buky píše:Gillian píše:Buky, zcela chápu Tvé myšlenkové pochody - i já, nefyzik jsem s pochopením tohoto problému měla problémy. Tak doufám, že moje lapidární vysvětlení nám trochu pomůže.
Teplota je fyzikální veličina, která se značí T, základní jednotkou pro měření teploty je v soustavě SI Kelvin, my ji měříme teploměrem a udáváme ve stupních Celsia.
Teplo Q je fyzikální veličina, která udává množství energie přenesené při tepelné výměně. Vypočítá se:
Q = m . c . ( t1 – t ), kde m je hmotnost tělesa, c měrná tepelná kapacita látky, z níž je těleso a (t1 – t) udává, o kolik °C se těleso ohřálo nebo ochladilo.
Takhle se to učí na gymnáziu, je to ve schválených osnovách, na kterých se podíleli renomovaní odborníci. Když to budu brát jako premisu, můžu pokračovat: teplotu můžeme změřit, teplo musíme vypočítat. Teplotu můžeme subjektivně i vnímat - předmět je teplý, studený,...od absolutní nuly, které se ovšem můžeme jen přiblížit až po kladnou teplotu, která není omezena. Teplotní jednotky můžeme převádět - to jsou ty Tvoje tabulky. Teplo je ale stav v tělese, ke kterému dochází neustále - na základě toho, že v tělesech dochází k neustálému pohybu jeho částic jejich třením. Tento pohyb by ustal až při dosažení té absolutní nuly. Kolem tepla je řada fyzikálních zákonů, vět, jevů, tím jsem se raději ani nezabývala, ale využívají se právě při tom, co je pro nás z praktického hlediska nejdůležitěší - tepelná výměna....A teplota ? Dneska -8°C

Teplotu můžeme změřit ale teplo musíme vypočítat. Ano presne tak.
Ak to poviem dobre, tak teplo je energia telesa. Lenže ten pohyb molekúl v telese nevznikol sám od seba. Ak začneme od °0 K, ako vznikne pohyb molekúl v telese? mali by sme začať od začiatku a nie brať pohyb už ako hotovú vec - energiu. To že na našej planéte dochádza k pohybu molekúl vdačíme slnku, ak nebude existovať ako zdroj tepla zanikne aj pohyb.
Parná turbína: Chemickou premenou uhlia a kyslíka vznikne teplo (teraz teplo beriem len ako fyzikálnu veličinu) časť tepla sa odovzdá vode ktorá sa premení na paru, tlak (tlak, ako dalšia fyzikálna veličina) pary pôsobí silou (sila, dalšia fyzi. veličina) na lopatky turbíny a tá sa roztočí.
Teplo ako energia a jej premena na inú energiu naozaj slúži iba na výpočet efektívnosti (účinnosti).
Ale v praxi je to inak.
Buky, energie je kolem nás dost a dost, ale ten rozdíl (potenciál) k práci musíš nějakým způsobem získat,
aby mohlo dojít například k tepelné výměně (jak píše Gillian). K čemu je nám pohyb atomů v kameni,
když navenek je v rovnováze s ostatním - třeba s jiným šutrem. Uran musíš rovněž obohatit aby jsi
navodil jistý kritický stav, který v řetězové reakci (něco jako domino efekt) dokáže to, co si určitě
představíš sám (velmi ale opravdu velmi jednoduše řečeno). Atomová bomba nebo reaktor je jakýmsi
druhem PM - dokáže produkovat neutrony které štěpí jádro a další vzniklé neutrony štěpí jiné - řetězová
reakce, takže naše vložená práce je menší (těžba, čištění, obohacování), než vyrobená energie. I toto
není však VE jak by si leckdo myslel - ta energie je především v tom šutru, který jsme přinutili k uvolnění
potenciálu. Máš dva kbelíky vody, dole spojené hadičkou. Pokud mají hladinu ve stejné výši (ekvivalentně
- pohyb atomů je stejný v obou kbelících - rovnováha..) k žádnému profitu z tohoto nedochází. Pokud však
z jednoho kbelíku odebereš vodu (ochladíš - zpomalíš pohyb atomů), pak z druhého nateče a hladiny se
opět vyrovnají (jeden se oteplí, druhý ochladí). Toto funguje i naopak - doliješ do jednoho vodu
(zatopíš pod kotlem - zrychlíš pohyb atomů) a hladiny se opět dorovnají (zchladí se) - z toho dorovnávání
hladin (té výměny) pak máš tu svou práci. Proto lokomotiva jede atd. K tomuto nepotřebuješ žádný
vzoreček, teplotu nahraď kbelíkem s vodou, teplo nechť je to vyrovnávání....pomocí tohoto kbelíkového
argumentu si sestav svůj početní vzorec a zjistíš, že se nápadně podobá vzorečkům z tabulek (jak si
myslíš, že vzorce vznikají ?

) Pokud na severním pólu zapálíš svíčku, rovněž dojde k vyrovnávání dle
kbelíkového argumentu, ale je tak nepatrné, že nestojí ani za řeč. Tvůj malý problém je v tom, že jsi hned
skočil do vzorečků a jejich dokazování. Přitom jsi zapoměl na podstatu těch vzorců. Když to vezmeš od
píky, snáz si představíš ty "energie"...