Newton a jeho zákony

[Ilem]

Vždyť ak chlad převládá nad teplem, tak teplo v tom chladu zaniká ne? Ak by to tak nebylo tak se prostředí neustále otepluje.

Nezaniká. Nastuduj si kalorimetrickou rovnici.

[Elektro]

Ak obhajuješ zákon zachovania energie, tak čakám na odpoveď od teba: na akú dalšiu energiu sa premení energia ktorá má únik do vzduchu?

Nebylo to sice na mě, ale ještě jednou se pokusím ti odpovědět. Vyzáří se do vesmíru v podobě tepelné energie.

Všechna energie, která je na zeměkouli je primárně chemická, která v drtivé většině projde první přeměnou na tepelnou. Zdaleka nejvíc této tepelné energie pochází z exotermických reakcí na slunci, nepatrná část z exotermických reakcí v zemském jádře. Tato tepelná energie se beze zbytku dříve či později vyzáří do vesmíru, jinak bychom se tu upekli. Malá část této energie projde menším nebo větším množstvím přeměn všeho druhu a nakonec stejně skončí ve vesmíru. Nezmizí. Zdroje energie ve vesmíru jsou však vzhledem k rozměrům vesmíru tak nepatrné, že oteplení vesmíru se prakticky neprojeví. Asi tak.

To ako kdyby jsem chtěl svíčkou roztopit severní pól . Vždyť ak chlad převládá nad teplem, tak teplo v tom chladu zaniká ne? Ak by to tak nebylo tak se prostředí neustále otepluje.

A aký máš názor na vznik energie, napr. v parní lokomotivě.

Stačí ti vysvetlenie od Ilema, alebo to potrebuješ podrobnejšie?
Neviem čo pre teba znamená chlad. Teplo totiž nazačína od °C, ale od 0°K a to je -273,15°C.
Energia nevzniká, len sa mení na iný druh a nakoniec vždy skončí vo svojej pôvodnej forme.
Pokiaľ tieto základné veci nepochopíš, tak sa ďalej nedostaneš.

[buky]

Nebylo to sice na mě, ale ještě jednou se pokusím ti odpovědět. Vyzáří se do vesmíru v podobě tepelné energie.

Všechna energie, která je na zeměkouli je primárně chemická, která v drtivé většině projde první přeměnou na tepelnou. Zdaleka nejvíc této tepelné energie pochází z exotermických reakcí na slunci, nepatrná část z exotermických reakcí v zemském jádře. Tato tepelná energie se beze zbytku dříve či později vyzáří do vesmíru, jinak bychom se tu upekli. Malá část této energie projde menším nebo větším množstvím přeměn všeho druhu a nakonec stejně skončí ve vesmíru. Nezmizí. Zdroje energie ve vesmíru jsou však vzhledem k rozměrům vesmíru tak nepatrné, že oteplení vesmíru se prakticky neprojeví. Asi tak.

To ako kdyby jsem chtěl svíčkou roztopit severní pól . Vždyť ak chlad převládá nad teplem, tak teplo v tom chladu zaniká ne? Ak by to tak nebylo tak se prostředí neustále otepluje.

A aký máš názor na vznik energie, napr. v parní lokomotivě.

Stačí ti vysvetlenie od Ilema, alebo to potrebuješ podrobnejšie?
Neviem čo pre teba znamená chlad. Teplo totiž nazačína od °C, ale od 0°K a to je -273,15°C.
Energia nevzniká, len sa mení na iný druh a nakoniec vždy skončí vo svojej pôvodnej forme.
Pokiaľ tieto základné veci nepochopíš, tak sa ďalej nedostaneš.

O tejto teplote som sa už zmienil, no a?
Tak začnime napr. od 0°K, presne 0,000000000028K
Lokomotiva sa nachádza v -273,15°C t.j. zastavený pohyb molekúl.
Kde sa nachádza vaša nezničiteľná energia? Ak by bola prítomná, tak tá teplota je vyššia.
Ak chceme aby sme dosiahli vyššiu teplotu ako °0K, tak tam musí byť prítomná premena energie na tepelnú.
A ako dosiahneš jej prítomnosť, konkrétne pri tej lokomotive? No jednoducho,treba len dosiahnuť premenu energie na tepelnú energiu, aj keď pri tejto teplote by tobol problém.

