Koloidní stříbro

[Slavek Krepelka]

Nazdar Jardaxi,

+1

Zářný příklad jak je těžké přinášet osvětu. Přitom stačí trochu znát jak funguje galvanické pokovování. Ale to ne, dej nám odkaz na někoho věrohodného, což znamená s titulem, jinak jsi vedle.

Hodně štěstí. Slávek.

[chiq]

...tak som to zrovna nemyslel, postačila by energetická bilancia
Jo, viete, že zem je placatá? Neveríte?? Potrebujete zdroj - vierohodný, ktorý vám povie, že zem nie je guľatá? No tak neleňte a len máličko študujte ... niekto sa zmieri s bludom, iný zapne mozog...

[jardax]

Nazdar Jardaxi,

+1

Zářný příklad jak je těžké přinášet osvětu. Přitom stačí trochu znát jak funguje galvanické pokovování. Ale to ne, dej nám odkaz na někoho věrohodného, což znamená s titulem, jinak jsi vedle.

Hodně štěstí. Slávek.

Díky Slávo, jsem rád, že alespoň ty jsi to pochopil, fakt je to jen o základních znalostech a schopnosti přiznat si, že jsem produkt označil nesprávně. Ajajaj.... to je ale mrzutost. Stejně nechápu, proč lidé tolik lpí na označení "koloidní stříbro".
No nikdo není schopnej vysvětlit, jak to, jak nám stříbro disociuje - jak nám mění vodivost....Všimli jste si někdo, že jedině "koloidní stříbro" připravujene elektrolýzou? Jiný koloid touto cesto připravit nejde...Co nám to tedy mění vodivost?

Abakuk - ironizováním pouze poukazuješ na jednu svoji zajímavou vlastnost...

[jardax]

A já tvrdím, že je země šišatá a tuhlenc franta, že je hranatá.
Že ty hrany souvisejí s tsunami a s geopatogenníma zonama s přihlédnutím k geomagnetickému slapovému proudu....A aztékové ve svým kandeláři uvedli, že ty zemské puky se roku 2012 rozpadnou a zeměkoule se roztočí šílenou rychlostí. Den bude mít 1o hodin a 8 budem pracovat, takže lidstvo vyscípe na vysílení, únavu a nedostatek spánku.
Studujte a popřetež, páč pokrok nezastavíte....
Možná máš s koloidem pravdu, že to není koloid,třeba čtvercoid, třebas to bude iontový dresink nebo tak cosi. Ovšem na vlastní fakt léčivých oučinků to bude mít vliv jako brzda u rakve.

Jarouši, však nikdo nezpochybňuje účinky "koloidu". Tak na tom se snad všichni schodneme...Není to potřeba zdůrazňovat v každém příspěvku...
Věštím snad budoucnost?
Jedna věc jasou fakta - fyzikální chemie, druhá je hádání z křišťálové koule, dohady, předtuchy, tušení a totální neznalost!
Řikej si svému produktu z výrobníčku jak chceš, trvej na tom, rvi se za "koloidní stříbro", věř ale tomu, že se najde pár lidí, kteří se nad tebou pousmějí a řeknou si: "no jo, snahu má, pomáhá nám, jen se trochu sekl v názvosloví".
Fakt je, že většině z nás by bylo jedno, kdyby země byla placatá - no a co - chleba tím pádem neubude... a proč to měnit, prostě je to zajetý a přepisovat knihy... No a navíc pár inteligentům by klesl kredit - co horšího by se jim mohlo stát AU AU AU

[jarda ovčák]

Ano, pak s tebou musím, bez výhrad souhlasit... Pokud jde o vymezení názvosloví, terminus technikus mus muskulus,pak tedy opravdu ano.
Páč na to rozhodně nemám, abych v tomto oponoval, anžto musím neustále vstřebávat a asimilovat kopce info z odlišných oborů a jak jde věk a čas, šedá kůra mozková přestává být šedá a plastická, stává se hnědou a páchnoucí, zvětšiny vazká , polotekutá.....
Takže názvosloví a tydlencty okolostojíčnosti nechávám druhým, tedy i tobě.
Už nebudu remcat

