Fórum U Pramene

Akord píše:

buky píše:A teť zatlačí zdruhé strany můj kamarád stejnou silou, jaká bude výslední síla?

Špatné zadání, chybí smer, protože k tomu nejpravdepodobnejšímu smeru se již vyjádril Ilem.

V pořádku, tak jinak:

1. Tlačím 2. vozíky po kolejích mezi nima jsou dva tenzometri kteřé naměří 200N.

2. A teť ten pokus zopakuju ale z druhé strany bude jednakou silou (200N) tlačit můj kamarád vozíky stojí a tenzometri ukazujou 200N.
V tomhle 2. případě nemůžeme mluvit o reakční síle neboď jde o dve akční síly proti sobě působící.
Jak je potom možný že tenzometri ukazujou 200N?

V 1. případě jde jen o akční sílu a 200N vzniká iba v důsledku odporu (tření).

Ak kamarád bude tlačit na vozík věčší silou, tak tenzo ukáže víc než 200N a vozíky se pohnou proti mé síle.
V tomhle případe považuju kamarádovu silu za akční a moji za reakční.

Kde jsem udělal chybu?

V bode 2. je opet zadání nedostatečné. Neumožňuje jednoznačné pochopení situace, proto jsou další otázky nebo spekulace zbytečné.
1. Musí být vždy jasné, mezi čím a kým je zapojený silomer.
2. Nemá se míchat do akce a reakce žádné valivé trení, protože komplikuje už beztak komplikovanou situaci. Samozrejme je možno otázku rešit i s uvážením trení, ale pouze pri fakt čitelne zadaném problému a korektním prístupu. Pouze krok po kroku a ne krížem krážem.

buky píše:

Akord píše:

buky píše:A teť zatlačí zdruhé strany můj kamarád stejnou silou, jaká bude výslední síla?

Špatné zadání, chybí smer, protože k tomu nejpravdepodobnejšímu smeru se již vyjádril Ilem.

V pořádku, tak jinak:

1. Tlačím 2. vozíky po kolejích mezi nima jsou dva tenzometri kteřé naměří 200N.

2. A teť ten pokus zopakuju ale z druhé strany bude jednakou silou (200N) tlačit můj kamarád vozíky stojí a tenzometri ukazujou 200N.
V tomhle 2. případě nemůžeme mluvit o reakční síle neboď jde o dve akční síly proti sobě působící.
Jak je potom možný že tenzometri ukazujou 200N?

V 1. případě jde jen o akční sílu a 200N vzniká iba v důsledku odporu (tření).

Ak kamarád bude tlačit na vozík věčší silou, tak tenzo ukáže víc než 200N a vozíky se pohnou proti mé síle.
V tomhle případe považuju kamarádovu silu za akční a moji za reakční.

Kde jsem udělal chybu?

Jestli Tě dobře chápu, tak Ti můžu odpovědět, jinak na to zapoměň:
- tření ti definuje indikace na tenzometru při ustálené rychlosti při rovinném pohybu obou vozíků jedním směrem
- pokud ten protisměrný kámoš brzdí, jeho síla naroste na tenzometru jako nárůst hodnoty. Kamarád se Ti ohřívá, jak klouže po podložce
- akční sílu si přivodíš pouze při plynulém zrychlování podle standardního vzorce..
- reakční pouze při nárazu a odrazu
- jinak je sčítej a odčítej

buky píše:

Akord píše:

buky píše:A teť zatlačí zdruhé strany můj kamarád stejnou silou, jaká bude výslední síla?

Špatné zadání, chybí smer, protože k tomu nejpravdepodobnejšímu smeru se již vyjádril Ilem.

V pořádku, tak jinak:

1. Tlačím 2. vozíky po kolejích mezi nima jsou dva tenzometri kteřé naměří 200N.

2. A teť ten pokus zopakuju ale z druhé strany bude jednakou silou (200N) tlačit můj kamarád vozíky stojí a tenzometri ukazujou 200N.
V tomhle 2. případě nemůžeme mluvit o reakční síle neboď jde o dve akční síly proti sobě působící.
Jak je potom možný že tenzometri ukazujou 200N?

