Fórum U Pramene

No, trošku jinak to určitě bude!

Tento pokus ve stavu beztíže ukazuje pouze jedno - původně udělená rotace se nekoná přesně v ose (tolerance závitu, že?) a proto se rotující těleso (ať už křídlatá matice nebo hrouda s maticí) vydalo na svou dráhu s mírnou nepřesností. Ta v beztížném stavu logicky přerostla v postupnou precesi (opisování čím dál většího kuželu) a překlopení, které nemá šanci se uklidnit, ale cyklicky se opakuje. To je celé - bohužel!

Existuje malá analogie s káčou (v běžných pozemských podmínkách), která má jednu delší a jednu kratší osičku: Když ji roztočíme, aby tančila na té delší, tak postupně padne do strany, ale okamžitě si stoupne na tu kratší a ještě odtančí něco na ní, než padne definitivně - jde o postupné přesouvání těžiště shora dolů (ověřeno v Deutsches Museum München). S výše uvedeným to souvisí jen formálně, resp. vizuálně.

Zdraví Magneto

V přírodě není nic dokonalé. Není možné vytvořit autonomní systém bez vlivu okolí. Nemá význam si namlouvat, že existují jednoduché vztahy. Ve škole se naučíš základní vzorec pro rovnoměrný přímočarý pohyb, ale v praxi se bez diferenciálních rovnic neobejdeš.

Těch vlivů je tam víc. Matice se pohybuje v plynu. Kolem je spousta hmotných těles, .....
Nicméně vztah mezi rotujícím předmětem a jeho podložkou ( káča ) versus rotujícím předmětem bez podložky ( matice ) to demonstruje.

Video zabývající se fenoménem rotace hmoty za speciálních podmínek, počínaje zařízením známým jako "nazi bell", a konspiracemi o mimozemské a utajované technologii konče.
http://www.youtube.com/watch?feature=pl ... JJ-4lnwrck
Lehce vím o co se jedná, ale mluví tak rychle že jsem měl co dělat aby mi to dávalo alespoň nějaký smysl....takže hodně štěstí

Vmísím se do vaší diskuse jen kratičkou připomínkou. O gravitaci toho zatím víme skutečně velice málo, nicméně něco přeci jen ano.
Především je známo, že gravitační siločáry se od elektromagnetických zásadně liší v mnoha směrech. Jednak postupují dynamicky ke středu hmoty (myslí se tím k vnějšímu plášti) po krátkých, zakřivených drahách, zaniknou a nové okamžitě vznikají. Co vlastně takto postupuje se neví, ale jejich cesty jsou identifikovány vždy po čtyřech siločárách v jedné skupině, a tyto skupiny jsou na sobě zdá se nezávislé. Je tedy zřejmé, že takto postupující síly zakřivují prostor, jejich dynamika je závislá od hmotnosti a vzdálenosti těles, ke kterým směřují. Z odstupu lze vypozorovat, že tyto síly kolem planety jsou vlastně všesměrové, i když nejsilněji působí k blízkému hmotnému bodu.
Toť vše.

Tak to jsi mi moc nepomohl

pokr píše:.. gravitační siločáry ... postupují dynamicky ke středu hmoty (myslí se tím k vnějšímu plášti)

Postupují odkud? Z okolního prostoru jenom k vnějšímu plášti? A nebo skrz něj až ke středu hmoty?

pokr píše:.. jejich cesty jsou identifikovány vždy po čtyřech siločárách v jedné skupině ..

Čím jsou ty siločáry navzájem jiné, že je možné je od sebe odlišit? Směrem, rozměrem?
Jak jsou od sebe oddělené ty skupiny?

pokr píše:Je tedy zřejmé, že takto postupující síly zakřivují prostor ..

Z čeho je to zřejmé a proč by musely zakřivovat prostor?

pokr píše:.. jejich dynamika je závislá od hmotnosti a vzdálenosti těles, ke kterým směřují. Z odstupu lze vypozorovat, že tyto síly kolem planety jsou vlastně všesměrové, i když nejsilněji působí k blízkému hmotnému bodu.