Chcem ale povedať, že v tomto pokuse nie je dôležitá teplota, nakoľko nám nejde o pohyb molekúl, ale o pohyb rušňa a to je podstatný rozdiel.
To znamená že ak chcem rušeň dať do pohybu, tak musí byť prítomná aj energia resp. jej premena, bez premien energii sa rušeň nepohne.
Elektro a ty si jasne povedal že ak nedochádza k premene energie tak nemôžme hovoriť o žiadnej energii, to je príklad keď rušeň stojí a nekúri sa v ňom.

Ilem, na co sú mi definice když nejsou v praxi ověřitelné.
Zapálím svíčku na severním pólu např. při -40°C. Ja ti v praxi dokážu že při té hořící svíčce vznikne vyšší teplota.
A ti mi v praxi dokaž že ta vyšší teplota při -40°C nezanikne.

Přeji hezký předvánoční den.

A ještě neco: Teplo je definováno ve fyzice jako energie, KWh, Joule, kalorie, pro mně je to ale matemeticko-teoretický model.

Teplota je pro mně fyzikální veličina a tam aj patří, protože se dá měřit i v praxi, °C , K.

[Akord]

1......Lokomotiva sa nachádza v -273,15°C t.j. zastavený pohyb molekúl.
Kde sa nachádza vaša nezničiteľná energia? Ak by bola prítomná, tak tá teplota je vyššia.
Ak chceme aby sme dosiahli vyššiu teplotu ako °0K, tak tam musí byť prítomná premena energie na tepelnú.
A ako dosiahneš jej prítomnosť, konkrétne pri tej lokomotive? No jednoducho,treba len dosiahnuť premenu energie na tepelnú energiu, aj keď pri tejto teplote by tobol problém.

2.....Zapálím svíčku na severním pólu např. při -40°C. Ja ti v praxi dokážu že při té hořící svíčce vznikne vyšší teplota. A ti mi v praxi dokaž že ta vyšší teplota při -40°C nezanikne.

1. Nikde, energia je popis stavu. Energia nie je lokalizované médium, opakujem x-tý krát. Ak popíšeš stav kľudu, tak neviem, na aké fluidum sa pýtaš. To ako kedysi keď hľadali flogiston vo všetkom, čo horí.

2. Teplota nevzniká, ani nezaniká, ide o popisnú veličinu stavu nejakého objektu, ktorú meriame. Ty si neuviedol o aký objekt ide, a teplo ktorého objektu sa zmení.

[buky]

1......Lokomotiva sa nachádza v -273,15°C t.j. zastavený pohyb molekúl.
Kde sa nachádza vaša nezničiteľná energia? Ak by bola prítomná, tak tá teplota je vyššia.
Ak chceme aby sme dosiahli vyššiu teplotu ako °0K, tak tam musí byť prítomná premena energie na tepelnú.
A ako dosiahneš jej prítomnosť, konkrétne pri tej lokomotive? No jednoducho,treba len dosiahnuť premenu energie na tepelnú energiu, aj keď pri tejto teplote by tobol problém.

2.....Zapálím svíčku na severním pólu např. při -40°C. Ja ti v praxi dokážu že při té hořící svíčce vznikne vyšší teplota. A ti mi v praxi dokaž že ta vyšší teplota při -40°C nezanikne.

1. Nikde, energia je popis stavu. Energia nie je lokalizované médium, opakujem x-tý krát. Ak popíšeš stav kľudu, tak neviem, na aké fluidum sa pýtaš. To ako kedysi keď hľadali flogiston vo všetkom, čo horí.

2. Teplota nevzniká, ani nezaniká, ide o popisnú veličinu stavu nejakého objektu, ktorú meriame. Ty si neuviedol o aký objekt ide, a teplo ktorého objektu sa zmení.

Dal som jasný model parného rušňa kde vznikne vyššia teplota ("premenou energie") a aj zanikne v chladnejšom prosredí.