V 1. případě jde jen o akční sílu a 200N vzniká iba v důsledku odporu (tření).

Ak kamarád bude tlačit na vozík věčší silou, tak tenzo ukáže víc než 200N a vozíky se pohnou proti mé síle.
V tomhle případe považuju kamarádovu silu za akční a moji za reakční.

Kde jsem udělal chybu?

Žádnou chybu nevidím. Jen to, co bylo v případě 1 tření a valivý odpor bude v případě 2 síla kamaráda (není pohyb, není tření). Pořád ale zůstává, že ty působíš na první vozík silou 200N, první vozík na tebe taky 200N, první vozík na druhý taky 200N, druhý na první taky 200N, druhý vozík na kamaráda taky 200N a konečně kamarád na vozík taky 200N. Když se nic nehýbe, je to takhle jednoduché. Dej tam 6 tenzometrů a vyzkoušej to.

Pojmy akční a reakční síla jsou relativní. Z druhé strany to klidně může být obráceně. Záleží na tom, jakou si zvolíš vztažnou soustavu.

Ilem píše:

buky píše:

Akord píše:Špatné zadání, chybí smer, protože k tomu nejpravdepodobnejšímu smeru se již vyjádril Ilem.

V pořádku, tak jinak:

1. Tlačím 2. vozíky po kolejích mezi nima jsou dva tenzometri kteřé naměří 200N.

2. A teť ten pokus zopakuju ale z druhé strany bude jednakou silou (200N) tlačit můj kamarád vozíky stojí a tenzometri ukazujou 200N.
V tomhle 2. případě nemůžeme mluvit o reakční síle neboď jde o dve akční síly proti sobě působící.
Jak je potom možný že tenzometri ukazujou 200N?

V 1. případě jde jen o akční sílu a 200N vzniká iba v důsledku odporu (tření).

Ak kamarád bude tlačit na vozík věčší silou, tak tenzo ukáže víc než 200N a vozíky se pohnou proti mé síle.
V tomhle případe považuju kamarádovu silu za akční a moji za reakční.

Kde jsem udělal chybu?

Žádnou chybu nevidím. Jen to, co bylo v případě 1 tření a valivý odpor bude v případě 2 síla kamaráda (není pohyb, není tření). Pořád ale zůstává, že ty působíš na první vozík silou 200N, první vozík na tebe taky 200N, první vozík na druhý taky 200N, druhý na první taky 200N, druhý vozík na kamaráda taky 200N a konečně kamarád na vozík taky 200N. Když se nic nehýbe, je to takhle jednoduché. Dej tam 6 tenzometrů a vyzkoušej to.

Pojmy akční a reakční síla jsou relativní. Z druhé strany to klidně může být obráceně. Záleží na tom, jakou si zvolíš vztažnou soustavu.

Tak to bych netvrdil.

Ak budu tlačit první vozík tak kvůli odporu bude hodnota medzi mou dlaní a vozíkem 100N.
Ak ale přidám druhej vozík tak bude hodnota 200N, ak třetí tak 300N a tak dále.

V našim případě ak je mezi vozíkama hodnota 200N to znamená že na jeden vozík působím silou 200N a síla mezi mou dlaní a mezi dvoma tlačícími vozíky je 400N.

Když bude mezi mou dlaní a čtyřma vozíkama tenzo. tak ukáže 400N, to znamená že na jede vozík působím silou 100N a abych se zachovala tahle síla, tak kamarád můsí oproti mé síle působit rovnakou silou (400N) a tím pádem vozíky zůstanou stát.

Akord, treba rozlišovať čo je odpor (trenie) a čo je reakčná sila (protisila).

buky píše:
Tak to bych netvrdil.

Ak budu tlačit první vozík tak kvůli odporu bude hodnota medzi mou dlaní a vozíkem 100N.
Ak ale přidám druhej vozík tak bude hodnota 200N, ak třetí tak 300N a tak dále.

