S výhradou souhlasím. Prohlédl jsem si ten *.doc soubor z uvedeného linku, když opet vázne slušná argumentace ze strany zastáncu toho rotovertu:Anonymous píše:http://upramene.cz/forum/viewtopic.php?p=46469#46469
Tak tady nám pan Iv předvádí jakýsi papír o velkém úspěchu, kdy zařízení mělo údajně na výstupu vyšší výkon než na vstupu (cca 176 W vstup a 314 W výstup).
1.Autor v príspevku v linku píše, že zarízení lze napájet z meniče, aby prý nebylo potreba brát do úvahy jalový proud. Autor tím dává najevo, že neví o tom, že i menič má s jalovým proudem stejný problém jako síť, a jalový výkon motoru musí vracet do zdroje, tedy do baterie. Pokud to neudelá, tak dobre nefunguje motor, nebo menič, co se okamžite projeví ztrátovým teplem na nejméne jednom z nich. Použitím meniče nejde vliv jalového proudu odstranit.
2. Výkon trafa se nemerí nikdy tak, že se vynásobí proud s napetím. Autor tím zanedbal fázový posuv, co vede často k podstatné chybe i pri nízké činné záteži, netož pri částečne jalové, jako na obrázku. Údaj 176W získaný součinem proudu a napetí proto není činným príkonem. Jalová zátež na sekundáru se navíc vždy transformuje jako jalová i na primár.
Pokud pripojím na sekundár trafa kondenzátor 1mikrofarad, tak na primáru trafa s prevodem 1:1 namerím taky 1mikrofarad, pokud to trafo bude primerené tomu kondu, indukčnost trafa se významne neuplatní, trafo se bude chovat jako kond. Pokud trafo 1:1 zatížím indukčností, tak na jeho primáru nenamerím indukčnost trafa, ale prevážne indukčnost té záteže, pokud je trafo na zátež správne dimenzováno. Trafem s pomerem 1:10 lze takhle treba násobit kapacitu, kond 1mikrofarad pripojený na sekundár vyvolá situaci, že se primár trafa bude chovat pouze jako 10mikrofaradový kond. Prosím v tomhle nežertovat, ale umet merit a porádne vyzkoušet.
3. Výkon motoru na štítku bývá mechanický, ne elektrický. Na výpočet elektrického výkonu je potreba vynásobit fázové napetí, fázový proud, účinník a počet fází, vše z tohoto bývá na štítku. Platí to však presne jen pro jmenovitý mechanický výkon.
4. Elektrický príkon/výkon motoru není merený správne, protože není uvažovaný fázový posuv. Tvrzení o tom, že v rezonanci obvod spotrebuje pouze činný výkon je sice v porádku, ale údaj o výkonu jako součin U*I platí napríklad pro sériový ampérmetr v sériovém RLC a napetím na odporu. Pokud je odpor rozložený podél odporu drátu cívky, tak to není pravda, protože v rezonanci je proud posunutý vuči napetí o 90stupňu a vzorec nejde použít. Jak proud, tak napetí mohou dosahovat extrémních hodnot, dávajících v součinu obrovský výkon, avšak se v obvodu ztratí jen takový výkon, který odpovídá seriovému, nebo ztrátovému odporu, co bývá mnohem menší číslo.
5.Na overení tohoto efektu nepotrebuji motor. Stačí vzít wattmetr, nebo odečítat elektromer, a zapojit v serii s nejakým vetším trafem kond do částečné rezonance pomocí volby kapacity kondu, jako jsou rozbehové k motorum. Píšu částečné, protože když se trefí rezonance blízko 50Hz, tak se prorazí(pozor nekolik kV), nebo upeče kond, nebo trafo. Proud a napetí budou obrovské, součin U*I obrovský, elektromer, nebo wattmetr na vstupu však ukážou pouze výkon, který se v obvodu mení na teplo. Fázový posun 90 stupňu v obvodu však znamená, že v čase, kdy je nulové napetí je maximální proud a v čase, kdy je nulový proud je naopak maximální napetí. V obou prípadech jedna nulová hodnota nuluje celý součin. Mezitím se energie prelévá z cívky do kondu a naopak. Pokud se z toho neco vezme, prestane to proste rezonovat. Výrok o tom, že z toho lze živit žárovku byl pouze o neduslednosti merení a o zanedbání faktu, kam šlo teplo, v jednom prípade se více ohrál motor, ve druhém žárovka.
Pokles proudu se vzrustem záteže taky není argument, klec nakrátko je taky spotrebič, který se muže započítat v dané situaci dosti složite, ale vždy nakonec ztrátove. 2 kondy nezaručují ani stejnou rezonanci, jedna část muže rezonovat více, druhá méne, teď nemám na mysli odchylky kapacit a indukčností. Znám dost situací, kde mezi kondem a motorem muže téct treba petinásobek (i nominálního)proudu, který se odebírá ze síte, včetne zvýšeného napetí, trafo k tomu treba rozhodne není.
6. Resumé: Žádný z výkonu uvedený v predmetném souboru není elektrickým výkonem, nebo príkonem, a v článku uvedené dedukce jsou zásadne nesprávné. Doporučuji si overit merení výkonu obecné záteže a chování rezonančního obvodu. (Úplne samostatná kapitola, kterou ani nerozebírám je, když jsou U a I nesinusové, co muže taky nastat pri nárustu proudu v presycené indukčnosti, pak často nejde použít ani wattmetr.) Doporučuji zmerit si doma základní indukční spotrebiče pomocí multimetru U,I a nekterého z meriču spotreby treba z baumaxu a skonfrontovat s U*I. Stejne tak doporučuji zmerit si nejaký rezonanční obvod, než se pustit studovat často pro laiky neprehlednou rezonanci v motoru.
... uvědomuješ si to anebo ne ??? ... 
...... na jakémkoliv jiném fóru bys byl již dávno Out ... věř mi ... nebudu váhat ... (momentálně to máš za: ... původní 1 měsíc + 2 za překročení příspěvků + 2x2 za nepodepisování se ... i nadále platí x2 za každý další libovolný jeden prohřešek ... tzn. i opakovaně)
) ...... (by Anri, reakce na ilemův podpis 
) ... 
)