Fórum U Pramene

Slávek: však ani já jsem nemyslel vejce jako tvar, nevím z čeho jsi to dedukoval.

Jerry: materiál se ohrívá jenom počas deformace, stlačení (deformační, nebo objemová práce), samotný statický tlak teplotu nezvyšuje.
Co je tedy ve stredu Zeme nejsilnejší, když síla i tlak je tam 0? Gravitace? To je co? Nejaké pole? Jak ho zjistit, když se tam na hmotném objektu neprojeví? Dá se tam lokalizovat nejaký extrém, težište hmoty, ale asi nic víc. Tento stred=bod nebude mít reálný smysl, když ta hmota je stejne kolem. Pouze formální, umožní určit pusobište síly ve vztahu k jinému objektu...

adam: taky jsem neoveroval, zda tlak z gravitace postačuje na stuhnutí tekuté hmoty

Aj úder kladivom je tlak, len trochu zrýchleny.

Akord píše:Slávek: však ani já jsem nemyslel vejce jako tvar, nevím z čeho jsi to dedukoval.

Z toho, že jsi navrhoval to střídavé tání a tuhnutí. K tomu by snad zase docházet nemuselo a nevidím pro to ani důvod, už i pro to, co jsem právě odpověděl Adamovi. Promiň. Ahoj, Slávek.

adam.benda píše: zřejmě lze dost pochybovat o tom, že vysoké teploty v jádře jsou vyvolávané gravitací a tlakem, který tato gravitace způsobuje.

Ono lze taky pochybovat o tom, že tam jsou nějaké bůhví jaké teploty To si jen tak my lidi myslíme, a jsme na to navedený, protože někteří z nás očekávají, že geologicky dokázaný nárůst teploty kam se dovrtáme a který nám předvádí vulkanizmus, pokračuje stejným gradientem až do středu matičky Země. Třeba to tak vůbec není. Ahoj, Slávek.

Akord píše:Slávek: však ani já jsem nemyslel vejce jako tvar, nevím z čeho jsi to dedukoval.

Jerry: materiál se ohrívá jenom počas deformace, stlačení (deformační, nebo objemová práce), samotný statický tlak teplotu nezvyšuje.
Co je tedy ve stredu Zeme nejsilnejší, když síla i tlak je tam 0? Gravitace? To je co? Nejaké pole? Jak ho zjistit, když se tam na hmotném objektu neprojeví? Dá se tam lokalizovat nejaký extrém, težište hmoty, ale asi nic víc. Tento stred=bod nebude mít reálný smysl, když ta hmota je stejne kolem. Pouze formální, umožní určit pusobište síly ve vztahu k jinému objektu...

adam: taky jsem neoveroval, zda tlak z gravitace postačuje na stuhnutí tekuté hmoty

Nepovedal by som, tam sú iné tlaky. Keby to tak nebolo, ani Slnko nám nesvieti.
http://www.flut.szm.com/1127890.htm

Slavek Krepelka píše:.. někteří z nás očekávají, že geologicky dokázaný nárůst teploty kam se dovrtáme a který nám předvádí vulkanizmus, pokračuje stejným gradientem až do středu matičky Země. Třeba to tak vůbec není. Ahoj, Slávek.

Ono ledacos může být různě a nebo taky jinak.
Je to něco podobného jako se Sluncem. Z jeho povrchové teploty, jaderných reakcí a názoru, že směrem ke středu jeho teplota nutně musí stoupat se vypočítalo, že někde u jeho středu musí být až několik milionů stupňů - ani nevím, jestli Kelvinových a nebo Celsiových, ale to už není ani tak moc velký rozdíl. Časem se ukázalo, že tahle teorie má celou řadu věcí, které nedokáže vysvětlit.
Ovšem naopak docela dobře je vysvětluje teorie, která je založena na elektrostatickém modelu - podle ní je teplota slunce nejvyšší na povrchu a směrem ke středu Slunce klesá. Víc mi z toho neutkvělo a koho to zajímá, tak to určitě někde najde.

Zdravím - poota

poota píše: Ovšem naopak docela dobře je vysvětluje teorie, která je založena na elektrostatickém modelu - podle ní je teplota slunce nejvyšší na povrchu a směrem ke středu Slunce klesá. Víc mi z toho neutkvělo a koho to zajímá, tak to určitě někde najde.
Zdravím - poota