V našim případě ak je mezi vozíkama hodnota 200N to znamená že na jeden vozík působím silou 200N a síla mezi mou dlaní a mezi dvoma tlačícími vozíky je 400N.

Když bude mezi mou dlaní a čtyřma vozíkama tenzo. tak ukáže 400N, to znamená že na jede vozík působím silou 100N a abych se zachovala tahle síla, tak kamarád můsí oproti mé síle působit rovnakou silou (400N) a tím pádem vozíky zůstanou stát.

Akord, treba rozlišovať čo je odpor (trenie) a čo je reakčná sila (protisila).

OK, sám sis to zkomplikoval. Když to chceš takhle do podrobna, máš pravdu. Ale pořád se reakční síla rovná akční

Ilem píše:

buky píše:
Tak to bych netvrdil.

Ak budu tlačit první vozík tak kvůli odporu bude hodnota medzi mou dlaní a vozíkem 100N.
Ak ale přidám druhej vozík tak bude hodnota 200N, ak třetí tak 300N a tak dále.

V našim případě ak je mezi vozíkama hodnota 200N to znamená že na jeden vozík působím silou 200N a síla mezi mou dlaní a mezi dvoma tlačícími vozíky je 400N.

Když bude mezi mou dlaní a čtyřma vozíkama tenzo. tak ukáže 400N, to znamená že na jede vozík působím silou 100N a abych se zachovala tahle síla, tak kamarád můsí oproti mé síle působit rovnakou silou (400N) a tím pádem vozíky zůstanou stát.

Akord, treba rozlišovať čo je odpor (trenie) a čo je reakčná sila (protisila).

OK, sám sis to zkomplikoval. Když to chceš takhle do podrobna, máš pravdu. Ale pořád se reakční síla rovná akční

Právě že nic nekomplikuju, ale hledám logiku.
Ak se v 3. newtonovom zákoně říká že sila reakce současně "vzniká" ze sílou akce a současně i zanikají, tak mi to logigu nedává.

Tlačím vozík po vodorovné ploše, síla mezi dlaní a vozíkem je 100N. Tlačím ho 100m a síla je ztále rovnaká.
A teť ho budu tlačit do kopce a síla stoupne na 150N, jak je to možný?
Ak budu tlačit vozík při síle 150N do kopce, tak moje síla je akční a gravitační reakční.
Ak už nebudu vládat vozík tlačit a bude stát, tak akční a reakční síly jsou vyrovnány.
Ale ak mně gravitatační síla přemůže a pohne vozíky proti mé max. síle, tak gravitační síla je akční a má reakční.

Je v tom logiga?

buky píše: Právě že nic nekomplikuju, ale hledám logiku.
Ak se v 3. newtonovom zákoně říká že sila reakce současně "vzniká" ze sílou akce a současně i zanikají, tak mi to logigu nedává.

Tlačím vozík po vodorovné ploše, síla mezi dlaní a vozíkem je 100N. Tlačím ho 100m a síla je ztále rovnaká.
A teť ho budu tlačit do kopce a síla stoupne na 150N, jak je to možný?
Ak budu tlačit vozík při síle 150N do kopce, tak moje síla je akční a gravitační reakční.
Ak už nebudu vládat vozík tlačit a bude stát, tak akční a reakční síly jsou vyrovnány.
Ale ak mně gravitatační síla přemůže a pohne vozíky proti mé max. síle, tak gravitační síla je akční a má reakční.

Je v tom logiga?

