poota píše:Jedno desetinné místo. Takže za
1000 let o týden
Ouha, jedna nulka se nám zatoulala..
Děkuji oběma pánům, že mi jí našli.
Ok, takže co 1000 let, to o týden mimo.
Jak dlouho se řídíme gregoriánským kalendářem?
Podle Wikipedie se v Čechách greg. kalendář přijal v roce 1582 a v roce 1584 Rudolf II. zavedl korekci, kdy po 6. lednu druhý den následoval 17. leden.
Ve Slezsku to proběhlo z 12. ledna na 23. ledna,
na Moravě se vzpínali nejvíc, tam následoval až po 3. říjnu 14. říjen.
Od této korekce v roce 1584 nám tedy uplynulých 427 let vytváří aktuální odchylku oproti "astronomické realitě" o velikosti přibl. 2,97 dní. To není málo...
Palo píše:No jo, jenže všechno se vším souvisí... Píšeš 365,25696 dní... Takže když se změní rychlost rotace, změní se i toto číslo
Právě, že to tak úplně není.. Délka roku vyplývá z toho, jak rychle Země obletí Slunce o 1 otáčku. Ale to, jak dlouho trvá den a noc, to s tím nijak nesouvisí. Resp., byli bychom rádi, kdyby se Země během 1 roku třeba otočila kolem své osy přesně 365x, ale to z astronomického hlediska vůbec nelze po planetách v slun. soustavě chtít.
Když se napíše, že rok trvá 365,25696 dní, je tím myšleno trvání xxxxxxx hodin (děleno 24 = xxx dnů).
Když na Zemi dopadne kamínek, který zrychlí rotaci kolem její vlastní osy na dvojnásobek, 1 rok se bude stále řídit podle toho, jak dlouho bude Zemi trvat oblet kolem Slunce, což spolu s vlastní rotací Země kolem své osy není v přímé souvztažnosti.
Délka jednoho roku ať přepočítaná na dny nebo hodiny se odvíjí od velikosti oběžné dráhy Země, od její oběžné rychlosti atd.