. kdyby opravdu mělo být po smrti NIC, tak by to ještě mnohdy byla i výhra, protože mnozí z nás by se zbavili neuvěřitelných bolestí, strádání, stresů, starostí, nutkání k všelijakému pinožení se za něčím - jo to by bylo něco.. takový věčný bezcitný černočerý klid.. Jenže takhle to nefunguje a teprve po smrti kolikrát začíná ta pravá sranda, vážení..
Četli jste někdo Roberta Monroea? Ten se snažil zmapvat takzvané "Astrální roviny", tedy místa, kam vypadáváme při spánku a kam jdem i po stavu, který tady na Zemi nazýváme "smrtí". Stojí to za přečtení.
převzato z diskuze o životě a existenci vůbec
Re:
Spíš začíná být problém vůbec dokázat, že duše neexistuje a že všechno je jen náhoda "o)
1. Hmota neexistuje, je jenom energie. I hmota je složená zase jenom z energetických kvant.
2. Naše 3D realita je zřejmě pouhý hologram, cosi jako Matrix. Za tuhle teorii byla pro někoho Nobelova cena. Pokud je vše jen energie, pak opravdu může všechno tady být pouhý hologram. Pokud je vše jen energie, pak je zřejmé, že pozitivní afirmace a přání opravdu po čase mění realitu okolo nás, pokud se tomu dostatečně věnujeme. Proto je to taky v dnešních médiích samá "krása" a "láska", že? To by tak hrálo, aby si lidi náhodou měnili svět k lepšímu.. Je třeba to tady všecko dojebat, zničit, rozčtvrtit, dokurvit a docurvit, že?
3. Náhody neexistují. Náhoda je pouhé neznalostní vyjádření stavu daných příčin a následků závislé na výši vývoje dotyčného jedince.
4. Veškerá náboženství jsou pomůcka pro určitou skupinu lidí na určitý čas k jejich vývoji. To, co vypadá jako stagnace, je jenom základ pro další interakci a vývoj (viz muslimové a jejich středověké manýry a srandičky)
5. Pravda v naší realitě není na 100% konečná.. Zase závisí od úhlu pohledu dotyčného a jeho výši vývoje.
6. Bůh je jenom archetypní pojmenování vycházející z pověstí o našich "stvořitelích" Je NĚCO opravdu víc, ale ne bůh, jak ho známe. Slovo "bůh" je zprofanováno dějinami tak, jak šel čas.
7. Většiná z nás, pokud cítí přítomnost ČEHOSI VYŠŠÍHO, to nazývá "bohem", ovšem s klasickými bohy z naší pozemské mytologie to nemá nic společného. Název "bůh" je jen pomůcka pro prozatím nepojmenovatelné.
8. Smysl existence = vývoj duše, "jáství" (nazvěte dle svého)
9. Pro "život po smrti a reinkarnaci" - je hodně přímých indicií. Naproti tomu věda tvrdí, že to není možné. Bohužel je věda také cosi jako "pomůcka pro určitý čas a určitou skupinu lidí" se svými metodami závislými na omezenosti vnímání lidských smyslů. Věda taky nedávno tvrdila, že "stroje těžší než vzduch nemohou létat a když člověk pojede rychleji, než 40 km/hodinu, vysaje mu to vzduch z plic a udusí se"..
Věda si nemůže dělat monopol na "pravdivé teorie" díky nedokonalosti lidských smyslů a také díky tomu, že se sama neustále vyvíjí. Věda = jistý druh náboženské ideologie se svým neustálým vývojem a pravidly.
10. Největší konspirace na světě je tahle - "UFO/USO neexistují, jsme ve vesmíru sami, nic záhadného se nikdy nestává, život po smrti neexistuje, je jen věčná nicota a světoví nemocní mocní jsou miláčci, lidumilové a chtějí pro lidi jen to nejpříjemnější a nejhezčí, imigrace bez legrace je jen náhoda a vůbec to není o tom, že je třeba docílit další velké války v Evropě"..
Otázkami o životě za oponou jsem se začal zabývat před dávnými a dávnými lety ve velice vzdálené galaxii, kdy.. Pardon - pouze před pár desetiletími, kdy jsem si nedokázal představit tu nekonečnou nicotu a že "pak není prostě nic". Díky tomuto strachu z nicoty mi bylo umožněno jít naprosto úžasnou cestou plnou báječných poznání a neuvěřitelných setkání, aniž bych se stal běžným občanem této země - tedy upachtěným upracovaným stálým štamgastem IV. cenové s hádavou manželkou a uřvanými dětmi po každém návratu domů )
Mezi námi - víte.. kdyby opravdu mělo být po smrti NIC, tak by to ještě mnohdy byla i výhra, protože mnozí z nás by se zbavili neuvěřitelných bolestí, strádání, stresů, starostí, nutkání k všelijakému pinožení se za něčím - jo to by bylo něco.. takový věčný bezcitný černočerý klid.. Jenže takhle to nefunguje a teprve po smrti kolikrát začíná ta pravá sranda, vážení..
Četli jste někdo Roberta Monroea? Ten se snažil zmapvat takzvané "Astrální roviny", tedy místa, kam vypadáváme při spánku a kam jdem i po stavu, který tady na Zemi nazýváme "smrtí". Stojí to za přečtení.
převzato z diskuze o životě a existenci vůbec
Vím, že vím vše, aneb meditace o ničem.
- martinq
- Zasloužilý člen
- Příspěvky: 1235
- Registrován: pon 27 bře 2006 16:33
- Bydliště: Prágl
- Dal: 31 poděkování
- Dostal: 203 poděkování
- martinq
- Zasloužilý člen
- Příspěvky: 1235
- Registrován: pon 27 bře 2006 16:33
- Bydliště: Prágl
- Dal: 31 poděkování
- Dostal: 203 poděkování
Re: Vzestup
Otázku, aký vlastne je ten Svet, v ktorom žijeme si určite dávala už neraz väčšina našich čitateľov. Veď preto aj sú našimi čitateľmi. Odpovede sme si tiež dávali neraz, ale aj tak stále nevieme naisto. Nie tak dávno sme uverejnili trojdielny seriál o krištáľových sférach a úplne inom pohľade na Zem, než na aký sme zvyknutí. Dnes vám priblížime ďalší, rovnako oficiálnej vede nekompatibilný pohľad.
