tolerance a mantinely
Napsal: ned 27 pro 2009 12:45
Jak jednoduché. Až prijdeš do obchodu a budeš chtít svou potravu v kg, tak jim ukaž svuj silomer.....buky píše:siloměr nakalibruju na kg a je po problému.
Alternativní informační centrum, alternativní medicína a mnoho dalšího.
http://ww.upramene.cz/forum/
Jak jednoduché. Až prijdeš do obchodu a budeš chtít svou potravu v kg, tak jim ukaž svuj silomer.....buky píše:siloměr nakalibruju na kg a je po problému.
A prečo nie, hovorí ti niečo závesná pružinová váha? Bežne sa používa na tržniciach, akurát pri tých modernejších nahradil pružinu tenzometer.Akord píše:Jak jednoduché. Až prijdeš do obchodu a budeš chtít svou potravu v kg, tak jim ukaž svuj silomer.....buky píše:siloměr nakalibruju na kg a je po problému.
Skoro ses trefil, akorát když natáhnu siloměr, tak konám práci já a když natáhne siloměr zavesené závaží, tak koná práci gravitace.Jim68 píše:Má to zmáknutý, Akorde. Položí potravu na podložku a potáhne ji tím siloměrem. Ukáže mu to kilogramy, které zaplatí. Asi to není dobrý kšeft... Máš přece Buky tu tabulku, tak si kup pár závaží a udělej pár pokusů a bude Ti to jasné? Jinak se motáš pořád dokola, protože (věř mi) skutečně nevíš o čem mluvíš....
V "bezváhovom stave" by Ti měla, snad aspoň trochu, scházet gravitace, víš to je ta síla, proti které si energii "ukládáš" do toho závaží. Ty jí ho povytáhneš nahoru, a ona si ho snaží zase vrátit. Když budeš bez gravitace, tak kam to závaží budeš vytahovat? Kde je v bezváhovom stave nahoru? Aby Ti tam hodiny "šly", tak jim musíš dodat zásobu energie jinak, třeba natažením pružiny, do které ji můžeš uložit nezávisle na gravitaci.buky píše:Kyvadlové hodiny: Energia alebo "práca" osoby, ktorá vytiahla závažie hore, sa uloží do závažia ako jeho potenciálna energia. Tá sa uvolnuje keď závažie klesá. Ak by to tak bolo tak hodiny fungujú i v bezváhovom stave.
Pekná rozprávka na dobrú noc
Ale pánové to je omyl, hodiny natáhnu tu na zemi a pak ich dám do bezváhového stavu, proč se zastaví když se energie "práce" uložila do závaží.poota píše:V "bezváhovom stave" by Ti měla, snad aspoň trochu, scházet gravitace, víš to je ta síla, proti které si energii "ukládáš" do toho závaží. Ty jí ho povytáhneš nahoru, a ona si ho snaží zase vrátit. Když budeš bez gravitace, tak kam to závaží budeš vytahovat? Kde je v bezváhovom stave nahoru? Aby Ti tam hodiny "šly", tak jim musíš dodat zásobu energie jinak, třeba natažením pružiny, do které ji můžeš uložit nezávisle na gravitaci.buky píše:Kyvadlové hodiny: Energia alebo "práca" osoby, ktorá vytiahla závažie hore, sa uloží do závažia ako jeho potenciálna energia. Tá sa uvolnuje keď závažie klesá. Ak by to tak bolo tak hodiny fungujú i v bezváhovom stave.
Pekná rozprávka na dobrú noc
Pokud máš problémy i s takhle jednoduchými příklady, měl by sis asi uvážit, jestli by nebylo lepší zvolit k řešení něco jednoduššího, než je gravitační motor. Neber to ve zlém, je to jen rada.