[lennis]

Posílám vám schéma a fotky mého přístroje :-)

[chiq]

Posílám vám schéma a fotky mého přístroje :-)

[Ilem]

Jardo, opravdu v tom chci mít jasno, ale na studování hor knih teď nemám čas, tak budu rád, když mi to nějak jednoduše vysvětlíš.
Trošku rozepíšu, v čem mám problém.
Dobře tedy, elektrolýzou stříbra vznikají ionty. Podle elektrochemické řady by se měly uvolňovat z anody. Takže se jedná o atomy ochuzené o jeden elektron. Ag+ iont se přitáhne ke katodě, kde se v tu chvíli molekula vody trhá na H+ a OH-. Protiklady se přitáhnou a vzniká AgOH. Vodík odchází. Žádná další reakce mě nenapadá, ale nejsem chemik. Ag+ ionty se budou odpuzovat, takže nemohou vytvořit částici o velikosti desítek nm Teoreticky by se mohly shlukovat stříbrné hydroxidy AgOH. Ale proč by to dělaly? A proč je velikost výsledných částic úměrná protékajícímu proudu? Ale AgOH je neutrální, takže se nemůže podílet na výsledné vodivosti, přitom naměřené množství stříbra je velmi úměrné vodivosti "koloidu". To nemá logiku. A do hry vstupuje další faktor - zetapotenciál. Když jsem si nechal změřit svůj koloid, naměřili zetapotenciál -40, což jej řadí (sice s odřenýma ušima, ale přece) mezi stabilní koloidy. Kdyby docházelo k hromadění atomů do větších částic, musel by být přeci zetapotenciál menší.
Mám na to svoje vysvětlení, a podle něho vyrábíme koloid. Moje představa je taková, že vystupující iont působí tak trochu jako bomba. Prostě s sebou vytrhne i kus nenabitého stříbra. Někde vystupuje víc iontů vedle sebe a vezmou větší kus. Kdo se někdy díval na elektrodu pod mikroskopem, dá mi za pravdu. Elektroda by měla ubývat rovnoměrně po jednotlivých molekulách a podle zákonů elektrostatiky by se měl uvolnit kus, který je nejblíže k opačné elektrodě. Ale elektroda pod mikroskopem vypadá, jako zvětralý pískovec. Podle mě je to tím, že jsou vytrhovány větší částice, než pouhé molekuly. Potom by tvrzení, že i iontové stříbro je koloid mělo své opodstatnění.
Ale třeba mi to vysvětlíš nějak jinak.

[Slavek Krepelka]

.... Prostě s sebou vytrhne i kus nenabitého stříbra. Někde vystupuje víc iontů vedle sebe a vezmou větší kus. Kdo se někdy díval na elektrodu pod mikroskopem, dá mi za pravdu. Elektroda by měla ubývat rovnoměrně po jednotlivých molekulách a podle zákonů elektrostatiky by se měl uvolnit kus, který je nejblíže k opačné elektrodě. Ale elektroda pod mikroskopem vypadá, jako zvětralý pískovec. Podle mě je to tím, že jsou vytrhovány větší částice, než pouhé molekuly. Potom by tvrzení, že i iontové stříbro je koloid mělo své opodstatnění.
Ale třeba mi to vysvětlíš nějak jinak.

Nazdar Ileme.