Jeden z dôvodov, prečo sa k nám odstávajú takéto Obrazy je, aby sme sa naučili pracovať práve s Obrazmi. Naše myslenie je principiálne duálne: „výpočtové“ a „obrazné“. Výpočtové nám poskytuje slovné opisy, obrazné Obrazy. Jeden aj druhý spôsob je v poriadku, pokiaľ vieme, že sú v podstate ekvivalentné. Teda čo do formy existovania. Rovnaké – samozrejme – nie sú, inak by sme nemali oba.
Ak zakusujeme akúkoľvek potrebu – napríklad hlad – najskôr naša myseľ vytvorí Obraz (napr. chleba). Tvorí ho z Éteru. Myšlienkový Obraz sa materializuje a proces nakoniec dospeje k jedlu. Človek si ako prvotný impulz nevytvára najskôr slovný opis, ale práve Obraz toho, čo potrebuje.
Opakovaním slov získame rýchlosť výpočtu, ale k podstate sa dostaneme za veľmi dlho a najmä veľmi prácne. Na druhej strane, ak sa skoncentrujeme na cca 5 minút na Obraz, tak sme schopní obsiahnuť podstatu toho, načo daný predmet je v skutočnosti určený. Ale to len pri dobrej obrazotvornosti a schopnosti koncentrovať pozornosť nášho vedomia.
Teda pre dnešného človeka nie je jednoduché pracovať s Obrazmi – mnohí to budú považovať za čosi nadmerne zložité. Ale bez zvládnutia myslenia v Obrazoch niet cesty k novým poznatkom. Tradičná cesta je učením sa Staroslovienskej Bukvice – ale ani zvládnutie myslenia v Obrazoch nie je koniec cesty. Prečo?
https://www.tartaria.sk/hladanie/obrazy ... a-tabletka
Jeden z dôvodov, prečo sa k nám odstávajú takéto Obrazy je, aby sme sa naučili pracovať práve s Obrazmi. Naše myslenie je principiálne duálne: „výpočtové“ a „obrazné“. Výpočtové nám poskytuje slovné opisy, obrazné Obrazy. Jeden aj druhý spôsob je v poriadku, pokiaľ vieme, že sú v podstate ekvivalentné. Teda čo do formy existovania. Rovnaké – samozrejme – nie sú, inak by sme nemali oba.
Ak zakusujeme akúkoľvek potrebu – napríklad hlad – najskôr naša myseľ vytvorí Obraz (napr. chleba). Tvorí ho z Éteru. Myšlienkový Obraz sa materializuje a proces nakoniec dospeje k jedlu. Človek si ako prvotný impulz nevytvára najskôr slovný opis, ale práve Obraz toho, čo potrebuje.
Opakovaním slov získame rýchlosť výpočtu, ale k podstate sa dostaneme za veľmi dlho a najmä veľmi prácne. Na druhej strane, ak sa skoncentrujeme na cca 5 minút na Obraz, tak sme schopní obsiahnuť podstatu toho, načo daný predmet je v skutočnosti určený. Ale to len pri dobrej obrazotvornosti a schopnosti koncentrovať pozornosť nášho vedomia.
Teda pre dnešného človeka nie je jednoduché pracovať s Obrazmi – mnohí to budú považovať za čosi nadmerne zložité. Ale bez zvládnutia myslenia v Obrazoch niet cesty k novým poznatkom. Tradičná cesta je učením sa Staroslovienskej Bukvice – ale ani zvládnutie myslenia v Obrazoch nie je koniec cesty. Prečo?
https://www.tartaria.sk/hladanie/obrazy ... a-tabletka
Vím, že vím vše, aneb meditace o ničem.
- martinq
- Zasloužilý člen
- Příspěvky: 1235
- Registrován: pon 27 bře 2006 16:33
- Bydliště: Prágl
- Dal: 31 poděkování
- Dostal: 203 poděkování
Re: Vzestup
Slovo svatý má též význam jako rádce, přítel.
Myšlenka o Čistém člověku přišla před mnoha léty,
jako představa nového pojetí života na Zemi. Představa
měla chtění šířit vědění o Vesmíru a rušila představy
lidí o jejich významu na Zemi a dala si za úkol odstranit
využívání lidí jako otroků lidí.
Čistý člověk je skutečný člověk vytvořený myšlením
člověka. Čistý člověk ve skutečnosti nikdy nebyl živým
člověkem, ale je výsledkem využití myšlenek, mozku
a rozumu pro pomoc lidem. Proto se o Čistém člověku
mluví jako o člověku přišlém z čistého nebe. Použitím
lidského myšlení v Čistém člověku se dosáhlo jeho přizpůsobivosti
lidským potřebám.
Dodnes můžeme vidět, že „křesťanské zvyklosti“
kopírují evropské - keltské svátky a obyčeje, jež mohou
mít předkeltský původ.
Pavel Zoun
Psychoenergetika 2/11
CO NÁM PŘINÁŠÍ 2 (dvojka)
na začátku letopočtu aneb
quo vadis člověče…
Abstraktní a magický význam čísel zajímá stále více
lidí. Nespokojí se již s pouhým kvantitativním významem
čísel. Cítí, že zde je něco, co souvisí s různými
událostmi a situacemi. Něco, co se nedá odbýt tvrzením,
že se jedná o náhodu. Osobně jsem přesvědčena,
že náhody nejsou náhodné. Tak jako žádné setkání
není náhodné, tak nejsou náhodné změny vibrací čísel
a už vůbec nejsou (ani nemohou být) náhodné skutečnosti,
ke kterým dochází a kterých jsme v současné
době svědky. Všichni cítíme, že se něco mění, že to
není jako dřív, prostě je to jiné.
Většina lidí žijících v této chvíli na naší Zemi má ve
svém datu narození nejméně jednu jedničku a jednu
devítku. Protože jsme se narodili v minulém století.
Zní to hrozně….
Jsme totiž v mínění těch našich potomků a mladých
vůbec něco jako relikty, fosílie, vulgo vykopávky.
Je to tak a stále se to v dějinných souvislostech opakuje.
