Magnetizace a Demagnetizace

[Akord]

Otázce dobre nerozumím. Ale jeden pól udelat zatím nejde, alespoň se to co vím nikomu nepovedlo.

[Ilem]

já tomu rozumím tak, že chce uvnitř trubky homogenní pole jedné polarity(směru). To umí Helmholtzova cívka. Když do Helmholtzovy cívky vloží trubku z materiálu, který nebude pole deformovat (nemagnetický - tím myslím ani diamagnetický, ani paramagnetický... - prostě magneticky neutrální)- bude mít uvnitř trubky homogenní pole. A bude úplně jedno, jak tuto trubku v poli natočí. Prostě homogenní pole bude i v trubce i okolo trubky, jen nevím, k čemu to má být dobré
Potom doplnil něco o toroidu, ale to jsem taky nepochopil. Toroid, který se nedá vinout jako toroid, to mi hlava nebere.

[adam.benda]

Pokud budeme lámat na mikrokousky navenek nemagnetické železo, tak když se dostaneme k nejmenšímu možnému krystalu, bude tento krystal silne magnetický. Nebude mít co pouzavírat krystaly do domén, které se v nenamagnetovaném stavu usporádají náhodne a látka se pak navenek jako magnet nechová. Nevím presneji, jak je na tom jediný samotný atom. ...

Mám za to, že jeden atom se navenek jeví jako magnetický, lze ho připodobnit k jednomu závitu cívky, kterým protéká proud.

[Barbucha]

Pánové, já se omlouvám, občas se vyjadřuji jako hotntot a špatně se to chápe. Takže jinak. Toroid s axiální magnetizací, ale jeho magnetizační cívka nemůže být jak je na obrázku.

[adam.benda]

Nedá mi to, abych neřekl něco k té "jedné polaritě"..
Pokud obarvíme třeba nějaký kousek magnetu modrou a červenou barvou, abychom rozlišily "póly", říkáme tím pouze, odkud kam nám směřují magnetické indukční čáry.

K té dlouhé duté tyči.. Axiální magnetizací bys skutečně dosáhl pole, jehož indukční čáry by byly uvnitř tyče téměř ideální rovnoběžné přímky.. Tak jak zmínil Ilem, že tomu dochází mezi Helmholtzovými cívkami. Celková homogenita však může být nesplněna různou intenzitou pole v různých místech dutiny. Jde o to, jestli ti toto pro tvé účely vadí.
Jinak bych měl ještě radši dodat, že blízko ústí trubky se indukční čáry přirozeně kroutí..

[adam.benda]

Pánové, já se omlouvám, občas se vyjadřuji jako hotntot a špatně se to chápe. Takže jinak. Toroid s axiální magnetizací, ale jeho magnetizační cívka nemůže být jak je na obrázku.

Toroid s axiální magnetizací.. Např. nejběžněji magnetizované prstencové magnety..
"Homogenita" pole na bodě mrazu. Indukční čáry zkroucené,..
Určitou homogenitu lze získat mezi dvěma přitahujícími se magnety (event. cívkami). Čím blíž budou k sobě, tím víc budou indukční čáry rovné a pěkně rovnoběžné.. ale pochopitelně o to míň místa mezi magnety..

[Barbucha]

Děkuji vespolek za informace, magnetizmu jsem se vždycky vyhýbal jako kříži, a nakonec.... no nic. Určitou představu již z vašich instrukcí mám, takže jen to odzkoušet a uvidíme, řekli slepí.
Ještě jeden spíš ověřovací dotaz. To co umí Helmholtzova cívka, když je na povrchu trubky, by měla umět to samé když bude uvnitř trubky, jo?

[Ilem]

To co umí Helmholtzova cívka, když je na povrchu trubky, by měla umět to samé když bude uvnitř trubky, jo?

Umí a neumí. Když bude uvnitř trubky, udělá homogenní pole jen v malé části vnitřního prostoru. Uvědom si, že to homogenní pole je jen v části prostoru vymezeném helmholtzovými cívkami. U okrajů už se o homogenitě nedá mluvit. Vně už vůbec ne. http://hyperphysics.phy-astr.gsu.edu/hb ... holtz.html
http://en.wikipedia.org/wiki/Helmholtz_coil

[Barbucha]

To co umí Helmholtzova cívka, když je na povrchu trubky, by měla umět to samé když bude uvnitř trubky, jo?

Umí a neumí. Když bude uvnitř trubky, udělá homogenní pole jen v malé části vnitřního prostoru. Uvědom si, že to homogenní pole je jen v části prostoru vymezeném helmholtzovými cívkami. U okrajů už se o homogenitě nedá mluvit. Vně už vůbec ne. http://hyperphysics.phy-astr.gsu.edu/hb ... holtz.html
http://en.wikipedia.org/wiki/Helmholtz_coil

ten první link je dobrý, ten neznám,
A neb jak pravili partyzáni, když jim babička přinesla jídlo:
danke schön, danke schön
je samozřejmé, že od toho člověk nemůže čekat zázraky, ale na odzkoušení té mé bláznivé teorie to myslím stačí.

