Topení dřevem

[poota]

Nazírám, že bez alespoň mizerného náčrtku to zřejmě moc pochopitelné nebude
Jakékoli návrhy ohledně zjednodušení pochopitelně s nadšením uvítám.

Zdravím - poota

[poota]

.. doma vyrobit.... mam tu pozinkovanej plech, z toho by to asi slo, ne?

Tak mě napadlo (Dronti nevymýšlejí, ale počkají, až je něco samo napadne ), že by se ten plech možná přece jenom dal nějak využít.
Aby ta Tvoje kamna nehřála zbytečně dolů na podlahu, tak mají (alespoň podle výkresu v tom PDFku) pode dnem dva stínicí plechy tak, že mezi tím horním a dnem kamen je jedna mezera a mezi nimi navzájem druhá.
Současně máš přívod vzduchu do topeniště regulovaný vodorovným šoupátkem dole pod dvířky.
Těchto dvou faktů by se dalo využít k tomu, že by se do topeniště nepřiváděl vzduch stejné teploty, jaká je v místnosti, ale podstatně teplejší. Tím by byl obsah topeniště méně ochlazován a spalování by mohlo být dokonalejší.
Mezi tím horním stínicím plechem a dnem topeniště je značně teplo, takže by mělo stačit ten horní plech směrem dopředu o kousek nastavit, aby se do kamen nasával vzduch, který se pod kamny zatím zbytečně předehřívá.
Z výkresu není dost jasné, jak dalece je to přístupné. Možná až po vyšroubování toho stavěcího šroubu uprostřed šoupátka a po jeho úplném vysunutí by se dal do té mezery zepředu zasunout delší plech s nahoru zahnutými bočnicemi, aby se vytvořil pod dnem vzduchový kanál. Jím by se mohl nasávat vzduch prakticky až pod šoupátko.
Ta úprava se mi zdá dostatečně jednoduchá a bez nějakého zásahu do materiálu kamen, trochu problém bude plech správně naměřit a rovně ohnout.
Ještě jednu komplikaci tam předpokládám - ta mezera bude nejspíš stejně tak vysoká, jak dolů zasahuje nasávací štěrbina a její přední dolů skloněný přední okraj. Takže nespíš bude potřeba vpředu naohýbat příčně ten přiváděcí plech tak, aby se jeho dno dostalo dostatečně nízko - vyžádá si to ještě nejspíš dvojí nastřižení jeho každé bočnice. Další možností je jenom ohnout dolů pruh, který překryje čelo té spodní mezery a umístění druhé části nasávacího kanálu na spodní plech.

Zdravím - poota

[poota]

Pro odlehčení jedna kapesní hračka:


Zdravím - poota

[ceskymo]

Pooto, dekuju, ale! U me doma se veci "objevujou", takze i ty kamna nebyly koupeny bezne... kdosi nam je tehdy prodal za bidnej obolos a tim padem bez tohodle spodniho stitu. Nicmene mam betonovou desku jako zakladecek, ktera se zahriva cela a tim zrejme prispiva k tomu, ze drivi se spaluje na jemnej popel - staci vybirat tak 1x za tejden. Obvykle tam mam za celej tejden par kousku drevenyho uhli, asi z toho, ze obcas kaminka priskrtim, zbytek je jemnej popilek...
Ono by to spis asi chtelo upgradovat na dvouplastovy kamna se sekundarnim atd... nasavanim, ale znas to... jeste mi zadny takovy neprisly az pod nos, tak je asi nepotrebuju. Az je budu potrebovat, objevi se

[poota]

... kdosi nam je tehdy prodal za bidnej obolos a tim padem bez tohodle spodniho stitu.

Upřímně řečeno, to by Ti celou věc naopak silně zjednodušilo
Na nasávací korýtko Ti pak stačí jenom obdélník plechu, kterému na delších stranách ohneš pruhy "nahoru" tak, aby to prošlo mezi nohama (u kamen ). V místech, kde jsou nohy, v těch pruzích uděláš nastřihnutí tak, aby se daly směrem ven vyhnout čtyři "packy" s dírami pro šrouby, které drží nohy. To korýtko může být hlubší a ty packy nemusí být přes celou výšku těch bočnic. Pokud pod matkami šrouby dolů vyčnívají, tak na ně jenom ty packy navlékneš a přidáš čtyři další matky.
To jenom kdybys chtěla nějak využít ten ladem ležící plech

Zdravím - poota

[poota]

Jednoduchý nákres složitou výrobou poskytl jednoduchý vařič - až sem to bylo docela idylické.