Logika v tom je, jen ji nechápeš.
Tlačím vozík po vodorovné ploše, síla mezi dlaní a vozíkem je 100N. Tlačím ho 100m a síla je ztále rovnaká.Správně píšeš síla mezi dlaní a vozíkem už ani ty nerozlišuješ, která je akční, a která reakční. Ve většině případů je akční síla tvých dlaní ale vozík reaguje silou 100N proti tvým dlaním. Kdyby to tak nebylo, neměl bys proti čemu těch 100N zatlačit
Ak budu tlačit vozík při síle 150N do kopce, tak moje síla je akční a gravitační reakční. Máš pravdu, síla tvých dlaní je akční, ale raakční síla je opět síla vozíku proti tvým dlaním, bez ohledu na to, jak tato síla vznikla (gravitace + tření). Když tlačíš na vozík silou 150N, on tlačí na tvé dlaně taky 150N
Ak už nebudu vládat vozík tlačit a bude stát, tak akční a reakční síly jsou vyrovnány.Ano, to máš pravdu, ale akční a reakční síly jsou vyrovnány vždy. Nemá to nic společného s pohybem
Ale ak mně gravitatační síla přemůže a pohne vozíky proti mé max. síle, tak gravitační síla je akční a má reakční. Záleží na zvolené vztažné soustavě. Budeš-li sílu vztahovat ke kolejím, po kterých se vozík pohybuje, budeš mít pravdu. Bude-li vztažná soustava například vozík, ty svou silou brzdíš jeho rovnoměrně zrychlený pohyb z kopce a tedy tvoje síla bude akční

Představ si to takhle: Položíš na stůl 1 kg závaží. Závaží působí na stůl akční silou 10N, stůl působí na závaží reakční silou 10N. Kdyby to tak nebylo, závaží by propadlo stolem. Kdyby ale skutečně závaží propadlo stolem, působí na stůl i na závaží jen taková síla, která je potřebná k destrukci stolu. O nic větší.

Ilem píše:

buky píše: Právě že nic nekomplikuju, ale hledám logiku.
Ak se v 3. newtonovom zákoně říká že sila reakce současně "vzniká" ze sílou akce a současně i zanikají, tak mi to logigu nedává.

Tlačím vozík po vodorovné ploše, síla mezi dlaní a vozíkem je 100N. Tlačím ho 100m a síla je ztále rovnaká.
A teť ho budu tlačit do kopce a síla stoupne na 150N, jak je to možný?
Ak budu tlačit vozík při síle 150N do kopce, tak moje síla je akční a gravitační reakční.
Ak už nebudu vládat vozík tlačit a bude stát, tak akční a reakční síly jsou vyrovnány.
Ale ak mně gravitatační síla přemůže a pohne vozíky proti mé max. síle, tak gravitační síla je akční a má reakční.

Je v tom logiga?

Logika v tom je, jen ji nechápeš.
Tlačím vozík po vodorovné ploše, síla mezi dlaní a vozíkem je 100N. Tlačím ho 100m a síla je ztále rovnaká.Správně píšeš síla mezi dlaní a vozíkem už ani ty nerozlišuješ, která je akční, a která reakční. Ve většině případů je akční síla tvých dlaní ale vozík reaguje silou 100N proti tvým dlaním. Kdyby to tak nebylo, neměl bys proti čemu těch 100N zatlačit
Ak budu tlačit vozík při síle 150N do kopce, tak moje síla je akční a gravitační reakční. Máš pravdu, síla tvých dlaní je akční, ale raakční síla je opět síla vozíku proti tvým dlaním, bez ohledu na to, jak tato síla vznikla (gravitace + tření). Když tlačíš na vozík silou 150N, on tlačí na tvé dlaně taky 150N
Ak už nebudu vládat vozík tlačit a bude stát, tak akční a reakční síly jsou vyrovnány.Ano, to máš pravdu, ale akční a reakční síly jsou vyrovnány vždy. Nemá to nic společného s pohybem
Ale ak mně gravitatační síla přemůže a pohne vozíky proti mé max. síle, tak gravitační síla je akční a má reakční. Záleží na zvolené vztažné soustavě. Budeš-li sílu vztahovat ke kolejím, po kterých se vozík pohybuje, budeš mít pravdu. Bude-li vztažná soustava například vozík, ty svou silou brzdíš jeho rovnoměrně zrychlený pohyb z kopce a tedy tvoje síla bude akční

Představ si to takhle: Položíš na stůl 1 kg závaží. Závaží působí na stůl akční silou 10N, stůl působí na závaží reakční silou 10N. Kdyby to tak nebylo, závaží by propadlo stolem. Kdyby ale skutečně závaží propadlo stolem, působí na stůl i na závaží jen taková síla, která je potřebná k destrukci stolu. O nic větší.