Školákům, dnes se jim po „americku“ (protože je
to in) říká „týnejgři“, odjakživa připadají nejen jejich
učitelé, ale i ostatní populace starší o více než 10 let
strašně stará a současné době vůbec nerozumějící. Je
to samozřejmě věc názoru.
Mezi jiným je pro část generace z minulého století
totiž dost náročné pochopit, proč třeba (zase mezi
jiným), pěstujeme opět anální turistiku po neblahých
zkušenostech se vzory. Jako dříve „SSSR náš vzor“,
nyní USA nebo EU.
Nikoliv cestou vlastní státnosti. Nikoli rozborem
historie a vyvozením důsledků z opakovaných záměn
státnosti za stádnost. Jsme prý „staří a blbí“. Dobře,
každý názor může být relevantní. Tento názor je však
určitě relativní. To ostatně konstatoval velmi výstižně
Karel Čapek zhmotněním názorové situace do věty
„každé tele umí být mladé“ a netřeba to tady blíže rozebírat.
To nechť udělá každý sám se svými zkušenostmi
z mládí, jejich výsledky a následky. Každá doba totiž
má svá specifika.
Život lidský je relativně velmi krátký, nejen z hlediska
numerologie. Jedna část lidstva na Zemi je
vždy vystavena vibracím jednoho století. Narodí se
a zemřou ve stejném století. Druhá část lidí je vystavena
vibracím dvou století. Tedy možnostem a úkolům
vyplývajícím z vibračních polí příslušných číselných
vyjádření určitého časového úseku, tj. života jednotlivce,
narozeného v jednom století a umírajícím až ve
století následujícím.
My, narození v minulém století, máme dokonce
výsadu žít nejen ve dvou stoletích, ale dokonce ve dvou
tisíciletích. Tak můžeme zažít počínající markantní
změnu vibrací a jejich dopadů, které budou provázet
a ovlivňovat lidstvo příštích téměř tisíc let. A stejnou
výsadu žití ve dvou tisíciletích získají naši potomci
také až za téměř tisíc let! Uvědomujeme si tu výjimečnou
příležitost dostatečně?
Letopočty s vibrací jedničky na počátku, následované
všeobsažnou devítkou, nesly pro jednotlivce
narozené v minulém tisíciletí, do značné míry uplatnění
vlastní síly, samostatnosti, rozumu a nezávislosti
na mínění okolí. Prostě snahu být jedničkou. Pro sebe,
své svědomí. Ne pro „zviditelnění“ za každou cenu.
Jednička je prvočíslo. Je dělitelná pouze sama
sebou. Staří matematikové tvrdili, že jednička není čís28
lem, ale základem a původem všech čísel. Je symbolem
jednotnosti, individuality, počátkem všeho. Její vibrace
podporují sílu ducha, touhu po vědění, dokonalosti,
ale i touhu po dobrodružném způsobu života. To víme
z nedávné historie minulého a předminulého století.
Století dobrodružných zlatokopů, vynálezců, vědců
a objevitelů, cestovatelů, nositelů Nobelových cen, ale
i dobrodruhů v negativním smyslu dvou světových
válek. I agrese je podporována vibracemi jedničky.
Výtky nedokonalostí jakéhokoliv druhu bere jednička
na zřetel. Ne tak dvojka. Jednička o nich přemýšlí
(+ devítka v min. století), projevuje aspoň tímto snahu
o nápravu směrem k celistvosti, dokonalosti toho kterého
subjektu či objektu, jehož se předmětná výtka týká.
A je jedno, jestli se to týká tvaru, obsahu, náplně nebo
vzhledu. Prostě se snaží vytýkaný deficit doplnit a tím
výtku odstranit. Protože, jak bylo řečeno výše, jednička
je dokonalý celek sama o sobě. Jednička je představována
jedním bodem. Když tento bod pro názornost
zvětšíme na kruh, lze si jakýkoliv vytýkaný deficit
představit jako třeba chybějící část, nebo deformovaný
tvar předmětného kruhu. A jak je všeobecná dosavadní
povědomost naší vědy, víme, že se nedokonalá, nebo
poškozená jednotka snaží zacelit, neboli nabýt původní
tvar. Má to do určité míry souvislost s atomární a rovněž
tak i celulární neboli buněčnou soudržností.
Většina z nás si jistě pamatuje nejjednodušší školní
pokusy s kapkou vody na které předváděl demonstrátor
tuto soudržnost, neboli snahu kapky vody o původní
dokonalost.
Dvojka jsou dva. Dva kusy, dva jedinci, dva protiklady.
Je to číslo sudé, číslo osové symetrie. Představuje
rovnováhu a vyrovnanost. Ale také protiklady. Spojení
a odloučení, lásku a nenávist, den a noc, vodu a oheň.
Věci jsou určovány svými protiklady. Například zdraví
vylučuje nemoc, bohatství vylučuje chudobu, zviditelnění
v bulváru vylučuje neznámost.
A tak dvojka na začátku letopočtu otevírá nový
rozměr v nazírání na projevy nejen individuality,
ale hlavně identity. Identita je reflexivní, symetrický
a tranzitivní vztah. Například dva identické výrazy mají
stejný význam, ale už nemají stejný smysl, třeba „číslo
2“ a „sudé prvočíslo“. Čeština pro to má jednoduché,
výstižné a hlavně pravdivé rčení, že „když dva dělají
totéž, tak to nikdy není totéž“. Což většina z nás jistě
zjistila takříkajíc „na vlastní kůži“ třeba při rozdělování
odměn za stejnou porci odvedené práce.
Zatím jsme byli svědky zesílení části negativních
vibrací dvojky dvěma nulami v letopočtu. To by se od
nynějšího roku 2011 mělo trochu změnit.
Dvojka je také číselné vyjádření duality. Tedy zdvojení
individuality. Neznamená to ovšem pouze prostý
součet kladných nebo záporných vibrací dvou jedniček.
Ve své podstatě je to mnohem složitější, než si umíme
běžně představit. To tady totiž v historii ještě nebylo a
bude to velký úkol pro nové generace.
Jednička byla komunikativní, domlouvala se písmem
i slovními opisy situací, prostě byla docela sdílná.
