Magnetické Stínění-Clonky

[NAVAR]

Ty si o sobě sice hodně myslíš... A to je dobře.. Ale o to míň si uvědomuješ, jak málo víš .....

Prosím pěkně, ukaž mi, že to "NE" (a nejen moje, jak patrno z diskuze) je mýlka.

hodně znát je výhoda, logické myšlení k tomu - dvojnásobná výhoda
ale nemít představivost a fantazii - to je pak tragédie - i pro vědce

tak sem si rejpnul a abych taky jenom nefilozofoval, tak jako přídavek nabízím takový polotovar z vlastní kuchyně: GHS motor
kdo jste to už někdy viděl někde na internetu, prosím o odkaz, kdo máte reálný zdůvodnění, proč to nebude makat - sem s tím...


Předem ale musím poznamenat, že chování té soustavy magnet - jádro - magnet je v reálu ověřený fakt, žádná simulace nebo zbožný přání...

Malý komentář
Motor s COP>1 jsem nikdy na živo neviděl. Neodymový magnet průměru 15mm jsem na žádost jardy ovčáka odstínil, tak že na vdálenost 5mm se na něj nechytaly železné kuličky o průměru 1mm. Jakou toto stínění má trvanlivost to nevím. Použil jsem plechy o různé pemeabilitě s PVC prokladem tak aby se navzájem nedotýkaly.
Jinak se jedná o permaloye s názvem mí-metal. Ale informace jsem už na fórum dával, asi před rokem.

[Akord]

Stínení by bylo stínením v tom prípade, pokud by stínilo, ale zároveň by nebylo vtahováno do magnetického pole. Pri podrobnejším pohledu je to spor velký jako Himaláje. Jde taky i o to, že jeden pól nejde oslabit sám o sobe, bez vlivu na ten druhý, stejne jako magnet nejde rozdelit, alespoň ne kladivem.

[gromit]

cituji z http://www.cheniere.org/correspondence/022502.htm :

"The coefficient of performance (COP) of a motor or system may be defined as (total useful output) divided by (energy input by the operator only). If the operator only has to input, say, 10 joules of energy and the active environment freely inputs 90 joules of energy, then the total input is 100 joules. Now suppose that the system has 50% efficiency; i.e., it wastes or "loses" half the energy before it dissipates the rest of it in the load to do useful work. In that case the system outputs 50 joules of work for a total input of 100 joules, but with the operator only inputting 10 of those 100 input joules.

So this system has an efficiency of 50% but a COP =5.0.

A windmill, e.g., may have an efficiency of 30% or less, but its COP approaches infinity because the operator does not have to input any energy at all. He just pays for the siting, building of the windmill, repairs, and maintenance. And hopes his winds hold good.

The common home heatpump is usually not even 50% efficient, but in appropriate conditions it has a maximum COP = 8.22, and any good heatpump will actually produce about COP = 4.0."

Záleží teda i na tom, jestli je nebo není zpoplatněný vítr nebo teplota prostředí...

[Akord]

Gromit, ta modrá definice COP není ani približne definice COP, a je špatná. To by stačilo koupit kondenzační kotel, a využít jeho nadstoprocentní účinnost.
Halbach jsem už komentoval, je to jen jinak magnetizovaný obyčejný magnet. Lze ho získat namagnetováním magnetického polotovaru vhodnou cívkou. I podkovovitý magnet lze považovat do určité míry za Halbach. Halbach je více o geometrii telesa, a zpusobu magnetizace, než o vlastnostech magnetu. Je kolem toho zbytečná mystifikace. Magnety magnetizované zpusobem jako Halbach existují dávno pred ním.

[gromit]

Akord - nechci se dohadovat, jen mi není jasná ta >100% účinnost kondenzačního kotle... o diskuzi na téma VE tady na fóru vím, jen jsem si to spojil s tím COPem....

Karban - kdyby ses toho nebál, tak to zkusíš a zjistíš, že ty dva magnety na koncích páček k sobě prakticky žádný odpor nemají - vem to logicky - žádný železo - maximální odpuzování, velký železo - maximální přicucnutí - když budeš šikovnej nebo si to dokážeš spočítat - 30x20x2mm plíšek mezi dva ferity 28x15x5mm - prakticky neutrální stav...
...ale už se tím netrap, příští týden to jdu měřit do laborky, tak se pak koukni na výsledky, budou na webu.

[Akord]

příští týden to jdu měřit do laborky...