Ne!

Ak tlačím vozík po rovině tak 100N je jen odpor, ak do kopce, tak 50N je jen reakční gravitační síla.

A ohledem 1kg závaží na stolu jsem se už pohádal na slovenském foru, a tak se budu opakovat.
Ak bude 1kg závaží na stole tak působí jen gravitační akční síla a žádná reakční síla, protože ak by tam působila reakční síla tak by se pod 1kg závažím neprohla těnká dřevěná laťka.

Představ si to takhle:

Upevním dřevěnou latu jedním koncem o strop a druhým o podlahu a:

1. Zatlačím na latu, prohnu ji a tenzo. mezi dlaní a latou ukáže 200N, akce-reakce? NE! Jenom akce.

2. Zopakuji pokus ale zdruhé strany bude tlačit na latu kamarád, budu mít opřenou dlaň o latu a začnu na ní tlačit, ale v rovnakém okamžiku začne tlačit proti mé síle aj kamarád a to postupně jednakou silou až do 200N.
Prohne se lata? NE! Protože akční a reakční síly jsou vyrovnané, v podstatě jde o dvě akční síly proti sobě působící.

Ak by kamarád začal působit věčší silou jako 200N, tak by začal latu víc prohýbat (odpor) a navyše ješte působí proti mé 200N síle, co může dojít až k prolomení laty, to znamená že kamarád působí akční sílou a já reakční.

A teť se zeptám: chceš mi nabulikat že reakční silou působí na 1kg závaží položené na stole naše rotující a a okolo slunce obíhající planeta?

buky píše:Akord, treba rozlišovať čo je odpor (trenie) a čo je reakčná sila (protisila).

Áno treba to rozlišovať a Ty si to zatiaľ nikdy poriadne neurobil. Ani si si zadanie neopravil, lebo je pomýlené, ak stačilo Ilemovi, mne nie. Ty totiž zvykneš využívať svoje vlastné gumové zadanie na to, aby si mohol veci ďalej zamotávať. Nedržíš sa otázky, nevieš -či skôr nechceš jasne formulovať otázku, nečítaš poriadne, čo píšu iní, a ešte mi napíšeš, čo treba rozlišovať. Ak by si to robil, tak by sa diskusia neplietla piate cez deviate.

Ak na stole bude 50cm hrubá a 1m dlouhá deska na které bude položené 1kg závaží a budu desku stále stenšovat, tak nakonec dojde k její prolomení.
To znamená že nedochází současne k "vzniku" reakční síly, ak by to tak bylo, tak k prolomení nedojde.

Gravitační síla působí akční silou a všechny tělesa které jsou na povrchu vplivem této síly mají tendenci se prodrat skrz zemskou kůru až k jádru planety.