Kolik Ti z toho láku jde při výrobě KS bublinek? Já jsem ještě, pokud si dobře vzpomínám, žádné bublinky při výrobě KS na elektrodách nenačapal. Nicméně by při tomto procesu mělo docházet i k elektrolýze vody. Stříbro docela slušně oxiduje a nabídneme-li mu molekulární kyslík, je nasnadě, že nám stříbro na jedné elektrodě oxiduje, tedy koroduje. pak taky není divu, že povrch elektrody vypadá jak pískovec. Pokud nám tedy stříbro oxiduje, dá se sáhnout po termínu mezikrystalická koroze, která velice snadno vysvětluje oddělování větších shluků stříbrné "rzi", spíše než kovového ionického stříbra, tudíž oddělování shluků kysličníku stříbra, z této elektrody. Jenže ono to vypadá, že ani vodík z toho procesu neutíká v bublinkách, takže si můžeme odvodit, že shluky kysličníku stříbrného cestují lákem na druhou elektrodu, kde se váží chemicky s vodíkem na hydrát, či lépe řečeno hydroxid stříbrný, nejspíše s nějakými hydráty kysličníku stříbrného které jsou chybně označované za "koloidní stříbro" ve formě částic tohoto koloidu. Jaké hory knih?

Dále je známo z mnoha amatérských i profesionálních zdrojů, že čerstvé "KS" eventuelně stárne a že relativně malé shluky stříbra se dále časem shlukují do větších, i když ne převratně rychle, a že účinnost se snižuje. Proč?

Protože oxidy jsou velice chemicky stálé, což je důvod, proč to HCl v žaludku málo chloruje, což je chemie která stojí za špatnou vstřebatelností, pokud vůbec nějakou, kysličníků (inorganických sloučenin) povětšinou nevhodných na doplňování tělesných minerálů, kteroutož pověru vyvrací "inorganické" chloridy. Čím větší shluky kysličníku stříbrného, tím horší stravitelnost a tím menší účinnost, díky menšímu povrchu této stříbrné "rzi" v poměru k množství stříbra jako takového.

Takže, chlorid stříbrný by měl být podstatně účinější formou "KS". Spoustě lidí to bude znít blbě, nikdo to nikde netlačí a je to dost neznámá, ale jenom do té doby, než někdo zjistí, jako jsem si to zjistil já, že právě chlorid stříbrný se kdysi používal na chelátování (to je slovo ) odstraňování rtuti z těla. Ono to dává dost dobrý smysl, protože stříbro má velmi silný sklon tvořit se rtutí amalgam za studena, tedy relativně neškodnou slitinu rtuti, která y těla odejde. Zde se tedy dostáváme ke schopnosti chloridu stříbrného se nejen slušne dostat do krevního oběhu, ale také do těch částí těla, kde tělo rtuť ukládá v podobě organických sloučenin a dokonce se ještě rozpadnout na chlór a stříbro s tím, že stříbro vyrobí ze rtuti amalgam. Tento proces je dost ztížený mizernou rozpustností chloridu stříbrného celkem v kdejaké kapalině, včetně vody, ale. Rozpustnost ve vodě velice zvyšuje co? Mezi jiným kuchyňská sůl, tedy přesněji řečeno NaCl, jak jsem si také zjistil. Ale, rozpustnost už vyrobeného chloridu stříbrného je stejně dost mizerná, pokud se chlorid ve slaném láku přímo nevyrobí, takže kupovat ho a snažit se ho ve vodě, byť i slané rozpustit, zase není moc rozumná metoda, ale...

Takže, všichni vařiči "KS" by si měli zapřemýšlet a pokud někdo má zájem, mohu dodat naprosto ortodoxní tabulky rozpustnosti chloridu stříbrného ve slané vodě a mohu také dodat naprosto ortodoxní metodu, jak si celkem po domácku a v malém tuhle dobrotu, chlorid stříbrný ve slaném roztoku vyrobit v nejvyšší možné koncentraci (v Angličtině). On někdo velice dobře poznal, proč je chlorid stříbrný "nevhodným" přípravkem k vyplavování rtuti z těla.

S laskavým pozdravem, Slávek.

