Majkl1 píše:.. Když vemeš frekvenci třeba nějakého konkrétního tónu (zvuku), tak je taky jedno v jak dlouhé místnosti ho vyloudíš, nebo z jak dlouhé struny. V každé bude mít svojí výšku ...
V tomhle máš pravdu.
Jenomže tady jde o geometrický vztah mezi vlněním a prostředím - dost důkladně se to sleduje u antén.
Když "pustíš" nějakou sinusoidu na jednom konci do nějak dlouhé antény, tak záleží na tom, ve které fázi sinusoidy dorazí na konec - pokud je ta fáze jiná, než na začátku, vznikne postupná vlna, která se vyzáří. Když je na konci v přesně stejné fázi, tak se od konce takzvaně "odrazí" a vznikne stojaté vlnění. Při něm jsou na vodiči ve stále stejných bodech místa s nulovým napětím (uzly) a místa s maximálním napětím (kmitny). V uzlech můžeš takový vodič třeba i uzemnit a obvod to nijak neovlivní. Právě takto laděných obvodů používal Tesla a byl to i jeden z důvodů, proč se snažil o co nejvyšší frekvence - znamenalo to zkrácení všech délek v obvodech.
Přesným "naladěním" spirály na daný kmitočet docílíš toho, že "elektrický výkon", který do spirály přivádíš, v ní také zůstává a může pracovat - třeba vytvářet ionty. Když naladíš tuhle "výstupní anténu" jinak, tak se ten "elektrický výkon" vyzáří do sacího traktu, ale jinou práci konat nemůže. Další věc je ta, že máš "anténu" napájenou na obou koncích - to znamená, že pokud je naladěná na jiný kmitočet (je mimo rezonanci), tak zatěžuje výstupní prvek oscilátoru jinak, než by měla, takže může dojít k jeho přetížení.
Mrkni třeba na
http://cs.wikipedia.org/wiki/Stojat%C3% ... %9Bn%C3%AD
Zdravím - poota