Každá definice vysvětluje (definuje) určitou věc nebo jev, a to co nejjednodušším a nejpřesnějším způsobem.
To můžeš vzít jako fakt, o kterém se nemusí vůbec diskutovat.
Tvůj problém je v tom, že většinu definic prostě nechápeš a nebo odmítáš přijmout. Z toho Ti pak vychází, že jsou definice špatné nebo neúplné a snažíš se to dokázat, ale děláš to jenom tak, že všechno pouze v teoretických, ale zato nepřehledně páté přes deváté poskládaných úvahách zmotáš dohromady. Když Ti potom kdokoli začne vysvětlovat, která část Tvojí úvahy je pramenem Tvého chybného výsledku, reaguješ jenom dalším zmotáváním jiného, pokud možno ještě složitějšího, ale zase jen teoretického, příkladu. Akord a ostatní s Tebou mají nekonečnou trpělivost, ale zatím v Tvých názorech nevidím žádný pokrok. Připadá mi to, jako kdyby ses nechtěl nic naučit a bavilo Tě jenom "zlobit". Taky by to mohlo být tím, že jsi hloupý, ale nezdá se mi možné, že by to šlo až tolik.
Přestaň jenom teoretizovat, a všechno, co chceš napsat, si nejdřív ověř pokusem. Vezmi své oblíbené tenzáky a měř síly v konkrétních situacích. Sám píšeš, že výsledky pokusů se musí shodovat s teorií, tak to napřed ověř, a teprve když někde zjistíš, že v reálném světě nějaká teorie neplatí, tak to sem napiš. Takhle, jak to děláš doposud, to opravdu vypadá, že nám jenom předvádíš, na co všechno jsi na základce nedával pozor a nebo chyběl. A potom ještě následuje ukázka toho, jak nepozorně umíš číst.
Zdravím - poota

buky píše:Ak na stole bude 50cm hrubá a 1m dlouhá deska na které bude položené 1kg závaží a budu desku stále stenšovat, tak nakonec dojde k její prolomení.
To znamená že nedochází současne k "vzniku" reakční síly, ak by to tak bylo, tak k prolomení nedojde.

Gravitační síla působí akční silou a všechny tělesa které jsou na povrchu vplivem této síly mají tendenci se prodrat skrz zemskou kůru až k jádru planety.

Už naposled, protože ztrácím trpělivost.
Pořád spojuješ reakční sílu s pohybem. To je naprosto špatně. Síla, v tomto případě (akce a reakce), je naprosto nezávislá na pohybu
Ve tvém příkladu - dokud deska drží závaží, působí reakční slilou. Kdyby nepůsobila reakční silou, závaží by probadlo bez jakéhokoli znatelného odporu.
Jakmile záváží při prolomení desky překonává jakýkoli sbemenší mechanický odpor, je tento odpor reakční síla a akční síla je přesně rovna této reakční síle potřebné k prolomení desky.

Copak je tak těžké to pochopit?

Ještě zkusím jeden příklad:
1. Kup si v železářství dva siloměry (jsou podstaně levnější, než tenzometry).
2.Zavěs je za sebe a vezmi každý do jedné ruky.
3.Teď zatáhni, aby ukazovaly třeba 10N (1 kg). Kupodivu budou ukazovat oba stejně a nebude záležet na tom, jestli táhneš pravou, nebo levou rukou (síla na obě ruce bude v každém případě stejná) Můžeš od sebe oddalovat obě ruce, nebo jednu držet nad ryskou namalovanou na stole. Pořád budou obě ruce působit stejnou silou a bude záležet jen na tobě, kterou ruku budeš pobažovat za akční, a kterou za reakční.

4.A teď to ještě malinko zesložitím. S takto napnutými siloměry pohybuj rukama doprava a doleva. Pokud budeš držet stále stejnou sílu napnutí, bude stále stejná akční i reakční síla. Bez ohledu na pohyb.
A o tom to je.


Ztrácím s tebou čas jen proto, že mi nepřipadáš hloupý, jenom zabedněný, a zkouším, jestli se to dá prolomit. Ale už mě to přestává bavit.


Ještě k Akordovi. To nepřesné zadání mi taky nestačí, ale snažím se odhadnout, jak to Buky myslel. Někdy se netrefím, někdy zanedbám tření pokud nemá nic společného s probíraným tématem a pak se ukáže, že je to chyba, protože Buky ho tam potřebuje (viz vozíky a síla 200N), ale když to budu rozebírat do mrtě, a uvažovat všechny působící síly, budeš Akorde asi jediný, kdo se v tom vyzná.

Ilem píše:

buky píše:Ak na stole bude 50cm hrubá a 1m dlouhá deska na které bude položené 1kg závaží a budu desku stále stenšovat, tak nakonec dojde k její prolomení.
To znamená že nedochází současne k "vzniku" reakční síly, ak by to tak bylo, tak k prolomení nedojde.