P1180226.JPG

Praktické vyzkoušení dodalo poněkud rozpačitý výsledek.
Peletky opět potvrdily svoji ohnivzdornost, ale naznačily, že při trochu razantnějším přívodu vzduchu by nejspíš byly i použitelné, navíc dokonce snad i jako "dlouhohrající".
Drobné suché dříví prokázalo, že je pro tento typ spalování tím nejlepším, pokud ovšem pomineme nevýhodu jeho přípravy.
A teď tedy k vařiči samotnému.
Zobrazené provedení má chybu v nedostatečné mezeře mezi vnějšími a vnitřními víčky, takže proudění je omezené. To má za následek málo nasávaného vzduchu, který stačí jenom k hoření bez horního zakrytování. Při nasazení horního víka je nedostatek terciárního vzduchu, který je navíc nedostatečně ohřátý, takže výsledkem je kouř bez plamenů. Ovšem bez horního zakrytování funguje vařič více než uspokojivě, to znamená litr vody přivede k varu podle paliva za 5 až 7 minut. Přitom doba hoření jedné náplně je podle paliva půl až hodina.

P1190229.JPG

Takže dál se naskýtají celkem tři cesty.
1. Zachovat původní koncepci a zlepšit průtok a ohřívání vzduchu.
2. Zachovat obě odnímatelná víka se zlepšeným průchodem vzduchu, pro vaření použít pouze víko spodní a druhé víko použít pro přechod na druhou náplň a převrácení vařiče, což umožní dlouhodobější topení.
3. Vařič upravit napevno pouze se spodním víkem pro jednorázovou náplň.

Zatím se mi jako nejperspektivnější jeví 2. cesta.

Zdravím - poota

[Slavek Krepelka]

Jednoduchý nákres složitou výrobou poskytl jednoduchý vařič - až sem to bylo docela idylické. ...

Hezká prácička Viděl bych to tak, že bych poněkud prodloužil vniřní trubku a ucpal mezeru mezi hořejškem vnější a stěnou vnitřní, tak, aby se to dalo přizvednout a přiložit tama. Do vnější trubky bych tak pod polovinou udělal ďourky na primární vzduch. Tím by mělo být eliminováne, že by udělátko táhlo obráceně, tedy do prostoru mezi trubkami. Taky bych viděl vnitřní trubku o dost menším průměru a více méně jenom jako komínek. Když se podívám na proporci běžných kamen a komínové roury, měl by tento poměr být přibližně zachován i u zmenšeniny. Co se týče peletek, jsou více méně namyšleny na to, že hoří nějaký jejich minimální objem a takhle zmenšeno se nedivím, že se jim moc hořet nechce.

Jinak mně ale napadlo, že by asi fachaly takhle zmenšené piliňáky, možná s dibcem hypermangánu.

S laskavým pozdravem, Slávek.

[poota]

Viděl bych to tak, ...

Vypadám sice jako tvrdohlavý mezek, ale myslím si, že mám pro svou cestu docela dobré důvody. K čemuž mě popravdě řečeno dovedly nejvíc mé dosavadní "neúspěchy", kterých bylo požehnaně - nejběžněji vždycky, když jsem si myslel, že "takhle to přece musí fungovat". A nejhůř dopadaly kombinované systémy, které měly zvládnout více druhů topení.
Palivo může hořet buď zezdola a nebo seshora - v tom druhém případu je hoření mnohem čistší a problém je jenom s přikládáním zezdola. Jakmile se přiloží shora, tak to kupodivu přestane hořet a jenom to kouří. Zní a vypadá to nelogicky, ale je to tak.
V tom, na co to teď předělávám, bude možné topit oběma způsoby, ale nebude se moct mezi nimi přecházet z jednoho do druhého.
S hořením zezdola a přikládáním horem počítám spíš pro případ vlhčího paliva, které by shora nehořelo.
Pro přiložení horem stačí na chvíli sejmout hrnec. Jak zmiňuji někde výše, jako hrnec používám tzv. Pavlíčkáč, to znamená s dvojitými stěnami, mezi kterými probíhají plameny - částečně to funguje jako prodloužené topeniště nebo komín a navíc to chrání před ochlazováním větrem.
Nebráním se jakýmkoli inspiracím - jenom neslibuji, že je všechny vyzkouším.

Zdravím - poota

[poota]

Základní tělo, tedy vnější plný plášť a vnitřní plášť z tahokovu jsem ponechal a z původního dna jsem udělal řídký rošt. U dolního okraje vnějšího pláště jsem udělal nízké výřezy pro nasávání primárního vzduchu, který je regulován pootáčením těla vařiče vůči okraji plného dna, do něhož je nasazen. Terciární vzduch je nasáván neregulovanými otvory nad okrajem dna.
Po těchto úpravách lze spalovat i jinde velmi špatně hořící peletky, jejichž náplň při zapálení shora hoří kolem jedné hodiny ve zplynovacím režimu. Stejným způsobem lze spalovat i drobné suché dřevo.
Méně kvalitním dřevem lze topit při zapálení zdola a s postupným přikládáním.
Na rošt lze umístit i lihový hořák a využít tak vařič ve funkci větrné zástěny.