Dvojka jakoby vyčkávala co udělá ta její druhá, osově
souměrná část. Vyčkává se zaujetím stanoviska, aby
mohla většinou oponovat. Je úplně jedno, zda jedna
část dvojky, samozřejmě obrazně, zaujme stanovisko
vyjádřené jako „+“ nebo „-“, druhá část bude vyrovnávat
skóre opačně, tedy „-“, nebo „+“. S tímto fenoménem
již pracovali staří matematikové jako např. Pythagoras
a jiní, dávno před ním.
Od věci není ani výrok Johanna Wolfganga Goetheho,
že „čísla neovládají svět – pouze ukazují, jak je svět
ovládán“.
A vůbec už není od věci čínská monáda s neustálou
vzájemnou přeměnou dvou principů JIN a JANG
do rovnováhy. Rovnováha ale trvá analogií protiv. A v
rovnováze ale kotví harmonie. To je zřejmě ten výše
zmíněný úkol pro příští generace.
Ale zpět k současnosti. Jak mohou řádit vibrace
dvojky, to už vidíme na současném způsobu nazírání
na vlastní schopnosti a odpovědnost za své činy.
Třeba například reklama v TV na prací prostředky.
Dříve když žena špatně vyprala prádlo, byla neschopná
hospodyně, která to prostě neumí. A velká většina
manželek a hospodyněk si dala moc velký pozor, aby
se mezi ty neschopné nedostala. Dnes se neschopnost
a neumění jednotlivce prostě rozprostře do prostoru
s tím, že je na vině někdo nebo něco jiného. V případě
zmiňované reklamy to je prášek na prádlo. Ne neumějící
nebo neschopná pradlenka, ale někdo jiný. Tedy
přidaná další figura ve hře. A tak se na dosud prázdné
polovině osové souměrnosti dvojky ocitá někdo, či
něco, jako vyrovnávající protiváha, nebo protiklad.
Vina a odpovědnost nebo neschopnost se přenese na
anonymního, evidentně neschopného výrobce „prášku,
který na to nestačí“, potažmo na pár set, nebo tisíc jeho
zaměstnanců. A je vymalováno, jednotlivec je z toho
venku. Je to jenom malý příklad, jak se s vibracemi
dvojky mění nazírání na věci, situace a odpovědnost za
výsledky a následky.
Ostatně těch větších a velkých případů hlavně z politiky
a bulváru jsou plné noviny, televize a internet.
Ze stejné dvojkové kategorie je i nadužívaný pojem
„velkorysost“. Čteme a často slýcháme sousloví „velkorysý
projekt stavby“(třeba ta, snad už zažehnaná,
ohavnost na Letné), velkorysý přehled třeba tanečního
neumění v televizi, velkorysý projekt dálničního systému,
troskotající na „malorysosti“ vlastníka dosud živé
orné půdy, či v poslední době mediálně propíraném
velkorysém rozhazování peněz třeba na ministerstvu
obrany atd., atd.
Dříve velkorysost znamenala vynaložení umu,
peněz a hlavně chuti něco dokonalého stvořit, čili z velkého
objemu a více rysů (odtud velkorysost) udělat něco
uceleného, kompaktního, obsahujícího i dobrý úmysl
udělat něco pro ostatní.
Dnes se tomu říká stejně a mohlo by to stejně
i vypadat, až na výsledek, který není směrován do jednoho
celku, ale rozplývá se, nebo spíše rozplizává do
neurčita, spíše úplně do ztracena.
Protože výskyt podobných excesů není zdaleka
ojedinělý, vnucuje se otázka zda by se mohlo jednat
o morfickou rezonanci. O té se totiž hovoří, když se
u určitého počtu jedinců stejného druhu vytvoří určitá
forma jednání, nebo chování a tyto vlastnosti získají
i jiní jedinci souvztažné skupiny.
Připomínka paralely s Jungovým kolektivním nevědomím
je zřejmá, avšak nad rámec tohoto článku.
Vážení přátelé, záleží jen a jen na Vás, s čím, nebo
s kým se chcete identifikovat. Můžete použít své vibrace,
své zkušenosti a výsledek se dostaví. Možná Vás
mile překvapí. Musíme pochopit, že je doba změny vibrací
a to nejen číselných.
Naděžda Prokopová
Psychoenergetika 2/11
Myšlenka o Čistém člověku přišla před mnoha léty,
jako představa nového pojetí života na Zemi. Představa
měla chtění šířit vědění o Vesmíru a rušila představy
lidí o jejich významu na Zemi a dala si za úkol odstranit
využívání lidí jako otroků lidí.
Čistý člověk je skutečný člověk vytvořený myšlením
člověka. Čistý člověk ve skutečnosti nikdy nebyl živým
člověkem, ale je výsledkem využití myšlenek, mozku
a rozumu pro pomoc lidem. Proto se o Čistém člověku
mluví jako o člověku přišlém z čistého nebe. Použitím
lidského myšlení v Čistém člověku se dosáhlo jeho přizpůsobivosti
lidským potřebám.
Dodnes můžeme vidět, že „křesťanské zvyklosti“
kopírují evropské - keltské svátky a obyčeje, jež mohou
mít předkeltský původ.
Pavel Zoun
Psychoenergetika 2/11
CO NÁM PŘINÁŠÍ 2 (dvojka)
na začátku letopočtu aneb
quo vadis člověče…
Abstraktní a magický význam čísel zajímá stále více
lidí. Nespokojí se již s pouhým kvantitativním významem
čísel. Cítí, že zde je něco, co souvisí s různými
událostmi a situacemi. Něco, co se nedá odbýt tvrzením,
že se jedná o náhodu. Osobně jsem přesvědčena,
že náhody nejsou náhodné. Tak jako žádné setkání
není náhodné, tak nejsou náhodné změny vibrací čísel
a už vůbec nejsou (ani nemohou být) náhodné skutečnosti,
ke kterým dochází a kterých jsme v současné
době svědky. Všichni cítíme, že se něco mění, že to
není jako dřív, prostě je to jiné.
Většina lidí žijících v této chvíli na naší Zemi má ve
svém datu narození nejméně jednu jedničku a jednu
devítku. Protože jsme se narodili v minulém století.
Zní to hrozně….
Jsme totiž v mínění těch našich potomků a mladých
vůbec něco jako relikty, fosílie, vulgo vykopávky.
Je to tak a stále se to v dějinných souvislostech opakuje.
