vztahy trávicích orgánů dle DK:
http://www.dedekkorenar.cz/clanky/o-zdr ... inami.html
a dále podrobně k jednotl.nemocem trávicího systému podrobněji:
http://www.dedekkorenar.cz/choroby/traveni.html
-----
Pakliže jsou játra namáhána v podmínkách nedostatku kyslíku, ale přebytku tuku a oxidovaného cholesterolu, neprodukují dostatečné množství žlučových kyselin, které mají tento škodlivý cholesterol rozpouštět a zbavovat se ho pomocí žluče. Ten má pak v případě zanedbaného pití (nejen alkoholu) tendenci vytvářet žlučové kameny.
Pro zažívací pochody je zajímavý vliv zánětlivého dvanáctníku na jeho okolí. Žlučovod a vývod slinivky mají většinou společné ústí do dvanáctníku. Tato oblast je komplikovaným způsobem ovládána i prokrvována a dvanáctník představuje křižovatku a klíč pro celé zažívání.
Je-li ve dvanáctníku zánět, jeho stěna v příslušném úseku zduří otokem. Peristaltické vlnění zažívací trubice, kterým se míchá a posouvá potrava, je v tomto místě oslabeno, a proto dochází ke zhoršení míchání a zpomalení postupu natráveniny tímto úsekem.
Jakákoliv porucha funkce dvanáctníku vede tedy ke zpomalení odběru natráveniny ze žaludku a je-li žaludek více naplněn, dochází vlivem reflektorického dráždění žaludeční stěny k dalšímu vylučování trávicích šťáv a potrava se více zakyseluje a roztravuje za vzniku plynů, které říhnutím vybublávají a unášejí malou část trávicích šťáv do jícnu, a máte kyselo v krku, pálí vás žáha. Neutralizujete jedlou sodou (bicarbonou) a dvanáctník popoženete pomocí Zeměžlučové směsi 12K. Tyto trávicí šťávy mohou nejen poleptat jícen, ale poškodit i podstatně odolnější stěnu žaludku. To se projeví nejdříve zánětem žaludeční stěny a za vhodných podmínek posléze i vředem (například přítomnost „líbací“ bakterie Helicobacter pylori, poruchy prokrvení a inervace od páteře aj.). Týž proces samozřejmě platí i pro původně nezánětlivou poruchu ve dvanáctníku.
Zde vidíte, jak zhoršená průchodnost dvanáctníku působí potíže daleko od něj a někdy dokonce větší, než je vyvolávající příčina.
To, že se špatně míchá ve dvanáctníku kyselá natrávenina ze žaludku se žlučí a neutralizující šťávou přitékající ze slinivky, vede k dalším potížím. Ono také žluče a pankreatické šťávy ze slinivky může, kvůli zduření jejich vývodů (Oddiho svěrač), případně přenesením zánětu na žlučovody nebo slinivku, přitékat méně.
Kyselá, špatně neutralizovaná natrávenina mnohdy poškozuje střevní sliznici a kvasí za nadměrné tvorby plynu, který cestou ke konečníku způsobuje až křečovité bolesti břicha nebo řídkou stolici. Špatně protrávená potrava, zkvašená nebo s hnilobným procesem, se dostává do tenkého střeva. Odtud přecházejí všechny živiny i všechny ostatní (nechtěné, nežádoucí až škodlivé) vodou rozpustné látky do krve a tato krev do jater. Dostává se tam takzvaným portálním oběhem, který je zajímavý tím, že není napojen na srdce.
Všech škodlivin a látek organizmem nevyužitelných vás musejí zbavit játra. Tady vidíte, že porucha ve dvanáctníku vede i k zahlcení jater škodlivými látkami a játra s pomocí svých enzymů bojují o čistotu odtékající krve. V některých případech to ale nestačí, játra detoxikaci nezvládnou (stres, nedostatek hormonů, enzymů a hlavně kyslíku). Organizmus se škodlivými a balastními látkami (JON) tak přesytí, že už mu jenom kůže může pomoci se jich trochu zbavit. To je potom příčinou vyrážek, ekzémů a lupénky. Proto máte velmi dobré výsledky při léčení kožních problémů, myslíte-li i na játra a zažívání.
V likvidaci škodlivých látek s malou molekulou se snaží játrům pomoci i ledviny a v případě níževroucích látek i plíce, ale samy tím trpí.
Pro řízení jedovatými látkami zahlceného organizmu je nezbytné mnohem větší množství hormonů, zvláště nadledvinkových, což se projevuje rychlou vyčerpatelností až malátností, nervováním až protivností.
Opět jsme tedy daleko od dvanáctníku. Ale ke dvanáctníkovým poruchám přispívá i stav nervové soustavy a páteře. Vede to obvykle ke zpětné vazbě a vzniká stres. Při stresu se tlačí všechna volná krev hlavně do kosterní svaloviny podle vrozeného programu pro boj nebo útěk. (Připravené srdce sice běží na plný plyn, ale nemá záběr. Tedy tep je vysoký, ale objem krve malý, není co čerpat, dokud svalová pumpa nezačne při fyzické námaze vracet krev do pravé komory, plic atd.) V zažívacím systému se zastavuje vstřebávání živin, plynů, vody, tedy všeho, ale již vyloučené trávicí šťávy pokračují dál ve své rozkladné a destrukční činnosti.