[jardax]

Slávo, klobouk dolů Tohle se prostě nedá odiskutovat - je to přesně tak, jak píšeš.
A ještě jeden poznatek, který dokazuje, že jde o roztok sloučenin stříbra:
Zapnu proud, na elektrodách je 36V, dostanu se na 10V, ale níž už ne.
Proč asi? Sloučeniny stříbra vytvoří nasycený roztok a konec - víc se rozpustit už nemůže - vodivost se už nemění.
Je zajímavé, jaký je rozdíl v konečném napětí v závislosti na tom, jestli je systém "otevřený", nebo "uzavřený".
Rozpustnost hydroxidu stříbrného je totiž velmi závislá na obsahu CO2 v elektrolytu, pokud tedy máme výrobníček otevřený, sytí se roztok vzdušným CO2 a proto můžeme vyrobit "koloid" podstatně silnější.
Máme tady jistý standart na proudovou intenzitu.... v závislosti na ní vzniká hydroxid určitou rychlostí... takovou, aby se stačil rozpouštět, pořípadě aby vzniklý oxid byl schopný hydratovat...
EDIT: Slávo, postni pls "recept" na ten chlorid. Děkuji. Jistě je lepší a jednodužší si dát 2 kapky místo decky "ks".

[Slavek Krepelka]

..... Zapnu proud, na elektrodách je 36V, dostanu se na 10V, ale níž už ne.
Proč asi? Sloučeniny stříbra vytvoří nasycený roztok a konec - víc se rozpustit už nemůže - vodivost se už nemění.
Je zajímavé, jaký je rozdíl v konečném napětí v závislosti na tom, jestli je systém "otevřený", nebo "uzavřený".
Rozpustnost hydroxidu stříbrného je totiž velmi závislá na obsahu CO2 v elektrolytu, pokud tedy máme výrobníček otevřený, sytí se roztok vzdušným CO2 a proto můžeme vyrobit "koloid" podstatně silnější.

Nazdar Jardo?

to jsi mne dost nakopnul s tím CO2. Do teďka jsem si neuvědomil souvislost obsahu kyseliny uhličité v krvi a rozpustnosti uhličitanů, především vápenatého a hořečnatého. Vypadá to, že to tedy udělá zase i jiné sloučeniny než jenom uhličitany. To už skoro stojí za nastudování inorganické chemie a rozpustnosti kde čeho ve slabých kyselinách a asi i zásadách, i když na to nemám ani čas, ani pomyšlení. Narážím zde na účinnost vstřebávání těch dvou jmenovaných uhličitanů rozpuštěných v krasové vodě, pokud ta voda je pod 10°C. Samozřejmě se v žaludku velice rychle ohřeje, ale mezi tím se něco stane, co to relativně vysokou vstřebatelnost umožní. Jedinné co mne napadá je, že se k tomu dostane chlór dokud je to ještě v roztoku a uchloruje to, než se ty uhličitany vysráží teplotou a chlór už k tomu moc nemůže, ale taky je šance, že ta kyselina uhličitá v krasové vodě projde žaludeční stěnou a naředí se dále natolik, že se to už v krvi nevysráží. No, to jen tak bokem.

Jinak jsem se rozhodl ten proces přeložit, než to sem dám, bude to pro víc lidí. Na Anglickou verzi tady máš odkaz.
http://www.consultrsr.com/resources/ref/agcl.htm

Proces byl vyvynut pro účely jakési kalibrační elektrody. Vím prdlajs na co. Nicméně, je to přesně to ono.

Jedna věc, nutně se někam musí cpát sodík zbylý v reakci a podle mne nejspíš reaguje na hydroxid sodný, který tedy v tom láku bude taky. Molekulárně ho bude stejně jako chloridu stříbrného, takže dost málo, a určitě by šel vysrážet HCl zase na sůl NaCl, která by měla v roztoku sedimentovat, protože už je nasycený, aniž to mělo efekt na chlorid stříbrný.

S laskavým pozdravem, Slávek.