Dynamikou myslíš jejich velikost/sílu? Gravitace by snad měla patřit pouze "svému" tělesu a jiná "velikost" gravitace na spojnici mezi dvěma tělesy by měla být výsledkem či interakcí jejich dvou gravitací?!
Nechci prudit, ale byl bych rád, kdybys mohl aspoň něco z toho upřesnit - díky.

Zdravím - poota

Neměl jsem v úmyslu vrtat se v tom, jelikož toho vím pramálo. Ale pokusím se odpovědět postupně, jak otázky kladeš, a také zodpovědně.
Postupují z prostoru směrem ke hmotě. Vztah mezi okolním prostorem, gravitačními silami a hmotou není známý, ale logicky k sobě patří. Bez hmoty gravitace neexistuje, prostorem se zase šíří a zakřivují ho podle své geometrie. Logicky musí hmotou projít, jinak by gravitace pod zemí vymizela. Otázka je, jak se tyto síly mění postupem do středu planety - ale pokud postupují ze všech stran, tak by se měly postupně s hloubkou pomalu vyrušovat a nakonec vymizet.
Siločáry v každé skupině jsou úplně stejné. Ta, která opisuje vnější oblouk je delší, než na vnitřní straně. Načrtneš-li takovou čtveřici, bude to jasné. Žádná skupina oněch čtyř siločar nemíří stejným směrem, odklánějí se jedna od druhé, nicméně celkový směr zachovávají - je to těžké popsat, pokusím se to jednoduše naskenovat a vložit to sem a bude to pochopitelnější, i když třetí rozměr bude chybět stále. Dynamika, síla a délka siločar roste s přibližováním se povrchu země. Skupiny po 4siločarách se jeví nezávisle na druhých skupinách, zanikají a okamžitě vznikají a postupují nezávisle na druhých, na jejich směrech, nekřižují se, jakoby podléhaly svým zákonitostem. Mezi jednotlivými skupinami jsou mezery menší, než jejich šířka.
Z čeho je zřejmé, že zakřivují prostor? Gravitace je hybnou silou kosmu, je schopná způsobit zhroucení supertěžkých objektů. Nejde v jejím případě o monolit, jako prostorem v kuloplochách šířící se elektromagnetické vlny. Právě teď si nemohu vzpomenout na ten správný výraz. Vysokofrekvenční elektřina má co do podstaty gravitace velice blízko a jen skrze ní se jí brzy dostaneme na kobylku. Jiná cesta není a v tomto směru už byly činěny pokusy. Zakřivení prostoru je zcela v souladu s geometrií gravitace se způsobem jejího šíření. Žádná taková síla, která by ji nahrazovala, zatím ve vesmíru není známa.
A k poslední otázce - dynamikou myslím výhradně její sílu a změny, kterým podléhá. Dynamika v součinnosti s její křivostí a zdánlivě krátkým dosahem, kdy jsou síly jakoby rozdrobené, leč všudypřítomné, nás patrně mate. Zákonitosti, kterým podléhají při vzájemných interakcích bohužel asi neznáme. Zrovna tak, jako když se vzájemně postupně vyruší čím blíže středu planety, kdy jdou ze všech stran proti sobě.

Jak jsem řekl, pokusím se to načrtnout a vložit sem. Ovšem jediná jistota je v těch svazcích a geometrii siločar, jinak rovněž vařím z vlastní představivosti. Gravitace je zdánlivě spojená s hmotou, no problém je, že hmotu k jejímu probádávání vůbec používáme.

Zdravím

Jak se dají detekovat gravitační siločáry?

Před časem jsem na tomto serveru řekl mnoho, protože jsem se chtěl podělit o zajímavosti, které nejsou obecně známé a které jsem měl možnost pochytit v instituci, která se zabývá pro nás neuvěřitelnými experimenty. No, dopadlo to tak, že jsem se nakonec musel sám bránit a hlupáci se smáli. Současné rozložení zdejšího osazenstva neznám, mnoho lidí patrně odešlo za svým štěstím a jiní je nahradili. Našli se i tací, kteří pod maskou pomoci a spolupráce zmizeli i s informacemi - budiž jim ku prospěchu. Na druhé straně jsem poučen.
Na přímou otázku Vám odpovím, že o způsobu detekce nevím. Tak velkou důvěru jsem zase neměl. Mohu vás ale ujistit, že jsou mnohem dál, než si dokážeme představit. A důvody, proč takové informace tají, jistě existují. Konkrétně o tomto vámi probírané problematice skutečně víc nevím.