Zdravím - poota
Ach tá matematikaGabča píše:Ale né,buky píše:A prečo nie, hovorí ti niečo závesná pružinová váha? Bežne sa používa na tržniciach, akurát pri tých modernejších nahradil pružinu tenzometer.Akord píše:Jak jednoduché. Až prijdeš do obchodu a budeš chtít svou potravu v kg, tak jim ukaž svuj silomer.....
Ale mne ide o niečo iné. Energia je definovaná ako práca, ale aby došlo k práci - pohybu, musí byť prítomná energia. Získaním energie ((premenou) získame pohyb a tým aj prácu.
žádným siloměrem kg/s nezměříš..... v tom je vykrácená hybnost. kg*m/s děleno m
Měřit by se to dalo jedině: máme třeba mokrej hadr 1 kg, a vytíráme rukou podlahu (samozřejmě jen teoreticky, nelekej se), a při jeho pohybu to klade odpor. Čím rychleji třeš, tím víc to klade odpor. Takže: co nejrychleji skoro hodíš hadrem po kluzké podlaze, aby se rozjel sám rychlostí 2 m/s, pustíš a koukáš, jak daleko dojel... třeba 5 metrů. Tedy.... dráha má odpor 2 kg.m/s /5m = 0,4 kg/s
Sílu, kterou na vytírání potřebuješ je takhle: potřebuješ umýt 10 metrový zablácený pruh chodby, kde jsi paní nadělal binec z těch svých hejblátek, který jsi tam táhnul. Takže: potřebuješ 10 * 0,4 = 4 hybníky (kg.m/s). A protože spěcháte k babičce na návštěvu, a máš na to jen 20 sec., tak potřebuješ sílu 4/20 = 0,2 kg.m/s2 (Newton). Kdybys na to měl 200 sec., tak by ti stačila muší síla 0,02 Newtonu.
Tebe zas nehovoria nič predošlé príspevky, z ktorých jasne vyplýva, že ma o silomeroch, závesných váhach a tenzometroch školiť nemusíš. Písal som o nich v dobe, keď si ešte na fóre nebol. Citovaný výrok si pochopil inak, preto to napíšem inak. Presvedči ostatných, nech namiesto kg používajú silomer, a že jednotka kg je zbytočná. Kým sa Ti to podarí, tak Ti v silovej jednotke ako napr.Newton nič nepredajú, a budeš musieť o jedlo požiadať iného človeka, ktorý tie kg rešpektuje.buky píše:A prečo nie, hovorí ti niečo závesná pružinová váha? Bežne sa používa na tržniciach,Akord píše:Jak jednoduché. Až prijdeš do obchodu a budeš chtít svou potravu v kg, tak jim ukaž svuj silomer.....buky píše:siloměr nakalibruju na kg a je po problému.
Opravdu těžká debata. Jak dostaneš ty hodiny bez práce do bezváhového stavu?buky píše:
Ale pánové to je omyl, hodiny natáhnu tu na zemi a pak ich dám do bezváhového stavu, proč se zastaví když se energie "práce" uložila do závaží.
Kam se poděla?
Nic ve zlém, ale když nepochopíte logiku, tak to je potom opravdu těžká debata.