Školákům, dnes se jim po „americku“ (protože je
to in) říká „týnejgři“, odjakživa připadají nejen jejich
učitelé, ale i ostatní populace starší o více než 10 let
strašně stará a současné době vůbec nerozumějící. Je
to samozřejmě věc názoru.
Mezi jiným je pro část generace z minulého století
totiž dost náročné pochopit, proč třeba (zase mezi
jiným), pěstujeme opět anální turistiku po neblahých
zkušenostech se vzory. Jako dříve „SSSR náš vzor“,
nyní USA nebo EU.
Nikoliv cestou vlastní státnosti. Nikoli rozborem
historie a vyvozením důsledků z opakovaných záměn
státnosti za stádnost. Jsme prý „staří a blbí“. Dobře,
každý názor může být relevantní. Tento názor je však
určitě relativní. To ostatně konstatoval velmi výstižně
Karel Čapek zhmotněním názorové situace do věty
„každé tele umí být mladé“ a netřeba to tady blíže rozebírat.
To nechť udělá každý sám se svými zkušenostmi
z mládí, jejich výsledky a následky. Každá doba totiž
má svá specifika.
Život lidský je relativně velmi krátký, nejen z hlediska
numerologie. Jedna část lidstva na Zemi je
vždy vystavena vibracím jednoho století. Narodí se
a zemřou ve stejném století. Druhá část lidí je vystavena
vibracím dvou století. Tedy možnostem a úkolům
vyplývajícím z vibračních polí příslušných číselných
vyjádření určitého časového úseku, tj. života jednotlivce,
narozeného v jednom století a umírajícím až ve
století následujícím.
My, narození v minulém století, máme dokonce
výsadu žít nejen ve dvou stoletích, ale dokonce ve dvou
tisíciletích. Tak můžeme zažít počínající markantní
změnu vibrací a jejich dopadů, které budou provázet
a ovlivňovat lidstvo příštích téměř tisíc let. A stejnou
výsadu žití ve dvou tisíciletích získají naši potomci
také až za téměř tisíc let! Uvědomujeme si tu výjimečnou
příležitost dostatečně?
Letopočty s vibrací jedničky na počátku, následované
všeobsažnou devítkou, nesly pro jednotlivce
narozené v minulém tisíciletí, do značné míry uplatnění
vlastní síly, samostatnosti, rozumu a nezávislosti
na mínění okolí. Prostě snahu být jedničkou. Pro sebe,
své svědomí. Ne pro „zviditelnění“ za každou cenu.
Jednička je prvočíslo. Je dělitelná pouze sama
sebou. Staří matematikové tvrdili, že jednička není čís28
lem, ale základem a původem všech čísel. Je symbolem
jednotnosti, individuality, počátkem všeho. Její vibrace
podporují sílu ducha, touhu po vědění, dokonalosti,
ale i touhu po dobrodružném způsobu života. To víme
z nedávné historie minulého a předminulého století.
Století dobrodružných zlatokopů, vynálezců, vědců
a objevitelů, cestovatelů, nositelů Nobelových cen, ale
i dobrodruhů v negativním smyslu dvou světových
válek. I agrese je podporována vibracemi jedničky.
Výtky nedokonalostí jakéhokoliv druhu bere jednička
na zřetel. Ne tak dvojka. Jednička o nich přemýšlí
(+ devítka v min. století), projevuje aspoň tímto snahu
o nápravu směrem k celistvosti, dokonalosti toho kterého
subjektu či objektu, jehož se předmětná výtka týká.
A je jedno, jestli se to týká tvaru, obsahu, náplně nebo
vzhledu. Prostě se snaží vytýkaný deficit doplnit a tím
výtku odstranit. Protože, jak bylo řečeno výše, jednička
je dokonalý celek sama o sobě. Jednička je představována
jedním bodem. Když tento bod pro názornost
zvětšíme na kruh, lze si jakýkoliv vytýkaný deficit
představit jako třeba chybějící část, nebo deformovaný
tvar předmětného kruhu. A jak je všeobecná dosavadní
povědomost naší vědy, víme, že se nedokonalá, nebo
poškozená jednotka snaží zacelit, neboli nabýt původní
tvar. Má to do určité míry souvislost s atomární a rovněž
tak i celulární neboli buněčnou soudržností.
Většina z nás si jistě pamatuje nejjednodušší školní
pokusy s kapkou vody na které předváděl demonstrátor
tuto soudržnost, neboli snahu kapky vody o původní
dokonalost.
Dvojka jsou dva. Dva kusy, dva jedinci, dva protiklady.
Je to číslo sudé, číslo osové symetrie. Představuje
rovnováhu a vyrovnanost. Ale také protiklady. Spojení
a odloučení, lásku a nenávist, den a noc, vodu a oheň.
Věci jsou určovány svými protiklady. Například zdraví
vylučuje nemoc, bohatství vylučuje chudobu, zviditelnění
v bulváru vylučuje neznámost.
A tak dvojka na začátku letopočtu otevírá nový
rozměr v nazírání na projevy nejen individuality,
ale hlavně identity. Identita je reflexivní, symetrický
a tranzitivní vztah. Například dva identické výrazy mají
stejný význam, ale už nemají stejný smysl, třeba „číslo
2“ a „sudé prvočíslo“. Čeština pro to má jednoduché,
výstižné a hlavně pravdivé rčení, že „když dva dělají
totéž, tak to nikdy není totéž“. Což většina z nás jistě
zjistila takříkajíc „na vlastní kůži“ třeba při rozdělování
odměn za stejnou porci odvedené práce.
Zatím jsme byli svědky zesílení části negativních
vibrací dvojky dvěma nulami v letopočtu. To by se od
nynějšího roku 2011 mělo trochu změnit.
Dvojka je také číselné vyjádření duality. Tedy zdvojení
individuality. Neznamená to ovšem pouze prostý
součet kladných nebo záporných vibrací dvou jedniček.
Ve své podstatě je to mnohem složitější, než si umíme
běžně představit. To tady totiž v historii ještě nebylo a
bude to velký úkol pro nové generace.
Jednička byla komunikativní, domlouvala se písmem
i slovními opisy situací, prostě byla docela sdílná.