Zdravím.

Hm, jenže po světě běhá nějaký Keshe. Tvrdí, že má gravitaci zmáknutou a vládám všech států nabídl USB klíčenku se svými patenty a užitnými vzory ( USA už ji snad převzaly, Slováci odmítli na pokyn Brusele ).
A Keshe tvrdí o způsobu manipulace s gravitačním polem něco úplně jiného. Rozhodně nezmiňuje vysokofrekvenční elektřinu.
Jo a Keshe taky ještě nic neukázal. Pokud svého oponenta neznáš , tak třeba tady : http://www.matrix-2001.cz/clanek-detail ... doucnosti/

To pokr:
díky za snahu, obrázek či obrázky uvítám. A nenech se zase znechutit tím, jak je těžké vysvětlovat něco obtížně představitelného natuplému stádu, z něhož většina se to chápat ani nesnaží a naopak Tě chce "nachytat na švestkách".
Budu se ptát dál.
Z toho, co o skupinkách siločar píšeš, mi vychází, že siločáry jsou relativně krátké, obloukovitě prohnuté, přičemž nemají stejný rádius. Hovoříš o vnější siločáře, což evokuje možná chybnou představu, že jsou seřazené "za sebou" v jedné ploše a zkracují se asi tak, jako by je vytvářelo něco podobného vějíři nebo automobilovému stěrači, tedy jako část kruhové plochy.
Kdyby se jednalo o část válcové plochy, byly by všechny siločáry stejně klenuté i dlouhé a "ležely" by "vedle sebe".
Také je možné, že vytvářejí svazek či pramen se čtvercovým průřezem a ten může být i kosmo.
Siločáry ve skupině jsou navzájem rovnoběžné a nebo se k jednomu konci sbíhají či jsou nějak jinak různoběžné?

Zdravím - poota

prosím , mohu se také na něco zeptat?
když se budu pohybovat v kosmu a zrychlovat, tak na mě také působí gravitace, je to ta samá gravitace jako na Zemi?
když se bude v kosmu kabina točit, tak odstředivá síla způsobí gravitaci a Osoba nepozná stav beztíže . je to stejná gravitace, teda stále mluvíme o gravitačních siločarách jak bylo popsáno výše...
když budu padat v letadle, tak pozezemskou gravitaci , přitažlivost vyruším....budu se vznášet ve stavu beztíže při volném pádu....jak to, že se volným pádem vyruší ty gravitační siločáry,
a poslední dotaz, jak to, že roztočený setrvačník se chová vůči gravitaci...jaksi jinak...viz mnohé praktické ukázky , videa.
tyto dotazy mě navádějí k tomu, že není gravitace jako gravitace, zrovna tak jako není magnetismus jako magnetismus.
Na odpověď ani snad nečekám, je to spíše nasměrování k různým úvahám . zdraví m11

Když budeš zrychlovat, tak na tebe působí zrychlení, ne gravitace.

Odstředivá síla nezpůsobí gravitaci, ale přetížení.

Když budeš padat v letadle, tak na tebe gravitace dál působí ( všimni si že stále padáš ), akorát ty zažíváš optický klam vůči trupu letadla, které padá stejnou rychlostí.

Gravitace je jedna, ale ani jeden z tebou popsaných jevů není gravitace.
Gravitace je vidět ve 3:15 na tomto videu .

Pánové, já nejsem specialista na gravitaci:-) Mohu referovat jen o tom, čemu jsem mohl být přítomen. A myslím, že jsem toho v minulosti tady napsal celkem dosti - dokonce i vložil náčrtky. Mluvíme zde o principech, o směrech, a rozhodně bych si je nevymýšlel, proč taky? Byla by to čistá ztráta času.