Skeptický variant-začneš merit sílu vtažení clonky, a nevezmeš dostatečnou vzdálenost, kde ješte pusobí síla. Ješte skeptičtejší - pozde zjistíš, že Ti nejde merit síla vtažení, protože pokud clonka nemá neco jako valivé vedení, tak se pricucne k jednomu z dvou magnetu prednostne, a nejde to pak merit. Optimistický variant-s obema vecma počítáš, prípadne prekonáš další a získáš opakovatelné výsledky. Ten kondenzační kotel samozrejme nemá nad100pro bilanci, jde jenom o nevhodné započtení skupenského tepla premeny vody v plynném skupenstve na vodu kapalnou po její kondenzaci.

[gromit]

nejde o vtahování, teda aspoň ne v tom smyslu, jak to chápu já - ale přesnost, s jakou se musí měnit vzdálenost magnetů od jádra je samozřejmě důležitá, kvůli minimalizaci sil a tím pádem potřebné budící práce. K "přicucnutí" při správně navržených rozměrech jádra nedochází.

kotel ok - chápal jsem to jako zlepšení účinnosti oproti "běžným" kotlům

[Akord]

nejde o vtahování, teda aspoň ne v tom smyslu, jak to chápu já

No, dobre se poisti pro tento prípad. Jde práve o to vtažení clony mezi magnety, je to na celé bilanci rozhodující. To teď netipuju.

[gromit]

Simulace

...a můžu všechny uklidnit - to Fe jádro nebude mít v žádném případě zlomky milimetru - jsou to řádově milimetry, mám to změřený...

[gromit]

ten simulátor je fakt dobrej:

GHS_2 - pouze s pístovým magnetem
GHS_1 - s kompenzačním magnetem

[Akord]

ten simulátor je fakt dobrej:

Simulátor možná ano, ale ten, kdo do nej zadával okrajové podmínky by se mel trochu rozcvičit, je to špatne. Do čtverce okolí (vymezená plocha okna-velká modrá) prece nemohou siločáry vstupovat kolmo, ale musí být rovnobežné s hranama okna.
Pro úplnost bys mel z knihovny vytáhnout použitou B-H charakteristiku zvoleného materiálu clony.

Podstatná vec ale je, že radiální toroidní magnet ve 2D programu NIJAK nenasimuluješ, ani pomocí jakéhokoli výrezu. Možná snad jedna krkolomná akce, ale za nejistých predpokladu podle možností softveru. Kdyby to normálne šlo, hodil bych to sem už dávno. 3D nemám.

Dusledkem taky je, že simulace ani približne neodpovídá zkoumanému modelu. Je treba začít od jednodušších prípadu. Žádná kompenzace neudelá ten toroid, jenom to skomplikuje. V lepším prípade program ohlásí chybu - zkus zadat jenom radiální toroid, a dej vedet, co udelá program.

[gromit]

beru - ale v první radosti, že to ukazuje jsem se s okolím nezdržoval...ono co je za okrajem, tak do té soustavy až tak nebude mít vliv...

jdu se polepšit

[Akord]

Není pravda, okolí je naopak podstatné. To predešlé jsem ješte párkrát doeditoval. Preju hezkou zábavu.

[gromit]

jj, já si toho všimnul, snažil jsem se aspoň to okolí udělat co možná největší - tak ještě jeden pokus (netvrdím že dokonalý) a pro dnešek musím končit:

(s tím okolím to budu ještě muset doladit, jinak to je ale vážně slušný program - za ty peníze... )

koumak - 3D se dá zobrazit ještě slušně - třeba řezy, vrstvy - jen to asi bude dýl počítat...

[gromit]

ten simulátor je fakt dobrej:

GHS_2 - pouze s pístovým magnetem
GHS_1 - s kompenzačním magnetem

Tak tedy pomocný kompenzační magnet.

Obvyklá cesta, přidání dalšího prvku...

Avšak výsledek bude stejný, nedojde k otočení přes horní úvrať.

...

kompenzační magnet není pro základní funkci potřeba - to jsem se jen nechal unýst nadšením, že to ukazuje výsledky dost podobný tomu, co jsem si předtím osahal (úmyslně neříkám realitě ) - je to takový turbo - stejně by docházelo k přesycování železa a dělalo to neplechu - to jsou drobnosti, které se ještě budou řešit... Mě těší, že v tom simulátoru se dá krásně čarovat s parametry materiálů, škoda, že to je jen 2D

Akord - už to šlape i pro hranaté okénko - bylo to tím jak jsem psal v SZ (+ konečně definitivní verze pro nastavené okrajové podmínky)