Dvojka jakoby vyčkávala co udělá ta její druhá, osově
souměrná část. Vyčkává se zaujetím stanoviska, aby
mohla většinou oponovat. Je úplně jedno, zda jedna
část dvojky, samozřejmě obrazně, zaujme stanovisko
vyjádřené jako „+“ nebo „-“, druhá část bude vyrovnávat
skóre opačně, tedy „-“, nebo „+“. S tímto fenoménem
již pracovali staří matematikové jako např. Pythagoras
a jiní, dávno před ním.
Od věci není ani výrok Johanna Wolfganga Goetheho,
že „čísla neovládají svět – pouze ukazují, jak je svět
ovládán“.
A vůbec už není od věci čínská monáda s neustálou
vzájemnou přeměnou dvou principů JIN a JANG
do rovnováhy. Rovnováha ale trvá analogií protiv. A v
rovnováze ale kotví harmonie. To je zřejmě ten výše
zmíněný úkol pro příští generace.
Ale zpět k současnosti. Jak mohou řádit vibrace
dvojky, to už vidíme na současném způsobu nazírání
na vlastní schopnosti a odpovědnost za své činy.
Třeba například reklama v TV na prací prostředky.
Dříve když žena špatně vyprala prádlo, byla neschopná
hospodyně, která to prostě neumí. A velká většina
manželek a hospodyněk si dala moc velký pozor, aby
se mezi ty neschopné nedostala. Dnes se neschopnost
a neumění jednotlivce prostě rozprostře do prostoru
s tím, že je na vině někdo nebo něco jiného. V případě
zmiňované reklamy to je prášek na prádlo. Ne neumějící
nebo neschopná pradlenka, ale někdo jiný. Tedy
přidaná další figura ve hře. A tak se na dosud prázdné
polovině osové souměrnosti dvojky ocitá někdo, či
něco, jako vyrovnávající protiváha, nebo protiklad.
Vina a odpovědnost nebo neschopnost se přenese na
anonymního, evidentně neschopného výrobce „prášku,
který na to nestačí“, potažmo na pár set, nebo tisíc jeho
zaměstnanců. A je vymalováno, jednotlivec je z toho
venku. Je to jenom malý příklad, jak se s vibracemi
dvojky mění nazírání na věci, situace a odpovědnost za
výsledky a následky.
Ostatně těch větších a velkých případů hlavně z politiky
a bulváru jsou plné noviny, televize a internet.
Ze stejné dvojkové kategorie je i nadužívaný pojem
„velkorysost“. Čteme a často slýcháme sousloví „velkorysý
projekt stavby“(třeba ta, snad už zažehnaná,
ohavnost na Letné), velkorysý přehled třeba tanečního
neumění v televizi, velkorysý projekt dálničního systému,
troskotající na „malorysosti“ vlastníka dosud živé
orné půdy, či v poslední době mediálně propíraném
velkorysém rozhazování peněz třeba na ministerstvu
obrany atd., atd.
Dříve velkorysost znamenala vynaložení umu,
peněz a hlavně chuti něco dokonalého stvořit, čili z velkého
objemu a více rysů (odtud velkorysost) udělat něco
uceleného, kompaktního, obsahujícího i dobrý úmysl
udělat něco pro ostatní.
Dnes se tomu říká stejně a mohlo by to stejně
i vypadat, až na výsledek, který není směrován do jednoho
celku, ale rozplývá se, nebo spíše rozplizává do
neurčita, spíše úplně do ztracena.
Protože výskyt podobných excesů není zdaleka
ojedinělý, vnucuje se otázka zda by se mohlo jednat
o morfickou rezonanci. O té se totiž hovoří, když se
u určitého počtu jedinců stejného druhu vytvoří určitá
forma jednání, nebo chování a tyto vlastnosti získají
i jiní jedinci souvztažné skupiny.
Připomínka paralely s Jungovým kolektivním nevědomím
je zřejmá, avšak nad rámec tohoto článku.
Vážení přátelé, záleží jen a jen na Vás, s čím, nebo
s kým se chcete identifikovat. Můžete použít své vibrace,
své zkušenosti a výsledek se dostaví. Možná Vás
mile překvapí. Musíme pochopit, že je doba změny vibrací
a to nejen číselných.
Naděžda Prokopová
Psychoenergetika 2/11
Vím, že vím vše, aneb meditace o ničem.
- martinq
- Zasloužilý člen
- Příspěvky: 1235
- Registrován: pon 27 bře 2006 16:33
- Bydliště: Prágl
- Dal: 31 poděkování
- Dostal: 203 poděkování
Re: Vzestup
z FB: Radka Svobodová
LÍNÁ JAKO VEŠ
Rodiče mi říkávali, že jsem sice nadaná, ale že jsem líná jako veš, protože místo toho, abych byla ambiciózní a cílevědomá, byla jsem spíš zahloubaná a ponořená do vlastního světa. Dokázala jsem hodiny sedět v pokoji a hlavou mi běžely nejrůznější představy a sny, nad kterými jsem díky svému poznávání světa každodenní reality zlomila hůl. Navíc jsem v sobě nosila trauma, které způsobilo zamrznutí mého energetického zdroje v těle, a tak jsem v době své puberty a dospívání působila, jako kdybych byla pod stálým vlivem antidepresiv. Však také deprese na sebe nenechaly dlouho čekat a já se po škole ocitala na křeslech a gaučích psychologů a psychoanalytiků.
Celý život jsem měla pocit, že se mnou něco není v pořádku, že ať se snažím sebevíc, stále jdu proti proudu. Cítila jsem v sobě enormní množství stresu a emoční zátěže. Bolelo mě celé tělo a ve dvaceti letech jsem měla 15 kg nadváhu. Zvládat každodenní úkony pro mě bylo tak náročné, že jsem nakonec opustila Českou republiku a téměř čtyři roky zůstala na cestě jen s batohem a kytarou.
Toulala jsem se po jižní Evropě, zůstávala jsem na odlehlých místech v kontaktu s divokou přírodou. Potřebovala jsem se zbavit tlaku, který mi způsoboval každodenní režim a nároky západního světa. Dopřála jsem si to, po čem moje duše toužila nejvíce. Čas pro sebe a pobyt v přírodě. Česala jsem ovoce nebo zpívala na ulici, pracovala v restauraci, ale stále jsem měla dost času na to, abych se sladila se svým přirozeným rytmem a naučila se vnímat potřeby svého těla. Spala jsem v lese ve stanu, v zimě v zapůjčeném karavanu nebo pronajatém pokoji ve vesničce uprostřed skal.