Áh Elektrický Vesmír, tedy Electric Universe. Nevím jestli ještě ta webová stránka ještě existuje, nemůžu jí najít, i když jsem našel pár jiných na téma. Jinak Petře, korona Slunce má podle vědů daleko větší teplotu než povrch a pokud vím, ještě nepřišli ani s nesmyslnou teorií. S jeho hmotnpostí to taky může být vše jinak. Nemohou-li se vědové dohodnout na tom, kilk "váží" Měsíc, dá se předpokládat, že teorie moc nepracuje. Jenže potom i to Slunce bude mít jinou hmotnost a možná taky není až tak docela jenom plynné. Navíc nám vědové namlouvají, že planety jsou jakési pozůstatky výbuchů supernov a že těžké i suprtěžké kovy vznikly nukleárními rekacemi ve hvězdách. To ale jenom když vysvětlují přítomnost těžkých kovů v Matičce Zemi. Jinak se planety srážely z prachů a plynů, když se vysvětluje vznik Solární soustavy. Jenže k tomu prvnímu nemohlo dojít, když by byly hvězdy jenom plynné, že? No a supernovy a novy jsou taky jenom hvězdy. K tomu druhému by zas nemohlo dojít, když jsou v Zemi transurany a i to zatracený železo. To ani nemluvě o tom, co to vlastně křápne, že se taková hvězda náhle rozletí jako supernova na cucky. Za dva tři dny je po srandě. Dovede si někdo vůbec představit, co to musí být za prdu? Že by se v nich přehřála tak strašně pára? To tak ještě mohlo být před druhou světovou, dokud nám vědové nenamysleli atomovku a kdy ještě bylo slunce hroudou rozpálenýho uhlí. Dnes už na to ani uhlí ani pára nestačí a ani nemusí, proč? Protože máme přeci atomovku. A jak je v těch supernovách pěkně ta atomovka rozmístěna jako skořápka někde kolem poloviny průměru Vždyť ty vysvětlení a astrologické předpovědi jsou skoro všecko bajky i s Černejma dírama. Že prý kritická masa a smrskne se ten nabubřelý plyn do nekonečně hustého ničeho. Asi bych tomu teoretickému jevu měl začít říkat Vesmírný Specialista, kterého si ti pozemští ukuchtili a odhlasovali k obrazu svému.

Ahoj, Slávek.

Slavek Krepelka píše:

Akord píše:Slávek: však ani já jsem nemyslel vejce jako tvar, nevím z čeho jsi to dedukoval.

Z toho, že jsi navrhoval to střídavé tání a tuhnutí.

Primárne je treba brát mé vyjádrení vecne, ne jako posmešek, jinak to nemusí dávat smysl.

Jerry.M píše:Aj úder kladivom je tlak, len trochu zrýchleny.

(deformačná) práca je niečo iné, než tlak, to nejde miešať. Práca je p* dV (tlak krát zmena objemu). Tam, kde sa mení iba tlak, a nekoná práca, nie je dôvod na zmenu teploty v dôsledku premeny mechanickej energie na tepelnú. Ak by tuhé telesá boli ideálne pružné, tak by sa ich teplota pri údere nezvýšila, a tlak by tam vznikol.

Akord píše:

Jerry.M píše:Aj úder kladivom je tlak, len trochu zrýchleny.

(deformačná) práca je niečo iné, než tlak, to nejde miešať. Práca je p* dV (tlak krát zmena objemu). Tam, kde sa mení iba tlak, a nekoná práca, nie je dôvod na zmenu teploty v dôsledku premeny mechanickej energie na tepelnú. Ak by tuhé telesá boli ideálne pružné, tak by sa ich teplota pri údere nezvýšila, a tlak by tam vznikol.

A čo to tvoje kyklopí srdce? To neni práca? Nemáme ani len tušenie čo má tlak na svedomí v jadre Zeme. Iný dôvod teploty tam nie je.

Jerry.M píše:Aj úder kladivom je tlak, len trochu zrýchleny.

Jen trochu? To asi neuvažuješ o zrychlení, ke kterému dojde při dopadu kladiva. Čtvrt kilovým kladívkem splácnu jednou ranou 1mm nerez plech proti kovadlině při danné ploše jako ho stěží splácnu 100t hydraulickým lisem na plné kapacitě mezi stejným kladivem a kalenou deskou. Poněkud jsem si to totiž testoval. Pozor na to "trochu" zrychlený. To ani nemluvím o skutečnosti, že při deformaci je také faktorem čas. Čím déle materiál deformuješ, tím snadněji se materiál podvoluje deformaci. Proto to taky bolí, když skočíš do vody placáka a nemusíš skočit z bůh ví jaké výšky. Ahoj, Slávek.

Akord píše: (deformačná) práca je niečo iné, než tlak, to nejde miešať. Práca je p* dV (tlak krát zmena objemu). Tam, kde sa mení iba tlak, a nekoná práca, nie je dôvod na zmenu teploty v dôsledku premeny mechanickej energie na tepelnú. Ak by tuhé telesá boli ideálne pružné, tak by sa ich teplota pri údere nezvýšila, a tlak by tam vznikol.