A dám vám ještě další model z praxe.
Byl jsem právě na chatě kde jsem montoval nová kamna. V chatě -6°C a prúser, nové kamna nepasují na dymovod a tak se morduju abych mohl co nejdříve zatopit. V šechno nářadí chladné jak szdechlá svině a tak mi zašlo za nechty. V chatě zdrojem teploty okrem mně je ještě 60W žárovka. Na teploměru stále -6°C. A tak jsem si skrehlé palečky trochu na té žárovce ohřál.
Nakonec se povedlo, zakouřil jsem, nová kamna trochu zadymila ale co je nejdůležitejší teplota začala stoupat.
A tak jak jsem se díval do hořících kamen přes přesklená dvířka, přemýšlím jak to s tou teplotou je.

Při té žárovce vyšší teplota zanikala, nižší teplota převládala nad vyšší a proto teplota na teploměru nestoupala.
Ale při zatopení začala vyšší teplota převládat nad nižší a proto začala teplota na temloměru stoupat.
Abych mohla vyšší teplota stále převyšovat nad nižší musím stále přikládat do kamen.

Záměrně hovořím o teplotě a ne o "teple" jako energii.

Proto se ptám: Vidíte medzi "teplem" a teplotou nějaký rozdíl? Při měření merného tepla látok jse používá kalorimetr kde je přítomen i teploměr.

[Akord]

Vidíte medzi "teplem" a teplotou nějaký rozdíl?

Teplota je pouze ukazatel kvality tepla, ne jeho množství. Podobne, jako manometr, co ukazuje stejný tlak, ať je napojený na malou lahev, nebo cisternu. Každý ví, že cisterna toho v sobe má víc, ať se to nazývá jak chce. Čím kvalitnejší, teplejší teplo, tím více možností, co c ním. Množství si pak určíme.

[buky]

Akord, ale ty tvrdíš že energia je popis stavu, energia nie je lokalizovateľné médium, tak prečo je energia (teplo) zaradená medzi fyzikálne veličiny.

Zopakujem, premena energii medzi sebou je len matematicko-teoretický model a z praxou to nemá nič spoločné.

[Elektro]

Akord, ale ty tvrdíš že energia je popis stavu, energia nie je lokalizovateľné médium, tak prečo je energia (teplo) zaradená medzi fyzikálne veličiny.

Zopakujem, premena energii medzi sebou je len matematicko-teoretický model a z praxou to nemá nič spoločné.

Zdravím Buky.
Prečítaj si poriadne to čo napísal Akord a prestaň si pliesť pojmy.
Energia (teplo) nie je popis stavu, ale teplota je popis stavu energie (tepla).
Teplo nie je zaradené medzi fyzikálne veličiny. Teplo je energia.
Medzi fyzikálne veličiny je zaradená teplota ako popis stavu energie (tepla).
Keby premena energií nemala nič spoločné s praxou, ako by si potom získal elektrickú energiu v tepelnej elektrárni?
Kým nepochopíš, že teplo a teplota nie je to isté, tak sa ďalej nedostaneš.
Želám príjemný deň.

[buky]

[quote="buky"][web]http://www.stiefel-eurocart.sk/info.php ... a-jednotky[/web]


Že TEPLO nie je zaradené medzi fyzikálne veličiny? Tak si ho tam nájdi TEPLO Q - J (joule)
Alebo ak ide o odvodenú fyzikálnu veličinu, tak sa teplo nezaraďuje medzi fyzikálne veličiny?

Elektrinu získam s tepelnej elektrárne predsa mechanickou prácou, roztočenie rotora alternátora.
Jediná premena energie nastáva iba pri spaľovaní uhlia a kyslíka ktoré sa premenia na teplotu.

Elektro, ďakujem že sa mi venuješ.

[Elektro]

Že TEPLO nie je zaradené medzi fyzikálne veličiny? Tak si ho tam nájdi TEPLO Q - J (joule)
Alebo ak ide o odvodenú fyzikálnu veličinu, tak sa teplo nezaraďuje medzi fyzikálne veličiny?