[Slavek Krepelka]

Tady je výroba a tabulky rozpustnosti pro orientaci

[lennis]

Co píšete, jsou zajímavé věci... Jinak jsem omylem založila nové téma, takže kdo chce vidět foto přístroje + schéma, je to v tématu Nový přístroj... Jako zlepšovák otec přidal tlačítko na zvýšení citlivosti ke konci procesu, a myslím, že dobře vyřešil zasouvání elektrod...

[jardax]

..... Zapnu proud, na elektrodách je 36V, dostanu se na 10V, ale níž už ne.
Proč asi? Sloučeniny stříbra vytvoří nasycený roztok a konec - víc se rozpustit už nemůže - vodivost se už nemění.
Je zajímavé, jaký je rozdíl v konečném napětí v závislosti na tom, jestli je systém "otevřený", nebo "uzavřený".
Rozpustnost hydroxidu stříbrného je totiž velmi závislá na obsahu CO2 v elektrolytu, pokud tedy máme výrobníček otevřený, sytí se roztok vzdušným CO2 a proto můžeme vyrobit "koloid" podstatně silnější.

Nazdar Jardo?

to jsi mne dost nakopnul s tím CO2. Do teďka jsem si neuvědomil souvislost obsahu kyseliny uhličité v krvi a rozpustnosti uhličitanů, především vápenatého a hořečnatého. Vypadá to, že to tedy udělá zase i jiné sloučeniny než jenom uhličitany. To už skoro stojí za nastudování inorganické chemie a rozpustnosti kde čeho ve slabých kyselinách a asi i zásadách, i když na to nemám ani čas, ani pomyšlení. Narážím zde na účinnost vstřebávání těch dvou jmenovaných uhličitanů rozpuštěných v krasové vodě, pokud ta voda je pod 10°C. Samozřejmě se v žaludku velice rychle ohřeje, ale mezi tím se něco stane, co to relativně vysokou vstřebatelnost umožní. Jedinné co mne napadá je, že se k tomu dostane chlór dokud je to ještě v roztoku a uchloruje to, než se ty uhličitany vysráží teplotou a chlór už k tomu moc nemůže, ale taky je šance, že ta kyselina uhličitá v krasové vodě projde žaludeční stěnou a naředí se dále natolik, že se to už v krvi nevysráží. No, to jen tak bokem.

Jinak jsem se rozhodl ten proces přeložit, než to sem dám, bude to pro víc lidí. Na Anglickou verzi tady máš odkaz.
http://www.consultrsr.com/resources/ref/agcl.htm

Proces byl vyvynut pro účely jakési kalibrační elektrody. Vím prdlajs na co. Nicméně, je to přesně to ono.

Jedna věc, nutně se někam musí cpát sodík zbylý v reakci a podle mne nejspíš reaguje na hydroxid sodný, který tedy v tom láku bude taky. Molekulárně ho bude stejně jako chloridu stříbrného, takže dost málo, a určitě by šel vysrážet HCl zase na sůl NaCl, která by měla v roztoku sedimentovat, protože už je nasycený, aniž to mělo efekt na chlorid stříbrný.

S laskavým pozdravem, Slávek.

Jo jo Slávo... Jardo
V té krasové vodě... uhličitany se ve vodě bez obsahu CO2 téměř nerozpouštějí. Jenže se nerozpouštějí ani ve vodě bohaté na CO2 - reagují, to je rozdíl Vznikají hydrogenuhličitany. Tady je hodně velká závislost rozpustnosti CO2 na teplotě a s ohledem na teplotu ani hydrogenuhličitan není příliš stabilní.
Můj názor je, že ani vápník, ani hořčík do těla "vrchem" nedostaneme. Snad v kapli "za kyselinou".

Jinak ten vznik NaOH by šel pufrovat kyselejší reakcí elektrolitu - HCl asi teda no
EDIT: soubor AgClCZ.htm nešlape

[jardax]

Lenko, nebyla by fotka elektrolyzéru v akci? Nepochopil jsem tu míchačku...
Díky.