Výrok považuji za dost velikou nepřesnost. I u ideálně pružného tělesa dojde při deformaci ke ztlačení a odvedení práce a ohřátí, které se okamžitě projeví zvýšenou teplotou a vyzářením tepelné energie. Akorát že při navrácení do ideálně původního tvaru zase dojde k ochlazení a těleso si teplotu srovná příjmem tepelné energie z okolí. Úhrnem to sice teoreticky vyjde jako že se těleso nijak neohřálo, ani neochladilo, ale pokud se ta teorie rozfázuje, je to všechno jinak. To lze lehce pozorovat na funkční závislosti zvýšení a snížení tlaku v plynech a u teoreticky ideálního plynu to teoreticky pracuje dokonale přesně. Prakticky je v tom u skutečných plynů tolik anomálií, že ta teorie stejně není moc sežrání. Právě i ten fakt, že během kompresní deformace k ohřátí materiálu dojde i v ideálním plynu poukazuje na to, že Einsteinova kinetická teorie plynů je blbost, přestože její matematické vyjádření u ideálního plynu funguje. Proto taky z matiky lezou strašný pitomosti díky její nesprávné interpretaci.

Ahoj, Slávek.

Jerry.M píše:A čo to tvoje kyklopí srdce? To neni práca? Nemáme ani len tušenie čo má tlak na svedomí v jadre Zeme. Iný dôvod teploty tam nie je.

Čoby nebol. Jadro od bigbengu ešte nevychladlo. Má slušnú tepelnú kapacitu. Vesmírny "prach" sa nemusel zhlukovať studený, a takisto nie je betón, ako sa formoval.

Slavek Krepelka píše:

Akord píše: (deformačná) práca je niečo iné, než tlak, to nejde miešať. Práca je p* dV (tlak krát zmena objemu). Tam, kde sa mení iba tlak, a nekoná práca, nie je dôvod na zmenu teploty v dôsledku premeny mechanickej energie na tepelnú. Ak by tuhé telesá boli ideálne pružné, tak by sa ich teplota pri údere nezvýšila, a tlak by tam vznikol.

Výrok považuji za dost velikou nepřesnost. I u ideálně pružného tělesa dojde při deformaci ke ztlačení a odvedení práce a ohřátí, které se okamžitě projeví zvýšenou teplotou a vyzářením tepelné energie. Akorát že při navrácení do ideálně původního tvaru zase dojde k ochlazení a těleso si teplotu srovná příjmem tepelné energie z okolí. Úhrnem to sice teoreticky vyjde jako že se těleso nijak neohřálo, ani neochladilo, ale pokud se ta teorie rozfázuje, je to všechno jinak. To lze lehce pozorovat na funkční závislosti zvýšení a snížení tlaku v plynech a u teoreticky ideálního plynu to teoreticky pracuje dokonale přesně. Prakticky je v tom u skutečných plynů tolik anomálií, že ta teorie stejně není moc sežrání. Právě i ten fakt, že během kompresní deformace k ohřátí materiálu dojde i v ideálním plynu poukazuje na to, že Einsteinova kinetická teorie plynů je blbost, přestože její matematické vyjádření u ideálního plynu funguje. Proto taky z matiky lezou strašný pitomosti díky její nesprávné interpretaci.

Ahoj, Slávek.

Nerekl bych, že jsu málo presný. Ponejprve jsem zjevne psal o tuhém telese. Pak nebylo prokázáno, že elektrostatické síly neco ohrívají, protože ani atom nemá definovánu teplotu. Teplota je makroveličina, neplatí ve stejném smyslu pro částice, i když se tam semtam objeví spolu s Boltzmannovou konstantou. Atom sám osobe teplotu defnovanou nemá. K tomu navíc elektrostatické síly, a máme ideálne pružnou tuhou látku. Nikde žádný ohrev. Ideální plyn je ideální plyn a chová se jinak, než ideálne pružná tuhá látka. Nikde nebyl duvod na adiabatickou kompresi.

Nevím, proč tomu Einsteinovi pripisují všechno na svete, jakoby jiní nemeli mozky. Kinetickou teorii plynu zvládal treba již Tesla v rámci svého biliardu, tomu také pripisují veci ke kterým prišel jako slepé kure k zrnu. V té dobe prokazatelne každý mohl mít svou kinetickou teorii plynu, jenom Einstein mel od nekoho protekci. Zárení černého telesa je v podstate také neco jako kinetická teorie plynu, pokud z kontextu nevyšlo proč, tak to prioritne nehodnoť jako chybu.

Akord píše:

Jerry.M píše:A čo to tvoje kyklopí srdce? To neni práca? Nemáme ani len tušenie čo má tlak na svedomí v jadre Zeme. Iný dôvod teploty tam nie je.

Čoby nebol. Jadro od bigbengu ešte nevychladlo. Má slušnú tepelnú kapacitu. Vesmírny "prach" sa nemusel zhlukovať studený, a takisto nie je betón, ako sa formoval.

To je blbosť, žiadne jadro po bigbengu ešte nebolo a vesmírny prach nemá 1000 stupňov. Prečo by mal byť tlak vo vnútry Zeme stabilný? Aj ked sa to nezdá, Zem nam neustále rastie, jej hmotnosť a veľkosť sa zväčšuje. Meteority a vesmírny prach padá na zem stále.
http://hockicko.utc.sk/semestralky/prac ... hviezd.htm
http://dolezite.sk/Zem_sa_zvacsuje_110.html