[Akord]

Barbucha: Namagnetovat toroid, nebo jakoby tlustostennou trubku axiálne je jednodušší, než radiálne, radiální magnetizace delá pri nevhodných proporcích relativne vetší problém. Když si vezmeš poslední 2 obrázky, co jsi nakreslil, na kterých je cívka značená zelene, tak jednoduše použi obe cívky najednou, zapojené sériove. Budeš mít pak trubku magnetovanou axiálne. Stačila by jedna z cívek, ale pole z obou je účinnejší. Pokud je d tak malé, že jde spíše o díru, pak stačí vnejší cívka, podobne jako když se magnetuje tyč. Pri magnetizaci uvedené trubky nejde o Helmhotzovy cívky, ani o homogenitu pole. Obe z jednoduše vinutých cívek musí mít délku shodnou s délkou trubky. Stejnomerne vinuté závit vedle závitu v jedné, nebo nekolika vrstvách, podle prumeru drátu.
O homogenite nemusí být vždy reč, pole se stejne udelá optimálne tak, jak to jemu vyhovuje. Homogenitu lze nanutit, ale ta souvisí s tvarem pole, a s predpokládaným použitím magnetu. Mužu napríklad prohlásit, že pole axiálne magnetizovaného toroidu bude prakticky homogenní, pokud predpokládám žádaný nebo nucený pohyb interakčního objektu po kružnici. Je tedy potrebné uvažovat i rovinu, nebo smer, v rámci kterých má být pole homogenní. Lze se pak samozrejme prít o interpretaci pojmu homogenní.

[Barbucha]

Barbucha:

díky moc za radu, jaký máš názor na materiál na trubku, bude stačit nějaká slušná kalená nástrojovka nebo něco podobného? Protože tepelně nezpracovaná asi nebude držet magnetizaci,co? / ale tepelné zpracování není naprosto problém, spíš jaká ocel/.
díky

[Akord]

Což tímto způsobem udělat clonu mezi magnety, podle toho co píšeš a jak tomu rozumím, pole magnetů bude stíněné v působení vůči sobě, ale žádný z magnetů nebude mít přídržnou sílu ke cloně.

Odmagnetovaný neodym se chová jako nemagnetický, nebo velmi málo magnetický kov. Jako trochu železa v medi, plexiskle, nebo jakoby ve vzduchu. Nemá stínící účinky. Takové stínení by muselo umet oslabit pouze jeden pól magnetu nejak na dálku. Umet zrušit jeden pól, aby druhý zustal, ale zrušení jednoho zatím vždy vyvolalo zrušení i druhého, nebo prosté zrušení magnetizace magnetu.

[adam.benda]

Odmagnetovaný neodym se chová jako nemagnetický, nebo velmi málo magnetický kov. ...

Akord, neodym přeci právě musí být magnetický (feromagnetický) materiál, aby z něj vůbec šel perm. magnet vyrobit.. A odmagnetováním se přeci magnetické vlastnosti materiálu nezmění.. Zbyde skvělý feromagnetický matroš..

[Akord]

Adam: Odmagnetovaný neodym je slabe magnetický a slabe magneticky vodivý v dusledku prítomnosti železa, ale namagnetovaný neodym není magneticky vodivý, jinak by se sám sebe magneticky zkratoval. V namagnetovaném stavu má neodym FeNdB permeabilitu kolem 1.02, namagnetovaný ferit má permeabilitu kolem 1.1, oba tedy témer tolik, co vzduch, nebo jiná magneticky nevodivá látka. Lze to určite najít i v knížkách, nebo na netu. Príliš se o tom nemluví, je to prekvapivé, ale logické.

Vetu, co jsem napsal predešle "Odmagnetovaný neodym se chová jako nemagnetický, nebo velmi málo magnetický kov." jsem napsal špatne. Správne je málo magnetický (magneticky vodivý). Málo napríklad vuči oceli. Magneticky nevodivý je však neodym v namagnetovaném stavu. Díky za upozornení.

I proto je problém takové magnety namagnetovat. Budící pole musí pri nasycení magnetovaného magnetu projít prakticky už jen celou dráhu vzduchem.

[adam.benda]

.. jinak to přirozeně platí pro všechny nebo alespoň pro ty, co mi v tom důvěřují... Samotný program zatím z více důvodů šířit nebudu, ale rád provedu nějaké zobrazení pole, budete-li potřebovat. Stačí nákres poloh a rozměrů magnetů.. (obyč. tyčové magnety)
Do simulátoru se to zatím ještě nezadává snadno, tak to nějakou tu chvilku zabere, ale rád to pro vás udělám, budete-li někdo potřebovat, není problém