Elektrinu získam s tepelnej elektrárne predsa mechanickou prácou, roztočenie rotora alternátora.
Jediná premena energie nastáva iba pri spaľovaní uhlia a kyslíka ktoré sa premenia na teplotu.

Elektro, ďakujem že sa mi venuješ.

Zdravím Buky.
Prepáč za nesprávne zvolený termín. Ja som myslel teplo ako fyzikálnu jednotku pre porovnanie s teplotou. Ono sa to po 32 rokoch zo školy popletie a hlavne keď to nepoužívaš. Ale zase sme pri probléme s fyzikálnymi veličinami a fyzikálnymi jednotkami.
Ďalej píšeš, že jediná premena energie nastáva pri spaľovaní kyslíka a uhlia, ktoré sa premenia na teplotu. Oni sa premenia na TEPLO. A tie ďalšie etapy získavania elektriny z tepla nepovažuješ za premeny energie? Ako získaš mechanickú prácu? A ako získaš z mechanickej práce elektrinu? Ak si si všimol v tej tabuľke, tak spoločnou fyzikálnou jednotkou tepla, práce, pohybovej energie a elektrickej práce je Joul. Tá spoločná fyzikálna jednotka je tam preto, aby sme mohli sledovať (vypočítať) premeny jednotlivých fyzikálnych veličín na iné a z toho potom vypočítať efektívnosť (účinnosť) týchto premien.
Želám príjemný deň

[Gillian]

Buky, zcela chápu Tvé myšlenkové pochody - i já, nefyzik, jsem s pochopením rozdílu mezi teplem a teplotou měla problémy.
Tak doufám, že moje lapidární vysvětlení nám trochu pomůže.

Teplota je fyzikální veličina, která se značí T, základní jednotkou pro měření teploty je v soustavě SI Kelvin, my ji měříme teploměrem a udáváme ve stupních Celsia.
Teplo Q je fyzikální veličina, která udává množství energie přenesené při tepelné výměně. Vypočítá se:
Q = m . c . ( t1 – t ), kde m je hmotnost tělesa, c měrná tepelná kapacita látky, z níž je těleso a (t1 – t) udává, o kolik °C se těleso ohřálo nebo ochladilo.
Takhle se to učí na gymnáziu, je to ve schválených osnovách, na kterých se podíleli renomovaní odborníci. Když to budu brát jako premisu, můžu pokračovat: teplotu můžeme změřit, teplo musíme vypočítat. Teplotu můžeme subjektivně i vnímat - předmět je teplý, studený,...od absolutní nuly, které se ovšem můžeme jen přiblížit až po kladnou teplotu, která není omezena. Teplotní jednotky můžeme převádět - to jsou ty Tvoje tabulky. Teplo je ale stav v tělesech, ke kterému dochází neustále - na základě toho, že v nich dochází k neustálému pohybu jejich částic třením. Tento pohyb by ustal až při dosažení té absolutní nuly. Kolem tepla je řada fyzikálních zákonů, vět, jevů, tím jsem se raději ani nezabývala, ale využívají se právě při tom, co je pro nás z praktického hlediska nejdůležitěší - tepelná výměna....A teplota ? Dneska -8°C

[buky]

Buky, zcela chápu Tvé myšlenkové pochody - i já, nefyzik jsem s pochopením tohoto problému měla problémy. Tak doufám, že moje lapidární vysvětlení nám trochu pomůže.

Teplota je fyzikální veličina, která se značí T, základní jednotkou pro měření teploty je v soustavě SI Kelvin, my ji měříme teploměrem a udáváme ve stupních Celsia.
Teplo Q je fyzikální veličina, která udává množství energie přenesené při tepelné výměně. Vypočítá se:
Q = m . c . ( t1 – t ), kde m je hmotnost tělesa, c měrná tepelná kapacita látky, z níž je těleso a (t1 – t) udává, o kolik °C se těleso ohřálo nebo ochladilo.
Takhle se to učí na gymnáziu, je to ve schválených osnovách, na kterých se podíleli renomovaní odborníci. Když to budu brát jako premisu, můžu pokračovat: teplotu můžeme změřit, teplo musíme vypočítat. Teplotu můžeme subjektivně i vnímat - předmět je teplý, studený,...od absolutní nuly, které se ovšem můžeme jen přiblížit až po kladnou teplotu, která není omezena. Teplotní jednotky můžeme převádět - to jsou ty Tvoje tabulky. Teplo je ale stav v tělese, ke kterému dochází neustále - na základě toho, že v tělesech dochází k neustálému pohybu jeho částic jejich třením. Tento pohyb by ustal až při dosažení té absolutní nuly. Kolem tepla je řada fyzikálních zákonů, vět, jevů, tím jsem se raději ani nezabývala, ale využívají se právě při tom, co je pro nás z praktického hlediska nejdůležitěší - tepelná výměna....A teplota ? Dneska -8°C