Bohužel právě dvanáctník je vystaven jejich agresivitě ještě neoslabené hlavním trávením a dochází až k natrávení jeho sliznice a tím i k zánětu. To už tu bylo, že?
Aby dvanáctník vydržel normální provoz, tvoří se velice rychle nová sliznice za tu natrávenou. U nekuřáka je potřeba její obnovy každé tři dny. U kuřáka a člověka, který konzumuje příliš chemicky aktivní jídla, nastává nezbytnost obnovy již za jeden den. To proto, že kořeněná, překyselená, horká strava i kouření překrvuje sliznici dvanáctníku a ona je tím poněkud zduřelá, méně pružná a méně odolná, špatně tvoří ochranný hlen.
Také strava studená, těžká a tučná leží v žaludku mnohem déle, reflektoricky dráždí stěny k nadměrné sekreci trávicích šťáv. Pylorus (sval v ústí žaludku) výrazně zpomalí přestup natráveniny do dvanáctníku. Studené nadto ještě zhoršuje kapilární prokrvení okolních orgánů, zvláště slinivky!
U kuřáka dochází ve dvanáctníku ke kombinaci působení chemického procesu s procesem nervovým. Kuřák si neuvědomuje, že nikotin je nervový jed tlumící sice vegetativní nervový systém (a tím i peristaltiku), ale ne enzymy vyloučené s trávicími šťávami do dvanáctníku, které pak dál zhoršují stav jeho o přežití bojující sliznice. Toto utlumení a obvyklý chronický zánět snižuje účinnost trávicího systému asi o polovinu (proto se po regeneraci sliznice při odnaučení kouření tloustne). Nadměrně poškozovaná sliznice dvanáctníku se obnovuje potom stejnou rychlostí, jakou bují nejagresivnější druhy rakovin. To by mělo být kuřákům inspirací. Velký počet buněčných pokolení vede přirozeně k rychlejší degeneraci.
Trávicí trubice je před agresivními trávicími šťávami chráněna hlenem. Hleny, které polykáte z nosu a průdušek, obvykle nestačí a proto si sliznice na svoji ochranu produkuje hlen vlastní. Porucha hlenotvorby se rychle projeví zánětem.
Poruchy dvanáctníku se také projevují na celkovém stavu střev, která jsou kvůli nervům, páteři, nedostatku tekutin a vlákniny atonická, uvolněná, s minimální peristaltikou, s tuhou stolicí, která poškozuje tlusté střevo hlavně v jeho koncové části, nebo při dostatku tekutin s řídkou stolicí způsobenou stimulací sekrece vody, v horším případě i hlenu, do úseku střeva postiženého zánětlivým procesem. Vzniká zácpa a průjem. Obojí se může střídat podle změn množství tekutiny, zánětlivých úseků a stavu nervového systému.
Tak jsem trochu naznačil jádro problémů vyplývajících z dvanáctníku(dědek kořenář) a nyní jak to řešit?
Náhradu ochranného hlenu vám poskytne škrob ze syrové brambory následujícím postupem:
Po spánku, kdy je tělo žíznivo, nebo tehdy, kdy je žaludek, dvanáctník i část střeva prázdná (směnaři), vypijete několik lžic škrobu z čerstvé brambory. Škrob připravíte tak, že syrovou bramboru nastrouháte, vyždímáte (nejlepší je malá řezací odstředivka na ovoce) a po chvilce slijete vodnatou bramborovou šťávu a sedlý škrob vypijete. Někdo to vypije bez čekání všechno, jiný se spokojí i s nastrouhanou dření ze syrové brambory.
Takto postupuje nestravitelný škrob brambory rychle do střeva a sliznice z něj vstřebává vodu, až ho zahustí a on se stane v podstatě povlakem. Právě tam, kde je ochranného hlenu nejméně, vstřebává sliznice nejvíce a zde se tedy vytvoří nejsilnější vrstva škrobového povlaku. Ten potom jako hlen ochraňuje tuto sliznici před ranními agresivními trávicími šťávami. Zvláště při jejich výronu před prvním jídlem, kdy jsou nejagresivnější a je jich, vzhledem k množství potravy, nejvíce. Všimněte si, jak je to dobře zařízeno, aby se první potrava strávila co nejrychleji, aby byl pohotově dostatek energie pro denní práci. Škrob je relativně rychle setřen natráveninou, ale další, natráveninou již rozředěné, trávicí šťávy nejsou tak agresivní, a tak škrob svůj ochranný úkol splnil. Ze sušeného škrobu to nejde a do zásoby také ne, což vyplývá z prostorové struktury škrobu v cytoplazmě buněk brambory.
Přestože syrové brambory obsahují solanin, tak jeho množství, není-li brambora zelená, neškodí ani při několikaměsíčním užívání. Takže ráno před snídaní několik lžic bramborového džusu a na noc čaj z heřmánku jako hojivou náplast na celodenní dřinou poničenou sliznici. Stravovat se nedráždivě, dietně a lehce stravitelně, přiměřeně teple. I čerstvé ovoce a zelenina se svými volnými kyselinami na lačno dráždí. Buďto si je brát čerstvé po jídlech nebo raději kompoty a zeleninu dušenou či jinak tepelně upravenou, což kvůli vláknině zvláště doporučuji.
...v mnoha věcech je každý z nás amatér a pokud si hrajeme na ty co všechno ví, může to jedině někomu ublížit když se spolehne na nás a nikoli na svůj vlastní selský rozum... 
)
:
)