Zdravím - poota

[laik]

Mám jeden laickej dotaz.
Proč se u principu raketových kamen nepoužívá ještě dodatečné přisávání vzduchu někam do zadního prostoru spalovací komory, ještě než to vlítne do toho vnitřního komínu, aby to napomohlo lepšímu spalování plynů? nebo je to zbytečné z duvodu toho, že hořící oheň strhává při té rychlosti odcházených spalin dostatečné množství přisávaného vzduchu z prostoru násypky?
Podle mě by se tam trochu toho čerstvého předehřátého vzduchu hodilo???

[poota]

Správně díš předehřátý vzduch.
Z dotazu mi není jasné, na který typ raketových kamen se přesně ptáš, ale jedná se zřejmě o to, že by to komplikovalo konstrukci a "funguje to i tak".
U většiny konstrukcí se používá nepředehřátý primární a sekundární vzduch v nějakém poměru, který se nijak nereguluje.
Ten vzduch, o kterém hovoříš, je druhý sekundární a použít by se samozřejmě dal.
Pravý terciární vzduch by se přidával až za vnitřním komínem a nejsem si jist jeho prospěšností - jedná se o to, že dobře provedený raketový systém by měl vyvíjet minimum kouře, takže by správně nemělo být co dodatečně spalovat.

Zdravím - poota

[laik]

Přikládám takovej rychlej náčrtek, snad to bude poznat, co jsem myslel a myslím že to na složitosti nic nepřidá, jen se při stavbě vedle spalovací komory z obou stran udělá z něčeho souběžnej kanál třeba z vezděných trubek a vyustí se někde u konce kde počítáme že bude konec plamenů, ty trubky bych možná vedl spíše ze šikma aby na začátku byly u spodku a ke konci vyustily dírky u vršku spalovací komory, myslím že tento dodanej vzdoušek by kamna jen ocenily....

[poota]

Myslím, že to vypadá docela dobře, a fungovat by to mělo.
Možná, že by bylo jednodušší dát do vodorovného kanálu před svislé stěny dovnitř vložky ze silnějšího plechu tak, aby vzduch proudil úzkou mezerou mezi vložkou a stěnou. Vstup vzduchu zvenku a asi raději regulovaný. Naskýtá se taky možnost přisávání tohoto vzduchu zepředu "vybíracími" dvířky, popřípadě realizovat vložku nad dnem spalovacího prostoru. Prostě dobročinnosti se meze nekladou a vyzkoušet se ledacos.

Zdravím - poota

[laik]

Přikládám další náčrt.....
ale množství vzduchu asi uregulovat moc nepujde, to už by vyžadovalo nějakou technickou věc jako šoupací klapku a pod. myslím že si to kamna uregulují sami protože se zvyšující teplotou bude i vyšší tah a naopak, kanálky samozřejmě nesmí být moc velké aby to netahlo nějakej falšnej luft, budu li se inspirovat u ruzných kamen a krbů, tak se jedná opravdu jen o několik dírek velikosti asi 0,5cm.
Teď mě spíše napadly další detaily, ale to už zabíhám moc daleko do teoretických uvah o nesmyslech, že by už spalovací komora mohla mít tvar co nejvíce kruhovej a mohla by mít něco ze Schaubergera, tedy něco jako šikmé žebrování (však víš) aby se proud pěkně roztočil a když dosáhne prostoru vstupu sekundárního vzduchu aby se vše pěkně promýchalo, čemuž by mohl napomoci i způsob rozmístění dírek a jejich tvar, ale toto je už opravdu složitost, protože potom bych mohl ještě zapojit trochu té "posvátné geometrie" a spočítat aby průřez komory byl ve správném poměru k délce, délka spalovací komory ve správném poměru k vnitřnímu komínu, celková délka potrubí v kamnech v správném poměru k délce komínu apod. ono spočítat to není zas nic složitého, zlatý řez a 2 3 5 8 13 21........ Ale kdo ví co by to potom ještě dělalo
No ale na druhou stranu když koukám jak ty neustále ladíš svůj minivařiček, tak mé teoretické úvahy zas nebudou tak moc mimo .....

[poota]

Jo, princip je celkem jasný.
Akorát jde o to, udělat to co nejsnáz.
Právě proto jsem uvažoval o obdélníkových plátech plechu, které by byly "přiložené" k bočním stěnám s přibližně půlcentimetrovou mezerou. V přikládací šachtě by byla ta mezera shora otevřená pro nasávání, v plamenné "chodbě" by se v ní ohříval nasátý vzduch, ale byl by izolovaný od plamenů, a teprve v "komíně" by mohl zase nahoru z mezery vystupovat a zapojit se do spalování.
V hlavě se to snadno mění a předělává, v reálu je to pracnější

Zdravím - poota