Teplotu můžeme změřit ale teplo musíme vypočítat. Ano presne tak.
Ak to poviem dobre, tak teplo je energia telesa. Lenže ten pohyb molekúl v telese nevznikol sám od seba. Ak začneme od °0 K, ako vznikne pohyb molekúl v telese? mali by sme začať od začiatku a nie brať pohyb už ako hotovú vec - energiu. To že na našej planéte dochádza k pohybu molekúl vdačíme slnku, ak nebude existovať ako zdroj tepla zanikne aj pohyb.

Parná turbína: Chemickou premenou uhlia a kyslíka vznikne teplo (teraz teplo beriem len ako fyzikálnu veličinu) časť tepla sa odovzdá vode ktorá sa premení na paru, tlak (tlak, ako dalšia fyzikálna veličina) pary pôsobí silou (sila, dalšia fyzi. veličina) na lopatky turbíny a tá sa roztočí.

Teplo ako energia a jej premena na inú energiu naozaj slúži iba na výpočet efektívnosti (účinnosti).
Ale v praxi je to inak.

[buky]

Buky, zcela chápu Tvé myšlenkové pochody - i já, nefyzik jsem s pochopením tohoto problému měla problémy. Tak doufám, že moje lapidární vysvětlení nám trochu pomůže.

Teplota je fyzikální veličina, která se značí T, základní jednotkou pro měření teploty je v soustavě SI Kelvin, my ji měříme teploměrem a udáváme ve stupních Celsia.
Teplo Q je fyzikální veličina, která udává množství energie přenesené při tepelné výměně. Vypočítá se:
Q = m . c . ( t1 – t ), kde m je hmotnost tělesa, c měrná tepelná kapacita látky, z níž je těleso a (t1 – t) udává, o kolik °C se těleso ohřálo nebo ochladilo.
Takhle se to učí na gymnáziu, je to ve schválených osnovách, na kterých se podíleli renomovaní odborníci. Když to budu brát jako premisu, můžu pokračovat: teplotu můžeme změřit, teplo musíme vypočítat. Teplotu můžeme subjektivně i vnímat - předmět je teplý, studený,...od absolutní nuly, které se ovšem můžeme jen přiblížit až po kladnou teplotu, která není omezena. Teplotní jednotky můžeme převádět - to jsou ty Tvoje tabulky. Teplo je ale stav v tělese, ke kterému dochází neustále - na základě toho, že v tělesech dochází k neustálému pohybu jeho částic jejich třením. Tento pohyb by ustal až při dosažení té absolutní nuly. Kolem tepla je řada fyzikálních zákonů, vět, jevů, tím jsem se raději ani nezabývala, ale využívají se právě při tom, co je pro nás z praktického hlediska nejdůležitěší - tepelná výměna....A teplota ? Dneska -8°C

Teplotu můžeme změřit ale teplo musíme vypočítat. Ano presne tak.
Ak to poviem dobre, tak teplo je energia telesa. Lenže ten pohyb molekúl v telese nevznikol sám od seba. Ak začneme od °0 K, ako vznikne pohyb molekúl v telese? mali by sme začať od začiatku a nie brať pohyb už ako hotovú vec - energiu. To že na našej planéte dochádza k pohybu molekúl vdačíme slnku, ak nebude existovať ako zdroj tepla zanikne aj pohyb.