Zdraví bukyrgie
Akord pokiaľ ide o tenzometer tak máš pravdu, pomiešal som prácu z trením a potom som to ešte viac zamotal z gravitačným zrýchlením a váhou, ako laik si to môžem dovoliťAkord píše:To odporuje stejné práci pri rozdílné rychlosti dotlačení cihly na stejné vzdálené místo, plete se do toho čas a výkon. Odpor je odporem proto, že není závislý ani na rychlosti, ani na síle. Ani elektrický odpor není závislý na proudu, nebo napetí, jinak by nešlo o odpor. Hadr však klade odpor nezávislý na rychlosti. Podle následujícího by stoupnutím rychlosti hadru mel odpor naopak touhle logikou dokonce klesnout, protože je ve jmenovateli.Gabča píše: máme třeba mokrej hadr 1 kg, a vytíráme rukou podlahu (samozřejmě jen teoreticky, nelekej se), a při jeho pohybu to klade odpor. Čím rychleji třeš, tím víc to klade odpor. Takže: co nejrychleji skoro hodíš hadrem po kluzké podlaze, aby se rozjel sám rychlostí 2 m/s, pustíš a koukáš, jak daleko dojel... třeba 5 metrů. Tedy.... dráha má odpor 2 kg.m/s /5m = 0,4 kg/s[/color]
Mechanický odpor je podíl konstantních veličin F/v. Jak hadr/cihla zastavuje, tak trecí síla zustává, ale rychlost klesá, takže by podle tohoto i odpor mel stoupat. Jenže pro toto není duvod, když odpor nemá duvod se menit, jde prece o nezávislou vlastnost prostredí a objektu(viz treba i valivý odpor). Výsledek je, že to, co zároveň klesá je setrvačná síla, co je pri konstantním zpomalení logické. Klesají tedy spolu rychlost a setrvačná síla. Trecí, kolmá síla s tím nic nemá, pouze marí energii na teplo.
Kde tedy najít stoupající sílu, když stoupá rychlost hadru, aby odpor zustal? Zkus premýšlet taky, já to ješte z fleku nevím.
K číslám o hadru: Pokud byla dráha 5m, tak energie hadru byla 2J. To odpovídá konstantní síle 0.4N, ta by však lineárne mela klesat, protože je setrvačná, a tak musí její velikost na začátku být 0.8N(obdélník stejné plochy jako trojúhelník). Pak je odpor hadru jako podíl F/v = 0.8N / 2m/s, tedy 0.4 treba i kg/s. Prípadný vzorec R=m*v/s pak zrejme požaduje v jako vstupní rychlost a její lineární pokles.
Stoupá teda odpor hadru zvýšením rychlosti, klesá, nebo zustává ?
...Jsem teď zvedavý, kdo tím hadrem, nebo podobnými objekty bude více popotahovat...
Kde Akord napsal, že považuje práci za energii? Já jsem to nenašel. Napsal pouze, že energie hadru byla 2 Joule (kinetická, když rozjedeš hadr tak, jak to popsala Gabča). Jeho přemístěním byla vykonána práce 2 Joule. To nie je to isté.buky píše: Energie hadru byla 2 joule? Žartuješ? Práve o toto mi ide. Ako môžeš považovať prácu za energiu, keď práca vznikne práve premenou energie.
(pohyb hadru)
Wikipédia: Energia (W alebo E) vo fyzike je schopnosť fyzikálnej sústavy konať prácu (W), čiže práca uložená vo fyzikálnej sústave. Inými slovami je to miera všetkých foriem pohybu.Ilem píše:Kde Akord napsal, že považuje práci za energii? Já jsem to nenašel. Napsal pouze, že energie hadru byla 2 Joule (kinetická, když rozjedeš hadr tak, jak to popsala Gabča). Jeho přemístěním byla vykonána práce 2 Joule. To nie je to isté.buky píše: Energie hadru byla 2 joule? Žartuješ? Práve o toto mi ide. Ako môžeš považovať prácu za energiu, keď práca vznikne práve premenou energie.
(pohyb hadru)
Čti radši třikrát, co tu lidi píšou, než budeš reagovat. Takhle to vypadá, že čteš každé desáté slovo.
Špatně pochopeno. Není to míra všech forem pohybu. Například setrvačný pohyb není prácebuky píše: Wikipédia: Energia (W alebo E) vo fyzike je schopnosť fyzikálnej sústavy konať prácu (W), čiže práca uložená vo fyzikálnej sústave. Inými slovami je to miera všetkých foriem pohybu.
Jeho přemístněním byla vykonána práce 2 Joule. Přitom práce=F.s výsledek v Joulech. Teplo taky Joule.
Ak bych řek že 2 Jouly se v mém těle proměnily v práci na pohyb hadru, tak to dává věčší logigu ne?