Díky této cestě jsem se naučila vnímat to, co je v životě skutečně podstatné. Zde mi došlo, že vnější úspěch neznamená nic, pokud není přirozeným důsledkem vnitřního štěstí a naplnění. Uvědomila jsem si, že všechno má svůj správný čas. Každý z nás má své přirozené tělesné rytmy a pokud se s nimi sladíme a necháme se jimi vést, nemusíme už mít pocit, že jdeme proti proudu. Deprese je totiž důsledkem nepochopení naší vnitřní moudrosti. Lidé jsou často frustrovaní, protože na sebe kladou nároky a očekávání, které jsou výmyslem západní civilizace. Kapitalistická společnost způsobuje rozdělování lidí, podporuje konkurenci, soutěžení a boj o moc.
Čím víc se člověk snaží být úspěšný pouze ve vnějším světě, tím víc zaprodává svoji duši peklu. Konkurenční boj z nás dělá osamělé poutníky, kteří se denně vystavují stresu, aby udrželi svou pozici na pomyslné příčce úspěchu. Tím se udržuje umělá hierarchie lidí, protože když je někdo nahoře, ostatní musí být dole. Toto pomýlené rozdělování lidí způsobuje konflikt na úrovni duše, protože naší přirozeností je jednota a spolupráce.
Téma vnějšího úspěchu je častokrát také úskalím dnešního pojetí osobního rozvoje. Hnutí New Age přineslo určitý druh poznání, ale také mnoho zmatku do mysli dnešních duchovně hledajících. Slibuje lidem úspěch a splněná přání, pokud na sobě budou intenzivně pracovat. To je opět nepochopení a lámání věcí přes koleno pomocí síly vůle neboli ega. Zákon přitažlivosti nám splní každou pošetilost a Tajemství nás nabádá, ať znásilňujeme jemnohmotné světy za účelem osobního zisku. Skutečný pocit štěstí však přichází pouze tehdy, když přestaneme lpět na tom, jak by věci měly být a přijmeme to, co je. To neznamená, že se staneme nihilisty nebo se přestaneme zajímat o vnější svět. Znamená to, že začneme fungovat na své původní frekvenci, která uvádí v soulad věci vnitřní a vnější.
Teprve v posledních letech mi dochází, že moje lenost byla ve skutečnosti požehnáním. Nedostatek ambicí pro vnější úspěch mi totiž přinesl do života klid a rovnováhu. Cením si materiálních věcí, ale nemám potřebu se hnát za uznáním a dokazovat světu, že můj život má svoji hodnotu, založenou na obdivu nebo využívání ostatních.
Existují dny, kdy si svoji lenost užívám a jeden, dva dny v měsíci téměř nevylezu z postele. V těchto dnech mohu být jen sama se sebou a vychutnávat si chvíle, kdy se moje vědomí noří do hloubky a moje mysl přestává být aktivní. Užívám si to, že jsem. V těchto okamžicích se zbavuji veškerého nahromaděného tlaku a moje tělo se pak cítí svěží a znovuzrozené. Tím, že si dovolím zůstávat v životě také pasivní, ke mně přichází ohromné množství energie, která se projevuje kreativním způsobem.
V okamžiku, kdy se člověk uvolní, dovolí si do svého života přitahovat situace, které s ním opravdu rezonují.
Cítím se naplněná, protože konečně mohu žít své dětské sny. Dovoluji si čím dál víc být sama sebou, a přitom zároveň neutíkat z každodenního života. Práce, kterou dělám, nevyžaduje žádné velké úsilí, protože je přirozeným produktem toho, kdo jsem a jak sama sebe vyjadřuji.
Člověk, který si dovolí být i líný a nebojuje sám se sebou, když mu v životě dochází síla, nápady nebo se mu hroutí jeho dočasný svět, má šanci dojít k novému poznání, které může naprosto změnit jeho prožívání. V principu jde o přijetí své ženské esence. Je to jako nádech, který je potřebný k tomu, abychom pak mohli znovu vydechnout. Přijetí toho, co je, stav bytí bez přemýšlení, naprosté tělesné a duševní uvolnění. Stačí přesunout svoji pozornost do těla a naslouchat. Naše tělo ví, co je třeba udělat, abychom se cítili dobře. Tento stav však nevyžaduje sílu vůle, spíše naopak, tento stav se nám přihodí bez našeho přičinění.
Umění se odevzdat přítomnému okamžiku nelze natrénovat. Můžeme mu však jít naproti alespoň na půl cesty, když umožníme, aby se to stalo. Třeba už jen tím, že přestaneme tlačit na pilu, nebudeme se hnát za vidinou peněz, obdivu a úspěchu, a přestaneme si už konečně vyčítat svoji lenost. Lenost je totiž pouze přirozenou ztrátou motivace, když je náš energetický systém přetížen stresem a tlakem, naznačuje stav vyčerpání vnitřních zdrojů a kreativity a nutí nás přijmout pasivní roli, zastavení se a odevzdání přirozenému proudu našeho života.
LÍNÁ JAKO VEŠ
Rodiče mi říkávali, že jsem sice nadaná, ale že jsem líná jako veš, protože místo toho, abych byla ambiciózní a cílevědomá, byla jsem spíš zahloubaná a ponořená do vlastního světa. Dokázala jsem hodiny sedět v pokoji a hlavou mi běžely nejrůznější představy a sny, nad kterými jsem díky svému poznávání světa každodenní reality zlomila hůl. Navíc jsem v sobě nosila trauma, které způsobilo zamrznutí mého energetického zdroje v těle, a tak jsem v době své puberty a dospívání působila, jako kdybych byla pod stálým vlivem antidepresiv. Však také deprese na sebe nenechaly dlouho čekat a já se po škole ocitala na křeslech a gaučích psychologů a psychoanalytiků.
Celý život jsem měla pocit, že se mnou něco není v pořádku, že ať se snažím sebevíc, stále jdu proti proudu. Cítila jsem v sobě enormní množství stresu a emoční zátěže. Bolelo mě celé tělo a ve dvaceti letech jsem měla 15 kg nadváhu. Zvládat každodenní úkony pro mě bylo tak náročné, že jsem nakonec opustila Českou republiku a téměř čtyři roky zůstala na cestě jen s batohem a kytarou.