Parná turbína: Chemickou premenou uhlia a kyslíka vznikne teplo (teraz teplo beriem len ako fyzikálnu veličinu) časť tepla sa odovzdá vode ktorá sa premení na paru, tlak (tlak, ako dalšia fyzikálna veličina) pary pôsobí silou (sila, dalšia fyzi. veličina) na lopatky turbíny a tá sa roztočí.

Teplo ako energia a jej premena na inú energiu naozaj slúži iba na výpočet efektívnosti (účinnosti).
Ale v praxi je to inak.

Musím se ospravedlnit protože přicházím stále na něco nové.

Ak se bere pohyb jako energie, tak je to podle mně správně. Já jsem bral energii jako palivo což je chybné. Spíš bych palivo pojmenoval jako zdroj energie, tepla a pohybu.

Mám dojem že mi to začína docházet kde je zásadní problém.
Tvrdíte že jde o energii tělesa což si myslím že je chyba.

Pokus: Letí šutr o velikosti tenisové loptičky vesmírem ve vakuu rychlostí 1000 m/s, s teplotou °0 K.
Dostane se do gravitačního pole země a to ho zrychlí na 30 000 m/s a v této rychlosti narazí na atmosféru a shoří. Myslíte že jde o energii tělesa? Omyl!!!

Pokud těleso zrychluje vplyvem gravitace ve vakuu, nekoná žádnou práci. Ale pokud najede na atmosféru tak začne konat práci to znamená že působí silou po dráze a vzniká vplyvem tření teplo.
Díky vysoké rychlosti dochází i k velkému tření a velké teplotě až dojde k deštrukci (s hoření) tělesa.

Ak mi odpovíte že to tak není a že jde o proměnu kinetické energie na tepelnú, tak mi ji v tom letící tělese v praxi dokažte. Zase půjde jen o výpočet.

Já se držím jen fyzikálních veličin.

[Gabča]

Ahoj buky,
možná už vím ... teplo skutečně jakoby mizí, ale ne tím, že by zaniklo, ale rozlejzá se všude okolo, tím se ředí, a hlavně taky stoupá - pryč nahoru, a nakonec vyzařuje do vesmíru. Ale z praktického hlediska nás tady dole máš jako pravdu, teplo je v čudu

Ještě k tomu, jak se ředí.... už se to tu někde říkalo, když máš metr krychlový vzduchu pokojové teploty, a stlačíš ho do litru, tak se ti ohřeje na mnohem vyšší teplotu, ikdyž teplo tam zůstalo stejný. Jen je hustší.
-----------------------
A s tím šutrem.... no, asi jo, ve vesmíru práci nekoná...., když narazí na atmosféru začne. Tření mu ubírá část rychlosti, a ta ubraná rychlost se přemění na teplo, možná nějaké teplo taky vznikne chemickou reakcí šutru a kyslíku.
Celkové teplo... součet toho z tření a z reakce.
Výsledná rychlost.... původní + přidaná gravitací - ubraná třením.

[spaceball]

Buky, zcela chápu Tvé myšlenkové pochody - i já, nefyzik jsem s pochopením tohoto problému měla problémy. Tak doufám, že moje lapidární vysvětlení nám trochu pomůže.

Teplota je fyzikální veličina, která se značí T, základní jednotkou pro měření teploty je v soustavě SI Kelvin, my ji měříme teploměrem a udáváme ve stupních Celsia.
Teplo Q je fyzikální veličina, která udává množství energie přenesené při tepelné výměně. Vypočítá se:
Q = m . c . ( t1 – t ), kde m je hmotnost tělesa, c měrná tepelná kapacita látky, z níž je těleso a (t1 – t) udává, o kolik °C se těleso ohřálo nebo ochladilo.
Takhle se to učí na gymnáziu, je to ve schválených osnovách, na kterých se podíleli renomovaní odborníci. Když to budu brát jako premisu, můžu pokračovat: teplotu můžeme změřit, teplo musíme vypočítat. Teplotu můžeme subjektivně i vnímat - předmět je teplý, studený,...od absolutní nuly, které se ovšem můžeme jen přiblížit až po kladnou teplotu, která není omezena. Teplotní jednotky můžeme převádět - to jsou ty Tvoje tabulky. Teplo je ale stav v tělese, ke kterému dochází neustále - na základě toho, že v tělesech dochází k neustálému pohybu jeho částic jejich třením. Tento pohyb by ustal až při dosažení té absolutní nuly. Kolem tepla je řada fyzikálních zákonů, vět, jevů, tím jsem se raději ani nezabývala, ale využívají se právě při tom, co je pro nás z praktického hlediska nejdůležitěší - tepelná výměna....A teplota ? Dneska -8°C

