adam.benda píše: ... Bohužel, nepravidelný rozestup mezi čarami ... To by mi dost smrdělo.
Proč smrdělo? Pokud by tomu tak bylo, bylo by nanejvýš pravděpodobné, že ty odstupy se řídí neměnnou vlnovou délkou čehosi. Vzhledem k tomu, že máme od Einstejna zapostulováno, že světlo, tedy fotony, nestárnou, tudíž při své propagaci nemění svou vlnovou délku, byl by to krásný důkaz jeho neskonalé inteligence a aj by se dalo tvrdit, že lze přímo změřit délku magnetických fotonů. No nebyla by to nádhera?
Buhužel.
adam.benda píše: Navíc, často mluvíš o čtverci vzdálenosti, co se týče magnetismu. Ohledně intenzity pole neznám žádnou zákonitost, kde by byla vzdálenost na druhou.
To asi proto, že jsi se moc nezabýval tím, jak byly "odvozeny" jednotky magnetismu. Už jsem se tu o to dohadoval s Akordem. Taky to nevěděl.
http://www.upramene.cz/forum/viewtopic. ... 066#p78066 adam.benda píše: To, o čem tady sníš, je překrásné. Pojmout však chápání přírodních jevů (fyziku) od začátku úplně jinak a zároveň tak, aby Ti všechno sedělo a fungovalo, to je tak trochu utopie.
To záleží na tom, z kterého břehu se na to člověk kouká. Stejnou utopií bylo před Teslou rádio atd.
adam.benda píše: Řekl bych, že by z toho mohla být nakonec horší bažina, .... Kdyby Ti šlo o opravdové pochopení věci do největší možné hloubky, na výpočty a vynálezy můžeš zapomenout, protože na nejhlubší podstatu nenapasuješ prakticky nic, žádné vztahy, žádné konstanty... nic. ....
Do jisté míry máš recht. Ty výpočty, teorie, konstanty a vynálezy se pak totiž projeví jako prostoduché, naprosto neadekvátní a hlavně nepotřebné berličky.
Ono je to všechno jinak Adame. Podstatou žití není postrkování jakési vědeckotechnické revoluce, nebo jakýhkoliv všeobecných "pravd", ale pochopení právě té podstaty, a to sebe samých, ve všech našich aspektech a podstaty všeho kolem nás, včetně magnetismu atd. a jejich využívání, stejně jako používání toho, co nám dal "pámbu" do vínku, když jsme se narodili. Celá věda a všechny další filosofie světa jsou uměle vytvořeným problémem, kterým jsme svázáni do kozelce nesmyslných představ a tím nesmyslného žití. Tama cesta nevede a pokud se belháš o berličkách, a matika není nic než hodně ubohá berlička, čeká Tě dlouhá pouť bez konce, během níž zapomeneš na vše, kromě bolestivého tlaku berliček, které ti nakonec vykloubí ruce, než padneš tváří do prachu, ve který se proměníš.
S laskavým pozdravem, Slávek.