Toulala jsem se po jižní Evropě, zůstávala jsem na odlehlých místech v kontaktu s divokou přírodou. Potřebovala jsem se zbavit tlaku, který mi způsoboval každodenní režim a nároky západního světa. Dopřála jsem si to, po čem moje duše toužila nejvíce. Čas pro sebe a pobyt v přírodě. Česala jsem ovoce nebo zpívala na ulici, pracovala v restauraci, ale stále jsem měla dost času na to, abych se sladila se svým přirozeným rytmem a naučila se vnímat potřeby svého těla. Spala jsem v lese ve stanu, v zimě v zapůjčeném karavanu nebo pronajatém pokoji ve vesničce uprostřed skal.
Díky této cestě jsem se naučila vnímat to, co je v životě skutečně podstatné. Zde mi došlo, že vnější úspěch neznamená nic, pokud není přirozeným důsledkem vnitřního štěstí a naplnění. Uvědomila jsem si, že všechno má svůj správný čas. Každý z nás má své přirozené tělesné rytmy a pokud se s nimi sladíme a necháme se jimi vést, nemusíme už mít pocit, že jdeme proti proudu. Deprese je totiž důsledkem nepochopení naší vnitřní moudrosti. Lidé jsou často frustrovaní, protože na sebe kladou nároky a očekávání, které jsou výmyslem západní civilizace. Kapitalistická společnost způsobuje rozdělování lidí, podporuje konkurenci, soutěžení a boj o moc.
Čím víc se člověk snaží být úspěšný pouze ve vnějším světě, tím víc zaprodává svoji duši peklu. Konkurenční boj z nás dělá osamělé poutníky, kteří se denně vystavují stresu, aby udrželi svou pozici na pomyslné příčce úspěchu. Tím se udržuje umělá hierarchie lidí, protože když je někdo nahoře, ostatní musí být dole. Toto pomýlené rozdělování lidí způsobuje konflikt na úrovni duše, protože naší přirozeností je jednota a spolupráce.
Téma vnějšího úspěchu je častokrát také úskalím dnešního pojetí osobního rozvoje. Hnutí New Age přineslo určitý druh poznání, ale také mnoho zmatku do mysli dnešních duchovně hledajících. Slibuje lidem úspěch a splněná přání, pokud na sobě budou intenzivně pracovat. To je opět nepochopení a lámání věcí přes koleno pomocí síly vůle neboli ega. Zákon přitažlivosti nám splní každou pošetilost a Tajemství nás nabádá, ať znásilňujeme jemnohmotné světy za účelem osobního zisku. Skutečný pocit štěstí však přichází pouze tehdy, když přestaneme lpět na tom, jak by věci měly být a přijmeme to, co je. To neznamená, že se staneme nihilisty nebo se přestaneme zajímat o vnější svět. Znamená to, že začneme fungovat na své původní frekvenci, která uvádí v soulad věci vnitřní a vnější.
Teprve v posledních letech mi dochází, že moje lenost byla ve skutečnosti požehnáním. Nedostatek ambicí pro vnější úspěch mi totiž přinesl do života klid a rovnováhu. Cením si materiálních věcí, ale nemám potřebu se hnát za uznáním a dokazovat světu, že můj život má svoji hodnotu, založenou na obdivu nebo využívání ostatních.
Existují dny, kdy si svoji lenost užívám a jeden, dva dny v měsíci téměř nevylezu z postele. V těchto dnech mohu být jen sama se sebou a vychutnávat si chvíle, kdy se moje vědomí noří do hloubky a moje mysl přestává být aktivní. Užívám si to, že jsem. V těchto okamžicích se zbavuji veškerého nahromaděného tlaku a moje tělo se pak cítí svěží a znovuzrozené. Tím, že si dovolím zůstávat v životě také pasivní, ke mně přichází ohromné množství energie, která se projevuje kreativním způsobem.
V okamžiku, kdy se člověk uvolní, dovolí si do svého života přitahovat situace, které s ním opravdu rezonují.
Cítím se naplněná, protože konečně mohu žít své dětské sny. Dovoluji si čím dál víc být sama sebou, a přitom zároveň neutíkat z každodenního života. Práce, kterou dělám, nevyžaduje žádné velké úsilí, protože je přirozeným produktem toho, kdo jsem a jak sama sebe vyjadřuji.
Člověk, který si dovolí být i líný a nebojuje sám se sebou, když mu v životě dochází síla, nápady nebo se mu hroutí jeho dočasný svět, má šanci dojít k novému poznání, které může naprosto změnit jeho prožívání. V principu jde o přijetí své ženské esence. Je to jako nádech, který je potřebný k tomu, abychom pak mohli znovu vydechnout. Přijetí toho, co je, stav bytí bez přemýšlení, naprosté tělesné a duševní uvolnění. Stačí přesunout svoji pozornost do těla a naslouchat. Naše tělo ví, co je třeba udělat, abychom se cítili dobře. Tento stav však nevyžaduje sílu vůle, spíše naopak, tento stav se nám přihodí bez našeho přičinění.
Umění se odevzdat přítomnému okamžiku nelze natrénovat. Můžeme mu však jít naproti alespoň na půl cesty, když umožníme, aby se to stalo. Třeba už jen tím, že přestaneme tlačit na pilu, nebudeme se hnát za vidinou peněz, obdivu a úspěchu, a přestaneme si už konečně vyčítat svoji lenost. Lenost je totiž pouze přirozenou ztrátou motivace, když je náš energetický systém přetížen stresem a tlakem, naznačuje stav vyčerpání vnitřních zdrojů a kreativity a nutí nás přijmout pasivní roli, zastavení se a odevzdání přirozenému proudu našeho života.
Vím, že vím vše, aneb meditace o ničem.
- martinq
- Zasloužilý člen
- Příspěvky: 1235
- Registrován: pon 27 bře 2006 16:33
- Bydliště: Prágl
- Dal: 31 poděkování
- Dostal: 203 poděkování
Myšlenky antických filozofů o smyslu života
[youtube][/youtube]
Vím, že vím vše, aneb meditace o ničem.