Teplotu můžeme změřit ale teplo musíme vypočítat. Ano presne tak.
Ak to poviem dobre, tak teplo je energia telesa. Lenže ten pohyb molekúl v telese nevznikol sám od seba. Ak začneme od °0 K, ako vznikne pohyb molekúl v telese? mali by sme začať od začiatku a nie brať pohyb už ako hotovú vec - energiu. To že na našej planéte dochádza k pohybu molekúl vdačíme slnku, ak nebude existovať ako zdroj tepla zanikne aj pohyb.

Parná turbína: Chemickou premenou uhlia a kyslíka vznikne teplo (teraz teplo beriem len ako fyzikálnu veličinu) časť tepla sa odovzdá vode ktorá sa premení na paru, tlak (tlak, ako dalšia fyzikálna veličina) pary pôsobí silou (sila, dalšia fyzi. veličina) na lopatky turbíny a tá sa roztočí.

Teplo ako energia a jej premena na inú energiu naozaj slúži iba na výpočet efektívnosti (účinnosti).
Ale v praxi je to inak.

Buky, energie je kolem nás dost a dost, ale ten rozdíl (potenciál) k práci musíš nějakým způsobem získat,
aby mohlo dojít například k tepelné výměně (jak píše Gillian). K čemu je nám pohyb atomů v kameni,
když navenek je v rovnováze s ostatním - třeba s jiným šutrem. Uran musíš rovněž obohatit aby jsi
navodil jistý kritický stav, který v řetězové reakci (něco jako domino efekt) dokáže to, co si určitě
představíš sám (velmi ale opravdu velmi jednoduše řečeno). Atomová bomba nebo reaktor je jakýmsi
druhem PM - dokáže produkovat neutrony které štěpí jádro a další vzniklé neutrony štěpí jiné - řetězová
reakce, takže naše vložená práce je menší (těžba, čištění, obohacování), než vyrobená energie. I toto
není však VE jak by si leckdo myslel - ta energie je především v tom šutru, který jsme přinutili k uvolnění
potenciálu. Máš dva kbelíky vody, dole spojené hadičkou. Pokud mají hladinu ve stejné výši (ekvivalentně
- pohyb atomů je stejný v obou kbelících - rovnováha..) k žádnému profitu z tohoto nedochází. Pokud však
z jednoho kbelíku odebereš vodu (ochladíš - zpomalíš pohyb atomů), pak z druhého nateče a hladiny se
opět vyrovnají (jeden se oteplí, druhý ochladí). Toto funguje i naopak - doliješ do jednoho vodu
(zatopíš pod kotlem - zrychlíš pohyb atomů) a hladiny se opět dorovnají (zchladí se) - z toho dorovnávání
hladin (té výměny) pak máš tu svou práci. Proto lokomotiva jede atd. K tomuto nepotřebuješ žádný
vzoreček, teplotu nahraď kbelíkem s vodou, teplo nechť je to vyrovnávání....pomocí tohoto kbelíkového
argumentu si sestav svůj početní vzorec a zjistíš, že se nápadně podobá vzorečkům z tabulek (jak si
myslíš, že vzorce vznikají ? ) Pokud na severním pólu zapálíš svíčku, rovněž dojde k vyrovnávání dle
kbelíkového argumentu, ale je tak nepatrné, že nestojí ani za řeč. Tvůj malý problém je v tom, že jsi hned
skočil do vzorečků a jejich dokazování. Přitom jsi zapoměl na podstatu těch vzorců. Když to vezmeš od
píky, snáz si představíš ty "energie"...