Především co se pana Keshe týká, domnívám se, že Chocholoušek prošel metamorfózou a vyvinul se v rádoby vědce Keshe. Na jeho video jsem se podíval, no velice si odporuje, to co tvrdí zpočátku, na konci popře. Víc mne jeho osoba nezajímá. Pravda, mluvil o transformaci energie, myslím že protonu, ale já sem vložil nákres zařízení, které umožňuje totéž, jen s jinými částicemi. Jeho stavba však skýtá mnohá úskalí a nebezpečí, proto není v silách běžného člověka ho otestovat. Pokud vím, nikdo ze zdejšího osazenstva to nezkusil. Ani já, nemám ani odvahu, čas, potřebné finanční prostředky a ani dostatek peněz, natož potřebné přístroje. Tím tento problém uzavírám, kdo chce, může si nákres a popis najít a realizovat ho. Výkon zařízení, pokud jsem mohl poznat, byl impozantní, nicméně ho vedli zkušení odborníci.

Martine11, na tvoje otázky odpověděl djando1. Každá hmota je součástí gravitace. Když padáš, tvoje hmotnost a tím pádem gravitace je proti zemské přitažlivosti příliš malá. Setrvačník pouze zachovává hybnost, na něj působí také gravitace. Magnetismus bude také stále magnetismem, je jenom jeden.

To poota: omlouvám se za nedostatek času, vracím se pozdě a pak už nemám na nic náladu. Ten nákres se pokusím udělat až ráno a pak sem hodit, stejně nebude správný, bylo by potřeba ho shlédnout z více úhlů ve třech rozměrech, ale ten stěrač na zaprášeném skle jako pomůcka je ideální pro ztvárnění jednoho svazku, když tedy vystřihneš z jeho gumy čtyři trojúhelníčky, vzdálené od sebe dejme tomu po 10cm, tak stěrač obkreslí dráhu, a zanechá čtyři stopy jakoby zobrazující siločáry. On ale některý zabírá příliš velký oblouk, nicméně jako demonstrace postačuje. Ale dynamiku to nevystihuje, stěrač postupuje po skle stále stejnou rychlostí, zatímco gravitace čím blíže zemi silně zrychluje.
Někdo zmínil, že gravitace s elektřinou nesouvisí, no opak je pravdou. Dokonce i s časem. Není to tak, že čas jako realita neexistuje. Existuje, a je navázán na ostatní energie. Sama o sobě vf elektřina nic o gravitaci nevypovídá, ale zpracovaná v generátorech a dál vhodně upravená ve velkých cívkách už ano. Tuhle jsem úplnou náhodou shlédl video se starými indickými nákresy létajících objektů, no na jednom mne zaujala naznačená geometrie pole, která objekty zdvíhá proto gravitaci země. Je úplně totožná s nákresy, které jsem viděl u skutečně vznášejících se strojů. Je naprosto netečné k okolí, nepohne se ani lísteček na stromě. Jejich nevýhodou je rychlost, spíše bych řekl pomalost a také dostupnost. Stejně tak manévrování je sice dokonalé, nicméně strašně pomalé. Ale to bylo, snad jsou už ve vývoji dál.

Poota, já zas tolik o gravitaci opravdu nevím, zajímal jsem se spíše o transformaci a využití kosmické energie. Ti, kdo si namlouvají, že už o tom vědí všechno a nic víc neexistuje, takových je mi líto. Kdyby se dala dohromady parta rozumných lidí, dokázali bychom takový transformátor lehce postavit - a v důsledku by se pak nemusela platit drahá energie. No, pokud by nám ho opálení přes noc neodvezli do sběru. To je jediná cesta, jak postoupit dál. Zajímavé je, že ti, kteří by to realizovat bez problémů mohli, mají k tomu veškeré vybavení, se tomu urputně brání. Proč asi? Vždyť jejich drahé stavby na horách či v podzemí nic lidem nepřineslo, a stojí to spoustu peněz. To nechápu. Patrně bádají kvůli samotnému bádání, aby to nějak doklepli do důchodu. Nevím.

Jdu spát, děkuji za slušnou diskusi.

TO poota: Ještě jeden problém - svého času se my nabízel jeden z diskutujících, že má možnost na NC stroji vyfrézovat mosazné hlavice dosti složitého tvaru, potřebné k experimentu. Nicméně, když získal jejich tvar a rozměry, odmlčel se. Tak se tedy ptám, je zde někdo, kdo by měl možnost a mohl v této věci opravdu a bez postranních úmyslů pomoci, tedy s tím vyfrézováním? Díky.

O nikom takovém nevím, ale snad se někdo ozve.

Zdravím - poota