Gravitační síla působí akční silou a všechny tělesa které jsou na povrchu vplivem této síly mají tendenci se prodrat skrz zemskou kůru až k jádru planety.

Už naposled, protože ztrácím trpělivost.
Pořád spojuješ reakční sílu s pohybem. To je naprosto špatně. Síla, v tomto případě (akce a reakce), je naprosto nezávislá na pohybu
Ve tvém příkladu - dokud deska drží závaží, působí reakční slilou. Kdyby nepůsobila reakční silou, závaží by probadlo bez jakéhokoli znatelného odporu.
Jakmile záváží při prolomení desky překonává jakýkoli sbemenší mechanický odpor, je tento odpor reakční síla a akční síla je přesně rovna této reakční síle potřebné k prolomení desky.

Copak je tak těžké to pochopit?

Ještě zkusím jeden příklad:
1. Kup si v železářství dva siloměry (jsou podstaně levnější, než tenzometry).
2.Zavěs je za sebe a vezmi každý do jedné ruky.
3.Teď zatáhni, aby ukazovaly třeba 10N (1 kg). Kupodivu budou ukazovat oba stejně a nebude záležet na tom, jestli táhneš pravou, nebo levou rukou (síla na obě ruce bude v každém případě stejná) Můžeš od sebe oddalovat obě ruce, nebo jednu držet nad ryskou namalovanou na stole. Pořád budou obě ruce působit stejnou silou a bude záležet jen na tobě, kterou ruku budeš pobažovat za akční, a kterou za reakční.

4.A teď to ještě malinko zesložitím. S takto napnutými siloměry pohybuj rukama doprava a doleva. Pokud budeš držet stále stejnou sílu napnutí, bude stále stejná akční i reakční síla. Bez ohledu na pohyb.
A o tom to je.


Ztrácím s tebou čas jen proto, že mi nepřipadáš hloupý, jenom zabedněný, a zkouším, jestli se to dá prolomit. Ale už mě to přestává bavit.


Ještě k Akordovi. To nepřesné zadání mi taky nestačí, ale snažím se odhadnout, jak to Buky myslel. Někdy se netrefím, někdy zanedbám tření pokud nemá nic společného s probíraným tématem a pak se ukáže, že je to chyba, protože Buky ho tam potřebuje (viz vozíky a síla 200N), ale když to budu rozebírat do mrtě, a uvažovat všechny působící síly, budeš Akorde asi jediný, kdo se v tom vyzná.

Ilem.
Proč se nemůžeme vytáhnout za vlasy z bahna, že?
No proto že akční sílu odevzdáváš sám sobě a né jinému tělesu. 3. Newtonov zákon přece mluví o dvou hmotných bodech a ne o jedném.
Jako u auta které má kola zablokovaný o svoji karoserii, taky je tam akční síla, ale je odevzdaná karoserii auta a né vozovce (povrchu)

Gabčo, to je pokus pro Kadlín!


Tak si to rozeberme: Já tvrdím že dvě auta z jednakou hmotností a rychlostí které jedou oproti sobě, já považuju za dvě akční síly.

Od čeho závisí velikost této síly ak se auta srazí přes prekážku.

Já si dovolím tvrdit že jednak od materiálu (pružný, nepružný) ale hlavně od jeho hmotnosti a odporu který překážka klade!

1. Zavesme na jeřáb 10kg plech a nech se přez něj srazí dvě tělesa o rovnaké hmotnosti a rychlosti, jaká bude výsledná síla když bude tenzometr upevněn jen na jedné straně plechu.

2. Ten jistej pokus ale na jeřábu bude 1000kg betonovej kvádr, bude na tenzometru síla jednaká?

Jen doufám že nezbortíme rozhlednu

Ahoj lidi,

Re: jeřáby....
Uff, já nevím, som z toho volajaká zmetěná
Jak je vlastně slovensky jeřáb?